Ozvěny dne - zprávy 25. ledna 2010
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Přehled zpráv
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Česko trápí extrémní mrazy. Meteorologové varují, že v nejbližších dnech bude ještě hůř.
Jan ŠRÁMEK, meteorolog:
Nejnižší noční teploty by v horských údolích měly klesat až na minus 28 stupňů Celsia.
Pavel PROUZA, moderátor:
Vláda se bude aktivně snažit o snížení deficitu veřejných financí.
Jan FISCHER, premiér:
Vláda nemůže na sebe vzít odpovědnost v tom, že by nepředložila opatření, která by ke snížení deficitu v těch následujících letech vedla.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Irák popravil za genocidu a zločiny proti lidskosti Chemického Alího.
redaktor:
Kurdové se dočkali potrestání jednoho z největších zločinů posledních desetiletí. Chemického útoku proti městu Halabdža.
Pavel PROUZA, moderátor:
Zítra bude oblačno až zataženo, na jihu místy sněžení, teploty do minus 4 stupňů.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Začínají Ozvěny dne. U mikrofonu jsou Veronika Sedláčková a Pavel Prouza.
Česko trápí extrémní mrazy
Pavel PROUZA, moderátor:
Celou Českou republiku sužují silné mrazy. Na Ostravsku dnes naměřili až minus 23 stupňů Celsia. Východ země zasahuje studený vzduch z Polska, západní část republiky hlásí teploty zatím mírnější. V noci ale počítejte s teplotami 10 stupňů pod nulou. Takové počasí může být v některých případech i nebezpečné pro lidské zdraví. Česko hlásí už i první oběti mrazu, jsou to většinou bezdomovci.
Jan HERGET, redaktor:
Za víkend venku umrzlo 6 lidí. Dnes našli lyžaři na Rýmařovsku dalšího muže. V pětadvacetistupňovém mrazu jen na chvíli vyšel z domu. Na Ostravsku navíc zkomplikoval situaci smog. Množství polétavého prachu překročilo povolenou hranici až devětkrát.
Silvie MIKULCOVÁ, redaktorka:
Koncentrace prašného aerosolu se pohybují od 250 mikrogramů na metr krychlových naměřených v OstravěMariánských Horách, až po 449 v Českém Těšíně.
Jan HERGET, redaktor:
Upřesnila reportérka Silvie Mikulcová. Mráz ohrožuje každého, kdo se venku pohybuje delší dobu, nejen bezdomovce, ale i seniory a nemocné. Lékaři varují, že omrzliny hrozí na nekrytých částech těla, jako jsou prsty rukou a nohou, ušní lalůčky a nos. Podle meteorologa Jana Šrámka bude dnešní noc mírnější.
Jan ŠRÁMEK, meteorolog:
Noc z pondělí na úterý by zejména na Moravě a ve Slezsku neměla být tak mrazivá, jako byla ta předešlá. Nejnižší noční teploty by se měly na severovýchodě našeho území pohybovat okolo minus 15 stupňů.
Jan HERGET, redaktor:
Nejmrazivější počasí můžeme čekat v noci na středu, kdy bude na většině území minus 20, na horách až minus 28 stupňů Celsia. Jan Herget, Radiožurnál.
Vláda se bude aktivně snažit o snížení deficitu veřejných financí
Pavel PROUZA, moderátor:
Vláda Jana Fischera dnes dala najevo, že bude aktivně hledat cesty, jak snížit schodek státního rozpočtu. Neomezí se jen na doporučení příštímu vítězi voleb. Právě proto odložila projednávání konvergenčního programu, který připravuje ministerstvo financí pro Evropskou komisi.
Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka:
Ministerstvo má navrhnout konkrétní opatření a sladit ho s takzvanou exitstrategií, která plánuje, jak vyvést hospodářství z krize. Premiér Jan Fischer v té souvislosti zdůraznil, že na výdajích resortu už uspořili 25 miliard korun. A tím role této vlády zdaleka nekončí.
Jan FISCHER, premiér:
Považuji za naprosto neúnosné a naprosto nezodpovědné a nevysvětlitelné, abychom snižovali důvěry této země tím, že vláda, její premiér, ministr financí pokrčí rameny a řeknou: "Pánové, v této zemi budou volby, my jsme ta úřednická vláda, my na to budeme jenom pasivně přihlížet."
Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka:
Jak konkrétně chce snížení deficitu dosáhnout, dnes ještě nechtěl ministr financí Eduard Janota prozradit. Ohradil se ale proti zavádějícím informacím, které se objevily v médiích a které ke své kritice vlády použili politici.
Eduard JANOTA, ministr financí:
Upozorňuji, že jsem nenavrhl žádné razantní zvyšování daní, žádná DPH, navrhuji prolongaci 10 a 20 procent z letošního roku. Navrhuji prolongaci těch věcí, které platí pro oblast pojištění. Jedinou věcí, kterou navrhuji, je odstranit významná rozdíl ve zdaňování příjmů nad hranici stropu, to znamená nad hranici 140 tisíc.
Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka:
To znamená, že ta část, která překročí milion 700 tisíc ročního příjmu, by měla být zdaněna 31 procenty. Přepracovaným konvergenčním programem by se vláda měla zabývat za 14 dní. Své připomínky k němu budou moci říci ekonomičtí ministři už příští středu. Jitka Hanžlová, Radiožurnál.
Vláda odmítá, že jsou čeští Romové nejdiskriminovanější menšinou EU
Pavel PROUZA, moderátor:
Vláda odmítá, že jsou čeští Romové nejdiskriminovanější menšinou Evropské unie. Stanovisko Fischerova kabinetu, který tak reagoval na studie agentur Evropské unie pro základní lidská práva, potvrdil ministr Michael Kocáb.
Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Nám se to nezdálo, protože naše poznatky mluví o tom, že institucionální zabezpečení z naší strany je naopak velmi dobré, neli jedno z nejlepších. A i když probíhá kritika směrem dovnitř, domů, protože si uvědomujeme, že tento problém musím řešit otevřeně a transparentně, tak přesto ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie nemůžeme přijmout, že by diskriminace byla nejvyšší.
Pavel PROUZA, moderátor:
Kocáb naopak upozornil na zlepšení situace, která vyplývá ze zprávy o kanadské imigraci. Kabinet dnes také přijal manuál pro česká velvyslanectví týkající se romské problematiky.
Chemický Alí byl popraven
Pavel PROUZA, moderátor:
Irák popravil dalšího předního činitele svrženého baasistického režimu. Na šibenici skončil Alí Hasan Madžíd, známý jako Chemický Alí. Oznámil to mluvčí irácké vlády. Nad bratrancem někdejšího diktátora Saddáma Husajna irácká justice postupně vynesla čtyři rozsudky smrti za genocidu a za zločiny proti lidskosti. Exekuci ale dva a půl roky odkládala. Panovaly obavy, aby některé zločiny nezůstaly nepotrestané, kdyby už jejich strůjci byli po smrti.
Břetislav TUREČEK, redaktor:
Toho se báli hlavně Kurdové. Poslední trest smrti nad Chemickým Alím také padl minulý týden a týkal se známého plynového útoku na město Halabdža v iráckém Kurdistánu. V březnu 88 tam po náletech iráckého letectva zahynulo na 5 tisíc civilistů, které Bagdád považoval za nepřátele a potenciální spojence Íránu. Už před tím dostal Madžíd provaz za krvavé potlačení šíitského povstání na jihu země, za protikurdskou operaci Anfál a za perzekuci bagdádských šíitů. Popravy bývalých baasistických pohlavárů jsou v Iráku velmi ožehavou záležitostí. Po oběšení Saddáma Husajna před třemi lety čelila současná vláda tvrdé kritice, že jde o mstu a že nedodržela mezinárodně uznávaná práva odsouzenců. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.
