Ozvěny dne - zprávy 1. února 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Povinně se proti prasečí chřipce zatím očkovat nebude, dokud nerozhodne hlavní hygienik.

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky:
Je možné z toho průběhu stávající pandemie určit hladinu nemocnosti, při které by se toto očkování zahájilo.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Vláda rozhodla o navýšení počtu našich vojáků v Afghánistánu o 55, reaguje tak na žádost spojenců.

osoba:
My, pokud chceme jaksi žít v tom euroatlantském prostoru a sdílet společné hodnoty, taky musíme být kdykoliv připraveni také hájit, a toto je prostě logický krok.

Jan BUMBA, moderátor:
Slovenská policie ukončila na několika místech blokádu autodopravců. Ti nesouhlasí s novým mýtným systémem.

redaktor:
V protestu hodlají pokračovat spanilými jízdami a dalšími blokádami do té doby, dokud vláda nezruší mýto na většině silnic první třídy.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude oblačno, později od severozápadu zataženo se sněžením, teploty minus 3 až plus jeden stupeň, na horách kolem sedmi nulou.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Povinně se proti prasečí chřipce zatím očkovat nebude

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Povinné očkování proti prasečí chřipce v Česku se odkládá. Rozhodnout má hlavní hygienik. Ministři dnes na něm nechali, aby sledoval vývoj nemoci a informoval vládu, ta pak stanoví, kdy by mohl kvůli chřipce začít platit krizový stav.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Počet nemocných, promořenost populace a závažnost nemoci. To jsou kritéria, podle kterých rozhodne hlavní hygienik, jestli je třeba očkovat povinně. Potvrdila to ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví:
Vláda toto očkování povinný vyhlásit nemůže, to je kompetence hlavního hygienika, ale vláda si vymínila právo, aby jí o tom informoval.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Kdyby na povinné očkování skutečně došlo, tak ten, kdo by vakcínu odmítl, by se dopustil přestupku, pokuta je 10 tisíc korun. Očkovat by se pak měl také prezident Václav Klaus, ten ale zásadně nesouhlasí.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Já lituji možnost, že by u takové chatrné nevýznamné choroby, jako je tato potenciální chřipka, se mělo někomu něco nařizovat.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Ministryni Juráskovou Klausův postoj mrzí. Lenka Jansová, Radiožurnál.

Ministerstvo vnitra zahájí kvůli zdravotnickým poplatkům správní řízení s dalšími pěti kraji

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo vnitra zahájí kvůli zdravotnickým poplatkům správní řízení s dalšími pěti kraji, a to se Středočeským, Jihomoravským, Pardubickým, Moravskoslezským a Libereckým. Tyto regiony podle ministerstva pro práce lidem regulační poplatky v rozporu se zákonem. Kraje s tím nesouhlasí a jsou připraveny obhájit svůj systém proplácení poplatků až u soudu. Stanovisko Jihomoravského kraje potvrdil tamní radní pro zdravotnictví Oldřich Ryšavý.

Oldřich RYŠAVÝ, tamní radní pro zdravotnictví Jihomoravského kraje:
Jsme přesvědčeni, že v minulém období, ale i v současnosti, postupujeme zcela jednoznačně podle zákona, to je záležitost v zásadě kompetenční spor. Spor kolem poplatků. A pokud bude s náma skutečně zahájeno správní řízení, jsme připraveni podat žalobu.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo vnitra už stanovisko Jihomoravského kraje obdrželo a analyzuje ho, pak se rozhodne, zda s ním skutečně správní řízení zahájí.

ISAF v Afghánistánu potřebuje víc týmů na výcvik domácích ozbrojených sil

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Mezinárodní mise ISAF v Afghánistánu potřebuje víc týmů na výcvik domácích ozbrojených sil. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen chce o víc odborníků na vojenský výcvik požádat členské státy Aliance. Posílení mise ISAF bude jedním z hlavních témat schůzky ministrů obrany, zemí NATO na konci týdne v tureckém Istanbulu.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Spojenci i země přispívající do mise ISAF sice zvyšují počty svých vojáků, ale jde hlavně o bojové jednotky. Podle generálního tajemníka NATO ovšem v Afghánistánu chybí také trenéři, kteří vycvičí příslušníky domácí armády a policie. "Stále nám chybí 21 týmů pro výcvik afgánských vojáků a potřebujeme také více než 100 výcvikových týmů pro přípravu tamních policistů," prohlásil Andres Fogh Rasmussen. Jak podotkl, toto je pouze současná naléhá potřeba výcvikových odborníků. Pokud se má naplnit cíl, aby příští rok měly afghánské ozbrojené síly 300 tisíc členů, bude potřeba daleko víc výcvikových týmů. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Počet našich vojáků v Afghánistánu by mohl stoupnout o 55

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Počet našich vojáků v Afghánistánu by mohl stoupnout o 55. Odsouhlasila to dnes vláda. Ministři také navýšili rozpočet provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru o 20 milionů korun.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Výcvik příslušníků afghánské policie a ostraha polské základny, takové by mělo být uplatnění dalších 55 příslušníků naší armády v Afghánistánu. Vláda odsouhlasila i uvolnění dvou dělostřeleckých radiolokátorů Artur. Pro letošek sněmovna schválila nasazení až 535 vojáků v Afghánistánu. O vyslání dalších tak musí opět rozhodnout zákonodárci. Ministr zahraničí Jan Kohout nečeká, že přesvědčování poslanců bude snadné.

Jan KOHOUT, ministr zahraničí:
Charakter těchto dvou příspěvků, které máme, je defenzivní, je obranný, je ochranný a já věřím, že toto je argumentace, kterou nakonec i Poslanecká sněmovna vyslechne.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
ČSSD víc českých vojáků v Afghánistánu odmítá. ODS ho podporuje. Premiér Jan Fischer zdůraznil, že Česko navýšením jejich počtu jen plní mezinárodní závazky. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Jak se k vyslání dalších vojáků do Afghánistánu staví její dvě nejsilnější politické strany, ODS a ČSSD, to se dozvíme za chvíli v publicistické části Ozvěn dne.

Sebevražedná atentátnice v Bagdádu zabila 46 šíitských poutníků

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Sebevražedná atentátnice v Bagdádu zabila 46 šíitských poutníků. Podle iráckého ministerstva vnitra utrpělo zranění dalších 106 lidí. Žena odpálila nálož připevněnou na svém těle uprostřed davu u stánku s jídlem a pitím na šíitském předměstí Bagdádu. Na místě se v tu chvíli shromažďovali šíitští poutníci mířící oslavit důležitý svátek do posvátného města Karbaly. Poutníky hlídají deseti tisíce policistů, čeká se totiž řada útoků sunnitských extrémistů.

Bílý dům chce rekordní zdroje pro armádu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Bílý dům chce rekordní zdroje pro armádu. Americký prezident Barack Obama dnes poslal do Kongresu návrh rozpočtu na příští finanční rok. Pro potřeby ozbrojených sil žádá víc než 700 miliard dolarů. Ve Washingtonu návrh rozpočtu pročítá zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka. Dobré odpoledne.

Vít POHANKA, redaktor:
Příjemný podvečer. Bílý dům posílá do Kongresu rozpočet, který na jednu stranu zvyšuje letošní rozpočtový schodek na víc než jeden a půl bilionů dolarů, což je přes 10 a půl procenta HDP. Na druhou stranu počítá s tím, že by se výdaje federální vlády měly od příštího roku začít mírně omezovat tak, aby deficit klesl nejdřív ve finančním roce 2011 na 8 a postupně na 4 procenta HDP v příštích letech. Vy jste zmínila výdaje na obranu, ty jsou opravdu rekordní, přičemž tu největší část z nich tvoří plánované výdaje na vojenské operace v Afghánistánu a Pákistánu a také na stahování jednotek z Iráku. To, co dnes Bílý dům zveřejnil, je v každém případě návrh, o který se teprve svede velká bitva v Kongresu, takže ten rozpočet se ještě může výrazně změnit. My o tom budeme podrobněji mluvit v publicistické části Ozvěn dne před 19 hodinou. Do té doby na slyšenou. Vít Pohanka, Český rozhlas, Washington.

