Ozvěny dne - zprávy 1. března 2010

Přehled zpráv

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Jiří Paroubek chce odvrátit stávku v dopravě na schůzce s premiérem a předsedou ODS. Topolánek odmítá, Fischer váhá.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
Vláda odvedla práci do bodu, který mohla, je teď už věcí zákonodárců a politiků, aby se oni uměli shodnout.

Jan BUMBA, moderátor:
Návrh na opětovné zvýšení mateřské by mohl vetovat prezident Klaus.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Já svým podpisem nepřipustím žádné další zvyšování deficitu.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Antimonopolní úřad pozastavil obří tendr státních Lesů na těžbu a prodej dřeva za 16 miliard korun.

osoba:
To považujeme za vyšší hranici, aby ve veřejných zakázkách byly dávány jasné podmínky nediskriminační.

Jan BUMBA, moderátor:
Radovan Karadžič před Mezinárodním tribunálem v Haagu obhajoval chování Srbů v bosenské válce.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude oblačno až polojasno, ojediněle přeháňky, od středních poloh sněhové, teploty do sedmi stupňů, na horách kolem nuly.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Jiří Paroubek chce odvrátit stávku v dopravě na schůzce s premiérem a předsedou ODS

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ani po dnešku není jasné, jestli se ve čtvrtek zastaví doprava. Rozhodnout může zítřek. O zdanění zaměstnaneckých benefitů budou totiž jednat poslanci i odboráři s představiteli ODS.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Poslance čeká další mimořádná schůze. Na ní mají v režimu legislativní nouze rozhodnout, zda vyhoví vládě a schválí návrh, který ruší zdanění zaměstnaneckých benefitů. Pokud norma neprojde, chtějí odboráři ve čtvrtek stávkovat. ODS tento tlak odmítá. S odboráři se ale představitelé strany v úterý sejdou, řekl předseda strany Mirek Topolánek.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda strany /ODS/:
Jediná podmínka, se kterou na to jednání vstupujeme, žádnou jinou nemáme, že budou okamžitě ukončeny veškeré přípravy na stávku.

Jaroslav PEJŠA, šéf Odborového svazu železničářů:
Předem bych nepředjímal, jaké gró si z našich stran bude klást podmínky.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Tvrdí ale šéf Odborového svazu železničářů Jaroslav Pejša. Vlastní schůzku se pokusil svolat i předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Požádám ještě dnes pana premiéra Fischera, abychom ještě před zítřejším mimořádným zasedáním Poslanecké sněmovny udělali schůzku ve třech s panem předsedou ODS Topolánkem.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
Já si zatím nejsem přesně vědom, jaké výstupy by ta schůzka měla mít a jakou roli bych v ní mohl ještě teďko v této fázi sehrát, proto ji zvažuji.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Odůvodnil svoje rozhodnutí premiér Jan Fischer. Mirek Topolánek ale tuto nabídku odmítl. Martina Spěváčková, Radiožurnál.

Prezident Václav Klaus naznačil, že by mohl vetovat návrh na zvýšení mateřské

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Prezident Václav Klaus naznačil, že by mohl vetovat návrh na zvýšení mateřské. Prezident dnes na Pražském hradě při představování své nové knihy Rok sedmý zopakoval, že nepodepíše žádný zákon, který by zvyšoval schodek státního rozpočtu. Návrhem na zvýšení mateřské na loňskou úroveň se bude ještě zabývat Senát.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Lidovecký návrh, který vrací dávky v mateřství na loňskou výši, schválila Poslanecká sněmovna minulou středu. Návrh podpořili také sociální demokraté, komunisté a Strana zelených. Podle prezidenta Václava Klause je teď řada na horní komoře parlamentu.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Nebudu teď vyhlašovat můj podpis nebo nepodpis, platí mé tvrzení, zdali před třemi měsíci, když byl schválen rozpočet, že já svým podpisem nepřipustím žádné další zvyšování deficitu.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Pokud Senát návrh podle očekávání nepodpoří, bude o něm znovu rozhodovat sněmovna. Když horní komoru přehlasuje, dostane pak novelu zákona na stůl prezident republiky. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Do tendru státních Lesů vstoupil antimonopolní úřad

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Do tendru státních Lesů vstoupil antimonopolní úřad. Má podezření, že státní podnik porušil rovnost přístupu k zakázkám mezi malými, středními a velkými podniky. Zahájil s ním proto správní řízení. Potvrdil Radiožurnálu jeho šéf Petr Rafaj.

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Udělali jsme předběžné rozhodnutí o zákazu úkonu zadavatele, ale my se domníváme, že je povinnost ochránit soutěžní trh a ochránit trh jako takový a aby ve veřejných zakázkách byly dávány jasné podmínky nediskriminační, takže to považujeme za vyšší princip.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Tendr kritizují malé pily, ekologové i některé politické strany. Lesy České republiky rozhodnutí antimonopolního úřadu respektují, teď se radí s právníky a teprve poté se k tomu vyjádří. Podrobněji o napadnuté veřejné zakázce s Petrem Rafajem budeme mluvit také v publicistické části Ozvěn dne.