Útok v centru Bagdádu
Pavel PROUZA, moderátor:
Nejméně 36 lidí odpoledne zahynulo při sérii pumových útoků v centru Bagdádu. Přes 70 dalších utrpělo zranění. Teroristé udeřili v blízkosti hotelu oblíbených mezi zahraničními návštěvníky Iráku. Útoky přišly po několikatýdenním relativním klidu bez podobných masakrů.
MMF doporučuje české vládě odmítnout tlaky na zvyšování výdajů v předvolebním období
Pavel PROUZA, moderátor:
Mezinárodní měnový fond doporučuje české vládě odmítnout tlaky na zvyšování výdajů v předvolebním období. Současný státní rozpočet podle šéfky mise mezinárodního fondu /nesrozumitelné/ podporuje obnovu ekonomiky a je prvním krokem ke zvrácení zhoršující se situace.
osoba:
Oživení české ekonomiky bude postupné a ve značné míře bude záviset na obnově celosvětového hospodářství. Předpokládáme, že se v roce 2010 hrubý domácí produkt zvýší asi o půldruhého procenta, a to hlavně zásluhou exportu. Osobní spotřeba bude klesat kvůli stále vyšší nezaměstnanosti a zpomalení růstu mezd. V důsledku zvýšení DPH a spotřebních daní předpokládáme letošní inflaci na úrovni půldruhého procenta.
Pražský dopravní podnik chce ušetřit 207 milionů korun
Pavel PROUZA, moderátor:
207 milionů korun, to je úspora, kterou si pražský dopravní podnik slibuje od prodeje údržby vozů tras metra A a B plzeňské Škodě Transportation. Jenže Český rozhlas zjistil, že Škodovka odhaduje úsporu mnohem nižší, a to o 100 milionů korun.
Jan HRBÁČEK, redaktor:
Metropolitní dopravce prodal servis vozů dvou tras metra A a B v prosinci za necelých 125 milionů korun bez výběrového řízení. Škoda Transportation si tak na 11 let pojistila zakázku odhadovanou na 7 půl miliardy korun. Firma má přitom nejasnou vlastnickou strukturu, která podle dostupných informací končí u lidí podezřelých z praní špinavých peněz ve Švýcarsku. Jan Hrbáček, Radiožurnál.
Pavel PROUZA, moderátor:
Podrobnosti najdete na webu zpravy.rozhlas.cz.
Na Slovensku přistáli tři vězni z Guantanáma
Pavel PROUZA, moderátor:
Tři vězni z amerického Guantanáma dnes přiletěli na Slovensko. Českému rozhlasu to bez dalších podrobností potvrdil mluvčí policejního prezidia. V tuto chvíli se osoby vězněné kvůli terorismu nacházejí v utečeneckém táboře v Humenném na východě země.
Lubomír SMATANA, redaktor:
Tři osoby jsou pravděpodobně muži a nikdy nebyli odsouzeni ani obviněni. Podle slovenské vlády nebojovali po boku teroristů se zbraní v ruce, vykonávali pouze pomocné úkoly. Na Slovensku se mají vězni z Guantanáma aklimatizovat, naučit slovensky a za 18 měsíců budou propuštěni na svobodu. Policie nebude podrobnosti o jejich pobytu komentovat. Podle všeho však budou neustále pod kontrolou agentů z řad amerických tajných služeb. Slovenská vláda přijala vězně velmi překvapivě, doposud byl premiér tvrdě proti a proti je podle průzkumů i většina obyvatel. Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.
Na Haiti míří další pomoc z Evropské unie
Pavel PROUZA, moderátor:
Evropská unie na Haiti posílá necelé tři stovky policistů. Ti mají mít na starosti udržování bezpečnosti na ostrově, který nedávno postihlo katastrofální zemětřesení. Své muže na Haiti pošle 6 členských zemí Unie, například Francie, Itálie nebo Nizozemí. Na ostrově se stanou součástí sil, o které svět požádala OSN. Z Česka na Haiti žádní policisté nepojedou.
Ondřej HOUSKA, redaktor:
Své muže pošlou ty země, které mají takzvané četnictvo, tedy síly, které jsou lépe vycvičené a vyzbrojené než běžná policie. S vysláním jednotek původně nesouhlasila Británie. Tvrdila, že necelé tři stovky Evropanů budou na Haiti zbytečné, protože na ostrově už je 20 tisíc Američanů. Evropskou pomoc Haiti nedávno kritizoval i český prezident Václav Klaus. Podle něj je nedostatečná. Ministr zahraničí Jan Kohout s tím rozhodně nesouhlasí.
Jan KOHOUT, ministr zahraničí:
Evropská unie neselhala v poskytování té humanitární pomoci, možná někoho trápila akorát to zviditelnění Evropské unie, to zase Českou republiku tolik nepálí, pro nás je důležité, jakým způsobem a jak pomáháme.
Ondřej HOUSKA, redaktor:
Ondřej Houska, Český rozhlas, Brusel.
Pavel PROUZA, moderátor:
V kanadském Montrealu se dnes pokusí sladit dlouhodobou a rekonstrukční pomoc na Haiti delegáti z celkem 20 zemí. Schůzku vyprovokoval koordinátor italské pomoci Guido Bertolaso, který si stěžoval na chaotickou pomoc a nedostatek vzájemné komunikace mezi zeměmi.
Oprava brněnské vily Tugendhat
Pavel PROUZA, moderátor:
Už brzy by měly začít opravy na brněnské vile Tugendhat. Vedení města dnes podepsalo smlouvu s firmou, která rekonstrukci významné funkcionalistické stavby zapsané na Seznamu kulturního dědictví UNESCO zajistí. Podle brněnského primátora Romana Onderky potrvají opravy 2 roky.
Roman ONDERKA, primátor města Brna /ČSSD/:
Tato investice bude trvat zhruba dva roky, celková suma je 146 milionů korun a předpokládáme, že získáme dotaci z evropských fondů prostřednictvím ministerstva kultury ve výši 100 milionů korun. Tím pádem na město zůstává ta zbývající část, to znamená necelých 50 milionů korun.
Přehled následujících zpráv
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nejdřív, co uslyšíte v čase do půl sedmé. Vláda začala projednávat takzvaný konvergenční program, plán opatření nutných pro přijetí eura. V Iráku byl popravený Chemický Alí, někdejší představitel režimu Saddáma Husajna a taky jeho bratranec. Silné mrazy zhoršují už tak špatné ovzduší na Ostravsku a komentátor Petr Fischer zaznamenal, že česká kina i přes hospodářskou krizi vloni zvýšila tržby.
Vláda začala projednávat takzvaný konvergenční program
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podmínky nutné pro přijetí jednotné evropské měny začala dnes projednávat vláda. Otevřela návrh ministra financí Eduardy Janoty, který nejen popisuje stav tuzemské ekonomiky, ale taky předpokládá, jak je možné snížit během tří let schodek veřejných financí pod tři procenta. Právě to je podmínka, aby byl v Bruselu takzvaný konvergenční program úspěšný. Kabinet Jana Fischera se jím bude zabývat ještě za 14 dní. Prodiskutovat musí opatření, která by zabránila dalšímu zadlužování země. O tom, jak se Česko připravuje do eurozóny, budu právě teď mluvit s bývalým viceguvernérem České národní banky Luďkem Niedermayer. Dobrý večer.