Sporný nákup ukradených bankovních dat o německých neplatičích

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Sporný nákup ukradených bankovních dat o německých neplatičích daní výslovně podpořila spolková kancléřka Angela Merkelová. Výbušné informace o švýcarských kontech daňových hříšníků nabídl spolkové vládě neznámý informátor. Rýsuje se tak diplomatický roztržka se zemí helvétského kříže.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Ze švýcarských vládních kruhů zaznívá jednoznačně : "Nákup ukradených dat je ilegální a mohl by otřást vztahy obou zemí." Angela Merkelová se o postupu v zcela mimořádně citlivé kauze radila s ministrem financí Wolfgangem Schäublem. Jeho úřad doporučil podobný postoj, jako před 2 lety, kdy Německo zaplatilo 5 milionů eur zloději dat z jedné lichtenštejnské banky. Teď chce informátor, kterým má být někdejší zaměstnanec ženevské pobočky britského bankovního domu HSBC polovinu. Pro nákup bankovních dat usvědčujících z daňových úniků prý až 1500 Němců má kabinet zelenou od levicové opozice. Naopak řada významných pravicových politiků má s heslem "Účel světí prostředky," vážný problém. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Na Haiti se po ničivém zemětřesení otevřely některé školy

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Na Haiti se skoro tři týdny po ničivém zemětřesení otevřely některé školy. Děti se ale šly dnes ke školní docházce ve velké míře zatím jen zaregistrovat. I před katastrofou navštěvovala na Haiti školu jen asi polovina dětí. Teď haitská vláda plánuje nový školský systém. Podle ředitele české pobočky humanitární organizace ADRA Jana Bárty je ale pro děti nezbytná také finanční pomoc.

Jan BÁRTA, ředitel české pobočky humanitární organizace ADRA:
Jsem optimista v tomto směru, že může ta pomoc zvnějšku pomoci k tomu, aby skutečně ty děti do školy chodily, protože to, že děti na Haiti do školy nechodily, bylo způsobeno tím, že řada těch dětí se podílela na živení rodiny a tomu je třeba zamezit.

Slovenská policie pokutuje autodopravce, kteří protestují proti elektronickému mýtu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Slovenská policie pokutuje autodopravce, kteří protestují proti elektronickému mýtu a blokují silnice. Nejméně čtyři řidiče zadržela a předvedla k podání vysvětlení. Stávka dopravců zasáhla několik měst. Větší problémy ale nezpůsobila.

Lubomír SMETANA, redaktor:
60 eur, to je obvyklá pokuta, kterou museli zaplatit někteří stávkující za to, že omezují dopravu. Kdo nezaplatí, přichází o řidičský průkaz, což je od loňského roku běžná praxe slovenské policie. Dopravcům se nepodařilo rozšířit stávku na celé území Slovenska. Nejvíce byli vidět mezi Rožumberkom a Liptovským Mikulášem, kde zablokovali hlavní tah do Tater. V protestu hodlají pokračovat spanilými jízdami a dalšími blokádami do té doby, dokud vláda nezruší mýto na většině silnic první třídy. V úterý se chystají demonstrovat před úřadem vlády. Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.

Řidiči aut s hmotností nad tři a půl tuny musejí na českých silnicích ode dneška platit mýto

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Řidiči aut s hmotností nad tři a půl tuny musejí na českých silnicích ode dneška platit mýto. Do konce ledna jim na placených úsecích silnic a dálnic stačila dálniční známka, teď už ale musejí mít v autech palubní jednotku, ze které se po každém projetí mýtné brány odečtou peníze.

Hana MIKULINCOVÁ, redaktorka:
Řidič Avie Jakub Kvasnička by radši vrátil zpátky dálniční známky.

Jakub KVASNIČKA, řidič:
Pro menší dopravce je to podle mě jakoby velká zátěž, zvýší se náklady, takže zdraží se tím vlastně všechno zboží, co tyhle ty malý auta vozí. My teďko zaplatíme o zhruba 30 tisíc víc ročně.

Hana MIKULINCOVÁ, redaktorka:
Na nový systém placení mýtného si jen těžko zvyká i dlouholetý řidič náklaďáku Aleš Novotný.

Aleš NOVOTNÝ, řidič:
My to máme ještě nastavený tak, že vlastně my se musíme těmhle tím mýtným branám vyhýbat, musíme si dávat do navigace vyhýbat se silnicím mýtným a takový.

Hana MIKULINCOVÁ, redaktorka:
Předpis je předpis. Mýtné se platit musí. A podle Lady Temňákové z brněnského celního úřadu tomu první den pravděpodobně i bylo.

Lada TEMŇÁKOVÁ, Celní úřad, Brno:
Zatím dnešního dne nebyl zjištěn žádný hříšník, který by tuto povinnost nesplnil.

Hana MIKULINCOVÁ, redaktorka:
Z Vysočiny pro Radiožurnál Hana Mikulincová.

Desítky ukradenýchpolských nápisů mají v posledních letech na svědomí vandalové v Českém Těšíně

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Desítky ukradených, anebo poničených polských nápisů mají v posledních letech na svědomí vandalové v Českém Těšíně. Pozastavil se nad tím i polský prezident Lech Kyczińsky při své někdejší návštěvě Česka. Václav Klaus mu slíbil, že se o situaci osobně přesvědčí.

Silvie MIKULCOVÁ, redaktorka:
Dnes se proto v Ostravě setkal i s představiteli této menšiny, třeba s předsedou kongresu Poláků Josefem Šimečkem.

Josef ŠIMEČEK, předseda kongresu Poláků:
Je to trošičku takhle nešťastné, že nám někdo tímto způsobem dává najevo, že s náma má problém.

Silvie MIKULCOVÁ, redaktorka:
Prezident Václav Klaus si nemyslí, že je situace vyhrocená.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Vztahy jsou dobré. Vždycky existuje nějaké nesrovnalosti, že se někde pohádají, že se někde nedohodnou, že se někde nevyjdou vstříc, to já, myslím, že je věc, která není fatálním defektem.

Silvie MIKULCOVÁ, redaktorka:
Podle Klause by se problémy měly řešit hlavně na regionální úrovni. Připomněl proto úlohu výborů pro národnostní menšiny, které fungují na řadě radnic. Pro Radiožurnál Silvie Mikulcová, Ostrava.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Přesvědčí vláda poslance, aby souhlasili s vysláním dalších vojáků do Afghánistánu? A jak široký má být okruh lidí, pro které může být povinné očkování proti prasečí chřipce?

Vyslání českých vojáků do Afghánistánu

Jan BUMBA, moderátor:
Počet českých vojáků v Afghánistánu by se měl zvýšit o více než pět desítek. Vláda Jana Fischera rozhodla o posílení českého kontingentu o 55 lidí. V živé paměti přitom máme dění v Poslanecké sněmovně, kdy levicové strany dlouho odmítaly vyslovit s vysláním vojáků podle plánu ministerstva obrany, výsledkem byl kompromis, který hovoří o nasazení 535 vojáků v letošním roce. A i nyní někteří představitelé ČSSD mluví o tom, že zvýšení počtu vojáků v Afghánistánu je pro ně nepřijatelné. Na lince je teď předseda sněmovního výboru pro obranu, poslanec ODS Jan Vidím. Dobrý večer.

Jan VIDÍM, předseda výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR, poslanec /ODS/:
Krásný večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A také předseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček z ČSSD. Dobrý večer i vám.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky /ČSSD/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vidíme, vy vyslání těchto 55 vojáků jednoznačně podporujete?

Jan VIDÍM, předseda výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR, poslanec /ODS/:
No, tak myslím si, že to je takové nezbytné minimum našeho příspěvku do této vojenské operace. Myslím si, že jakékoliv jiné menší číslo by bylo už spíš k smíchu, nežli k čemukoliv jinému.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč se vůbec o vyslání těchto vojáků do Afghánistánu uvažuje. Proč je to tak důležité?