Poplatky za soudní spory by růst neměly

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Poplatky za soudní spory by růst neměly. S jejím zvýšením nesouhlasí vláda. Ministerstva spravedlnosti a financí, která s návrhem přišla, tak narazila u šéfu ostatních resortů. Těm podle premiéra Jana Fischera vadilo, že vyšší poplatky by mohly část poškozených odradit od soudního vymáhání spravedlnosti.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
Tam byly dva argumenty, za prvé vláda nedospěla k závěru, že důvodem toho zvýšení cen těch poplatků jsou důvody jenom, řekl bych, nákladů, anebo zdali to nemá nějaký taky regulační důvod, s čímž prostě řada členů vlády, kteří nepodpořili potom ten návrh, by neuměla dále žít.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Autoři návrhu na zvýšení poplatků argumentovali tím, že na stejné úrovni jsou už 10 let. Vyšší poplatky by navíc měly motivovat k tomu, aby spory lidé řešili mimo soudní cestou. Poplatky měly stoupnout například úsporu o výživné nebo řízení o společném jmění manželů.

Na letišti v BrněTuřanech je od neděle zadržována skupina šesti Rusů

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Na letišti v BrněTuřanech je od neděle zadržována skupina šesti Rusů. Jedná se o pět dívek a jednoho muže ve věku 17 až 20 let, kteří jsou studenty Pjatigorské státní lingvistické univerzity. Přicestovali z Moskvy na krátkodobé vízum, které jim bylo řádně předem vydáno, jenže pak Ministerstvo zahraničních věcí České republiky názor změnilo a víza zrušilo. Studenti strávili noc v tranzitní hale, teď jsou ubytováni v letištním hotelu a čekají na první let do Moskvy, který odletí ve středu. Podle zástupce vedoucího inspektorátu cizinecké policie BrnoTuřany Jiřího Ševčíka je o ně dobře postaráno.

Jiří ŠEVČÍK, vedoucí inspektorátu cizinecké policie BrnoTuřany:
Jsou v hotelové ubytovně, která je na letišti v Brně, mají veškeré zabezpečení, včetně jídla a veškerých potřeb, zajišťuje letiště Brně, nikoliv policie. A pokud mají nějaké přání, je jim plněno, dokonce jim bude umožněno připojení k Internetu.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Podle nejnovějších informací Radiožurnálu se ruští studenti nakonec nebudou muset vrátit domů.

Boj Horního Jiřetína o dotaci na kanalizaci nekončí

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Boj Horního Jiřetína o dotaci na kanalizaci nekončí. Ministr životního prostředí Jan Dusík se dnes sešel s premiérem Fischerem, aby ho informoval, proč by obec měla přece jen dostat víc než 200 milionů korun. Jiřetín si o peníze z Bruselu požádal před několika lety a Státní fond životního prostředí jí dotací schválil. Obec leží na strategických zásobách uhlí a pokud by byly v budoucnu prolomeny těžební limity, čistička by čekala demolice. Ministerstvo financí proto teď přidělení peněz oddaluje, jak potvrdil Radiožurnálu ministr životního prostředí Jan Dusík, není k tomu ale žádný důvod. O prolomení limitu těžby ještě nebylo rozhodnuto.

Jan DUSÍK, ministr životního prostředí:
Jiřetín je obec, má dva tisíce ekvivalentních obyvatel, takže se ní vztahuje povinnost mít čistírnu odpadních vod, stejně jako na každou jinou obec této kategorie. A budeme tedy očekávat od ministerstva financí finální souhlas.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
S ministrem financí Eduardem Janotou by se Dusík měl sejít příští týden a o dotaci jednat.

Vichřice ve Francii si vyžádala nejméně 50 obětí na životech

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Francie hlásí zatím 50 obětí na životech, které si vyžádala vichřice o uplynulém víkendu. V akci je na 9 tisíc hasičů a další záchranářské týmy. Stále váznou dodávky elektřiny, měly by být obnoveny z 80 procent do zítřejšího večera.

Jan POKORNÝ, redaktor:
Vláda označila situaci za národní katastrofu a uvolní na první pomoc pro lidi postižené živelní pohromou tři miliony eur. Další peníze může dostat z fondu evropské solidarity. Zejména v departmanech /nesrozumitelné/ jsou zničené silnice, voda protrhla hráze, v některých městech zaplavila celé čtvrti. Mnoho lidí je bez střechy nad hlavou, úřady jim poskytly nouzová přístřeší, anebo odjeli k příbuzným. Prezident Nicolas Sarkozy dnes některé oblasti navštívil. Zastavil se také ve městě La Rochelle, kde živel napáchal mnoho škod. Prohlásil, že je nutné vysvětlit všechno, co souvisí s touto nepochopitelnou tragédií, že je potřeba zjistit, jak je možné, že ve Francii 21. století můžou být takhle rodiny překvapeny ve spánku a utopit se ve vlastním domě. Francouzský prezident pochválil meteorologickou službu, bez níž by podle prezidenta byl rozsah katastrofy mnohem větší. Francouzští meteorologové včas varovali před touto mimořádnou bouří, která o víkendu přišla z Portugalska, části Španělska a nejvíc zasáhla Francii. Škody napáchala také v Německu. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Karadžič v Haagu: Ne všechno zlo měli na svědomí Srbové