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Niedermayere, může se podle vás podařit stlačit schodek státního rozpočtu pod 3 procenta do roku 2013, ostatně analytici o tom už pochybovali, myslíte si, že je to reálný termín?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky:
Já myslím, že nejenom, že je to reálné, ale je to naprosto nutné, protože to pokračování akumulace dluhu je pro ekonomiku nesmírně nebezpečné, jednak to období toho vysokého dluhu zvyšuje riziko, že během té doby nás potká nějaká dohoda v podobě toho, že finanční trhy nebudou příliš ochotny nám ten dluh financovat. A druhá věc je, že podíl dluhu k velikosti ekonomiky by výrazně rostl, což by znamenalo, že do budoucna by státní rozpočty by byly stále více a více zatíženy splátkami úroku z tohoto dluhu, takže já si myslím, že ta otázka by neměla stát, jestli je to možné a jestli to chceme, ale spíš naprosto pejorativně, jakým způsobem to udělat. Já si myslím, že pod 3 procenty bychom měli být v každém případě v roce 2012.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Eduard Janota navrhuje, aby národní dotační programy začal financovat místo státu Evropská unie, aby prostředky šly z evropské pokladny, aby se snížily výdaje ministerstev, platy státních úředníků. Bude to stačit, tato opatření?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky:
Já si myslím, že to moc není, ale v té době jsem například chodil do vlády a byl jsem naprosto šokován tím, že vláda od začátku neuvažovala v té logice, že utlumí národní programy a co chce udělat, to zlepšení situace v ekonomice bude, bude využívat evropské fondy, to fakt bylo pro mě velice šokující, že tato úvaha neproběhla a pokud ministr Janota tady toto je schopen rychle napravit, tak je to dobré, je úspora v řádu jednotek miliard, ale ty jednotky miliard by se měly dát na mnoha dalších místech a zároveň se obávám, že s bude muset udělat něco i s příjmovou stránkou státního rozpočtu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte konkrétně daně?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky:
Obávám se, že se to dotkne i daní. Ministr Janota už teďka říká, že to dočasné zvýšení daní by mělo být nějakého trvalejšího charakteru, ale myslím si, že ta otázka, jak dál s daněmi, by se měla vyřešit co nejrychleji, protože to, že levice a pravice tady prezentuje úplně jiné recepty na to, co s tím udělat, výrazně zvyšuje nejistotu v ekonomice a ta nejistota vede k tomu, že firmy budou méně investovat a ekonomika pomaleji poroste.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Možná narážíte na problém, který bude zásadní, a to politická vůle ke změnám. Eduard Janota taky před několika dny prohlásil, že bez nutných reforem, především penzijního a zdravotnického systému, se neobejdeme, myslíte si, že k tomu bude politická scéna České republiky mít vůli po volbách?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky:
Jednoho dne ano, je otázka, jestli politici nechají tu situaci dovést do nějakého scénáře, kdy opravdu už nebudeme možné před těmi reformami utíkat. Pokud to období do zahájení těch referend budeme prodlužovat, jediné, co si můžeme říci, že ty reformy budou mnohem více bolet.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy považujete termín, kdy to je ještě únosné a kdy už to bude bolet, jaký, myslíte si, že by to bylo nutné udělat, začít s tím ještě letos hned po volbách nebo je možné to odkládat třeba 2, 3 roky?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky:
Já si především myslím, že i tahle vláda by měla udělat co nejvíce těch opatření, bohužel já mám pocit, že je to tam trochu jako na houpačce. Chvíli to vypadá, že vláda něco předloží do parlamentu, chvíli, že ne. A ty lhůty se už nyní zpracují, je otázka, jestli ty legislativní iniciativy jsou průchodné, ale je celá řada opatření v pravomoci vlády, to znamená, těch exekutivních, které by situaci mohly zlepšit.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kdy je podle vás ten nejzažší čas na to přistoupit k reformám, především, jak už jsem řekla, penzijního systému a také zdravotnictví v České republice?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky:
Tak kdyby byl člověk cynik, tak může říct, že ještě den před tím, než nám to, obrazně řečeno, začne padat na hlavu, tak je čas, ale myslím si, že z pohledu nějaké zodpovědnosti vůči lidem v této zemi a zejména té další generaci už bylo včera pozdě.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy už jste, pane Niedermayere, zmínil, že je nutné, naprosto nutné zavést opatření, která budou protidluhová, která nebudou prohlubovat schodek veřejných rozpočtů, ale teoreticky je nutné, abychom přijímali euro, abychom vstupovali do eurozóny?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky:
To je trochu křehčí otázka, ale vy asi víte, že můj názor je, že bychom přijmout euro co nejdřív, uvědomme si, třeba dneska mezinárodní fond jasně akcentoval, že naše ekonomika se dostane ven pomocí zvýšené exportní výkonnosti, my jsme malá země uprostřed Evropy provázána ekonomicky se svými sousedy a takovéto zemi výkyvy kurzů v žádném případě neprospívají a navíc ještě teďka ta nejistota spojená s tím, že naše veřejné finance nejsou v pořádku, může tuto nejistotu ještě zvýšit. Čili myslím si, že to euro bychom měli zavést co nejdříve, a ten správný termín je 1. leden 2014, podle mého názoru, a ten termín se ještě dá stihnout.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer z auditorské společnosti Deloitte. Děkuji za odpovědi. Na shledanou.
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky:
Na shledanou.
V Iráku byl popravený Chemický Alí
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V Iráku byl dnes popraven jeden z prominentů a jedna z nejtemnějších postav někdejšího režimu Saddáma Husajna. Jeho bratranec Alí Hasan Madžíd, známý pod přezdívkou Chemický Alí, vysloužil si jí za to, že koncem 80. let nařídil plynový útok, při kterém bylo zabito 5 tisíc obyvatel kurdského města Halabdža. Právě v souvislosti s tímto incidentem byl počátkem letošního roku odsouzen k trestu smrti. To už měl ale na kontě tři další stejné verdikty za zločiny proti lidskosti a podíl na genocidě. Ve studiu večerních Ozvěn je náš komentátor Milan Slezák. Dobrý večer.
Milan SLEZÁK, redaktor:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Milane, ta zpráva o popravě přišla poněkud nečekaně, zdá se, dost krátce po vynesení posledního rozsudku smrti?
Milan SLEZÁK, redaktor:
Ano, ale už tehdy se spekulovalo, minulý týden, kdy ten rozsudek padl, že ta poprava bude pouze otázkou několika dnů. Ostatně je to docela zavedená praxe, pokud jde o soudy a vykonávání rozsudku nad bývalými prominenty Saddámova režimu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mohl byste stručně připomenout, jakou roli hrál právě Chemický Alí v Saddámově režimu?
Milan SLEZÁK, redaktor:
Tak on to byl skutečně vysoce postavený člověk, zastával například funkci guvernéra v tak citlivé oblasti, jako byl irácký Kurdistán v momentě, kdy iráčtí Kurdové povstávali proti režimu Saddáma Husajna, a měli přitom naději, že se jim to povede, to povstání, protože to bylo za iráckoíránské války, byl také guvernérem v Kuvajtu, po iráckém vpádu do Kuvajtu. V obou oblastech si počínal nesmírně bezohledně. Poté byl také ministrem války a ministrem vnitra, ale kdybych to měl říct velice stručně, jak jste mě o to žádala, Veronika, tak bych řekl, že to byl jeden z osvědčených mužů, které měl Saddám Husajn na špinavou práci. Vy jste zmínil Halabdžu, to není jediné místo v Kurdistánu, na které irácké armáda útočila chemickými zbraněmi, iráčtí Kurdové byli popravování bez soudního rozsudku, celé rodiny, tisíce lidí byly přestěhovávány z Kurdistánu, někteří z nich skončili v koncentračních táborech. Z té doby existuje rozkaz Alího Hasana Madžíra jako guvernéra Kurdistánu, že nesmí v oblasti, kam vstoupí irácké vojsko, přežít jediná bytost, a to, prosím, nikoliv pouze lidé, ale také zvířata. Pokud se týče jihu Iráku, kde zase zasahoval proti iráckým šíitům, tak tam metody irácké armády již velel také právě Alí Hasan Madžíd, byly například takové, že se z vrtulníku na civilní obyvatelstvo rozprašovala kyselina sírová, anebo že tanky jely proti civilistům a měly na sobě jako lidský štít jednoho z iráckých šíitů. Takže bezpochyby je to válečný zločinec a bezpochyby si tu smrt zasloužil, i když musím říci, že já osobně jsem proti trestu smrti.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je to poslední tak významný představitel vlády Saddáma Husajna, nad kterým byl vynesen tak ... a vykonán tento ortel trestu smrti?