Jan VIDÍM, předseda výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR, poslanec /ODS/:
Tak ta situace tam je stále velmi nejasná, nejistá. V podstatě jsme vyslyšeli výzvy jak nového amerického prezidenta Obamy, tak velitele spojených sil v Afghánistánu, generála /nesrozumitelné/, tak i volání samotné Aliance a jejího generálního tajemníka pana Rassmusena. Všichni tito lidé říkají, pojďte pomoc do Afghánistánu stabilizovat situaci.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hamáčku, přistoupí ČSSD třeba na ten argument, že nejde o bojové jednotky, ale o lidi, kteří by měli cvičit místní bezpečností síly, případně pomáhat s ostrahou polské základny.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky /ČSSD/:
Tak za prvé, mě mrzí, že celá ta debata se redukuje na čísla a na počty a nevede se o tom, o čem by měla být debata, to znamená o smysluplnosti toho našeho působení. A já měl za to, že to, co jsme diskutovali v Poslanecké sněmovně během toho minulého hlasování, kdy se schvalovalo právě těch 535, bylo o tom, že ten kompromis výsledný znamenal soustředění našeho úsilí na provinční rekonstrukční tým, plus vyslání té vrtulníkové jednotky, která samozřejmě smysl má. To, co je dnes na stole, je podle mého názoru materiál nekoncepční a velmi problematický, zejména v té části, která mluví o vyslání dělostřeleckého radaru do Afghánistánu, to je velmi komplikovaný drahý systém, který nemůžeme v tom, v těch podmínkách do v Afghánistánu přinést zásadní přínos a mám takový pocit, že to je spíše o tom, že armáda si potřebujete odůvodnit, proč takto drahá systém nakoupila a nyní pro ní hledá využití. Takže rozhodně pro vyslání dělostřeleckého radaru do Afghánistánu já a předpokládám ani kolegové ze sociální demokracie, hlasovat nebudou.

Jan BUMBA, moderátor:
Znamená to, že nebudete hlasovat pro žádné vyslání dalších vojáků do Afghánistánu. Nebudete hlasovat pro jakékoliv navýšení kontingentu.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky /ČSSD/:
No, bohužel vláda k tomu přistoupila tak, jak přistoupila, posílá to jako jeden materiál. Já jsem si dokázal představit nějakou debatu o instruktorech, nicméně pokud to vyslání instruktorů podmiňuje vysláním tohoto podle mého názoru nesmyslného radaru, tak tu celou věc komplikuje. A bohužel pro takovouto my hlasovat nemůže.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vidíme, jak výrazná je komplikace, kterou teď naznačil pan Hamáček, tedy, že nepůjde jen o lidi, kteří by měli vést nějaký výcvik afghánských bezpečnostních jednotek, ale že by měl být do Afghánistánu vyslán i onen radar?

Jan VIDÍM, předseda výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR, poslanec /ODS/:
No, to není komplikace, to je konec toho, vysílá se tam 15 našich specialistů, kam si do výcviku, je bezvadná věc, ale to je legrační, řekl bych, přímo směšný příspěvek, když všechny okolní státy, Slovensko posiluje o 250 lidí my tam pošleme 15, no, to opravdu prostě jsme v té Alianci za komiky. O radaru, o tom dělostřeleckém radiolokátoru a /nesrozumitelné/ zbytečné, no, tak já jsem měl osobní zkušenost s podobným zařízením na základně /nesrozumitelné/ v Kandaháru, kde, který právě střeží podobný typ zařízení, který tam instalovali Britové, jmenuje se Žira. A ten, co, tohle zařízení tam zachránilo mnoho životů, protože dokáže varovat včas před letícím dělostřeleckým granátem a opětovat palbu. Já si nemyslím, že to je úplně zbytečná věc. Já souhlasím s kolegou Hamáčkem, že si taky umím představit, to je takovéto politické klišé, umím si představit, že bychom tam mohli vyslat možná více, více výcvikových důstojníků, ale také můžeme tam vyslat letouny L159, můžeme tam vyslat modernizované tanky T72. A dokonce s operačním, s operačním jakoby cílovým prostorem právě v provincii Lógar můžeme posílit bojové jednotky provincie Lógar o naše vojáky Brigád rychlého nasazení, ale tento materiál, který schválila vláda, je kompromisním materiálem dvou resortů. Resortu obrany a resortu zahraničních věcí. A pokud mě paměť neklame, tak vicepremiér a ministr zahraničních věcí je pan Kohout, který je /nesrozumitelné/ sociální demokracie. Já jsem si myslel, teda evidentně naivně, že to pan Kohout má se svojí sociální demokracií domluvené.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hamáčku, má to pan ministr Kohout se sociální demokracií domluvené?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky /ČSSD/:
My jsme ty věci s panem ministrem Kohoutem diskutovali a od nás informace zněla ta, že by bylo nejideálnějším způsobem, kdyby se ty jednotky rozdělily tak, nebo ty materiály rozdělily tak, aby se mluvilo zvlášť o radaru a zvlášť o těch instruktorech. Pokud to na vládě neprošlo, nevím, z jakého důvodu, tak asi, asi tomuhle nebylo, předpokládám, že vláda rozhodla ve sboru jinak, ale když se vrátím k tomu, co říkal pan kolega Vidím, já jsem byl vedle něj v Kandaháru, když houkaly sirény a padaly já samozřejmě vím, jakou cenu má detenční zařízení, ale ten systém, který je /nesrozumitelné/ v Kandaháru, je asi desetkrát levnější a je určen přesně na to, co tam dělá, to znamená, varuje se raketami, takže ten Artur stojí miliardu. A je to sofistikovaný radar pro řízení dělostřelecké palby a detekce, detekce ...

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrá ...

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky /ČSSD/:
To je, to je jako kdybyste vozili pytle cementu v Rolls Roycu ...

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte ...

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky /ČSSD/:
... toto expresivní označení ...

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, prosím, že vám do toho skočím, ale tohle je možná příliš odborná věc na posouzení bez nějakých detailnějších informací. Pane Hamáčku, obecněji, tento rok, jak jsme už říkali, výrazně posilují svůj kontingent. Spojené státy, další země se připojují, Slovensko zmíněné posiluje kontingent o 250 vojáků. Neměla by Česká republika přispět svým dílem?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky /ČSSD/:
Ale určitě, ale ať přispěje smysluplně, to znamená, pokud máme odpovědnost za provinční rekonstrukční tým a za provincii Logar, která patří k těm neklidnějším v Afghánistánu, tak posilme kapacitu tohoto týmu a nejen vojenské, ale civilní a zejména finanční. Já jsem teda velmi rád, že na vládě došlo k tomu, že se ten rozpočet pro provinční rekonstrukční tým vrátil na tu původní částku, ale třeba bychom byli schopni těch prostředků tam vyslat víc stejně tak jako těch civilistů, kteří vlastně tu rekonstrukci provádějí. Ta armáda tam je jenom od toho, aby je chránila. To chápu jako smysluplné úsilí. Ne, že tam pošleme zařízení za miliardu korun a budeme doufat, že nám ho nikdo nezničí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, prosím oba, ještě jednu větu, skutečně velmi stručně. Jaká je podle vašeho odhadu pravděpodobnost, že návrh na posílení kontingentu v Afghánistánu sněmovna podpoří? Pane Vidíme?

Jan VIDÍM, předseda výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR, poslanec /ODS/:
No, jak to tak poslouchám, tak nulová.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hamáčku?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky /ČSSD/:
Bohužel vzhledem k tomu, že vláda zvolila tuto taktiku, tak já tu šanci vidím jako velmi nízkou.

Jan BUMBA, moderátor:
Oběma velice děkuji za rozhovor. Poslanec ČSSD Jan Hamáček, poslanec ODS Jan Vidím.

Má být nařízeno očkování proti pandemické chřipce?

