Ozvěny dne - zprávy 2. února 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Odboráři, zaměstnavatelé a vláda se shodli na krátkodobých opatřeních, která mají vyvést hospodářství z krize.

osoba:
Aby bylo jasno, tak dnešní zpráva naše je, že jsme se dohodli.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Tender na státní maturity vyhrála firma Logica Czech Republic.

osoba:
Já jsem udělala všechna opatření, aby výběrové řízení bylo naprosto transparentní, aby u něj byli právníci, auditoři, soudní znalec.

Jan BUMBA, moderátor:
Po dvou dnech slovenská policie potlačila stávku autodopravců. Ti ale svůj boj proti elektronickému mýtnému nevzdávají.

osoba:
Policie nás rozdělila, takže mi budeme zvažovat, jaký další postup zvolíme, určitě jsme nespokojeni s mýtem a budeme proti němu bojovat.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude zataženo, od západu se sněžením, v nížinách srážky smíšené, teploty minus 1 až plus 3 stupně, na horách kolem 4 pod nulou.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Tripartita se dohodla na 38 protikrizových krocích

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Tripartita se dohodla na 38 protikrizových krocích. Krátkodobá opatření mají prorůstový charakter, týkají se trhu práce, zlepšení podnikatelského prostředí, podpory investic, nebo například přesunutí prostředků na zrychlené čerpání z fondů Evropské unie.

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka:
Podstatné je, že jde o krátkodobá opatření, o kterých může rozhodnout vláda, protože nevyžadují legislativní změny. Nebude je tedy zdržovat schvalování poslanců. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jaroslava Hanáka jsou důležité přesně stanovené termíny.

Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a obchodu:
8. 2. tento materiál schválí vláda. 9. 2. ti, co jsou první napsaní, že začnou pracovat, včetně našich expertů, na všech těch 38 bodech. A 22. dubna bude první odpočet, což také nebývalo s dřívějšími vlády, bude odpočet toho, co se dokázalo a možná se objeví nové věci, které tam přidáme.

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka:
Za body, na kterých se tripartita shodla, budou zodpovědná jednotlivá ministerstva, s nimiž budou spolupracovat zástupci odborů i zaměstnavatelů. Dodal předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner.

Jan WIESNER, předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů:
Mezitím samozřejmě budou pracovat také ty pracovní týmy specifický, který jsou.

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka:
Šéf odborářů Milan Štěch ocenil například dohodu o obnově elektrárny Prunéřov, o dostavbě třetího a čtvrtého bloku elektrárny Temelín, o vytvoření podmínek pro konečné rozhodnutí o výstavbě jezu na Labi nebo o dobudování dopravní infrastruktury.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Teďko v krátký době se udělá určitá jakási revize přípravy těch staveb, i co se týká finančního zabezpečení tak, aby ten horizont nebyl jenom letošní rok, finanční zabezpečení, ale aby už bylo jasný, že ty stavby, když se rozestaví, takže se taky příští rok na nich bude pokračovat, jo.

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka:
Podle premiéra Jana Fischera je dnešní dohoda velmi významným signálem.

Jan FISCHER, premiér:
Zaměstnancům, zaměstnavatelům české veřejnosti, koneckonců i českým politikům, že sociální dialog v této zemi pokračuje.

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka:
A hlavně, že sociálním partnerům nechybí vůle se dohodnout a hledat smysluplné kroky, které mají ekonomice pomoci. Jitka Hanžlová, Radiožurnál.

Vláda a vedení sociální demokracie se shodují na některých bodech konvergenčního programu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Vláda a vedení sociální demokracie se shodují na některých bodech konvergenčního programu. Ten má zajistit snížení schodku státního rozpočtu a do roku 2013 stabilizovat hospodaření země tak, aby splňovala podmínky pro přijetí eura.

Jan HERGET, redaktor:
Socialisté se s vládou shodují třeba v otázce protikorupčních opatření nebo snaze zefektivnit chod státní správy. Premiér Fischer zdůraznil, že úkolem vlády je především nastavit obecný rámec konvergenčního programu.

Jan FISCHER, premiér:
My v něm nebudeme nějak dramaticky naznačovat cesty, kudy na to, my jenom se zavazujeme k tomu, že touto cestou půjdeme, pak už na těch dalších vládách bude ten obsah, kudy na to jít, a ten může být velmi odlišný.

Jan HERGET, redaktor:
Jiří Paroubek po dnešní schůzce řekl, že si s ministrem Janotou vyjasnili některé konkrétní věci. Například, že sjednocení sazby DPH na úrovni 18 procent se nechystá.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Konvergenční program je obecný rámec, tam nic takovýchto drakonických opatřeních prostě nebude, to jsou jenom úvahy a je to tak dobře.

Jan HERGET, redaktor:
Paroubek také premiérovi předal materiál Cesta z krize. V čem se návrhy ČSSD shodují se strategií vlády, si politici řeknou do deseti dnů. Jan Herget, Radiožurnál.

Zdržovací taktika ve sněmovně pokračuje

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Zdržovací taktika ve sněmovně pokračuje. Poslanci se dnes rozešli o dvě hodiny dřív, než obvykle. Zákon pak během dneška neschválili vůbec žádný. Celé odpoledne se nicméně poslanci přeli, jestli by se měla zakázat privatizace pražského letiště. Na místě je i redaktorka Veronika Malá. Hezký podvečer.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Hezký podvečer. Během dnešního odpoledne se tady ve sněmovně opravdu neschválil ani jeden zákon, a to, na co se čekalo, bylo hlasování o možném zákazu privatizace letiště, tu sněmovně totiž vrátil prezident nebo také o snížení spotřebních daní na pivo, nakonec se ale situace vyvinula tak, že se jen o letišti celé odpoledne mluvilo, ODS pak před hodinou jednání ukončila žádosti o přestávku na poradu klubu, čímž dnešní den vlastně uzavřela. Občanští demokraté už dříve avizovali, že se budou snažit schválení některých norem zabránit, dnes po poledni dokonce řekli, že budou mít jednoduše hodně diskusních příspěvků a tím schvalování některých zákonů oddálí. Podle ČSSD jde nicméně o jasnou obstrukci, pokud se bude situace vyvíjet stejně, chce potom sociální demokracie svolat k vybraným bodům mimořádnou schůzi. Na programu celé toto schůze je přibližně 200 bodů, zatím jich od minulého týdne poslanci stihli necelých 30. Veronika Malá, Radiožurnál.

Logistiku zkoušek ke státním maturitám zajistí firma Logica Czech Republic

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Logistiku zkoušek ke státním maturitám zajistí firma Logica Czech Republic. Společnost vyhrála výběrové řízení. Na příštích pět let tak firma za 300 milionů korun zajistí digitalizaci a logistiku zkoušek.

Klára BÍLÁ, redaktorka:
Zakázka se bude týkat dohledového centra, to umožní sledovat průběh maturit na každé škole, do tenderu se přihlásily ještě další 4 firmy, mezi nimi byla i společnost Autocont, o níž se spekulovalo v souvislosti s podnikáním vypisovatele tenderu Pavla Zeleného. Ten na ministerstvu řídí přípravu státních maturit. Podle ministryně Kopicové proběhlo výběrové řízení transparentně a maturity běží podle plánu.

Miroslava KOPICOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy:
Nejsou tam žádná zpoždění, dokonce to největší, které hrozilo, že se třeba nepovede výběrové řízení na zabezpečení logistiky, to se povedlo, my máme vybranou firmu.