Milan SLEZÁK, redaktor:
To rozhodně ne, řada lidí ještě zůstává mimo dosah spravedlnosti, například Saddámův viceprezident Ibrahím Dúrí, o němž jsem objevil poměrně nedávno velmi pikantní zprávu, ale nemohu ručit za její plnou pravdivost. Ten je údajně v Jemenu a ten Američané s ním vyjednávají, údajně tedy, jako s hlavou, dnešní hlavou baasistického hnutí té strany Baas, která stála za Saddámem Husajnem. A chtějí od něj, aby složil zbraně, aby jeho stoupenci složili zbraně a přestali útočit na novou vládu v Bagdádu, ale jeho požadavky jsou prý tak vysoké, že se s ním nelze domluvit.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ostatně Bagdádem dnes otřásly pumové výbuchy, a to konkrétně v luxusních hotelích, oběti, těch je několik desítek, až stovka zraněných, může to nějak souviset s dnešní popravou Chemického Alího?
Milan SLEZÁK, redaktor:
Nedá se to vyloučit, ale přiznám, že nevím, zda ty výbuchy byly před nebo po zprávou od jeho popravy. Kdyby byly po zprávu, tak bych neváhal. Na druhou stranu blíží se irácké volby v březnu a pro lidi, kteří bojují proti irácké vládě, už začala ta správná doba pro to, aby svůj odpor projevovali právě i takovýmito teroristickými metodami.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je tedy možné, že ortely, který jako byl ten, který byl dnes vykonán na Chemickém Alím, o kterém dnes mluvíme, můžou smířit iráckou společnost nebo jí spíš rozdělí?
Milan SLEZÁK, redaktor:
Určitě bude řada lidí, kteří to uvítají, například příbuzní těch lidí, kteří zahynuli za bývalého iráckého režimu a jejichž smrt mají na svědomí právě lidé, jako byl takzvaný Chemický Alí. Na druhou stranu musíme vidět i to, že spousta lidí, kteří se za minulého režimu měli relativně dobře, třeba členové strany Baas, nebo vysoce postavení důstojníci Saddámovy armády, se dnes cítí odstrčeni a mnoho z nich právě bojuje proti nynějšímu režimu, takže ti samozřejmě vnímají takovéto věci velice úkorně a naopak je to jedině povzbudí k tomu, aby ve svém odporu, ozbrojeném odporu proti tomu, co vnímají jako okupaci své země, pokračovali.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zmiňuje komentátor Radiožurnálu Milan Slezák. Díky, že jste přišel do studia. Na shledanou.
Milan SLEZÁK, redaktor:
Děkuji za pozvání, na slyšenou.
Silné mrazy zhoršují už tak špatné ovzduší
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Život v Čechách a na Moravě už několik dnů poznamenávají extrémní mrazy, které přišly ze Sibiře. Tento týden má ještě přituhnout, ale už teď klesají teploty na některých místech k rekordním hodnotám, zvláště na severovýchodě republiky, v Moravskoslezském kraji se navíc potýkají se zhoršenou kvalitu ovzduší a nejde jen o ekologické potíže, které má tento region dlouhodobě, od víkendu tam koncentrace poletavého prachu mnohonásobně překračovala stanovené limity, po telefonu zdravím Tomáše Kotyzu, který vede na krajském úřadě odbor životního prostředí. Dobrý večer.
Tomáš KOTYZA, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Kotyzo, jaký je aktuální stav, kde se lidem v těchto hodinách dýchá nejhůř?
Tomáš KOTYZA, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje:
Tak postiženy zhoršenou kvalitou ovzduší je celý Moravskoslezský kraj, veškeré, všechny stanice, které monitorují kvalitu ovzduší, hlásí několikanásobné překročení limitu tak, jak již jste říkala, nejhorší situace je na stanici v Českém Těšíně, kde průměrná dvacetičtyřhodinová koncentrace poletavého prachu byla až 450 mikrogramů na metr krychlový.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak omezuje tato situace, kterou popisujete, život v postižených oblastech?
Tomáš KOTYZA, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje:
Tak v zásadě lidé by se měli vyvarovat přílišné námaze pohybu venku, zejména sportu venku a podobně, protože přece jenom zvýšené koncentrace prachu mohou působit respirační potíže a samozřejmě, samozřejmě další, další řadu zdravotních potíží. To znamená, raději zůstávat v uzavřených místnostech, méně větrat a podobně.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Máte informace o tom, že by už někdo právě kvůli tomu polétavému prachu a zhoršeným povětrnostním podmínkám musel být hospitalizovaný nebo vyhledal lékařskou pomoc, že se takové případy množí?
Tomáš KOTYZA, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje:
Takovouto informaci nemáme k dispozici.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je na místě v této souvislosti nějaký naléhavý zásah vašeho úřadu nebo jiných institucí?
Tomáš KOTYZA, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje:
V okamžiku, kdy už dojde k takovéto, k takovéto situaci, tak skutečně řešením je pouze změna meteorologických podmínek, protože vznik těchto emisních situací je způsobeno, je způsoben zejména tedy nepříznivou kombinací geografických a meteorologických podmínek, znamená to tedy, že dokud nepřijde změna počasí, to znamená, nějaká tlaková níže, nezačne pršet, nezačne foukat vítr, situace lepší nebude.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je to pro vás výjimečná situace, nebo k tomu dochází několikrát do roka?
Tomáš KOTYZA, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje:
Bohužel tady k této situaci dochází, dochází několikrát do roka, ale není to samozřejmě problém jenom Moravskoslezského kraje, je to problém celé oblasti Slezské Pálavy, to znamená, i polské části Slezské pánve a řady dalších míst v České republice i jinde v Evropě.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A je v tomto ohledu rizikovější zima?
Tomáš KOTYZA, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje:
Samozřejmě, protože v zimě je mnohem více zdrojů, různé znečišťování ovzduší, zejména se podílejí malé zdroje, takzvané lokální topeniště, a v létě, v létě tyto inverzní meteorologické podmínky nenastávají, to znamená, samozřejmě riziková je zima.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane inženýre, prosím, už jen krátce, co podnikáte proti tomu, abyste už nebyli v průzkumech Evropské unie, konkrétně Ostravsko, Moravskoslezský kraj mezi těmi nejvíc znečištěnými regiony v Evropě?
Tomáš KOTYZA, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje:
No, Moravskoslezský kraj k řešení této problematiky přistupuje komplexně, ono statisticky je prokázáno, že na znečištění ovzduší se podílejí vlastně jednou třetinou velcí znečišťovatelé, to znamená, průmyslové podniky, jednou třetinou doprava a zhruba jednou třetinou lokální topeniště, to znamená, je potřeba samozřejmě přijmout opatření na všech, na všech těchto úsecích, co se týče omezování průmyslového znečištění, tak tam ta situace je, dá se říct, relativně nejsnadnější, protože samozřejmě krajský úřad je jiné instituce, Česká inspekce životního prostředí a další mají účinné nástroje k tomu, aby v podstatě byly /nesrozumitelné/ postupně pro průmyslové podniky ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A v těch dalších ohledech, jako je doprava a to domácí topení, řekněme.