Jan BUMBA, moderátor:
První vlna nové, takzvané prasečí chřipky odezněla. Ne tak dohady, kdo by se proti ní měl nechat očkovat a na koho by se to mělo vztahovat povinně. Před několika dny diskusi rozvířilo ministerstvo obrany s plánem přikázat očkování tisícům vojáků. Proti tomu se postavil rázně prezident Václav Klaus. Podle něj nelze z příslušníků armády dělat pokusné králíky. Dnes se vláda zbývala návrhem hlavního hygienika Michaela Víta, aby v případě nutnosti bylo povinně očkováno až 200 tisíc lidí, kromě vojáků policisté, hasiči nebo zdravotníci. Ministři teď ponechávají v pravomoci Michaela Víta, aby určil, kdo má očkování podstoupit. Mělo by být ale z principu nařizováno úředně? Zeptal jsem se imunologa, profesora Jiřího Berana, který vede Centrum očkování a cestovní medicíny v hradecké fakultní nemocnici.

Jiří BERAN, imunolog, vedoucí Centra očkování a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové:
Já jsem zastáncem toho, aby se vymýtilo slůvko povinné očkování a aby každé očkování bylo doporučené. My jsme, nebo možná odborníci další zaspali v tom, že jsme hned od začátku, jak se začalo hovořit o očkování proti pandemické chřipce, tak jsme to možná dostatečně nevysvětlovali. Objevily se některé hlasy autorit, které očkování zpochybňovaly, a to je základní důvod, proč dnes nikdo nechce být očkován proti pandemické chřipce.

Jan BUMBA, moderátor:
My jsme četli názory i některých vašich kolegů lékařů, kteří říkali, že to povinné očkování by mohlo ve veřejnosti spíše posílit ten odpor proti vakcíně.

Jiří BERAN, imunolog, vedoucí Centra očkování a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové:
Určitě, určitě. Já si myslím, že právě to, že když se očkování v tuto chvíli, které je zpochybňováno, ještě nařídí, tak ten odpor se zdvojnásobí, ztrojnásobí, a ta očkovací látka se nakonec nedostane k těm lidem, kteří ji velmi potřebují. Je nutné si uvědomit, že v tuto chvíli jsme někde v poločase té pandemie, že nám nyní budou víc onemocnět starší lidé, lidé s chronickým onemocněním. Čili bude tady shift od mladé generace a střední generace k té starší generaci. A pokud se bude pořád ta očkovací látka zpochybňovat, nebo pokud se bude nařizovat toto očkování, tak řada těch lidí na to očkování nepůjde a pak samozřejmě to bude mít velmi špatné následky.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste, pane profesore, považován za předního odborníka na podobné očkovací kampaně i v evropském měřítku. Zaznamenal jste podobné spory i jinde, nebo jak to funguje ve srovnatelných zemích Evropské unie?

Jiří BERAN, imunolog, vedoucí Centra očkování a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové:
Tak v Evropské unii je každé očkování, včetně takzvaného povinného kalendáře, takového, jakého máme u nás, je vždy dobrovolné. To znamená, záleží na tom pediatrovi, jakým způsobem vysvětlí tomu rodiči, nebo pokud je to lékař praktický, svému pacientovi, proč je to očkování nutné. Pravda je ta, že lékaři jsou za toto vysvětlování relativně dobře hodnoceni v porovnání s našimi lékaři. A pokud...

Jan BUMBA, moderátor:
Hodnoceni kým?

Jiří BERAN, imunolog, vedoucí Centra očkování a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové:
Hodnoceni pojišťovnou, zdravotní pojišťovnou. Čili za to, že vysvětlí a samozřejmě provede to očkování, tak je daleko líp hodnocen nežli český lékař. A v tom já vidím jakoby zásadní problém. Čili povinnost očkovat v podstatě v Evropě neexistuje. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že například stejnou vakcínou proti pandemické chřipce bylo ve Švédsku očkováno přes milion a půl osob a zároveň 37 tisíc těhotných žen, což je pro naše podmínky naprosto nepředstavitelné a svědčí to o tom, že i když existuje v určité části evropské populace odpor vůči očkování, tak pokud existuje relativně dobře zavedená kampaň, je možné ty osoby nějakým způsobem očkovat a chránit i v zemi, kde to očkování není povinné.

Jan BUMBA, moderátor:
Prezident Václav Klaus se jednoznačně zastává těch, kdo vůbec pochybují o riziku takzvané prasečí chřipky, o tom, jestli tu vůbec byla epidemie. Dnes dokonce označil tento virus za, cituji, chatrnou a nevýznamnou chorobu. Prý to není fatální nemoc. Co tomu říkáte?

Jiří BERAN, imunolog, vedoucí Centra očkování a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové:
Tak pro mě je velmi těžké polemizovat s prezidentem republiky. Přál bych si, kdyby se nemusel dostat do role těch rodičů, kterým zemřeli mladé, relativně mladí lidé ve věku 20, 30, do 40 let, kteří například neměli ani žádné chronické onemocnění a kteří, kdyby nebyla tato kampaň, třeba by se nechali očkovat. Čili já s nikým nechci polemizovat. Já osobně si myslím, že je potřeba vysvětlovat všem lidem, že toto očkování je správné, že očkovací látka, která je k dispozici, je bezpečná. A je jenom na těch lidech, jestli se rozhodnou, nebo se nerozhodnou. A pokud se nerozhodnou být očkováni, pak musí samozřejmě počítat s faktem, že u nich onemocnění bude probíhat velmi těžce. Nicméně oni mají pořád ještě jednu záchrannou brzdu, a to je to, že na každém infekčním onemocnění, nebo na klinice infekčních onemocnění, či u praktického lékaře v případě onemocnění jsou k dispozici ještě antivirotika.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí renomovaný imunolog, profesor Jiří Beran z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Milan Kundera se stal čestným občanem města Brna

Jan BUMBA, moderátor:
Slavnostní akt bez fanfár a s vyloučením médií se dnes odehrál v jedné pařížské restauraci. Světově známý spisovatel českého původu Milan Kundera, který se už desetiletí vyhýbá novinářům a ceremoniálům všeho druhu, tam převzal od primátora Romana Onderky čestné občanství svého rodného města Brna. Proč se tohoto ocenění dočkal až nyní? Ptá se autor dnešní poznámky Petr Fischer z České televize.

Petr FISCHER, redaktor České televize:
Zpráva, že spisovatel Milan Kundera dostal v Paříži čestné občanství města Brna, zní jako informace z minulého století. Jak to, že Kundera to občanství dávno nemá? Máli Brno nějakého významného žijícího rodáka, který je bez jakýchkoliv pochybností světově uznávaný, pak je to Milan Kundera. A to se ví minimálně od osmdesátých a devadesátých let minulého století, od vydání románů Nesnesitelná lehkost bytí a Nesmrtelnost. Jak je tedy možné, že si Brněnští během dvaceti let svobody ničeho takového nevšimli, když Kunderovo romanopisecké umění ve svých dílech, hustě překládaných do češtiny, dlouhodobě vyzdvihují i jeho světoznámí kolegové Salman Rushdie, Philip Roth nebo John Maxwell Coetzee? A jak to, že k prozření v Brně nepomohl ani čin ministra kultury, který v roce 2007 udělil Kunderovi Státní cenu za literaturu? Brněnská radnice prošvihla dokonce i nejvhodnější termín, který by takové neomluvitelné opomenutí mohl částečně napravit. Jenže ani Kunderovy loňské osmdesáté narozeniny Brněnské netrkly a svého slavného muže dál jen tak nechávali v Paříži v nejistotě, zda se jednou, byť symbolicky, domů natrvalo vrátí tím, že se k němu veřejně přihlásí jeho věrní rodáci. Proč tedy až dnes brněnský primátor Roman Onderka zajel do srdce Francie, aby spisovateli sdělil, jak moc si lidé z Brna váží toho, že se Milan Kundera narodil právě v Brně?Myšlenka, že primátor by kvůli blížícím se volbám a nepříliš dobrému zdravotnímu stavu spisovatele už nemusel takovou mediální slávu jindy stihnout, a proto tedy bylo třeba jednat teď, zní natolik děsivě, že ji raději jako důvod ponecháme stranou, k přemýšlení všem, kdo mají rádi spekulativní nechutnosti. My méně nechutní a podezřívaví si vystačíme se zjištěním, že vyššímu lidu politickému některé kulturní samozřejmosti docházejí v Česku jaksi pomaleji, protože je jednoduše ignorují. Ignorance, jak se ve francouzštině jmenuje jeden z Kunderových románů, má ovšem své meze. Dosvědčuje to i Onderkova pozdní cesta do Paříže. Bylo to pozdě, zatraceně pozdě. A jen s obrovským přemáháním se dá doplnit, ale přece.