Klára BÍLÁ, redaktorka:
Jednotné maturity by měly začít příští rok na jaře, podle některých kritiků se ale nestihne vše včas zajistit a zkouškám hrozí další odklad. Podle ministryně Kopicové ale na všechny výhrady byl čas 14 let.

Miroslava KOPICOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy:
Pokud byly nějaké výhrady v nedávné době, když se odkládala maturita o rok, tak v té době se měly dát všechny na stůl. A mělo se říct jasné slovo, jak to tedy bude.

Klára BÍLÁ, redaktorka:
Klára Bílá, Radiožurnál.

Stovky rodičů s dětmi nemocnými cukrovkou podepsaly protestní petici proti ministerstvu sociálních věcí

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Stovky rodičů s dětmi nemocnými cukrovkou podepsaly protestní petici proti ministerstvu sociálních věcí. Podle úředníků jsou totiž děti zcela soběstačné a rodiče nemají nárok na příspěvek na péči. Řada rodin se tak dostala do existenčních potíží. Jak v Ranním interview Radiožurnálu řekl náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Marián Hošek, úřad je ochotný s postiženými rodinami jednat.

Marián HOŠEK, náměstek ministerstva práce a sociálních věcí:
Rádi se setkáme s těmito rodiči, abychom se vzájemně taky poučili, ale na druhou stranu, abychom taky poznali ty konkrétní příběhy, které nám můžou ukázat, jestli nenastala chyba v daném posouzení jednotlivého stavu.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Více se budeme problematice věnovat v další části Ozvěn dne.

Po dvou dnech slovenská policie potlačila stávku autodopravců

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Pouhé dva dny trvala časově neomezená stávka autodopravců proti elektronickému mýtu. Policie přistoupila k tvrdým opatřením, zastavovala kamiony, směrovala je na parkoviště, kde jim udělovala pokuty a odebírala řidičské průkazy. Asi stovka řidičů proti tomu demonstrovala před Úřadem vlády v Bratislavě.

řidič:
Všichni, co nás okrádají, by měli odstoupit, politici jsou naše neštěstí.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Z tribuny mluví řidič, kterého policie přinutila odstavit kamion na několik hodin. Před úřad vlády přinesl dětskou hračku modrý náklaďák jako vzkaz premiérovi, aby si s dopravci nezahrával. Ke stávce se ale kvůli obavám z pokut připojilo málo řidičů, proto protest vyzněl do ztracena. Rudolf Páleš ale tvrdí, že stávka trvá.

Rudolf PÁLEŠ:
Policie nás rozdělila, takže my budeme zvažovat, jaký další postup zvolíme, my jsme se stávkou neskončili, na /nesrozumitelné/ se rozhodneme, jak půjdeme dál.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Platnost mýta je v tuto chvíli na silnicích první třídy pozastavená, dokud správce systému neodstraní chyby, pak mýto okamžitě spustí. Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.

Lidé ve Skandinávii patří k nejspokojenějším Evropanům

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Lidé ve Skandinávii patří k nejspokojenějším Evropanům. Ukazuje to průzkum Eurobarometr, který zkoumal názory občanů Evropské unie a její životní podmínky a sociální postavení. Se svým životem jsou nejvíc spokojeni Švédové a Dánové. Za nimi následují Nizozemci.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Češi se v míře spokojenosti se svým osobním postavením ve společnosti řadí k celounijnímu průměru. Méně spokojení, než my v Evropě, jsou kromě Malťanů všichni obyvatelé nových členských zemí. Horší hodnocení životních podmínek, než od nás, ale přišlo i ze Španělska, Portugalska a Itálie. Řekové dokonce na stupnici od minus 10 do plus 10 bodů hodnotí svojí situaci v záporných číslech. Průzkum provedený na začátku loňského léta už ovlivnila hospodářská recese. Ve 23 členských státech jsou lidé výrazně nespokojeni s ekonomickou situaci. Nespokojenost panuje v celé Unii s výši životních nákladů. Evropanům se také nelíbí těžká dostupnost vlastního bydlení. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

James Cameron a jeho bývalá manželka jsou favority nominací na Oscara

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Avatar a Smrt čeká všude, to jsou dva filmy, které mají naději získat Oscara v devíti kategoriích. Kromě toho má James Cameron šanci na cenu za režii, stejně jako jeho bývalá manželka Kathryn Bigelow za válečný film Smrt čeká všude. Ve Spojených státech má seznam nominací v ruce zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka. Dobrý večer.

Vít POHANKA, redaktor:
Hezký podvečer. Na nejlepší film je letos nominovaných nově 10 snímků, vedle favoritů, které jste zmínila, Avatar a Smrt čeká všude, také například filmy Lítám v tom, Tarantinovy Hanební pancharti a /nesrozumitelné/. Když se podíváme dál, tak za hlavní ženskou roli jsou mimo jiné nominované Sandra Bullocková a veteránka udílení filmových cen Meryl Streepová, z mužů má velkou naději na ocenění za hlavní roli George Clooney, Morgan Freeman za ztvárnění Nelsona Mandely ve filmu Neporažený. Nebo Jeff Bridges za snímek Crazy Heart. Letos se budou mimochodem Oscary udělovat o něco později, než obvykle, organizátoři posunuli filmovou slavnost na 7. března, aby nesoupeřila o pozornost diváků s olympijskými hrami ve Vancouveru. Ode mne je to zatím vše, Vít Pohanka, Český rozhlas, Spojené státy.

V pražských Nuslích se otevřelo Centrum pro nový cirkus

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
V pražských Nuslích se právě teď otevírá Centrum pro nový cirkus. Jde o jedinečný a první projekt tohoto typu u nás. Na místě je naše kolegyně Zuzana Filípková. Dobrý večer.

Zuzana FILÍPKOVÁ, redaktorka:
Dobrý podvečer z Centra nového cirkusu v Nuslích, které se usídlilo v jednom z industriálních prostorů na adrese Ctiradova 6. Právě teď tu probíhá slavnostní otevření tohoto prostoru a návštěvníci si tu za mými zády zkouší s lektory nejrůznější disciplíny, které patří do takzvaného nového cirkusu. Jde především o akrobacii, žonglování a dále práce na závěsném laně. Pokud máte zájem, určitě máte zatím šanci, stále možnost sem přijít až do 19 hodiny. Ukázková lekce tu probíhá už od 5 hodin. Centrum nového cirkusu je veřejnosti otevřeno ode dneška a rozpis všech kurzů najdete na webových stránkách www.cirqueon.cz. Zuzana Filípková, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co vám nabídneme v následujících minutách? Dostane se spor mezi bývalým šéfem Strany zelených Martinem Bursíkem a premiérem Janem Fischerem týkající se údajných lobbyistických tlaků až před soud? A poslanci dnes nedokázali projednat vůbec nic. Znamená to, že do voleb bude sněmovna úplně paralyzovaná?

Spor mezi bývalým šéfem Strany zelených Martinem Bursíkem a premiérem Janem Fischerem

Jan BUMBA, moderátor:
Střet mezi vládou premiéra Fischera a exministrem životního prostředí Martinem Bursíkem neutichá. Bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík naznačuje, že kabinet jedná pod tlakem lobbyistů v zájmu uhelné společnosti Czech Coal. Dokládá to tím, že vláda stáhla ze sněmovny novelu zákona, která by ztížila využívání nových ložisek uhlí. Jan Fischer se proti obvinění velmi důrazně ohrazuje. Do toho se v tisku objevily informace, podle nichž naopak Bursík pomáhal jako konzultant Mostecké uhelné společnosti a údajně také radil ohledně postupu, jak dosáhnout prolomení těžebních limitů. To dnes Martin Bursík označil za diskreditační kampaň firmy Czech Coal. A dodal, že její vedení má vazby na premiérova poradce Vladimíra Mlynáře.

Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí:
Podle mého názoru tady je velmi silné úsilí uhelné společnosti ovlivnit a zlobbovat vládu tak, aby došlo k prolomení limitů a následující vláda, která vzejde poté z voleb už v podstatě neměla manévrovací prostor a bylo už předem určeno, že tato vláda v té nové energetické koncepci potvrdí tento krok a budou se bourat vesnice a budou se těžit další stovky milionů tun uhlí, ano, toho se obávám.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekl Martin Bursík. O lobbyistických vlivech kolem premiéra mluvil také v dnešním pořadu 20 minut Radiožurnálu. Dejme slovo druhé straně. Po telefonu zdravím zmíněného poradce předsedy vlády Vladimíra Mlynáře. Dobrý večer.

Vladimír MLYNÁŘ, poradce předsedy vlády:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže podle pana Bursíka vás pojí jisté vazby se společností Czech Coal. Co tomu říkáte?

Vladimír MLYNÁŘ, poradce předsedy vlády:
No, já mám pocit, že Martin Bursík zahájil volební kampaň, přiznám se, že jsem trošku zdráhal, zda jaksi reagovat na jeho taky, ale protože trvají celý den, tak nezbývá než některé věci uvést na pravou míru. Věcně, premiér a už vůbec ne já, jako jeho poradce, neměl cokoliv společného se stažením horního zákona z Poslanecké sněmovny. Tuto věc přinesl do vlády a navrhl ministru průmyslu a obchodu pan ministr Tošovský. A udělal to proto, že podle gesčního zákona problematika horního zákona náleží do gesce ministerstva průmyslu a obchodu. Pan poslanec Bursík vytýká, že ten proces byl nestandardní, že ten návrh pana ministra Tošovského měl výjimku z připomínkového řízení. Ta námitka je zase lichá, výjimek z připomínkového řízení jsou týdně desítky, od nástupu pana premiéra jsou to už stovky. A stejný postup si stahování zákonů volila i vláda, u které byl pan Bursík místopředsedou vlády. Také, když stahovala, měla za čas pro tento materiál výjimku z připomínkového řízení. Poslední věc, všichni ministři přítomni na jednání vlády hlasovali pro stažení toho zákona s výjimkou dvou ministrů za Stranu zelených. Čili bylo to téměř jednomyslné rozhodnutí. A já myslím, že pan poslanec Bursík, kdyby si chtěl zjišťovat argumenty, proč tak vláda učinila, mohl si je přečíst.

Jan BUMBA, moderátor:
A jeden hlavní důvod stažení toho zákona?

Vladimír MLYNÁŘ, poradce předsedy vlády:
Jednak, jak bych to řekl, mohl se objednat k panu premiérovi, mohl interpelovat, ale místo toho pan Bursík vyrukoval s obviněním pana premiéra z korupce. A pana premiéra se tato věc dotkla, a proto žádal od pana poslance omluvu. Ty argumenty, které řekl pan ministr Tošovský na jednání vlády, když navrhoval stažení, byly dominantně dva. První je, že ten návrh horního zákona ležel 8 měsíců ve sněmovně a sněmovna ho odmítala zařadit na bod svého programu, a proto vláda navrhla stažení, mimochodem, učinila to ještě v řadě dalších takto trvale lišících ve sněmovně zákonů, jako je zákon o pozemních komunikacích, zrušení fondu kultury, novela zákona o majetku a podobně, čili nebyl to jediný postup. A druhý důvod byl ten, že ten zákon předjímá odpis hnědouhelných zásob a pan ministr Tošovský celkem logicky podle mého soudu argumentuje tím, že je třeba nejdříve přijmout nebo nepřijmout energetickou koncepci a podle ní potom příslušný zákon, ale když bude přijat nejdříve ten zákon, tak o žádnou energetickou koncepci jaksi vláda ani vlády budoucí nemusí přijímat, protože bude rozhodnuto o české energetice 40, 50 let.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Mlynáři, a jak je to s těmi údajnými vazbami na společnost Czech Coal. Média třeba poukazují na to, že jste dobrým přítelem lobbyisty Jana Dobrovského, šéfa dozorčí rady Mostecké uhelné, nevyvíjel někdo nějaké aktivity, nějaké tlaky na vás, třeba vzhledem k tomuto přátelství?

Vladimír MLYNÁŘ, poradce předsedy vlády:
Tak atakuje mě akorát Martin Bursík. Já nezastírám, že pana Dobrovského znám 25 let z doby, kdy jsme byli oba ještě topiči v motolské kotelně a z disentu a já se za své přátele jaksi nestydím a nevidím /nesrozumitelné/, ale já nejsem v Czech Coalu, já nepracuju pro někoho jiného, já jsem s velkým překvapením zjistil, že Martin Bursík, když byl poradcem pana ministra Ambrozka, tak pracoval pro Czech Coal a dokonce to hájí tím, že to je morálně normální. Já myslím, že to je morálně neomluvitelné. Já pro nikoho jiného, než pro Jana Fischera, nepracuji, a nejsem pod žádným lobbyistickým tlakem. A znovu opakuji, já jsem s touhle agendou vůbec nepřišel do styku, s tím přišel ministr Tošovský, který byl navržen sociální demokracií a hlasovali pro to všichni ministři, s výjimkou Strany zelených, tak jaksi zapojme trošku zdravý rozum a nepodceňujeme inteligenci členů vlády a pana premiéra.

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik zatím premiérův poradce Vladimír Mlynář. Já vám pro tuto chvíli děkuji, ale, prosím, zůstaňte ještě s námi ve spojení, zůstaňte na lince. V našem přenosovém vozu je Jaroslav Plesl, zástupce šéfredaktora Lidových novin, které se kauze intenzivně věnují. Dobrý večer i vám.

Jaroslav PLESL, zástupce šéfredaktora Lidových novin:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Plesle, jak to celé rozklíčovat, obvinění, proti obvinění?

Jaroslav PLESL, zástupce šéfredaktora Lidových novin:
Já nevím, to jsou takové politické hry, které nejsou v podstatě moc, moc důležité. Tady je velmi důležité se dostat o úroveň výš, to znamená, minimálně tam, kde je společnost Czech Coal, a ta je ve vážných obchodních sporech se společností ČEZ, dlouhodobých sporech. A my velmi dobře víme a víme to například z fotografií z toskánské dovolené Mirka Topolánka, že společnost ČEZ má s jinou politickou partou velice dobré vztahy. A teď se společnosti Czech Coal naskytla taková krátká příležitost spolupracovat s administrativou, která je jí mnohem přátelštější, než jakékoliv administrativy před tím ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže naznačujete ...

Jaroslav PLESL, zástupce šéfredaktora Lidových novin:
... pravděpodobně to, že ta novela, kterou připravil pan Bursík, prostě letěla do koše.

Jan BUMBA, moderátor:
A naznačujete tedy, že vláda skutečně postupuje ve prospěch společnosti Czech Coal?

Jaroslav PLESL, zástupce šéfredaktora Lidových novin:
No, tak to, že ta novela byla poslána k ledu, to samozřejmě nelze interpretovat jinak, než že je to výhodné pro společnost Czech Coal, to je jednoznačné.

Jan BUMBA, moderátor:
Ano, ale můžete nějak jaksi doložit, že vláda jednala pod tlakem nebo dokonce na objednávku této společnosti?