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžič se začal hájit před soudem v Haagu. Čelí obvinění z genocidy a dalších zločinů, kterých se měl dopustit v době občanské války v Bosně počátkem 90. let. Jednání pokračovalo po čtyřměsíční přestávce, kterou dal soud Karadžičovi na přípravu obhajoby. Zahájení procesu loni v říjnu obžalovaný bojkotoval.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Karadžič chce u soudu obhájit ne sám sebe, ale celý nepočetný srbský národ v Bosně. Snažil se vysvětlit, že tím, kdo chtěli rozbít Bosnu jako multietnický stát, byli muslimové a Srbové se museli bránit. Chce také dokázat, že ne všechno zlo ve válce měli na svědomí příslušníci jednoho etnika. "Dokážeme tady, že všechno masové utrpení civilistů v Sarajevu nezpůsobili Srbové," prohlásil Karadžič. Do Haagu k soudu opět přijeli i příbuzní obětí válečného běsnění v Bosně. Kadefa Rizvanovicová z Bratunce věří, že soud najde pravdu a nebude poslouchat hnusné lži. Že vynese spravedlivý rozsudek, který si obžalovaný za vraždy zaslouží. Pavel Novák, Český rozhlas, Haag.

V chilském městě Concepción platí zákaz vycházení

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
V chilském městě Concepción, které nejvíc zasáhlo sobotní zemětřesení, platí zákaz vycházení. Vláda ho vyhlásila poté, co se ve městě objevily případy rabování. Obětí víkendové přírodní katastrofy už v jihoafrické zemi napočítali přes sedm set. Mnohem větší škody, než samotné zemětřesení, napáchala následná vlna tsunami, která zatopila a odřízla od světa řadu vesnic na pobřeží. Počet obětí tak patrně ještě poroste, jak se záchranáři dostávají k dalším a dalším obyvatelům.

Ondřej BOUDA, redaktor:
Lidé v obavách před následnými otřesy, které stále dosahují 6 a více stupňů Richterovy škály, spí venku na ulicích a ve stanech. Frustrovaní obyvatelé napadali i hasiče, kteří rozváželi pomoc. Vláda proto povolala deset tisíc vojáků, aby pomohli s udržováním pořádku, ale už se například podařilo zprovoznit mezinárodní letiště v Santiagu a vláda také dohodla se supermarkety pro postižené Chilany bezplatný přísun základních potravin. Postupně tak dostává situaci pod kontrolu. Ondřej Bouda, Radiožurnál.

Současný šéf Národní galerie Milan Knížák se nebude podílet na výběru svého nástupce

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Současný šéf Národní galerie Milan Knížák se nebude podílet na výběru svého nástupce. Ministerstvo kultury před okamžikem zveřejnilo seznam jmen 12 odborníků, kteří budou nového šéfa naší největší výstavní instituce vybírat. Třetinu tvoří cizinci. Komise se poprvé setká 14. dubna.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka:
Mezi 12 jmény jsou jména čtyři cizinců, například ředitelé vídeňské galerie Albertina Klause Albrechta Schrödera, bývalého šéfa berlínské Národní galerie PeteraKlause Schustera, také šéfa Muzea moderního umění v SaintEtienne i šéfa muzea v Oslo Gunnar Kvaran. Z Čechů bude Knížákova nástupce mimo jiné vybírat šéf sbírky moderního umění Národní galerie Tomáš Vlček, anebo děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík. Michaela Vetešková, Radiožurnál.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Kompletní seznam výběrové komise najdete na webu zpravy.rozhlas.cz.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co mimo jiné uslyšíte dále? Proč vyvolává záměr podniku Lesy České republiky změnit systém těžby a prodeje dřeva tolik otázek. A zapůsobí na haagský tribunál obhajoba Radovana Karadižče, který říká, že bosenští Srbové vedli během občanské války spravedlivý a svatý boj.

Rozjezd velkého tendru Lesy ČR na zpracování a prodeji dřeva v letech 2011 až 20 se odkládá

Jan BUMBA, moderátor:
Rozjezd velkého tendru státního podniku Lesy České republiky je na zpracování a prodeji dřeva v letech 2011 až 20 se odkládá, aspoň prozatím. Do hry totiž vstoupil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který prověří, zda jsou parametry zakázky spravedlivé ke všem potenciálním uchazečům. Tendr už dříve získal přízvisko kontroverzní. Jednak proto, že malé dřevozpracující podniky mají strach, že budou úplně vyšachovány, jednak proto, že existují pochybnosti o ekonomické výhodnosti přenechat veškerý prodej dřeva firmám, které jej vytěží. Předsedy antimonopolního úřadu Petra Rafaje jsem se zeptal, proč se rozhodli proti tendru zakročit.

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
My jsme obdrželi podnět, který nás upozorňoval na, bych řekl, problematické podmínky tohoto tendru ve vztahu k malým a středním podnikům, takže tento podnět jsme začali prověřovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Obdrželi jste tento podnět přímo z kruhů malých a středních podniků?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Tento podnět, který jsme obdrželi, byl podán fyzickou osobou a my jsme povinni podněty, které obdržíme, prověřit a popřípadě teda tyto podněty řešit, pokud se ukáže, že ten stav je faktický.

Jan BUMBA, moderátor:
Zatím se nic takového neukázalo, že by bylo opravdu důvod nějakým způsobem zpochybňovat ten tendr, zatím jen šetříte ten podnět?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Ano, přesně tak, šetříme ten podnět, v pátek bylo zahájeno správní řízení, takže absolutně se nedá říct, jak to je, prostě správní řízení probíhá.