Jan BUMBA, moderátor:
Míní Petr Fischer z České televize.

Očkování proti prasečí chřipce už nebude povinné

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Na řadě jsou zprávy. Vláda v očkování proti prasečí chřipce ustoupila. Už nebude pro vybrané skupiny lidí povinné. Hlavní hygienik má ale vývoj sledovat a v případě zhoršení situace kabinet upozornit, že nastala krize a je nutné očkování provést. Přihlédne přitom i ke klinickému průběhu u hospitalizovaných osob. Povinné očkování kritizuje prezident Václav Klaus. Podle něj je to útok na osobní svobodu. Prasečí chřipku označil za nevýznamnou chorobu.

Prodej České mincovny vázne

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Prodej jediné české firmy na ražbu mincí České mincovny vázne. Vlastníci přitom počítali s tím, že mincovna najde nového majitele do konce roku. Na prodej je od loňského léta.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Prodej České mincovny, kde si nechává Česká národní banka razit kovové koruny, je ostře sledovanou záležitostí. V současné době je prosperující společností, která má zakázky i ze zahraničí a mohla by dostat velkou zakázku v případě přijetí eura. Zástupci společnosti Patria Finance, která má prodej na starosti, Českému rozhlasu potvrdili, že mincovna ještě prodána není, ale jednání o jejím prodeji pokračují. Už dříve také potvrdili, že o mincovnu má zájem více investorů, mezi kterými jsou přední evropské společnosti v tomto oboru. Michaela Vetešková, Radiožurnál.

Generál a plukovník izraelské armády loni překročili pravomoci

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Jeden generál a jeden plukovník izraelské armády loni překročili pravomoci a ohrožovali životy civilistů, když v palestinské Gaze nařídili použití fosforových granátů. Vyplývá to z oficiální zprávy izraelské vlády, na kterou upozornil deník Haarec. Armáda potrestání obou důstojníků popírá. Svou zprávou dává izraelská vláda vůbec poprvé částečně zapravdu vyšetřovatelům OSN. Ti tvrdí, že Izrael při válce v Gaze nebral dostatečný ohled na civilisty, nebo na ně i záměrně útočil a že se proto dopustil válečných zločinů.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Izrael dosud takovou kritiku označoval za lži a projevy antisemitismů. Ve zprávě, kterou teď předložil světové organizaci, ale připouští, že v jednom případě vojáci stříleli fosforové granáty nad objekt OSN, kde se ukrývali palestinští civilisté. Munice prý byla použita jako kouřová clona při boji s Hamasem. Fosfor ale způsobuje vážné popáleniny a mezinárodní organizace tvrdí, že nasazením v obydlených oblastech Izrael poručil mezinárodní konvence. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Jeruzalém.

Automobily Toyota mohou mít problémy s plynovým pedálem

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Víc než čtyři miliony aut svolává do servisu japonská Toyota. Auta mohou mít potíže s plynovým pedálem, který se ve vzácných případech zasekne při plném výkonu motoru. Vzhledem ke sdílení výrobních kapacit se ale potíže týkají také městských modelů značek Peugeot a Citröen. Akcie automobilky Toyota na zprávu o svolávací akci reagovaly poklesem. Automobiloví odborníci ale většinou zodpovědný přístup oceňují. Pokračuje Petr Barták z magazínu Autoservis.

Petr BARTÁK, magazín Autoservis:
Značku to sice bude stát hodně peněz, ale dá se říci, že jí záleží na bezpečnosti pasažérů a tudíž se tím podle mého názoru posílí i image značky.

Přehled následujících témat

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Prospěl by čistotě ovzduší zákon, který by umožnil kontroly topení ještě v bytech a domech soukromých osob? V Praze se zanedlouho otevře zjevně nejdražší cyklostezka v Evropě. Proč tři kilometry stály kolem 150 milionů korun? A musí Američané zapomenout na další vyslání člověka na měsíc kvůli škrtům ve státním rozpočtu?

Vláda zamítla novelu zákona o ochraně ovzduší

Jan BUMBA, moderátor:
Se zimou, jaká nyní panuje v České republice, se tradičně pojí poněkud kýčovitý obrázek zasněžených vesnických chaloupek, kterým z komína stoupá sloupek kouře. Realita ale romantice často nepřeje. V obcích, kde si lidé topí doma v kamnech, stačí, aby počasí přineslo zhoršení rozptylových podmínek a na ulicích se skoro nedá dýchat. Moravskoslezskému kraji zřejmě došla trpělivost s těmi, kdo do kamen nacpou všechno, co hoří. Kraj chce, aby do domů mohli vstupovat kontroloři. Dnes se příslušnou novelou zákona o ochraně ovzduší zabývala vláda a rozhodla se, že ji nepodpoří proto, že by to znamenalo průlom do soukromí. Na lince je nyní hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas. Dobrý večer.

Jaroslav PALAS, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Je, pane hejtmane, pro vás velké zklamání, že vaši novelu zákona o ochraně ovzduší nepodpoří vláda?

Jaroslav PALAS, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/:
Tak já jsem nedokázal předjímat to, co rozhodne vláda. Pro nás je to určitým zklamáním, protože my tady na severní Moravě v Moravskoslezském kraji žijeme v jedné plynové komoře, především na Ostravsku. A myslíme si, že je potřebné nějakým způsobem situaci řešit. Samozřejmě že...

Jan BUMBA, moderátor:
No, a jak si to představujete, jak by to mělo fungovat?

Jaroslav PALAS, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/:
Podívejte se, lokální zdroje znečištění jsou jedny z těch zásadních. Představují zhruba 38 procent z celkového znečištění. Potom je to průmyslová energetika, která se podílí 37 procenty, a pak je to doprava, samozřejmě i zemědělství a taková ta sekundární prašnost. Takže ty lokální zdroje znečištění jsou významnou položkou a je potřebné to řešit.

Jan BUMBA, moderátor:
A jak by měly vypadat ty eventuální kontroly?

Jaroslav PALAS, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/:
Tak samozřejmě že kontroly lze provádět ve smyslu tom, že pokud je evidentní to, že někdo používá nevhodné, nevhodné, řekněme, věci, které by neměly patřit do kotle ústředního topení, tak je potřeba nějakým způsobem zvednout prst, a to bylo smyslem tohoto zákona. My samozřejmě...

Jan BUMBA, moderátor:
Nebyly by, nebyly by...

Jaroslav PALAS, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/:
Promiňte, promiňte, my samozřejmě víme, že tímto zákonem nevyřešíme čistotu ovzduší v Moravskoslezském kraji, nicméně je potřeba zvednout prst a upozornit na to, že chceme taky dýchat čistý vzduch.

Jan BUMBA, moderátor:
A nebyly by ale prohlídky soukromých domů příliš velkým průlomem do soukromí?

Jaroslav PALAS, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/:
Já jsem přesvědčen, že nebyly, že jsou tady instituce, které ve výjimečných případech tam, kde naprosto prokazatelně, evidentně se spalují PET lahve a prostě to, co na dvorku najdou, tak tam ta kontrola je asi namístě.