Jaroslav PLESL, zástupce šéfredaktora Lidových novin:
No, to já nepotřebuju nějak dokládat, já pouze se podívám na to, kdo z toho má nějakou výhodu a kdo ne, a říkám, bylo to výhodné pro Czech Coal, všechno ostatní nechávám na panu Bursíkovi a na nějakých politicích, kteří se chtějí hádat prostřednictvím novin nebo televize nebo rozhlasu.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste v posledních dnech přinesli informace o té konzultační práci, kterou měl pan Bursík odvádět před pár lety pro Mosteckou uhelnou společnost, jak tyhle materiály zapadají do celého sporu. Pan Bursík mluví o diskreditační kampani.

Jaroslav PLESL, zástupce šéfredaktora Lidových novin:
To já nevím, to je problém pana Bursíka. Já si myslím, že pan Bursík si měl především velmi dobře rozmyslet, pro koho, kdy, v jaké době pracuje. A jestli dostal zakázku od firmy, která měla nějaké zájmy na ministerstvu životního prostředí, pak určitě neměl pracovat pro ministerstvo životního prostředí, to je prostě, to je prostě konflikt zájmu a myslím si, že jeho vysvětlování v této věci je nedostačující.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaroslav Plesl, zástupce šéfredaktora Lidových novin. Děkuji vám. Na shledanou.

Jaroslav PLESL, zástupce šéfredaktora Lidových novin:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Stále jsme ve spojení s poradcem premiéra Vladimírem Mlynářem. To, co teď říkal pan Plesl, tedy že je zjevné, že stažení onoho zákona bylo výhodné pro Czech Coal, hrály tyto úvahy nějakou roli v uvažování o tom, jestli ten zákon má být stažen, jestli to tedy bude výhodné pro těžaře?

Vladimír MLYNÁŘ, poradce předsedy vlády:
No, já nehlasuji ve vládě, takže já nevím, jak na základě čeho se ministři rozhodovali, ale znovu opakuji, pan ministr Tošovský, který to navrhl, argumentoval dvěma důvody, tím, že ten zákon jaksi předjímá rozhodnutí o energetické koncepci České republiky a že nejdříve má být koncepce a potom teprve zákon, což se mi zdá jako logická věc. A druhou, druhý argument byl, že ten zákon nemá podporu v Poslanecké sněmovně a leží tam 8 měsíců, a mimochodem, že nemá podporu, se ukázalo i teď, když ho Martin Bursík znovu navrhl, tak získal pouhých 28 hlasů. Pro někoho je ten vždycky nějaký ten zákon pro někoho výhodný, pro někoho méně výhodný, ale vláda rozhoduje na základě toho, co je výhodné pro Českou republiku a pro její občany, nebo alespoň by to tak měla v 90 procent činit. Když pan Plesl mluvil o válce nějakých společností, mimochodem, proti tomuto zákonu byla i společnost ČEZ, pokud vím, takže jaksi ten argument, že šlo o nějakou válku mezi firmami, tady v tomto případě neobstojí, ale znovu říkám, s tím, návrhem přišel ministr Tošovský a premiér Fischer s tím neměl nic společného, nic takového neinicioval, nepožadoval, nevstupoval do toho procesu. A já už vůbec ne, protože mně to ani nepřísluší. Já mám jiné věci na starosti.

Jan BUMBA, moderátor:
Vladimír Mlynář, děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Vladimír MLYNÁŘ, poradce předsedy vlády:
Na shledanou.

Kauza privatizace pražského letiště

Jan BUMBA, moderátor:
Kauza privatizace pražského letiště. Po kolikáté už? Sociální demokraté usilují o to, aby se zákonem zakázala privatizace Ruzyně, příslušný zákon se jim podařilo prosadit ve sněmovně. Prezident Václav Klaus jej vetoval i s ohledem na to, že se proti zákonu vyslovil Senát. Dnes se zákon o zákazu privatizace Letiště Praha dostal znovu k poslancům. Jenže, jak už jste slyšeli ve zprávách, jednání skončilo bez výsledku jak jednání týkající se tohoto zákona, tak všech dalších. V našem sněmovním studiu je předseda hospodářského výboru Oldřich Vojíř z ODS. Dobrý večer.

Oldřich VOJÍŘ, předseda hospodářského výboru /ODS/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A místopředseda téhož výboru, sociální demokrat Milna Urban. Dobrý večer i vám.

Milan URBAN, místopředseda hospodářského výboru /ČSSD/:
Pěkný den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vojíři, vy jste se rozhodli zablokovat jednání sněmovny?

Oldřich VOJÍŘ, předseda hospodářského výboru /ODS/:
Tak my jsme se nerozhodli zablokovat jednání sněmovny, my jsme jednali standardně, my nemůžeme za to, že poměrně vždy na začátku jednání sněmovny je tolik změn programů, že to trvá hodinu, někdy dvě, takže fakticky začnete jednat místo ve dvě hodiny o půl třetí, tak ve čtyři. My jsme chtěli projednat tuto záležitost, my jsme přesvědčeni, že jde o velmi důležitou věc a dokonce o takovou zlomovou záležitost z hlediska průlomu postavení sněmovny, Senátu, vlády, obecní exekutivy prezidenta a soudcovského stavu, takže je to promování, nepřímé promování i Ústavy, a to si samozřejmě vyžaduje velmi, velmi podrobnou debatu.

Jan BUMBA, moderátor:
Rozhodně tedy odmítáte, že byste se uchýlili k obstrukcím kvůli tomu, že nemáte ve sněmovně sílu buď prosadit svoje zákony nebo v přímém hlasování zamítnout ty, se kterými nesouhlasíte?

Oldřich VOJÍŘ, předseda hospodářského výboru /ODS/:
Tak já myslím, že je patrné, že někdy vyhrajeme, je to sice velmi málo, ale vyhrajeme, někdy prohrajeme, ty koalice dneska jsou, ty hlasovací koalice jsou různé, vidíte, že velmi často se drží koalice komunistů, sociálních demokratů a lidovců.

Jan BUMBA, moderátor:
A z vaší strany tedy nejde o obstrukce?

Oldřich VOJÍŘ, předseda hospodářského výboru /ODS/:
Nejde o obstrukce, jde o to prostě projednat tuto věc podrobně a pokusit se přesvědčit především sociální demokracii jako demokratickou stranu o tom, že tento zákon je nadbytečný.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Urbane, počítali jste s tím, že zákon zakazující privatizaci letiště dnes projde?

Milan URBAN, místopředseda hospodářského výboru /ČSSD/:
Tak, jestli jde o obstrukci nebo nejde, to ať si udělá každý obrázek sám. ODS v 17 hodin jedna minutu si vzala pauzu na klub do 19 hodin, čímž vlastně znemožnila jednání Poslanecké sněmovny dnes. Tak prostě systém obstrukce je asi legitimní nástroj, spíše opoziční strany. ODS se k tomu uchýlila už minulý týden a zřejmě s tím bude pokračovat, takže pro nás to žádné překvapení není, my zcela určitě svoláme na příští týden minimálně jednu, možná více mimořádných schůzí Poslanecké sněmovny, kde chceme ty naše prioritní zákony projednat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud jde o samotnou privatizaci letiště, respektive zákaz privatizace letiště, pane Urbane, nějak vás neovlivnilo v názoru na tuto normu, jakými peripetiemi se tento zákon ubíral, nesouhlasil s tím Senát, ani prezident republiky.