Tomáš KOTYZA, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje:
No, tak, řekněme, to domácí topení, je to otázka vlastně například i zákonodárné iniciativy Moravskoslezského kraje, která vlastně v nedávné době vyvolala poměrně velký zájem médií, v zásadě, která sestavuje, nebo která znamená to, že Poslanecké sněmovně je předkládán návrh úpravy zákona o ochraně ovzduší, který umožní v těch komplikovaných případech i kontrolu těch lokálních topení, zda třeba nedochází ke spalování nekvalitního paliva od par a tak, které jsou právě zdrojem různých karcinogenních látek a podobně. A co se týče dopravy, tak ta záležitost tam je asi nejsložitější, protože pochopitelně je to záležitostí každého, každého z nás, zda použije městskou hromadnou dopravu ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Anebo jestli pojede autem, to je asi všude na světě. Vysvětluje Tomáš Kotyza, vedoucí odboru životního prostředí na moravskoslezském krajském úřadu. Díky, na shledanou.
Tomáš KOTYZA, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje:
Na shledanou.
Návštěvnost v kinech
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A je tu čas na poznámku večerních Ozvěn. Petr Fischer z České televize se zamýšlí nad dnes zveřejněnými čísly o loňské návštěvnosti a příjmech tuzemských kinosálů.
Petr FISCHER, vedoucí kulturní redakce České televize:
Ekonomická věda vycházející z hlasité nápovědy zkušenosti zdravého rozumu, došla k závěru, že v časech hospodářského propadu lidé nejprve omezují spotřebu takzvaných zbytných statků. Ušetří na zábavě, spíše než na jídle nebo na benzinu. Čísla o návštěvnosti českých kin v loňském roce tuto poučku potvrzují jen částečně. Do kin, pravda, přišlo o půl milionu lidí méně, ale ti, co dorazili, nechali v pokladnách mnohem více peněz, než nepoměrně větší dav o rok dříve. A to se do tržeb ještě nepočítá, kolik tito lidé utratí za popcorn a cocacolu, což by se asi počítat mělo, neboť dobré tři čtvrtiny lidí chodí za filmovou zábavou do popcornových multiplexů. Nemusí to nutně hned znamenat, že ekonomická krize je z hlediska českého spotřebitele víceméně fiktivní a že de facto neexistuje. Může to být daleko prostší. Filmová zábava možná přestala být statkem zbytným a stala se konzumní potřebou, podobně jako nakupování nových modelů mobilních telefonů, /nesrozumitelné/ či masových zájezdů k moři. Všechny tyto nezbytné radosti moderní české společnosti fungují na jednotném základě cíleně vytvářené závislosti, která se uspokojuje ve velkém v nákupně zábavných multiplexech, kde se prodávají vstupenky na dobrý a cool život. Filmová zábava, které loni vévodily pokračování již vyzkoušených pseudoseriálů Doba ledová či Harry Potter a lidová komedie Líbáš jako bůh, závěr roku pak reklamu vyhnaný Avatar se i v Česku už stala základní součástí marketingového impéria. Plní v něm roli ventilu, založeného na zručně míchaném koktejlu adrenalinu a endorfinu. A film? Ten zmizel. Na rozdíl od filmové zábavy je z něj zbytný statek, jak potvrzuje mizivá návštěvnost takzvaných uměleckých filmů a jak mimo jiné osudově potvrdilo nekritické šílenství kolem Cameronova Avataru. Snímku, který kritici označili za vykročení mimo film, do světa naprosto nezbytné 3D zábavy, která je realističtější, než realita.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poznamenává Petr Fischer, vedoucí kulturní redakce České televize.
Modernizace elektrárny ČEZ Prunéřov 2
Pavel PROUZA, redaktor:
Premiér Jan Fischer se sešel s ministrem životního prostředí Janem Dusíkem kvůli modernizaci elektrárny ČEZ Prunéřov 2. Ministerstvo dosud váhá s rozhodnutím o vlivu projektu na životní prostředí. Fischer Dusíkovi přetlumočil názor tripartity.
Jan FISCHER, premiér:
Není žádné tajemství, že /nesrozumitelné/ z jasných prostě signálů z jednání tripartity a od obou sociálních partnerů vyslovení podivu, že se ta situace okolo toho komplikuje, to je prostě jasný a zřetelný požadavek na vládu od obou sociálních partnerů odboru, zaměstnavatelů, aby zkrátka a dobře ta investice prošla, aby se ta investice zahájila, prostě ten retrofit té elektrárny v Prunéřově.
Pavel PROUZA, redaktor:
Ministerstvo životního prostředí dostalo další týdny na posuzování vlivu plánu modernizace elektrárny Prunéřov 2. O elektrárně mluvili minulý týden zástupci zaměstnavatelů kvůli potřebě zakázek pro tuzemské firmy, podle některých odhadů by k současné stovce subdodavatelů elektrárny přibylo dalších 200 podniků a počet zaměstnanců by ze současných 400 mohl narůst ještě o 800 lidí.
Případ ztracené půl miliardy korun
Pavel PROUZA, redaktor:
Pražské městské státní zastupitelství poslalo před soud případ ztracené půl miliardy korun z účtu dceřiné firmy České konsolidační agentury společnost Galileo Real. Radiožurnálu to potvrdila mluvčí státního zastupitelství Štěpánka Zenklová. Úřad podle ní obžaloval dva muže. Jedná se o bývalého manažera firmy Jana Šika, který údajně v roce 2005 převedl peníze na soukromý zahraniční účet, a o podnikatele Miloše Skořepu, který prý finance použil na své soukromé aktivity. Mužům hrozí až 8 a 10 let vězení.
Záchranáři z moře vytahují další oběti leteckého neštěstí
Pavel PROUZA, redaktor:
Záchranáři z moře vytahují další oběti leteckého neštěstí. Stroj společnosti Ethiopian Airlines se dnes časně ráno zřítil poté, co odstartoval z bejrútského mezinárodního letiště do Addis Abbeby. Z 90 osob na palubě se prozatím podařilo najít jen 24 těl. Příčina nehody zůstává nejasná. Libanonský prezident Michel Suleiman i letecká společnost prozatím vylučují teroristický útok. Vše nasvědčuje tomu, že příčinou pádu byla nejspíš silná bouřka.
Sarkozy vystoupí v televizní diskusi
Pavel PROUZA, redaktor:
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vystoupí v diskusi na francouzské televizní stanici TF1, odpovídat bude na dotazy moderátorky, ale také 10 diváků vybraných stanicí.
Jan POKORNÝ, redaktor:
Podle posledního průzkumu chtějí Francouzi, aby prezident řešil zejména nezaměstnanost, důchody a klesající kupní sílu obyvatelstva. Nicolas Sarkozy požádal také své fanoušky na internetovém Facebooku, aby mu poslali názory na to, co by se mělo ve Francii zlepšit. Očekává se, že prezident bude tradičně energicky Francouze uklidňovat a přesvědčovat o nutnosti reforem, které chystá francouzská vláda. Opozice vytýká Sarkozymu, že se vyhýbá v médiích konfrontaci s politickými oponenty. Jan Pokorný, Český rozhlas, Paříž.
Přehled následujících zpráv
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jaká témata jsou na řadě. V Kanadě se dnes koná dárcovská konference pro Haiti. Přineseme podrobnosti a spojíme se taky s ředitelem společnosti Člověk v tísni Šimonem Pánkem. Diskutovat budeme o projektu Opencard. Na světě už jsou tři audity, případ šetří policie. A politici kvůli němu nešetří silnými výrazy. A jestli vás zajímá, zda jsou české sjezdovky bezpečné, zůstaňte s námi dnes až do konce.