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik pro tuto chvíli hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas. Zatím vám děkuji, ale, prosím, zůstaňte ještě na lince. Krátce před vysíláním jsem mluvil s vedoucí pobočky ekologické organizace Arnika v Ostravě Vendulou Krčmářovou. Zeptal jsem se jí nejprve, jak významným zdrojem znečištění podle jejích zjištění jsou domácí topeniště.

Vendula KRČMÁŘOVÁ, vedoucí pobočky ekologické organizace Arnika v Ostravě:
Tak domácí topeniště v Moravskoslezském kraji podle dostupných údajů mají až třetinový podíl na znečištění ovzduší. Je pravda, že lidé si nám stěžují a často se na nás obracejí s případy, jak řešit situaci, kdy například soused spaluje něco, co nemá, a je následně obtěžuje kouř. Nicméně je nutné upozornit, že situace v Moravskoslezském kraji vlastně vyžaduje komplexní řešení, a to nejen tedy lokální stupeň, ještě ale především velkých průmyslových zdrojů.

Jan BUMBA, moderátor:
Zůstaňme, prosím, ale u těch domácích topenišť. Pokud hovoříte o jedné třetině celkového podílu, tak dá se říci, že třeba na některých místech jsou emise z kamen, abych tak řekl, horší než emise z průmyslu?

Vendula KRČMÁŘOVÁ, vedoucí pobočky ekologické organizace Arnika v Ostravě:
To v současnosti říct nedokážu, protože tady opravdu se na tom znečištění podílí více zdrojů. Samozřejmě můžeme to obrátit tak, že v některých oblastech jsou horší emise z průmyslu. Jsou oblasti, které jsou průmyslovými zdroji přímo zasaženy. Z těch lokálních topenišť to samozřejmě závisí asi na hustotě osídlení dané oblasti a vlastně používání, míry používání těch lokálních topenišť v dané oblasti.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že by bylo řešením, kdyby mohli k lidem domů chodit kontroloři?

Vendula KRČMÁŘOVÁ, vedoucí pobočky ekologické organizace Arnika v Ostravě:
Tak určitým řešením by to mohlo být. Vím, že to takto například funguje v sousedním Německu. Nicméně určitě asi by se nemělo jednat o nějaké plošné kontroly. Spíše by to měly být přímo konkrétní případy na základě opakovaných stížností občanů, nebo fotodokumentace, případně opakovaných vlastně prohřešků a přestupků zjištěných v minulosti...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale jako organizace Arnika byste tedy byli spíš pro to, aby ta možnost tady byla?

Vendula KRČMÁŘOVÁ, vedoucí pobočky ekologické organizace Arnika v Ostravě:
Pokud by bylo možné tyto kontroly provádět, tak by to mohlo být užitečné u některých lidí, kteří opravdu spalují odpady a další nevhodné materiály.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se už v dnešní době nějak postihovat, když někdo doma pálí rozřezané pneumatiky?

Vendula KRČMÁŘOVÁ, vedoucí pobočky ekologické organizace Arnika v Ostravě:
Víceméně postihovat se to dá na takzvané měření vlastně tmavosti kouře, což je ale, bych řekla, poněkud nespolehlivá metoda. Samozřejmě úřad může s daným občanem zahájit vlastně přestupkové řízení /výpadek signálu/. Pokud máme teda různé odezvy a reakce od občanů, tak většinou bohužel tyto přestupky, to znamená pálení odpadu a dalších nevhodných materiálů, nebývají příliš často postihovány, téměř vůbec.

Jan BUMBA, moderátor:
Asi se to těžko dokazuje.

Vendula KRČMÁŘOVÁ, vedoucí pobočky ekologické organizace Arnika v Ostravě:
Těžko se to dokazuje. Samozřejmě musí být jakoby přímo přichycen ten hříšník při činu. Musí opravdu třeba na místě se zjistit, že z toho komína vychází nepřípustně tmavý kouř a podobně. Jiná situace by byla, pokud by viděli toho člověka něco pálit na zahradě, tam je to zřejmé.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že v lidech roste povědomí o tom, že není úplně správné nacpat do kamen cokoliv?

Vendula KRČMÁŘOVÁ, vedoucí pobočky ekologické organizace Arnika v Ostravě:
Tak domnívám se, že obecné povědomí tady určitě je. Nicméně potom záleží na chování konkrétních lidí. A vím, že když byly třeba v některých oblastech provedeny anonymní dotazníky, tak lidé se přiznali ke spalování odpadu. Čili myslím si, že určitě to povědomí tady je, ale mnoho lidí se podle toho nechová.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a na tuto notu, pokud vím, tak vy usilujete také o to, aby proběhla nějaká osvěta týkající se toho, co je a co není možné spalovat.

Vendula KRČMÁŘOVÁ, vedoucí pobočky ekologické organizace Arnika v Ostravě:
Ano, tak my poskytujeme lidem vlastně informace jak na našich webových stránkách, tak teď jsme například vydali letáčky, které distribuujeme na obecní úřady. A rádi bychom v tomto směru udělali i nějakou informační širší kampaň pro veřejnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Neměla by ta kampaň vyjít od státu, kraje, obcí?

Vendula KRČMÁŘOVÁ, vedoucí pobočky ekologické organizace Arnika v Ostravě:
Určitě ta opatření je nutné realizovat i na úrovni krajů a nejlépe i státu, protože ta opatření by měla být legislativní, finanční a v neposlední řadě teprve také informační.

Jan BUMBA, moderátor:
Vendula Krčmářová z ostravské pobočky ekologické organizace Arnika. My jsme stále ve spojení s hejtmanem Moravskoslezského kraje Jaroslavem Palsem. Jak to, pane hejtmane, je s tou osvětou? Nebylo by dobré začít po dobrém předtím, než se někam pošlou kontroloři, lidem vysvětlit, co mohou spalovat?

Jaroslav PALAS, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/:
My samozřejmě jsme přesvědčeni, že represe je jedna z možných řešení. Ta enviromentální výchova je ten základ, který bychom chtěli aplikovat, to znamená, vysvětlovat občanům, že sami sobě ničí životní prostředí a sami sobě zhoršují život na Ostravsku. To určitě máte pravdu. Myslím si ale, že je také potřeba změnit, pozměnit energetickou koncepci, celou energetickou koncepci kraje, především aby občané měli určitou dostupnost jiných topidel. Já sám mám kotel na plynové topení, nebo mám plynové topení doma, na plyn a eviduji to, že v posledních letech přestože zatepluji, šetřím, reguluji, spaluji méně a méně kubíků plynu, pak platím rok od roku víc a víc. To samozřejmě pociťuje každý občan, který má plynové topení. A v mezidobí, kdy nejsou velké mrazy, tak se snaží zatopit v kotli na tuhá paliva, prostě čím se dá, ze zahrádky, a to si myslím, že také není v pořádku. Takže určitě osvěta je namístě v prvé řadě.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím ještě velmi krátce, jaké šance dáváte vaší novele, která by umožnila kontroly u lidí doma, ve sněmovně, kam samozřejmě půjde bez ohledu na stanovisko vlády?

Jaroslav PALAS, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/:
Já jsem přesvědčen, že když si s poslanci vysvětlíme ten záměr, že se nejedná o nějakou plošnou persekuci občanů, ale že jde o výjimky, kdy na upozornění občanů máme provést kontrolu a samozřejmě by měl následovat jakýsi postih, pak si myslím, že ta novela zákona má šanci projít v Poslanecké sněmovně.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor, hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas.

Praha otevře dosud nejdražší cyklostezku v Česku

Jan BUMBA, moderátor:
Praha asi tak za měsíc otevře dosud nejdražší cyklostezku v Česku. Za kilometr stavby zaplatilo město několikanásobně víc než je průměrná cena jiných cyklostezek v Evropě. Tento svého druhu unikát najdeme poblíž blízkosti bývalého ČKD v PrazeVysočanech. Natáčel tam náš reportér Petr Sehnoutka.