Jan BUMBA, moderátor:
Znamená to, že se nedají ani komentovat ona kritéria, kterými chtěly Lesy ČR snížit počet uchazečů o zakázku?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Ne, ne, to nám nepřísluší, teď nějakým způsobem diskutovat o těch kritériích, my musíme veškeré věci kolem toho prověřit, prodiskutovat, zjistit stav a potom jsme schopni se k tomu vyjádřit.

Jan BUMBA, moderátor:
Co všechno tedy budete prověřovat a zjišťovat?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Budeme prověřovat a zjišťovat hlavně tak, jak jste říkal, kritéria, podmínky, které jsou vlastně stanoveny pro vstup jednotlivých subjektů do této zakázky a zda tyto kritéria neznemožňují účast více z této zakázky firem, které jsou menší nebo střední.

Jan BUMBA, moderátor:
Objevila se, pane předsedo, také kritika toho, že prodávat dřevo "nastojato", jak plánují Lesy ČR, je méně výhodné, než prodávat vytěžené dříví ve vlastní režii. Bude váš úřad jakkoliv posuzovat právě tento rozměr zakázky nebo to je rozhodnutí společnosti, a to vám nepřísluší?

Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
Toto je rozhodnutí dané společnosti, toto nám opravdu nepřísluší, toto je otázka, bych řekl, ekonomiky, výkonnosti a ekonomiky stavu firmy, která to dělá, já si osobně myslím, že toto zrovna moc ekonomické není. Ale to je můj osobní názor.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj. Společnost Lesy České republiky zatím nechce věc šířeji komentovat, v prohlášení pro Radiožurnál uvádí, že rozhodnutí úřadu respektuje a bude s úřadem úzce spolupracovat na co nejrychlejším vyřešení celé situace. Konec citátu. Na lince je nyní zemědělský analytik Petr Havel. Dobrý večer.

Petr HAVEL, zemědělský analytik:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste, pane Havle, napsal, že za výběrové řízení na lesnické práce po roce 2011 je třeba Lesy České republiky pochválit, v čem podle vás je tak výhodné?

Petr HAVEL, zemědělský analytik:
Tak já si především myslím, že jde o nejprůhlednější tendry, které v posledních letech Lesy České republiky vypisovaly. A řekl bych, že dokonce ty podmínky těch tendrů minimalizují různá rizika korupce. Takže já skutečně bych považoval za velmi nešťastné, kdyby se ty tendry zrušily. To, že se šetří nějaký podnět, je asi v pořádku, ale ... nebo doufám, že tento podnět nepovede ke zrušení těch tendrů.

Jan BUMBA, moderátor:
A v čem jsou tak výhodné ty tendry, v čem by to bylo výhodné pro ten podnik?

Petr HAVEL, zemědělský analytik:
Tak za prvé, ten prodej dřeva "nastojato" poskytuje větší podnikatelský prostor pro firmy, které se do těch tendrů přihlásí, protože tím pádem mohou více obchodovat to dřevo jaksi na základě klasických tržních vztahů. To, že se do těch tendrů dostanou zřejmě asi více ty větší firmy, to je sice pravda, na druhou stranu budouli mít větší firmy více práce, budou mít více práce i ty malí dodavatelé, velké firmy již dnes normálně spolupracují s malými subdodavateli, takže není to ohrožení, je to spíše naopak, je to prostě pro menší firmy výhodné. Další věc je, že dřevo se bude prodávat skutečně tržním způsobem, do současné doby to tak úplně tržní nebylo a právě to, že část dřeva si Lesy obchodovaly samy a ti jednotliví odpovědní pracovníci neměli k tomu vztah, nebylo to ti byznysmani, nešlo jim o ten zisk, tak samozřejmě se často stávalo, byť to skoro nikdo nebo určitě nikdo oficiálně nepřizná, že za drobné protislužby získávaly ty regionální firmy dřevo poněkud levněji, ale to je právě taková drobná korupce.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste říkal, že se otevře prostor pro ty dřevozpracující firmy, ale kde bude prostor pro společnost Lesy České republiky, protože hlavně pro ní by to asi mělo být výhodné, ne?

Petr HAVEL, zemědělský analytik:
Já si myslím, že je důležité, aby to bylo výhodné pro společnost. A jestliže bude více podnikatelů odvádět více daní, tak je to lepší pro stát a pro státní pokladnu. Lesy České republiky jako státní podnik by neměly být podnikatelským subjektem, jejich role je zejména ochrana a správa Lesů a jaksi zabezpečení veřejnoprávní funkce těch Lesů stát, to se již celkem často říká, není úplně dobrým podnikatelem.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže myslíte, že by se právě mělo spíš pustit jaksi soukromí sektor do tohoto podnikání a Lesy České republiky by neměly v první řadě dbát na zisk?

Petr HAVEL, zemědělský analytik:
Myslím si, že Lesy České republiky by neměly v první řádě dbát na zisk, jejich role skutečně říkám, je spíše v ochraně přírody, krajiny a v těch veřejnoprospěšných funkcích lesa.

Jan BUMBA, moderátor:
Zemědělský analytik Petr Havel. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Petr HAVEL, zemědělský analytik:
Na shledanou.