Dárcovská konference pro Haiti
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak zařídit účinnější pomoc Haiti a co především v tuto chvíli potřebuje stát, jehož rozsáhlé oblasti zničilo před dvěma týdny zemětřesení? Dnes se o tom na konferenci v kanadském Montrealu radí zástupci 20 zemí, které poskytují Haiti největší pomoc a taky Spojených národů a Světové banky. S novým příspěvkem, kromě už přislíbených sta milionů eur, dnes přišla Evropská unie. Na Haiti vyšle několik set policistů v rámci operace OSN. Do Bruselu zdravím našeho zpravodaje Ondřeje Housku, dobrý večer.
Ondřej HOUSKA, redaktor:
Hezký večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ondřeji, co má obnášet unijní policejní mise a z jakých zemí se vůbec budou tito lidé rekrutovat?
Ondřej HOUSKA, redaktor:
Ty policejní síly by měly zajišťovat především bezpečnou distribuci humanitární nebo i další té následné pomoci a Evropská unie jejich vysláním vlastně vyslyšela výzvu Spojených národů. Musím říct ale, že ta debata o vyslání těchto sil nebyla úplně snadná v rámci Unie, protože Velká Británie byla proti jejich vyslání, původně argumentovala tím, že za situace, kdy je na ostrově 20 tisíc amerických vojáků, tak 300 stovky unijních policistů jsou pověstnou kapkou v moři. No, a ty síly se budou rekrutovat z policejních sborů 6 zemí, je to Itálie, Španělsko, Francie, Nizozemsko, Portugalsko a Rumunsko, to jsou totiž země, které se sdružily už před časem do takové iniciativy zemí, které mají četnictvo ve svých sborech, tedy, řekněme, že jsou to síly, které jsou lépe vycvičené a více vyzbrojené, než normální policie. Právě těchto 6 zemí přispěje.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak by se dal zhodnotit dosavadní příspěvek 27 na pomoc Haiti, minulý týden jí kritizovali český a polský prezident, podle nich Unie nepostupovala dostatečně rázně.
Ondřej HOUSKA, redaktor:
Myslím si, že z pražského nebo bruselského studia těžko objektivně zhodnotíme, jestli je ta pomoc dostatečná nebo nikoliv, víme, že český a polský prezident si myslí, že je naprosto nedostatečná, český ministr zahraničí Jan Kohout dnes řekl, že ta pomoc je snad až skvělá, pouze Evropská unie nedokáže dostatečně dobře mediálně prodat to, co pro Haiťany dělá. A ještě k té kritice prezidenta Václava Klause na adresu Unie, on řekl nejen to, že ta pomoc je nedostatečná, ale také, že fakt, že Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, brzdí akceschopnost Unie, já jsem se bavil s jedním zahraničním diplomatem a ten mi pod slibem anonymity řekl, že slova, tato slova z úst Václava Klause jsou dost pokrytecká, protože to byl právě Václav Klaus, který zpomalil vstup Lisabonské smlouvy v platnost a vlastně tedy způsobil to, že Lisabonská smlouva platí jen pár dní a Unie se teprve podle ní zabíhá.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Shrnuje z Bruselu zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska. Díky za aktuální informace. Na shledanou.
Ondřej HOUSKA, redaktor:
Na slyšenou.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Haitský ministr zdravotnictví dnes řekl, že počet obětí otřesu z poloviny ledna se zřejmě bude pohybovat kolem 150 tisíc. Těm, kdo přežili a strádají v provizorních podmínkách, se snaží pomoci i humanitární organizace. Na konto těch českých přišlo jen o víkendu 8 milionů korun. Celkem už přes 50 milionů. Šimon Pánek je ředitelem společnosti Člověk v tísni. Dobrý večer.
Šimon PÁNEK, ředitel společnosti Člověk v tísni:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, jak s těmi penězi naložit, i toho se fakticky týká dnešní schůzka státníků v Kanadě. Myslíte si, že může vnést řád do té doposud spíš chaotické pomoci na Haiti?
Šimon PÁNEK, ředitel společnosti Člověk v tísni:
Nemyslím si, že současná /nesrozumitelné/ konference může vnést řád, ten řád musí být postaven na koordinaci na místě, a to se tvoří, protože se tvoří zvenčí. Vnitřní koordinace, kterou by jinak u silnějšího státu převzala armáda, ministerstvo vnitra, nebo třeba prezidentský palác nebo předsednictvo vlády, to je různé v různých zemích, nebo třeba štáb pro krizové situace, tak prostě neexistuje. Takže ta koordinace se tvoří zvenčí, pokud já tomu správně rozumím, tak /nesrozumitelné/ konference sice na jedné straně mluví o těch aktuálních problémech, protože jsou jich plná média, ale na druhé straně hovoří také o období stabilizace a období obnovy, což jsou dvě období, která už většinou nejsou na prvních stránkách novin, pokud jsou vůbec v novinách. Ale je na ně potřeba daleko víc prostředků vlastně, než na tu okamžitou pomoc, která se řeší v prvních několika týdnech.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Přece jen ale zůstaňme nejprve u toho, co je potřeba právě teď, co je úkolem číslo jedna, pokud jde o efektivitu humanitárních operací na Haiti?
Šimon PÁNEK, ředitel společnosti Člověk v tísni:
Asi největším problémem je zprůchodnit dostatečné distribuce pro všechny, opět naráží to na to, že ta koordinace humanitární organizace se sice navzájem začínají koordinovat od minulého týdne, a to pod jakoby deštníkem z kanceláře pro koordinaci humanitární pomoci OSN, té struktury, která se jmenuje /nesrozumitelné/, ale chvíli to trvá, kdyby tam byla nějaká prostě kompetentní strana místních, která by pomohla, tak by to bylo o něco rychlejší, na samotném ostrově se zdá, že pomoci na tu první období v podstatě je již dostatek, ale /nesrozumitelné/ se ve skladech. A ono distribuovat se také nedá bez aspoň minimálního plánu, minimální znalosti, kam pomoc jde minimálních pořádkových a bezpečnostních opatření. To si nikdo netroufne. Takže třeba americká katolická charita má obrovské množství potravin, které během několik posledních dnů dorazilo, ale není schopna ho zatím efektivně distribuovat mezi lidi.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pane Pánku, na vašem kontě už je, pokud se nemýlím, víc než 30 milionů korun, máte jasno, na co tyto peníze půjdou a taky bych se chtěla zeptat, jestli už třeba nejste tak daleko, jako Lékaři bez hranic, kteří žádají, aby lidé neposílali na to speciální haitské konto peníze, ale už na jejich konto, které je obecné, jestli už třeba víte, nebo nevíte, co s těmi penězi budete dělat, jestli třeba už by vám to spíš komplikovalo život?