Petr SEHNOUTKA, redaktor:
Přestože tyto kroky zní naprosto normálně, tak obyčejné zase nejsou. Právě jsem vstoupil na nejdražší cyklostezku zřejmě i v Evropě. Nová 3 kilometry dlouhá trasa v pražských Vysočanech stála 150 milionů korun. Zatím je na ní sníh a ten brázdí běžkaři. Už teď je ale vidět, že se stavbou není úplně všechno v pořádku. Říká to i důchodce Jiří Bubeník, který tu venčí psa.

Jiří BUBENÍK, důchodce:
Byl bych raději, kdyby to nebyla jen cyklostezka, ale kdyby to byla stezka i pro lidi. Ono je tam vyloženě na kraji značka jen pro cyklisty.

Petr SEHNOUTKA, redaktor:
Tuhle chybu prý magistrát odstraní letos, nejpozději v příštím roce. Ale zpět na stezku. Víte, kolik stála?

Jiří BUBENÍK, důchodce:
Já bych to tipoval tak na 20 milionů, ale něco bylo z evropských fondů.

Petr SEHNOUTKA, redaktor:
Stálo to 150 milionů.

Jiří BUBENÍK, důchodce:
No, tak to tedy je porce, to se mi zdá moc.

Petr SEHNOUTKA, redaktor:
I mně se to zdá moc, a proto jsem si pro vysvětlení zašel na pražský magistrát. Za stavbu zodpovídá dnes už bývalý radní Petr Štěpánek za zelené.

Petr ŠTĚPÁNEK, bývalý radní /Strana zelených/:
Ta cyklostezka je vlastně mimoúrovňová, takže využívá sedmi přemostění a nebo prostě mimoúrovňových křížení. To je ta část, která je tam nejdražší.

Petr SEHNOUTKA, redaktor:
Jenže i když se z celkových 150 milionů odečte cena mostu, tedy 45 milionů. Stavba je stále obrovsky drahá. A jak na místě zjišťuji, dva z nově postavených mostů zase stavbaři zasypali. Jsou tu jen připravené do budoucna, aby se soukromý investor dostal k pozemkům, na nichž bude jednou stavět.

Petr ŠTĚPÁNEK, bývalý radní /Strana zelených/:
Když staví stát dálnici, tak tam musí třeba farmářům zachovat prostupy. V Británii jsou třeba lávky pro přehánění ovcí přes dálnici.

Petr SEHNOUTKA, redaktor:
Obhajuje stavbu zatím nevyužitých mostů Štěpánek. Od zasypaných mostů to je jen kousek další zvláštnosti. Cedule tu sice upozorňuje, že cyklisté mohou sjet na další cyklotrasu, jenže ve skutečnosti nemají kudy. Jsou tu totiž jen vysoké schody, i to plánuje město do budoucna vyřešit. Zatím se tak cyklisté na stezku dostanou jen z obou konců a blátivé cesty uprostřed. Schody zůstanou, protože město další peníze na dostavbu zatím nedá.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí reportér Radiožurnálu Petr Sehnoutka. Po telefonu zdravím Pavla Poláka, předsedu magistrátní komise pro cyklistickou dopravu. Dobrý večer. To je docela drahá trasa nebo ne?

Pavel POLÁK, předseda magistrátní komise pro cyklistickou dopravu:
Drahá stezka.

Jan BUMBA, moderátor:
Drahá stezka. Proč se ta suma vyšplhala tak vysoko?

Pavel POLÁK, předseda magistrátní komise pro cyklistickou dopravu:
Já myslím, že tady máme trošku pojetí, že to je stezka. On je to spíš soubor staveb, které umožní tam vést stezku. Stezka sama o sobě, tedy ta komunikace asfaltová, která je dlouhá /nesrozumitelné/ asfaltová komunikace v Praze.

Jan BUMBA, moderátor:
A jaké stavby máte na mysli?

Pavel POLÁK, předseda magistrátní komise pro cyklistickou dopravu:
Především mosty a obrovský pozemní úpravy, uvědomte si, že se dvakrát dostáváme před vysokou nivelitu. Jednou vlastně z břehu Rokytky na původní násep a podruhé opět /nesrozumitelné/, čili ty přesuny zeminy minimálně tady byly obrovský. A k tomu těch 6 mostů. Také to je značná částka, tady byly dvě možnosti.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže není pravda, že ta cyklostezka vede po trase bývalé vlečky?

Pavel POLÁK, předseda magistrátní komise pro cyklistickou dopravu:
Ne po trase bývalé vlečky, ale musíme se dostat na ní a z ní.

Jan BUMBA, moderátor:
A to skutečně stojí za 150 milionů?

Pavel POLÁK, předseda magistrátní komise pro cyklistickou dopravu:
Určitě, určitě to za to stojí, protože my tím způsobem jsme překonaly tři velmi nepříjemný komunikace, velmi frekventovaný, do budoucna čtyři, a to Ocelářskou, Freyovu a Poděbradskou a platíme to zvýšenou částkou a je vysoká ta částka, platíme zvýšené bezpečí. My bychom samozřejmě to mohli udělat lacinější a byly by tam schodiště a cyklista by sešel někam dolů, tam by počkal na přechodu pro chodce, případně na přejezdu, který by respektoval nebo ne a byl by zajet nebo nebyl, ale ten tříkilometrový průjezd územím, který nemá pro cyklisty jiné řešení, za ty peníze stál.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jako komise pro cyklodopravu jste se od začátku zajímali tento projekt a kontrolovali jste, zda nedochází k předražení té stavby?

Pavel POLÁK, předseda magistrátní komise pro cyklistickou dopravu:
Ne zajímali, ale projekt vyšel z komise. Ten nápad na /nesrozumitelné/ nápad komise pro cyklistickou, a myslím si, že v silách komise není prostě zkontrolovat, kolik stojí beton a kolik stojí železo. My kraj tady známe a máme srovnání s jinými řekněme stezkami, stavbami, a mně to připadá, že to odpovídá.

Jan BUMBA, moderátor:
150 milionů je konečná cena?

Pavel POLÁK, předseda magistrátní komise pro cyklistickou dopravu:
My to tedy po dnešním propočtu vyšlo 140 milionů, 140,1 milionů s DPH, těch 150 co mi dneska říkali z televize, tak já to číslo neznám, já znám číslo 140 a to je cena konečná. Ano.

Jan BUMBA, moderátor:
A byla to i na začátku odhadovaná cena, anebo si tedy stavebník společnost Skanska účtovala nějaké dodatečné práce? Nezvyšovala se ta cena v průběhu prací?

Pavel POLÁK, předseda magistrátní komise pro cyklistickou dopravu:
Slyšel jsem o tom, že se zvyšovala cena. Já o tom nevím, já znám jinou cenu.

Jan BUMBA, moderátor:
Já se ptám.

Pavel POLÁK, předseda magistrátní komise pro cyklistickou dopravu:
A to 117 milionů, která byla vysoutěžena s firmou Skanska, dokonce si firmou s několika 6 firem byly nabídky a tato cena byla vážně nejnižší.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže ze 117 se to vyšplhalo na těch 140 nebo 150?

Pavel POLÁK, předseda magistrátní komise pro cyklistickou dopravu:
117, prosím, bez DPH. S DPH 141,1.

Jan BUMBA, moderátor:
Pavel Polák, předseda komise pražského magistrátu pro cyklodopravu, děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Pavel POLÁK, předseda magistrátní komise pro cyklistickou dopravu:
Na shle.

Barack Obama podal do Kongresu návrh rozpočtu na příští rok

Jan BUMBA, moderátor:
Americký prezident Barack Obama dnes poslal do Kongresu návrh rozpočtu na příští finanční rok. Pro ozbrojené síly žádá víc než 700 miliard dolarů. Rozpočtový schodek by měl podle plánu Bílého domu letos dosáhnout více než 10 % HDP. Pak by se ale měl začít mírně snižovat. Do Washingtonu zdravím zpravodaje Českého rozhlasu Víta Pohanku, dobrý den.

Vít POHANKA, redaktor:
Hezký podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Bílý dům chce postupně začít šetřit. Ten rozpočet ale z toho, co se ví, moc úsporně popravdě nepůsobí. Jak velké šance má na schválení Kongresem?