Milan URBAN, místopředseda hospodářského výboru /ČSSD/:
No, víte, my se na to díváme tak, že jako země, která nemá moře, tak má letiště, čili vzduch je naše moře, tak jako státy, které mají nebo jsou na mořském pobřeží, tak mají výsostné vody, tak my si myslíme, že bychom měli mít výsostný přístup do světa do České republiky. Já myslím, že základní přístup k té privatizaci. Pak je tady spousta ekonomických argumentů. Jeden z nich například je v tom, že řešení ČSA spočívá v nějaké mnohem užší spolupráci s Letištěm Praha tak, aby došlo ke konsolidaci ČSA, tak je potřeba prostě učinit nějaké kroky a to rychle, proto privatizace v této chvíli nepřipadá v úvahu, protože takovéto řešení bychom vyloučili.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, posluchači možná nemusí úplně rozumět tomu, proč poslanci placeni z jejich daní nerozhodují o zákonech, když je vcelku jasné, jaké jsou postoje, je jasně vyargumentováno, co je pro a co je proti. Jak ... máme tomu rozumět tak, že do voleb tato sněmovna neprojedná už vůbec nic zásadního, pane Vojíři?

Oldřich VOJÍŘ, předseda hospodářského výboru /ODS/:
To je, to je velmi těžké říct, jestli projedná nebo neprojedná něco zásadní. Pro někoho to může být to zásadní z jeho pohledu jako pozitivní, pro někoho je to pohled negativní, o tom je prostě politický střet, nicméně, jestli se můžu vrátit k té podstatě, není tam předložený zákon, který vetoval pan prezident, prostě zjevně zasahuje do kompetence vlády, samozřejmě tady na plénu, myslíme si, že to je zákon zřejmě nadbytečný, zákon, který prolamuje určitou hranici mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou. A navíc to, co říkal pan kolega Urban, to úplně neplatí, protože co se týče jakéhosi vzdušné přístaviště, tak sice vzduch má být, má být přístupný všem a může to být jaká výsostná půda, nicméně přeci i přístavy a případně letiště mohou mít privátního partnera nebo mohou být privátní, to znamená, to je úplně jiná diskuse a navíc ta úvaha o tom, že by se ČSA jakoby nasálo na doposud prosperující Letiště Praha, je velmi, velmi, podle mého soudu, nebezpečná, nikdo to nedoporučuje, je mnohem lepší ozdravit ČSA, řekněme, standardní cestou, buď pomocí, pomocí státu, anebo hledání strategického partnera.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor. Děkuji, že jste si udělali čas. Předseda hospodářského výboru sněmovny Oldřich Vojíř z ODS. A místopředseda sněmovního hospodářského výboru Milan Urban z ČSSD.

Milan URBAN, místopředseda hospodářského výboru /ČSSD/:
Děkuji, na shledanou.

Oldřich VOJÍŘ, předseda hospodářského výboru /ODS/:
Díky, na shledanou.

Další promarněný den mají za sebou poslanci

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Další promarněný den mají za sebou poslanci. Nic nerozhodli a plénum ukončili. V době, kdy se na pořad dostal návrh ČSSD zakazující prodej ruzyňského letiště, si občanští demokraté vzali dvouhodinovou přestávku na jednání poslaneckého klubu. A protože do konce jednacího dne zbývaly právě dvě hodiny, předsedající Miroslava Němcová jednání o předloze přerušila a jednací den ukončila. Poslanci budou pokračovat ve schůzi zítra.

Ekonomická krize nezhoršila informační bezpečnost firem

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Ekonomická krize nezhoršila informační bezpečnost firem. 69 procent českých firem si myslí, že dopad krize na oblast informační bezpečnosti bude nulový, anebo dokonce pozitivní. Vyplynulo to z průzkumu 280 firmami s více než stovkou zaměstnanců, na kterém spolupracovala společnost Ernst & Young a časopis DSM a Národní bezpečnostní úřad. Krize podle náměstka ředitele úřadu Jaroslava Šmída ukončila období velkých investic do nových systémů a firmy se teď mohou orientovat například na zvyšování bezpečnostního povědí svých zaměstnanců.

Jaroslav ŠMÍD, náměstek ředitele Národního bezpečnostního úřadu:
Bezpečnostní správci, pokud jsou definováni, budou mít čas využít všech možností, které produkty nabízejí v oblasti bezpečnosti a nemusí stále vyvíjet další nové aplikace, nasazovat nové systémy, jakýsi čas na to nadechnutí se a využití v maximální míře právě těch prostředků, které už koupeny byly, takže tam opravdu asi není třeba nezbytně nutně investovat do nějakých speciálních zabezpečených systémů, protože už jsou buďto nakoupeny nebo možnosti nakoupených v této oblasti existují.

Německý ostrov Hiddensee odřízl od světa ledový krunýř

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Mrazivé počasí posledních dnů uvěznilo v ledovém krunýři německý ostrov Hiddensee v Baltském moři. Jeho obyvatelům začali docházet základní potraviny, a tak museli úřady na ostrov zřídit vzdušný most.

Jiří HOŠEK, redaktor:
O ten se ale stará jediná helikoptéra, která z Hiddensee v první řadě evakuovala čtyřicet zoufalých turistů. Na ostrov pak dopravila nejen základní potraviny, jako chleba, vejce a mléko, ale taky léky. Vzhledem ke sněhové bouři je ale v dalších hodinách ohroženo i zásobování tisícovky obyvatel ze vzduchu. Jediný trajekt, který by si s mezitím už třiceticentimetrovou ledovou krustou poradil, má problémy s motorem. Zprůjezdnit vodní trasu se nepodařilo ani ledoborci Ranzow. Podle místních úřadů ale nehrozí, že by některý z ostrovanů hladověl. Zásoby konzerv a mražených potravin jsou prý dostatečné. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Přesvědčí rodiče dětí s diabetem úředníky, aby jim znovu začali vyplácet příspěvky na péči. Může v Česku fungovat institut domácího vězení, když nejsou k dispozici elektronické náramky monitorující pohyb vězňů. A nominace na Oscary. Má vůbec šanci někdo jiný, než spektakulární Avatar?

Rodiče dětí nemocných cukrovkou si stěžují, že nedostávají od státu potřebnou finanční pomoc

Jan BUMBA, moderátor:
Rodiče dětí nemocných cukrovkou si stěžují, že nedostávají od státu potřebnou finanční pomoc. Radiožurnál zjistil, že už stovky z nich podepsaly protestní petici určenou ministerstvu práce a sociálních věcí. Přicházejí totiž o nárok na příspěvek na péči o osobu blízkou. Malé pacienty považují úřady za soběstačné, přestože s tím diabetologové nesouhlasí. Více v reportáži Andrei Čánové.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Čtyřletá Simonka z Ostravy má inzulinovou pumpu zavedenou přímo do břicha.

Květoslava ŠAROCKÁ:
Jednou se mi stalo, že jsem jí musela takhle křečovitě otevřít pusu, protože už nevnímala a rychle prostě sladký nápoj.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Říká její matka Květoslava Šarocká. Sociální příspěvek ale nedostala. Simonka je podle rozhodnutí magistrátu soběstačná. Ostravská diabetoložka Naděžda Filáková považuje testy posudkových lékařů za špatné.

Naděžda FILÁKOVÁ, diabetoložka:
Tyto děti vlastně projdou, ale to je, že je ohroženo akutní hypoglykemií, to se tam vůbec nezohledňuje, je to chyba.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek dnes Radiožurnálu řekl, že je připraven se setkat s těmito rodiči.

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Abychom se vzájemně taky poučili, ale na druhou stranu, abychom taky poznali ty konkrétní příběhy, které nám můžou ukázat, jestli nenastala chyba v daném posouzení jednotlivého stavu.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Ministerstvo ale tvrdí, že posudkové testy jsou v pořádku a odpovídají mezinárodní klasifikaci.