Šimon PÁNEK, ředitel společnosti Člověk v tísni:
Ne, ne, to by nám rozhodně nekomplikovalo život. Lékaři bez hranic se zaměřují na tu rychlou a možná střednědobou fázi pomoci, která, jak říkám, je relativně levná, tak okamžitá fáze spotřebuje třeba 10, 20 procent vybraných prostředků spolu s tou přechodnou fází, to znamená, stabilizace lidí, tábory a podobně. To může být jedna třetina až jedna polovina, to strašně závisí, ale my vždycky zůstáváme v těch místech dlouhodobě, snažíme se také o obnovu a o podporu rozvoje, takže například na Srí Lance, na kterou jsme dostali od českých dárců skoro 150 milionů korun a dalších asi 70 jsme získali z mezinárodních zdrojů, tak to dělení bylo 20, 60 procent ve prospěch té obnovy, obnova je prostě drahá, obnovit obydlí, školy, nemocnice, rozběhnout živnosti, podpořit lidi, aby si našli zdroje obživy, nezdá se to, ale je to dražší, než ta okamžitá pomoc. A k tomu rozdělení. My už nemáem 30 milionů na kontě. 6 a půl milionů korun odešlo minulý týden našim dvěma partnerským organizacím /nesrozumitelné/ koncernu a francouzské organizaci Ectit, které jsou dlouhodobě na ostrově, působí rozvojově, a ty ty peníze zrealizovaly spolu se svými prostředky na okamžitou pomoc, kromě toho tam působí od víkendu lékařská skupina Člověka v tísni, máme tam dvě koordinátorky, předpokládáme, že teď v té okamžité fázi uvolníme ještě jednu až dvě částky na podporu těch okamžitých aktivit, to znamená, voda, jídlo, přístřešky, deky. A zbytek peněz rozdělíme mezi chudými. Stabilizace, což v našem případě většinou znamená práci v táborech, a to zejména systémem takzvaných /nesrozumitelné/, to znamená míst pro děti, když už v tom táboře mohly žít 6 až 10 až 12 měsíců, tak aby měly místo pro volnočasové aktivity, místo, kam se uchýlit náhradní vyučování. A pak období obnovy, to znamená, školství, může to být zdravotnictví, my se spíše většinou zaměřujeme na školství a podpora lidí ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je to otázka následujících měsíců.
Šimon PÁNEK, ředitel společnosti Člověk v tísni:
Ano, ano.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Popisuje Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni. Děkuji, na shledanou.
Šimon PÁNEK, ředitel společnosti Člověk v tísni:
Na shledanou.
Projekt Opencard
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pražská karta Opencard měla Pražanům usnadnit život a stát se klíčem k řadě služeb. Zatím je ale stále skoro 900 miliard korun a výsledek je víceméně pochybný. Nevydělala totiž vůbec nic, 900 milionů, omlouvám se, nevydělala totiž vůbec nic. Navíc už přerostla hranice hlavního města a stává se důležitým politickým tématem. Naposledy ho zdvihnul v televizní debatě předseda lidovců Cyrilů Svoboda. A na příkladu multifunkční karty poukazoval na špatné hospodaření magistrátu. Pražský primátor Pavel Bém útok příliš neustál. Šéfa KDUČSL dokonce obvinil ze lži. Projektem Opencard se zabývá i policie a jeho výhodnost posuzovaly už tři audity, ten poslední zadal kontrolní výbor zastupitelstva a jeho šéf František Hoffman z KSČM je hostem Radiofóra po telefonu. Dobrý večer.
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Hostem večerních Ozvěn dne je také kolegyně z pražského zastupitelstva, zvolená za SNKEvropské demokraty Jana Ryšlinková. Dobrý večer.
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste kvůli Opencard podala trestní oznámení. To jen na vysvětlenou. A do diskuse se můžete zapojit i vy, naši posluchači, buď emailem na adrese ozvenydne@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru RF mezera a váš text na číslo 9077703. Paní Ryšlinková, vy jste podala, to už jsem řekla, trestní oznámení, jakým způsobem byl podle vás ten zákon porušený?
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Já jsem v tom trestním oznámení vyjmenovala hned sedm přestupků nebo jaksi trestních paragrafů, které byly porušeny. Já bych je mohla trošku shrnout takovými obecnými slovy. Za prvé, to, co já považuju za to naprosto nejdůležitější, je, že to je vlastně dlouho plánovaný podvod, relativně nevelké, ale dobře organizované skupiny lidí. Za druhé, jde o porušení zákona o veřejných zakázkách, tím dalším okruhem jsou podezřelé transakce, pak bychom mohli hovořit o úmyslně špatné správě veřejného majetku. A nakonec i hrubé zkreslování účetnictví, což vyplývá přímo z toho auditu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hoffmane, ten třetí audit, který vypracovala firma Apogeo, údajně neodhalil, že by někdo porušil zákon při uzavírání smluv nebo při zadávání veřejných zakázek. Přišel ale tento audit na nějaké nesrovnalosti?
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Tak co se týče těch veřejných zakázek, bylo by s podivem, kdyby na něco přišla, protože to celé organizovala jedna právní kancelář, která si zcela určitě dala pozor. Musím říci, že ten poslední audit ale upozorňuje na trošku nestandardní smlouvu ve společnosti Haguess. A v podstatě tady je i určité doporučení, aby hlavní město Praha jednalo za společnosti Haguess, aby ta smlouva se celá předělala, nebo aby ta smlouva byla vypovězena, protože ten ukazuje, že tam je asi celý ten začátek problému kolem Opencard.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Ryšlinková, vy jste se usmívala, když mluvil pan Hoffman, co vám přišlo zábavné?
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
No, zábavné mi přišlo to, že když nějaká právní firma dostane konkrétní úkol, takže to už automaticky znamená, že celý ten projekt je v pořádku. Vůbec to není v pořádku, protože žádná firma nikdy nedostala za úkol, tak jako například tento audit, aby se podíval na celý komplex těch všech smluv a kdyby se na to podívali, tak by zjistili, že jako červená nit se tam od samého začátku táhne jedno jméno člověka, který vlastně napsal ten původní projekt jaksi nezávisle, pak ho sám zpracovával, pak se ocitl v těch firmách, které dostaly ty peníze na to, až dneska tedy figuruje jako jedna z hlavních figur v Haguessu. Čili ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A to je?
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Já, budeme mu říkat pan S. pro tento, pro tento okamžik.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A vy nechcete jmenovat?
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Tak třeba ještě ne, třeba v příštím vysílání už to jméno řeknu, protože já bych ráda ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proč až v příštím vysílání?
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Protože já bych ráda nechala policii čas na to, aby konali. Já vím z dopisu státního zastupitelství, že policie dostala příkaz, aby konala, trošku nevím, v jakém rámci, jestli má dostatečné pravomoce, aby si mohla všechno zajistit, ale chci jim na to nechat čas, aby se to ukázalo. A pokud, pokud se ukáže, že policie sama nemá dostatečné pravomoci k tomu, aby získala všechny potřebné podklady k důkazu těch obvinění, která jsem vznesla, tak já sama ty důkazy nebo velmi silné indicie zveřejním.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hoffmane, máte i vy ty indicie v rukou nebo víte o tom, že by to byla organizovaná záležitost celá kauza Opencard, kterou organizuje malá skupina lidí?
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Tak já musím říct, že asi paní Ryšlinková má jednu výhodu, protože celou dobu byla součástí radniční koalice, takže má zcela určitě lepší informace, než já.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ovšem vy jste, vy jste vedoucí kontrolního výboru zastupitelstva, vy byste taky měl mít informace.
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Já jsem, já jsem 6. srpna 2008 poukázal na to, že ekonomická stránka celého projektu se mi zdá velice špatná, velice podivná a tenkrát už jsem požadoval, aby se všecky ty věci začaly počítat. A /nesrozumitelné/ všecky ty věci odvíjí a k nám se postupně připojovaly všechny ty ostatní, ale pokud paní Ryšlinková zná jméno pachatele, tak je škoda, že podala trestní oznámení na neznámou osobu. Já si myslím, že pokud má takhle dobře v ruce důkazy, bylo by dobré, kdyby je ve čtvrtek přednesla na ...
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Pane kolego, policie už to jméno zná.
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Ale nezná ho zastupitelstvo a bylo by velice dobré, kdyby zastupitelstvo se to jméno dozvědělo. Byl bych taky rád, kdybych ho znal.
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Já bych byla zase velmi ráda, kdyby vy jste byl více konal, protože já jsem si velmi důkladně přečetla všechny zápisy z kontrolního výboru a až do posledního prosince jste ani jednou na pořad toho kontrolního výboru Opencard nedal. Takže, takže ...