Vít POHANKA, redaktor:
Tak asi nikdo nepochybuje, že se o rozpočet v Kongresu svede ještě velká bitva. Republikáni jsou sice v menšině v obou komorách, ale to neznamená, že nemohou přijetí rozpočtu hodně zkomplikovat a jeho podobu především změnit. Bílý dům posílá do Kongresu rozpočet, který na jednu stranu zvyšuje letošní rozpočtový schodek na více než 1,5 bilionu dolarů, což je, jak ses zmínil přes 10,5 % HDP. Na druhou stranu počítá s tím, že by výdaje federální vlády měly od příštího roku začít mírně se tedy snižovat, měly by se omezovat tak, aby deficit klesl nejdřív na osm a postupně na 4 % HDP. Na podzim to bychom asi měli mít na paměti, se bude volit do Kongresu. Před voliče předstoupí všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a třetina senátorů. To znamená, že se mnoho z nich bude snažit víc než jindy získat popularitu, budou chtít být vidět a to se samozřejmě na té debatě o rozpočtu s největší pravděpodobností také odrazí.

Jan BUMBA, moderátor:
Přes 700 miliard dolarů mají dostat ozbrojené síly, jak jsme říkali, přesto chce americká vláda rušit některé velké zbrojní programy. Kam půjde největší část prostředků na obranu?

Vít POHANKA, redaktor:
Poměrně největší část si vyžádají asi pochopitelně operace v Afghánistánu, vláda žádá tedy mimo jiné dodatečných 33 biliard na vyslání posil, o kterých už vlastně rozhodla a oznámila to před několika měsíci. Hodně bude také stát stahování vojáků z Iráku, řádově desítky miliard si podle americké vlády vyžádají operace, které souvisí s aktivitou muslimských extremistů, například v Pákistánu nebo v Jemenu. Ale jsou v tom rozpočtu i škrty, například by mělo skončit financování výroby, stíhačky F22, což byla velmi kontroverzní záležitost. Ruší se také nákup nových velkých čtyřmotorových dopravních letounů C17 zvaných Globemaster 3. Jinými slovy ano, vláda prezidenta Obamy počítá s navýšením prostředků na obranné výdaje. Zároveň chce ale škrtat a i to podle všeho narazí na odpor těch kongresmanů, kteří mají ve svém volebním okrsku ty továrny, kterých by se to dotklo.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za informace. Z Washingtonu náš tamní zpravodaj Vít Pohanka. Ve studiu je teď publicista, odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl, dobrý večer. Se změnami plánů musí počítat i americká vesmírná agentura NASA. Prezident Obama chce mimo jiné zrušit program konstelace, který měl poslat pilotovanou posádku na měsíc, jak vážně se amerických vesmírných programů dotknou škrty v rozpočtu?

Tomáš PŘIBYL, odborník na kosmonautiku:
Škrty se jich nějak zvlášť nedotknou. Naopak. Národní úřad pro vesmír čeká poměrně výrazné navyšování rozpočtu. Ale Barack Obama trošku otáčí kormidlem, americké kosmonautiky. Mění priority, mění cíle, už když jeho předchůdce Goerge Bush v roce 2004 vyhlašoval vlastně ukončení projektu raketoplánu, návrat lidí na Měsíc a let na Mars, tak už tehdy komentátoři upozorňovali na to, že vlastně tento projekt musí přežít 8 volebních období příštích amerických prezidentů. A vidíte, že končíme ve druhém období a to kormidlo se otáčí velmi radikálně.

Jan BUMBA, moderátor:
Kam se tedy otáčí, jak se mění priority?

Tomáš PŘIBYL, odborník na kosmonautiku:
V tuhle tu chvíli jsme přišli o pevné datum přistání lidí na Měsíc nebo znovu přistání lidí na Měsíci. Ruší se rakety Ares 1, Ares 5, ruší se kosmická loď Orion, nebo se nějakým způsobem možná bude transformovat. To jsou velmi čerstvé informace. Ještě přesně nevím. A větší důraz by měl být kladený například na komerční kosmické lety. Měl by být kladený i na pilotovanou kosmonautiku, ovšem v trošku jiné podobě. Já tady podotýkám, že Barac Obama navrhl navýšit rozpočet na pilotovanou kosmonautiku během příštích pěti let o 42 %, čili skoro o polovinu. Mimo jiné má dojít k prodloužení živnosti Mezinárodní kosmické stanice z roku 2015 do roku 2020, takže sice jsme na jedné straně přišli o pevné datum přistání člověka na Měsíci, na druhé straně jsou tady nové a zajímavé programy.

Jan BUMBA, moderátor:
I když nebude pevné datum pro přistání člověka na Měsíci, dá se z toho co zatím víme, vyvozovat, že se rozplývá ta vize, že by tam mohli přistát do 10 let?

Tomáš PŘIBYL, odborník na kosmonautiku:
Těch 10 let bylo asi nereálných i v současné době, přeci jen ten program Constalation.

Jan BUMBA, moderátor:
I technicky?

Tomáš PŘIBYL, odborník na kosmonautiku:
Technicky ne, je to ekonomická záležitost. Technicky už jsme to jednou dokázali a šlo jen o to, jak rychle dokážeme zdroje a prostředky mobilizovat do 10 let na Měsíc jsme schopni přistát. Ale o peníze jde až v první řadě. Takže opravdu se to odvíjelo od finančních prostředků. Na druhé straně zase vezmu jedno číslo, Barack Obama chce investovat přes 3 miliardy dolarů během příštích pěti let do vývoje těžko tonážní kosmické rakety, to znamená, zatímco Ares 5 byl zrušený, odložený, daný k ledu, tak tady má vzniknout nějaká jiná super raketa, která by měla převzít jeho roli a měla by létat do vesmíru za výrazně nižší provozní částky, takže já bych nad tím Měsícem nelámal hůl tak definitivně. Je ale pravdou a znovu opakuji, přišli jsme o nějaké pevné datum a o nějaký pevný program. Těch cest, které vedou na Měsíc může být v současné době povícero.

Jan BUMBA, moderátor:
Je možné nebo dokonce pravděpodobné, že Američany předběhnou jiní v cestě na Měsíc a dál?

Tomáš PŘIBYL, odborník na kosmonautiku:
Tomu upřímně moc nevěřím. Rusko, které je jedním z kandidátů, tak se potýká s vlastními hospodářskými problémy i jeho kosmonautika poměrně stagnuje, žije z toho, že si vlastně Evropa a Amerika platí dopravní kapacitu pro lety na Mezinárodní kosmickou stanici. O čínském pilotovaném programu o čínských kosmonautech na Měsíci se toho hodně hovoří, ale je to trošku na delší vyprávění, rozhodně to není na prosto reálný a v podstatě ani oficiální program. Těžko by Čína, i kdyby se sebevíc mobilizovala, dokázala vyslat kosmonauty na měsíc před rokem 2030 a tak dále. Čili Amerika se v tuhle tu chvíli o nějakou svoji vůdčí roli bát nemusí. Ale už i tak se ozývají hlasy, pochopitelně hlavně z těch, kteří byli tím rozhodnutím poškozeni, které hovoří o pilotovaném, o pochodu smrti americké kosmonautiky, o pilotovaném Armagedonu a podobně. Takže myslím si, že Americe ještě nějaký čas vůdčí role zůstane. Sází se tady na nové projekty. Uvidíme, zdali tyto projekty vyjdou, uvidíme, na kolik budou perspektivní a zdali nám ten Měsíc nakonec ještě nepřiblíží.

Jan BUMBA, moderátor:
Publicista, odborník na kosmonautiku, Tomáš Přibyl, já vám děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Tomáš PŘIBYL, odborník na kosmonautiku:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Takové byly dnešní Ozvěny dne. Celý pořad najdete ve zvukové podobě v MP3 na našich internetových stránkách www.radiozurnal.cz. Dobrý večer přeje Jan Bumba.