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Zákon o sociálních službách změnil přístup k možnému příspěvku na péči tak, že nehodnotí diagnózu, ale hodnotí potřebu pomoci soběstačnost toho daného člověka a z tohoto pohledu teda nemůžeme hodnotit obecně diabetiky nebo ostatní diagnózy, ale podle toho, jak je ten člověk nebo ten malý pacient, jak je soběstačný nebo nesoběstačný a závislý na péči.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Jenže stovky rodičů, včetně odborných lékařů, tvrdí, že malé děti s cukrovkou soběstačné nejsou a přesto úředníci a posudkoví lékaři docházejí k opačnému závěru. Náměstek ministra Marián Hošek řekl, že i v těchto případech existuje řešení a popsal, na koho se mohou postižené rodiny obrátit.

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Pokud mají skutečně existenční problémy, tak máme hmotnou nouzi, na kterou se může obrátit v rámci jiných sociálních dávek a jinak je to samozřejmě příslušný odbor a příslušný posudkoví lékaři, sociální odbor, na které se obracejí k přiznání dávky v případě, že posoudí, že je potřeba se odvolat, tak se odvolávají na ministerstvo. To je postup, který je možný a který se taky uplatňuje.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Sdružení Dítě s diabetem už získalo na petici proti současnému systému stovky podpisů.

Jan BUMBA, moderátor:
Konstatuje reportérka Andrea Čánová. U telefonu je nyní Šárka Nosálková z ostravského sdružení Dítě s diabetem, dobrý večer.

Šárka NOSÁLKOVÁ, sdružení Dítě s diabetem, Ostrava:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Co říkáte na onen příslib náměstka ministra, který v našem vysílání řekl, že se s vámi rád sejde, začne problém řešit, je to dobrý signál?

Šárka NOSÁLKOVÁ, sdružení Dítě s diabetem, Ostrava:
Tak určitě jsme za něho rádi, můžu to říct nejenom za svoji osobu, ale i za ostatní rodiče, už od toho ranního vysílání se nám množí ohlasy z celé republiky a volají nám rodiče, kteří mají podobnou situaci, jsou strašně rádi, že to někdo začal řešit.

Jan BUMBA, moderátor:
Co konkrétně byste na té schůzce chtěli vyřešit, jaké máte požadavky?

Šárka NOSÁLKOVÁ, sdružení Dítě s diabetem, Ostrava:
No, tak určitě můžu reagovat na věty pana náměstka, že by chtěl slyšet skutečné příběhy, které bychom mu opravdu rádi přednesli a vysvětlili opravdu, o čem cukrovka je a jak, jaké je to pečovat o tyto děti.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké tedy máte zkušenosti z praxe přímo od rodičů, protože ministerstvo trvá na tom, že systém týkající příspěvku na péči je v pořádku?

Šárka NOSÁLKOVÁ, sdružení Dítě s diabetem, Ostrava:
Tak co se týká zákona, to nejsem schopna samozřejmě posuzovat, jestli je v pořádku nebo ne, slovo soběstačnost, dá se říct taky, že je dobré, ale systém nebo hodnocení, které stanovuje, jestli je to dítě soběstačné nebo není, je opravdu nastaveno na děti, které mají tělesné vady, které jsou mentálně postižené, otázky typu, jestli dítě chodí rovně, jestli může se umýt samo, jestli se může samo najíst, to je sice soběstačnost, ale děti s cukrovkou všecko toto zvládají, ale nejsou schopny si aplikovat inzulin, menší děti samozřejmě, nejsou schopny si nachystat, navážit jídlo, nejsou schopny být ve školách a zůstat samy doma, takže potřebují tu péči toho rodiče, ale otázky jsou opravdu nastavené na jiné diagnózy.

Jan BUMBA, moderátor:
Šárka Nosálková z ostravského sdružení Dítě s diabetem. Děkujeme za rozhovor, na shledanou.

Šárka NOSÁLKOVÁ, sdružení Dítě s diabetem, Ostrava:
Na shledanou.

Václav Klaus, kazatel v závětří

Jan BUMBA, moderátor:
18 hodin 41 minut, v netradičním čase tradiční poznámka Ozvěn dne. Jana Macháčka ze serveru Respekt.cz zaujala jedna dnešní zpráva, ale vztahuje ji k širší diskusi, která s v poslední době rozpoutala kolem očkování proti novému chřipkovému viru.

Jan MACHÁČEK, komentátor serveru Respekt.cz:
Hlavní hygienik České republiky a současně náměstek ministryně zdravotnictví, doktor Vít, má prasečí chřipku. Laboratorně to sice není doloženo, ale Vít jako lékař na sobě pociťuje příznaky: bolí ho svaly, hlava, je unaven. Vítův spor s prezidentem republiky, který se kromě odborníka na klima a počasí stal i expertem na zdravotnictví, nakažlivé nemoci a očkování, se tak dostává na další zajímavou úroveň. Ale teď vážně: poslechněme si, co pan prezident o prasečí chřipce a očkování proti ní říká. "Mě se očkování určitě týkat nebude. To nepřipadá v úvahu," řekl novinářům. "Prasečí chřipku považuji za chatrnou a nevýznamnou chorobu. Vetuji možnost, že by se kvůli této potencionální chřipce mělo něco někomu nařizovat. To je pošlapávání elementární lidské svobody. Není to potřeba dělat. Toto není fatální nemoc," tvrdí Klaus. Když je pan prezident kritizován, že trpí jakýmsi syndromem profesorského rozumbrady, který, protože je profesorem na všechno a všemu rozumí, brání se přece tím, že jemu jde o lidskou svobodu. Je to sice diskutabilní, ale řekněme, že můžeme zkusit Václavu Klausovi přiznat zvláštní instinkt, který nás všechny ochrání před davovou psychózou a globální mánií či hysterií, které vždy chtějí využít mocichtiví a nikým nezvolení socialističtí regulátoři, plánovači a inženýři. Tentokrát ještě ve spojení se ziskuchtivými farmaceutickými firmami. Tenhle boj za svobodu má ale jednu zásadní slabinu. Všimněme si, že pan prezident takto nevystoupil vloni v květnu, když chřipka vypukla, ani na podzim, ale až nyní, kdy je naprosto jasné, že rozjezd epidemie zarazil nebývale třeskutý a dlouhotrvající mráz. V listopadu a v prosinci se lidé báli, takže by Klausovo odvážné vystoupení proti chřipce asi nebylo moc populární. Teď, když hrozba pominula, lidé už se nebojí a cítí se naopak pevní v kramflecích, a teď také přichází neohrožený bojovník za svobodu Václav Klaus. Jde to snadno, protože teď zrovna, když venku mrzne, je každý jaksi spíše daňový poplatník než pacient. Podobné to bylo s proslulým millenium bug, tedy fenoménem Y2K, který na přelomu tisíciletí hrozil, že vyřadí z provozu softwary a počítače světa. Klaus si tehdy počkal, jak to dopadne, a když žádná katastrofa nenastala, také spolu s tehdejším premiérem Milošem Zemanem prohlašoval, že to byl od začátku výmysl. Klaus jistě zaboduje i v tom, že se lidem nelíbí, že má vzniknout jakási privilegovaná vrstva očkovaných papalášů. Zájmy farmaceutických firem a jejich propojení s politikou jistě stojí za pořádný přezkum, je však jistě důvěryhodnější o svobodě kázat na vidrholci než v závětří. A kdyby Česká republika nebyla chráněna horami, ale ležela u moře, možná by si prezident více rozmýšlel i svůj boj s údajným mýtem globálního oteplování.

Jan BUMBA, moderátor:
Soudí komentátor Respektu Jan Macháček.