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Já jsem osobně to /nesrozumitelné/, několikrát jsem to ...
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
V tom zápisu, v tom zápisu to není ani jednou, pane kolego.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hoffmane, i když jste, říkáte samozřejmě, to znamená, že i když jste interpeloval, že to nebylo dáno do zápisu?
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Tak je to, je to v rámci, je to v rámci interpelací, nejenom já, ale i členové našeho klubu poukazovali na celý problém, hovořili jsme o tom rozpočtu a tak dále, bohužel jsme nebyli zpočátku vyslyšeni a až později se toho uchopili ti, kteří v podstatě z toho chtějí teďka nějakým způsobem před volbami těžit.
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Pane kolego, vy jste měl v ruce už před několika lety dokumenty o tom, že v rozporu s ekonomickým modelem projektu schváleným zastupitelstvem, správce toho pražského centra, to jest Haguess, je, se stal vlastníkem poplatků vybíraných za úkony, což je ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nevýhodné pro Prahu ...
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Což je velmi nevýhodné pro Prahu, to jste, pokud byste se byl o to jenom trošičku zajímal, tak byste to byl věděl, a tohle je věc, která, na kterou, kterou nestačilo interpelovat. Na to jste měl povolat skutečně kontrolní orgány přesahující hlavní město Prahu.
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Já si myslím, že vy jste měli v radě radní, která se zabývala korupcí a /nesrozumitelné/ 3 roky v podstatě tento problém mohla otevřít ...
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Já jsem z SNKED vystoupila, takže ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já se omlouvám, pane Hoffmane, vy si nepřipouštíte jako šéf kontrolního výboru, že jste přeci jenom zanedbal svou práci, že i když jste třeba věděl, že něco není v pořádku, takže jste na to nedostatečně upozorňoval?
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Já jsem, já jsem upozorňoval na všecky, měl jsem požadavky směrem k radě, aby se všecky tyto věci otevřely, samozřejmě také můj hlas není tím rozhodujícím hlasem, byla tam nějaká vládní koalice, která se touto otázkou dlouho a dlouhou nechtěla zabývat. /Nesrozumitelné/, že jsme na to jako první poukázali 6. srpna 2008 na tiskové konferenci.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A kdo podle vás, pane Hoffmane, ale může za celou tu kauzu, přece sice tady paní Ryšlinková říká, že nějaké jméno zná policie, ona ho možná odtajní, ale zdá se být tak složité, aby někdo za tento problém nesl politickou zodpovědnost, potažmo osobní zodpovědnost?
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Já si myslím, že v radě za to někdo zodpovídá, že tam byl příslušný odbor, že tam je příslušná rada, ale rada, která byla občany bohužel zvolena v té modré podobě, zodpovídá za celý problém sama.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Ryšlinková, také to berete tak, že i když jste zastupitelka, tak nemáte žádný podíl na tom, co radní rozhodují, že jste nemohli víc poukazovat?
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Já jsem se nedostala k žádným podkladovým materiálům ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Neměla jste tu možnost.
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Já jsem neměla tu, tu možnost, až do té doby, kdy jsem dostala do ruky tu, ten audit. A vlastně v tomhle okamžiku, když jsem oznámila, že podám to trestní oznámení, tak jsem si uvědomila, jak strašně moc lidí už je v Praze naštvaných, a to lidí jaksi i blízkých jak dopravnímu podniku, tak magistrátu. A ti lidé se mi přihlásili s důkazy. Takže já dneska mám v ruce, nebo ne já, ale celá skupina lidí, která se tím začala velmi profesionálně zabývat, máme v ruce důkazy, které přesahují rámec jakýchsi politických odpovědností nebo poukazování na politické odpovědnosti, tady jde skutečně o trestní kauzu. A já přestože politickou odpovědnost by bylo zapotřebí vyvodit i z mnoha mnohem menších kauz, nežli je, nežli je Opencard nebo i z mnohem větších kauz, tak v tomhle tom případě máme možnost dokázat pomocí orgánů činných v trestním řízení, že hranice chování jak úředníků, tak prostě některých politiků, prostě jedním slovem řečeno, v současné době chování magistrátu jako celku dávno překročilo absolutně únosné hranice. A já jsem přesvědčena, že nám občanům se ukáže i vlastně to, do jaké míry můžeme věřit orgánům trestním v činném řízením, protože pokud tohle nebude vyřešeno, dotaženo do konce, tak nevím, jaké důkazy je zapotřebí složit na stůl, aby, aby skutečně orgány mohly konat.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hoffmane, vy už jste narazil na problém firmy Haguess, se kterou uzavřela Praha velmi nevýhodné smlouvy. Je pro vás velký problém, že neznáme majitele?
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Je to pro mě velikánský problém.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Narážím na to, že Pavel Bém sice vyzval firmu Haguess, aby zveřejnila vlastníka, protože je to firma, která má akcie na doručitele, tedy s nejasným vlastnickým aparátem, ale řekněte mi, on, tedy myslím pražský primátor, řekl, že není tak důležité vědět, kdo tu firmu vede, ale je třeba pospravit smlouvy, souhlasil byste s tím?
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Já si myslím, že v první řadě je potřeba, abychom věděli, s kým jednáme. A na druhé straně, abychom potom poopravili ty smlouvy, protože jednání anonymní, si myslím, že není, že není fér a že není správné.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Ryšlinková, máte nějaké informace o tom, kdo vede firmu Haguess, spekulovalo se o panu Turkovi, který byl do roku 2006 zanesený jako vlastník do té doby, než získala firma?
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Já jsem udělala nějaké rešerše týkající se struktury vlastnické, nedohledala jsem se těch koncových vlastníků, můžu taky jenom spekulovat. Jenom vím, že se kolem pohybuje, kolem těch všech firem, nejenom Haguessu, ale i těch ostatních firem, které jsou v tomto projektu zainteresovány, se neustále pohybuje ta samá skupina lidí.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zase je nebudete jmenovat?
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
V tomhle okamžiku ještě ne.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hoffmane, myslíte si, že ještě k Opencard, jako multifunkční karta, jako projekt může být úspěšná?
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Tak já si myslím, že bylo vynaloženo příliš finančních prostředků. A myslím si, že je potřeba najít řešení, aby město ty finanční prostředky dostalo zpátky. Takže já doufám, že komise, která bude zasedat ve středu, přijde už s určitým řešením, protože zastavit projekt a hodit projekt do koše za 800 milionů korun, je zcela, upřímně to říkám, pro mě nepřijatelné a myslím si, že je potřeba najít cestu, aby město ty finanční prostředky dostalo zpátky.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hoffmane, máteli ty informace, kolik stály ty tři audity, to je dotaz posluchačky Lenky, která se ptá, kolik stály audity ke kauze Opencard?
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Tak já nevím, kolik stály ty dva audity, který ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A ten poslední, který jste si zadávali vy?
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Ten poslední, jsem viděl fakturu na 400 tisíc, protože nakonec se rozebralo všech 50 výběrových řízení, který tam /nesrozumitelné/, bylo to velice náročný.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Rozumím.
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
A v krátké době, v podstatě většina těhle těch věcí probíhají delší čas.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, já vám děkuji. A děkuji Františku Hoffmanovi z KSČM, který je vedoucím kontrolního výboru pražského zastupitelstva. A loučím se zastupitelkou za SNKEvropské demokraty Janou Ryšlinkovou. Děkuji. Na shledanou.
Jana RYŠLINKOVÁ, zastupitelka za SNKED:
Já už jsem nejsem za SNKED. Děkuji, na shledanou.
František HOFFMAN, zastupitel za KSČM:
Děkuji, na shledanou.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Přeji hezký večer i posluchačům, od mikrofonu se loučí Veronika Sedláčková.