Obhajoba Radovana Karadižče

Jan BUMBA, moderátor:
Jsem nevinný a naše věc byla spravedlivá a svatá. Tak se dnes hájil před trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu Radovan Karadžič, který byl za války v Bosně na počátku 90. let vůdcem bosenských Srbů. Potom se 13 let skrýval a chytili ho v roce 2008 v Bělehradě. Jak přímo v Haagu zaznamenal náš zpravodaj Pavel Novák, Karadžič odmítl všech 11 obvinění.

Pavel NOVÁK, redaktor:
"Nebudu se hájit tím, že bych tvrdil, že jsem nebyl důležitý, nebudu ani svalovat odpovědnost na někoho jiného. Budu bránit můj národ a jeho věc, která je spravedlivá a svatá. Tím způsobem se uhájím i já, mám k tomu dobré důkazy. Když budeme mít dost času a prostředků, abychom se připravili, bude to v náš prospěch." Podle Karadžiče to bylo tvrdé jádro bosňácké strany demokratické akce, která chtěla mít Bosnu stoprocentně muslimskou. Srbové nechtěli nikoho vyhánět, ale museli bránit své vlastní území. Karadžič obvinil žalobce, že nadržují jednomu bosenskému etniku a pronásledují jiné, to srbské. "Vše nasvědčuje tomu, že žaloba jedná ve shodě s našimi válečnými protivníky, u nás se bez obalu mluví o tom, že žaloba se snaží tento soud přeměnit v jakousi disciplinární komisi NATO. Karadžič se snažil soud přesvědčit, že některé události, ke kterým v Bosně za války došlo, se staly jinak, než je žaloba prezentuje. Například granátový útok na sarajevské tržiště v únoru 1994, při kterém zahynulo skoro 70 lidí. Všechny činy masového utrpení civilistů v Sarajevu nespáchali Srbové, to tady dokážeme," prohlásil Karadžič. Příbuzní obětí bosenské války, kteří líčení sledovali přímo v sále, nevěřili svým uším.

paní Kada:
Hlásá tu lži a soud mu dovoluje takhle lhát.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Stěžovala si Kada ze Srebrenice, kde zahynulo osm tisíc muslimských mužů a chlapců. Taková tvrzení podle ní pozůstalé po obětech vraždění ještě více zraňují, ale díky bohu Karadžič stanul před soudem, řekla paní Kada. Další ze srebrenických žen Munira Subašičová ztratila ve válce 22 svých příbuzných. Dodnes postupně sbírá jejich kosti z masových hrobů. Ví, že už jí její děti nikdo nevrátí, ale čeká, že se dozví pravdu, kdo za jejího hoře může.

Munira SUBAŠIČOVÁ:
Nezáleží na tom, jaký dostane trest, to už teď není důležité. Jde o to, aby odpovídal za zločin genocidy, je důležité, aby se počítal ke zločincům 21. století. Myslím ale, že je boží trest, který ho stihne.

Jan BUMBA, moderátor:
V Haagu natáčel zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák. Teď jsme v telefonickém spojení s odborníkem na Balkán z Ústavu mezinárodních vztahů Filipem Tesařem. Dobrý den.

Filip TESAŘ, odborník na Balkán, Ústav mezinárodních vztahů:
Dobrý den.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Pane Tesaři, překvapila v něčem Karadžičova obhajoba?

Filip TESAŘ, odborník na Balkán, Ústav mezinárodních vztahů:
Já myslím, že není, já myslím, že to je tak trošku opakování toho procesu se Slobodanem Miloševičem, to, co slyšíme takhle v úvodu toho procesu, to jsou v podstatě politické deklarace.

Jan BUMBA, moderátor:
Na co Radovan Karadžič sází během toho procesu, během své obhajoby?

Filip TESAŘ, odborník na Balkán, Ústav mezinárodních vztahů:
To je otázka zajímavá, málokdo vidí do toho, jak vzniká jeho obhajoba. On se oficiálně hájí sám, soudem mu byl přidělen právník, s nímž on vůbec se nekontaktoval dosud, ale má k ruce skupinu vlastně dobrovolných právních poradců, s nimiž spolupracuje. Ti ale asi na některé věci budou mít trošku jiný názor ve snaze snažit se tedy ho co nejlépe obhájit, mohou navrhovat třeba kroky, se kterými Karadžič osobně nebude souhlasit, protože budou třeba proti jeho přesvědčení. Takže ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ono to trošku vypadá tak, že pan Karadžič se snaží vyrobit takový obraz, že Srbové v Bosně byli oběť a že se jen bránili?

Filip TESAŘ, odborník na Balkán, Ústav mezinárodních vztahů:
Samozřejmě, samozřejmě.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že velká část bosenských Srbů dodnes zastává stejný názor, jaký dnes v Haagu prezentoval Radovan Karadžič?

Filip TESAŘ, odborník na Balkán, Ústav mezinárodních vztahů:
Já myslím, že opravdu velká část je přesvědčená, že jsou oběti, že se jenom bránili, spoustu z nich to má samozřejmě podepřeno tím, že bojovali v okolí svého rodiště, bydliště, a to znamená, že nebyli pachateli žádné agrese, ale stejně tak si myslím, že už v posledních letech jsme svědky určité sebereflexe, a to nejenom u Srbů, ale i u /nesrozumitelné/ Chorvatů i Bosňáků, kdy stále větší procent příslušníků těch národů začíná se přiklánět k tomu, že ta vina minimálně není jednoznačná a případně odsoudí i větší díl viny třeba u sebe, to je zvláště významné tady u těch Srbů.