Institut domácího vězení

Jan BUMBA, moderátor:
Domácí vězení. I v České republice se v těchto dnech dostala do justiční praxe tato forma trestu, která je nezřídka využívána i v jiných evropských zemích. Většina odborníků se shodne, že jde o krok správným směrem. Otázkou ale je, zda je právě nyní na něj nejhodnější čas. Rozpaky budí především skutečnost, že nejsou k dispozici elektronické náramky na kontrolu vězňů. Je tedy správné umisťovat delikventy do domácího vězení a spoléhat na to, že vše pojistí namátkové kontroly úředníků. Můžete se také zapojit na emailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz, můžete nám poslat i SMS na číslo 9077704. Na lince je teď náměstek ministryně spravedlnosti Marek Görges. Dobrý večer.

Marek GÖRGES, náměstek ministryně spravedlnosti:
Dobrý večer vám i posluchačům.

Jan BUMBA, moderátor:
A také předseda Okresního soudu v Kutné Hoře, člen vedení Soudcovské unie Petr Franc. Dobrý večer i vám.

Petr FRANC, předseda Okresního soudu v Kutné Hoře, člen vedení Soudcovské unie:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Görgesi, historicky první trest domácího vězeň nastoupil muž z jižních Čech. Myslíte, že ten jeho případ, když se ukáže, že všechno běží, jak má, že to prolomí ledy a tento druh trestu začne být častější?

Marek GÖRGES, náměstek ministryně spravedlnosti:
Tak já pevně věřím, že cesta kolem trestu si dobře poradí a každý konkrétní soudce v rámci výkonu své nezávislé funkce posoudí, zda ten čin pachateli odmítl trest domácího vězení. Čili neobávám se toho, že by tento trest nebylo ukládán, anebo naopak, že by byl ukládán k situaci, kdy ukládán být neměl.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Franci, do jaké míry bude pro soudce zajímavé sledovat, zda bude průběh trestu tohoto muže z Krumlovska bezproblémový?

Petr FRANC, předseda Okresního soudu v Kutné Hoře, člen vedení Soudcovské unie:
Takhle, tady samozřejmě je potřeba vidět, že to je první zkušenost, jde o první případ samozřejmě je zajímavé sledovat, jak se to bude vyvíjet, ale zejména z toho hlediska, jakým způsobem technicky bude ten výkon probíhat, zejména, jakým způsobem budou probíhat ty kontroly, to je v tuto chvíli pro nás samozřejmě nejzajímavější. Rozhodně nelze dovodit, že pokud to bude probíhat bez problémů u jednoho konkrétního člověka v Českém Krumlově či okolí, že to právě tak bezproblémově bude probíhat ve všech jiných případech.

Jan BUMBA, moderátor:
Ono i vzhledem k mediální pozornosti, která se poutá na tohoto konkrétního muže, je asi dost nepravděpodobné, že by právě on podmínky trestu porušil, ale právě, co až podobných "domácích vězňů" bude víc. Pane Görgesi, bude mít Probační a mediační služba dost lidí na kontroly?

Petr FRANC, předseda Okresního soudu v Kutné Hoře, člen vedení Soudcovské unie:
Tak jako v minulém roce vláda na svém zasedání rozhodla o tom, že zvýšila počet pracovníků Probační a mediační služby tak, aby výkon trestu domácí vězení byl zajištěn, tak pokud by nastala skutečně situace, že by současný personální a materiální stav Probační a mediační služby nestačil k tomu, aby mohl být jaksi výkon trestu domácího vězení dostatečně monitorován, tak samozřejmě by byla přijata opatření, která by tomuto zamezila, jak všichni jistě ví, tak zároveň probírá v tuhle chvíli, v tuto chvíli příprava na výběr dodavatele elektronického monitoringu, který potom ty pochybnosti zcela rozptýlí.

Jan BUMBA, moderátor:
Jednoduchá otázka, pane náměstku, proč nejsou k dispozici elektronické náramky, jejichž prostřednictvím by se monitoroval pohyb odsouzených?

Marek GÖRGES, náměstek ministryně spravedlnosti:
Tak je třeba říci, že současné vedení ministerstva nastoupilo v červnu, v červnu minulého roku a od počátku činilo veškeré kroky k tomu, aby tento, tento způsob monitoringu mohl být zaveden.

Jan BUMBA, moderátor:
To, promiňte, že vám do toho skáču, ale to známe dobře od politiků, že všechno svádějí na ty, kdo tam byli před nimi. Čistě technicky, proč ty náramky nejsou?

Marek GÖRGES, náměstek ministryně spravedlnosti:
To jsem tak nemyslel, spíš jsem to myslel tak, že při náběhu jakékoliv nového projektu, tak prostě může dojít k většímu či menšímu zdržení v některých aspektech, zde je třeba říci jednu věc zásadní zdůraznit, a to je to, že není to tak, že domácí vězení stojí /nesrozumitelné/ monitoringem. Probační a mediační služba je schopna samostatně plně zajistit monitoring odsouzených. Koneckonců i zkušenosti ze zahraničí, například ve Spojených státech, probíhá v případě lehčích odsouzení, což je přesně případ České republiky, když se jedná o takzvané přečiny, tak probíhá monitoring pouze namátkovými kontrolami a elektronický monitoring připadá v úvahu nebo je řešen pouze v situaci opravdu závažných trestných činů, kdy v našich podmínkách toto nebude ani ukládáno.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Franci, vy jste řekl, alespoň Hospodářské noviny vás tak citovaly, že si neumíte představit efektivitu kontrol, pokud neexistuje ono elektronické zabezpečení. Myslíte tedy, že Probační a mediační služba nebude schopna zajistit kontrolu monitoringu v dostatečné míře?

Petr FRANC, předseda Okresního soudu v Kutné Hoře, člen vedení Soudcovské unie:
Já se domnívám, že bez onoho elektronického zabezpečení není schopna Probační a mediační služba zajistit monitoring, zejména za situace, kdy těch odsouzených bude více, efektivně a bez jakýchkoliv pochybností, pokud si vezmeme mnoho praktických případů klasické, naprosto klasický případ bude, že pracovnice Probační a mediační služby, hovořím o pracovnicích, protože jsou to takřka výlučně ženy, nebo respektive těch mužů je tam velká menšina, přijde v nočních hodinách do místa bydliště toho odsouzeného, bude zvonit a nedozvoní se, toto samozřejmě sdělí soudu a nepochybně potom si umím představit, jakým způsobem bude vypadat to veřejné zasedání, kdy bude tohle to probíráno. Ten odsouzený bude argumentovat buď tím, že spal tak tvrdě, že zvonek prostě neslyšel, umím si představit, že bude argumentovat tím, že byl nemocen, vzal si prášky předepsaný lékařem a zvonek neslyšel. Proto já mám pochybnosti o pouhé, o tom, že pouhý monitoringem, pouhými návštěvami pracovníků Probační mediační služby je možno bez jakýchkoliv pochybností ten monitoring zajistit.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Görgesi, vy tedy tyto obavy nemáte, jste přesvědčen o tom, že Probační a mediační služba je dobře připravena, vybavena?

Marek GÖRGES, náměstek ministryně spravedlnosti:
Tyto obavy nesdílím v takovém rozsahu. Justice vždy, a je to v pořádku, jaksi přijímá opatrně až rezervovaně nové instituty, čili to naprosto chápu, faktem je, že samozřejmě existuje celá řada rizik, ale já pevně věřím, že se s nim praxe vyrovnala a pokud se týká odpovědi na vaší otázku, domnívám se, že v tuto chvíli je Probační a mediační služba dostatečně připravena na počáteční náběh ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ano, počáteční náběh, ale co až těch lidí bude víc?