Jan BUMBA, moderátor:
V čem se to odráží, tato sebereflexe na kulturní rovině nebo v nějakých nezávislých debatách nebo už se to promítá i do politiky.

Filip TESAŘ, odborník na Balkán, Ústav mezinárodních vztahů:
Promítá se to na takové nižší, řekněme, lidové úrovni v běžné komunikaci, připouští se v rozhovorech tématech, o kterých se dřív nemluvilo, které bylo vlastně z veřejného mínění vytěsňovány, a to jsou právě ty zločiny, které ještě před pár lety naprostá většina Srbů považovala za výplod propagandy proti srbské západní a tak dále. A na politické úrovni se to promítá nepřímo třeba tím, že na některých místech se třeba starostové srbských měst staví velmi pozitivně k návratu válečných vyhnanců, hlavně Bosňáků.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává odborník na Balkán z Ústavu mezinárodních vztahů Filip Tesař, děkuji vám za rozhovor. Na shledanou.

Filip TESAŘ, odborník na Balkán, Ústav mezinárodních vztahů:
Na shledanou.

O poslaneckých příjmech

Jan BUMBA, moderátor:
Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček z ČSSD dnes předložil svůj návrh na změnu odměňování zákonodárců. Počítá například zkrácení platů těm, kteří se opakovaně nedostaví na jednání parlamentu, celkově by ale tento návrh znamenal zvýšení platů poslanců a senátorů. Vláda dnes Vlčkův návrh nepodpořila. Zamýšlí se nad tím autor dnešní poznámky Petr Fischer z České televize.

Petr FISCHER, redaktor České televize:
Oblíbená novinářská fotografie šéfa českého parlamentu Miloslava Vlčka zobrazuje tohoto výrazně nevýrazného politika v pozici intenzivně pracujícího člověka: skloněný předseda sněmovny na ní utahuje automatickým šroubovákem poslaneckou lavici a jeho zarputilý výraz potvrzuje, že ho manuální práce opravdu baví. Spokojenost ve tváři je natolik pronikavá, až je člověku líto, že se tento muž dělných rukou musí trápit v tak nehostinném, pseudointelektuálním prostředí, jakým je sbor zastupitelů lidu. Lítost nad smutným osudem politika Vlčka ještě vzrůstá, jakmile přednese legislativní iniciativu. Jeho dlouho očekávaná novela zákona a poslaneckých platech, kterou dnes z rozumných důvodů odmítla vláda, je typickou ukázkou zbytečnosti. Není například jasné, proč by předseda sněmovny rád změnil český kontext na evropský a zavedl by pravidlo, podle něhož by platy poslanců tvořily třetinu platu běžného v Evropském parlamentu a nikoli trojnásobek odměny obvyklé v nepodnikatelském sektoru v Česku, když částky jsou zatím zhruba stejné. Třetina zní psychologicky lépe než trojnásobek, ale pro české voliče je přece důležitější vědět, v jakém poměru jsou odměny poslanců vzhledem k průměrným českým příjmům, aby mohli rychle posoudit, zda se jim taková investice ze společného vyplatí. Konstrukce poslanecké mzdy není dnes hlavním problémem odměňování poslanců. A není jím ani to, že někteří poslanci do práce moc nechodí, na to má předseda Vlček už dnes slušné nástroje, jeho chyba, že je nevyužívá. Největším problémem je to, co si poslanci účtují mimo základní plat, tedy tak řečené poslanecké náhrady. To, že poslanci sociální demokracie a komunistické strany nyní prosazují zdanění náhrad, opět odvádí pozornost od podstaty. Není důvod, aby poslanecké příjmy byly osvobozené od daně, ale největší chyba je přece v tom, že poslanci čerpají některé náhrady, aniž by na ně měli faktický nárok. A tento problém nové návrhy předsedy Vlčka neřeší, a ty staré nebrali vážně ani členové jeho vlastní strany. Vlčkovi i tady chybí politický cit pro věc a lepší zacílení. A potom morální a lidská autorita, bez níž se ve sněmovně nepohne skoro nic. Na rozdíl od hlavy šroubu, který se tak radostně a lehce podvoluje tlaku šroubováku.

Jan BUMBA, moderátor:
Petr Fischer z České televize.

Ludmila BrožováPolednová díky amnestiím možná opustí vězení

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Bývalá prokurátorka Ludmila BrožováPolednová, odsouzená na šest let za podíl na justiční vraždě Milady Horákové, se zřejmě dostane na svobodu. V neveřejném jednání o tom rozhodl Krajský soud v Hradci Králové, podle kterého se na BrožovouPolednovou vztahuje několik prezidentských amnestií. Více redaktor Ota Nehasil.

Ota NEHASIL, redaktor:
Od roku 1950, kdy se zločin stal, bylo vydáno celkem 17 amnestií. Hradecký soud zkoumal, zda se některá z nich vztahuje i na odsouzenou BrožovouPolednovou. Podle soudu se jedná o tři amnestie, které jí z uloženého trestu promíjejí šest let. Rozhodnutí ale zatím není pravomocné, odvolalo se proti němu Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové. Definitivně tak v této záležitosti rozhodne až Vrchní soud v Praze.

Drama mladých Rusů na brněnském letišti skončilo

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Drama mladých Rusů na brněnském letišti skončilo. Pět dívek a jeden mladík, které po příletu zadržely české úřady v letištní hale, se může o vízum zažádat na českém území. Podle vyjádření českého ministerstva zahraničních věcí šlo v jejich případě o technický prohřešek v žádosti o vízum. Studenti cestovního ruchu ve věku 17 až 20 let se měli v Brně zúčastnit stáže v hotelu.

Francouzský ministr zahraničí Kouchner jedná v Bělehradě

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Vztahy Srbska a Kosova by měly být jednodušší na přátelském základě. Uvedl v Bělehradě šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner. Nechceme Srbsku vnucovat podmínky, ale chtěli bychom, aby se Srbsko účastnilo dialogu, dodal Kouchner.

Jaromír JANEV, redaktor:
"Nemusíte se mít rádi, ale bylo by dobré, abyste si navzájem s Kosovem nedělali problémy," tak by se dalo stručně vyjádřit poselství, které Kouchner dovezl do Srbska. Podle prvního muže francouzského diplomacie by přátelské vztahy umožnily vyřešit v budoucnu všechny problémy. Jedna z podmínek vstupu do Evropské unie jsou dobré sousedské vztahy, a to je prý v této souvislosti vše, co se po Srbsku požaduje. Za poslední rok totiž země vyvinula obrovské diplomatické úsilí, aby zabránila přijetí Kosova do rodiny národů v OSN a v dalších mezinárodních organizací. Jaromír Janev, Český rozhlas, Bělehrad.

V Ostravě dnes večer začnou 9. harfové dny

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
V Ostravě dnes večer začnou 9. harfové dny. Jediný mezinárodní festival zaměřený na tento hudební nástroj. Podle umělecké ředitelky Ady Balové přehlídka potrvá celý měsíc a na programu má nejen koncerty, ale i workshopy pro zájemce o hru na harfu. Solistkou zahajovacího koncertu v domě kultury bude Jana Boušková, organizátoři ho nazvali Zlaté struny.

Ada BALOVÁ, umělecká ředitelka:
Protože Jana Boušková je jednou ze stálých vynikajících /nesrozumitelné/ na harfovém nebi a je to harfistka, která vyhrála několik světových cen a zlatých medailí, bude spoluúčinkovat s Jiráčkovým komorním orchestrem, bude to jisto jistě zážitek.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Mohou malé strany změnit politiku v Česku? Zemětřesení v Chile poškodilo i továrnu na hruškovici, která patří firmě Rudolf Jelínek. Nejprve ale, proč Česká televize ruší zpravodajský post v Moskvě.

Proč Česká televize ruší zpravodajský post v Moskvě

Jan BUMBA, moderátor:
Česká televize nebude mít v Rusku svého stálého zpravodaje. Generální ředitel České televize Jiří Janeček dnes rozhodl, že tento post ke konci března bez náhrady zruší. Dosavadnímu zpravodaji Josefu Pazderkovi neprodloužily ruské úřady pracovní vízum. Podle neoficiálních informací je to odveta za to, že česká strana před časem vyhostila z České republiky ruské občany, kteří byli údajně pracovníky tajných služeb. Generálního ředitele České televize Jiřího Janečka jsem se zeptal, zda se rozhodoval sám nebo svůj postup s někým konzultoval.

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize:
Já jsem se samozřejmě rozhodl sám, ale sdělil jsem to svým lidem a probral jsem to s nimi, to je celkem přirozené, ale mé rozhodnutí bylo nezvratné.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč?

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize:
No, ten důvod je naprosto jasný. My jsme, respektive náš kolega zpravodaj Pazderka, Josef Pazderka, nedostal prodloužené pracovní vízum, tohle už se stalo za dobu mé kariéry v pozici generálního ředitel podruhé, napřed byl odvolán Moláček, Honza Moláček, který byl odvolán, tuším před čtyřmi roky, a teďka Josef Pazderka. Nikdy jsme nedostali zdůvodnění, které by to, které by tento krok vysvětlovalo. A já si myslím, že to je prostě věc, kterou nemůžeme, nemůžeme tolerovat, víte, ono nás to samozřejmě stojí spousty peněz, když máme zpravodaje v takové zemi a když se ten člověk tam zotavuje, než se naučí, co má vlastně, to prostředí, než ho pochopí, tak to stojí spousty peněz a já si nemůžu dovolit hazardovat s takovými věcmi a navíc problém zásadní je v tom, že v podstatě když nedostanu, nedostanu vyjádření jaksi důvod a vlastně v kuloárech se dozvím, že je to opatření, protiopatření, kdy česká strana odvolá novináře ruského, který, o kterém se říká, že je napojen na nějaké tajné služby, tak naše televize, jako veřejnoprávní instituce, prostě nemůže být v roli nějakého obětního beránka, nějakých diplomatických her nebo her tajných služeb. A nemůže prostě za to trpět.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkal jste, že neznáte přesný důvod, proč panu Pazderkovi ruské úřady neprodloužily vízum. Žádal jste od ruských úřadů nějaké vysvětlení?

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize:
Ano, ředitel zpravodajství pracoval na tom, abychom věděli proč, to zdůvodnění jsme nedostali, které by odpovídalo prostě tomu, proč se tak děje.