Marek GÖRGES, náměstek ministryně spravedlnosti:
Jak jsem již řekl v úvodu, pokud by bylo uloženo tolik trestů domácího vězení, že by současná kapacita Probační a mediační služby přestala dostačovat, tak budou přijata opatření v tom směru stejně, jako byla přijata před tím, tedy bude zvýšen buď počet pracovníků Probační a mediační služby, anebo mezitím již dojde k výběru dodavatele na elektronický monitoring.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Franci, pokud máte tedy pochybnosti o efektivitě oněch kontrol, vedlo by vás to jako soudce k tomu, že byste se zdráhal kvůli tomu udělit trest domácího vězení?

Petr FRANC, předseda Okresního soudu v Kutné Hoře, člen vedení Soudcovské unie:
Takhle, samozřejmě, pokud soudce ukládá jakýkoliv trest, tak samozřejmě musí mít na paměti, aby byl splněn účel trestu a tady musí zvažovat ty podmínky jeho výkonu. Takže samozřejmě je třeba to zvažovat. Já, takhle, já bych chtěl samozřejmě říci na stranu druhou, skutečně si myslím, že zavedení toho institutu je krok správným směrem, soudci to dává další možnost, jakým způsobem postupovat při ukládání trestu. Na straně druhé se však domnívám, že on ten počet těch odsouzených k tomuto druhu trestu nebude zas tak vysoký. Tady, a to nemá nic společného s tím, jestli jsou nebo nejsou elektronické náramky či jiných druh elektronického zabezpečení, tady je totiž třeba vidět, že jde, že náš trestní zákon umožňuje tento druh trestu ukládat pouze pachatelům přečinu, to znamená, méně závažných jednání. Tam samozřejmě, aby byl tento druh trestu vůbec možný, aby bylo na místě jej ukládat, tak je potřeba tedy pachatele, který se dopustí přečinu, současně je třeba mu ukládat nepodmíněný trest, který je spojen souměrně závažným zásahem do osobní svobody, a to už není až tak běžné. A současně to musí být pachatel, který tedy má legální zdroj prostředků k obživě, protože samozřejmě, pokud má sedět doma, tak tam musí sedět za své a musí samozřejmě platit nějaké ...

Jan BUMBA, moderátor:
Aspoň nájem.

Petr FRANC, předseda Okresního soudu v Kutné Hoře, člen vedení Soudcovské unie:
Svůj nájem a musí platit, musí mít zdroj prostředků k obživě. Takže, takže samozřejmě ..., a to už opět není až tak časté u pachatelů méně závažných deliktů, kteří jsou odsuzováni tedy k nepodmíněným trestům. A samozřejmě, pokud ještě to doplním, tak samozřejmě to, že neexistuje to elektronické zabezpečení, určitým způsobem zase zužuje ten okruh pachatelů, kterým je možné tento druh uložit.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Görgesi, byl teď vůbec správný čas spouštět tresty domácího vězení, nemělo se ještě chvíli počkat?

Marek GÖRGES, náměstek ministryně spravedlnosti:
Já se domnívám, že nikoliv, že každý krok správným směrem je třeba učinit tak, jak kdy je možné jej učinit, čili v tomto případě se nedomnívám, že bylo nutné vyčkat. A přesně, jak uvedl pan předseda Franc, v tuhle chvíli ten počet těch odsouzených minimálně z počátku nebude tak vysoký, tak by kapacita Probační a mediační služby byla překročena. A pokud by se tak skutečně stalo, tak jsme připraveni celou situaci řešit.

Jan BUMBA, moderátor:
A ještě, prosím, zpátky k těm elektronickým náramkům monitorujícím pohyb odsouzených, jak daleko teď je ministerstvo s výběrem dodavatele?

Marek GÖRGES, náměstek ministryně spravedlnosti:
Dá se říct, že ministerstvo spravedlnosti v tuto chvíli stojí těsně před zahájením výběrového řízení.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže je jisté, že ty náramky budou v roce 2011?

Marek GÖRGES, náměstek ministryně spravedlnosti:
Předpokládám, že pokud nedojde k nějaké, řekněme, nepředpokládané komplikaci, tak by mohly být elektronické náramky, nebo abych mluvil přesně, elektronický monitoring, protože technické řešení je otázka i výběrového řízení, tak elektronický monitoring by měl být zaveden od ledna roku 2011.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma děkujeme za rozhovor, děkujeme za účast v naší debatě. Náměstek ministryně spravedlnosti Marek Görges. A předseda Okresního soudu v Kutné Hoře, člen vedení Soudcovské unie Petr Franc.

Marek GÖRGES, náměstek ministryně spravedlnosti:
Díky.

Nominace na Oscary

Jan BUMBA, moderátor:
Filmový Avatar podle některých svého druhu přelomový snímek v historii kinematografie pokračuje ve svém úspěšném tažení nejen po kinosálech, ale i u akademiků, kteří udělují nejprestižnější ceny v oboru americké Oscary, zatím sice žádný nedostal, rozdávají se až v březnu, ale dnes bodoval při vyhlášení oscarových nominací. Získal jich letos vůbec nejvíc devět stejně jako snímek Smrt čeká všude. Na telefonu je filmový kritik Jan Gregor. Dobrý večer.

Jan GREGOR, filmový kritik:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jedna z nominací pro Avatar je očekávaně v kategorii Nejlepší film roku. Dostane sošku, co myslíte?

Jan GREGOR, filmový kritik:
Nedokážu to odhadnout. On má docela silné favority, letos třeba právě i v tom filmu Smrt čeká všude, který získal stejně těch nominací, a zároveň je to film, který není jen takovou to eskapistickou pohádkou, ale je to docela naturalistické drama o válce v Iráku. Já nevím. Já třeba, mně se třeba Avatar jako velký krásný fantazijní příběh v podstatě líbil, jako fanoušek jsem spokojený, ale mám takový pocit, že ti akademici nakonec mu sošku za ten nejlepší ... nebo možná dostane sošku za nejlepší film, ale tipoval bych, že to tak nějak jako rozdělí a že třeba Kathryn Bigelowová dostane cenu za nejlepší režii.

Jan BUMBA, moderátor:
Nebyli ale kritici hned po uvedení Avatara do kin docela dost skeptičtí ohledně možnosti zisku nějakých cen, protože sice komerčně úspěšný, to ano, vydělal spoustu peněz, ale teď to vypadá, že boduje i u kritiky. Čím to?

Jan GREGOR, filmový kritik:
No, on opravdu u kritiky boduje, a to třeba v zámoří mnohem víc než tady, tam, kde je skutečně třeba těch kladných recenzí, já nevím, třeba 80 procent, a je to prostě svého druhu opravdu něčím velmi přelomový film v tom použití přidat technologie, teď se mluví o tom, že odstartoval opravdu velikou mánii, že velká hollywoodská studia opravdu se snaží i ty filmy, který jsou zrovna teďka ve vývoji, tak je ještě narychlo dodělávat pro 3D plátna. Takže uvidíme, co bude dál, ale jako takový, jako určitě se budu mluvit o roku 2009 jako o roku, kdy vlastně ...

Jan BUMBA, moderátor:
Přišla změna kinematografie. Děkujeme za rozhovor. Filmový kritik Jan Gregor. Osmnáct hodin padesát osm minut, takové byly dnešní Ozvěny dne. Za malou chvilku, po sedmé hodině, po zprávách začíná S mikrofonem za hokejem. Dobrý večer přeje Jan Bumba.