Jan BUMBA, moderátor:
Nebude to, pane řediteli, působit jako, že utíkáte z boje?

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize:
To si myslím, že je spíš naopak, my samozřejmě to vnímáme tak, nebo já to vnímám tak, koneckonců jsem byl bývalý taky zaměstnanec ve zpravodajství, vnímám to tak, že je to samozřejmě škoda, že vždycky jsem říkal, že je třeba vidět svět vlastníma očima a slyšet vlastníma ušima, že je škoda, že nejsme v tak významné a velké zemi zastoupeni, nicméně prostě jinak to nejde a chtěl bych vstoupit znovu samozřejmě v jednání jak s ruskými orgány, tak s naším ministerstvem zahraniční, koneckonců chci se s panem ministrem sejít a na toto téma s ním diskutovat, abychom, chci, aby se na nás prostě víc postavili, samozřejmě.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže budete usilovat o návrat zpravodaje do Ruska?

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize:
Budu usilovat samozřejmě, ale tak, abych měl nějaké záruky, že naši lidé nebudou trpět tím, že se tady odehrávají nějaké podivné hrátky, které s námi vůbec nesouvisejí.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak by taková záruka mohla vypadat?

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize:
Netuším, já bych rád, aby prostě, my vždycky, pokud by k tomu došlo, tak aby mi dali velmi racionální zdůvodnění. A když ho nedostanu, tak, tak prostě nemá smysl.

Jan BUMBA, moderátor:
Z jakých zdrojů hodlá Česká televize od dubna získávat informace o dění v Ruské federaci?

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize:
Jasně, jsou dvě možnosti, samozřejmě jednak z agenturních zpráv od agentur a další možnost je ta, že tam budeme na významné akce posílat zpravodaje buď z jiných zemí nebo tam budeme posílat zpravodaje přímo z České republiky.

Jan BUMBA, moderátor:
A nepředpokládáte, že v takovém případě by opět mohly nastat nějaké problémy, třeba se získáváním víz?

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize:
To bych nerad spekuloval, předpokládám, že ne, pokud by to byly cesty několikadenní, tak si myslím, že by to neměl být problém, ale jak říkám, to bych spekuloval.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává generální ředitel České televize Jiří Janeček.

Mohou malé strany změnit politiku v Česku?

Jan BUMBA, moderátor:
Kolik stran bude v Poslanecké sněmovně po květnových volbách? Možná šest, možná i sedm, možná ale také jen čtyři, hned několik stran se totiž pohybuje kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do sněmovny. Předvolební průzkumy jsou samozřejmě jen orientační údaj, který ale zároveň mnohé naznačuje. Jak by se proměnila česká politická scéna, kdyby se do sněmovny dostalo třeba i pár malých stran? Můžete se také zapojit na emailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Můžete nám napsat i SMS na číslo 9077704. Na lince z Brna je politolog z Masarykovy univerzity Vít Hloušek. Dobrý večer.

Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A v našem přenosovém voze Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd pražské Karlovy univerzity. Dobrý večer i vám.

Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha:
Dobrý večer i posluchačům.

Jan BUMBA, moderátor:
Strany, které v průzkumech renomovaných agentur oscilují kolem pětiprocentní hranice, tak to jsou především KDUČSL a Věci veřejné. S jistým odstupem se umisťují Strana zelených, případně Strana práv občanů Miloše Zemana. Čím to, pánové, že v průzkumech u těchto stran vycházejí tak rozdílná čísla, protože ten rozptyl je často několikaprocentní. Pane Hloušku?

Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Tady se jedná o statistickou chybu při těch průzkumech veřejného mínění, tam, kde ty průzkumy vyjadřují stranám takovou malou podporu na hranici těch pěti procent, tam se bavíme o statistické chybě klidně dvě, dvě a půl procenta, a z toho samozřejmě plyne ten rozptyl jak v čase, tak mezi jednotlivými agenturami.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kubáčku, platí beze zbytku, že když se nějaká strana objeví v průzkumech nad pětiprocentní hranicí, je pravděpodobné, že přiláká více voličů?

Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha:
Tak má rozhodně tu situaci snazší, pomáhá ji ta jistá míra podpory veřejnosti, to jisté uklidnění, některých, že jejich hlas nepropadne, ta psychologická rovina tam je nezanedbatelná, ale samozřejmě není to všelék, je to také dáno tím, kdo ji reprezentuje, jaký má program, jak se jim daří v dalších měsících udávat témata a držet krok s dalšími konkurenty a také mimochodem, jak zvládají tu situaci velké politické strany, jestli chybují a tak trochu unavují veřejnost, anebo jsou schopny přitáhnout ty nerozhodnuté a vytvořit dva bloky.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hloušku, všichni víme, že průzkumy je třeba brát s rezervou, ony ale vlastně mohou určit trend, pokud se nějaký výsledek opakuje, jak důležité je podle vašeho soudu, když se nějaká strana objeví nad tou pětiprocentní hranicí?

Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Když se pouze jednou objeví, tak to důležité není, pokud by ovšem nějakou delší dobu nad tou pětiprocentní hranicí se pohybovala, pokud by se ten průzkum projevil nejenom u jedné agentury, ale i u více agentur, tak samozřejmě platí všechno to, o čem mluvil před chvilkou kolega Kubáček, a nejde taky jenom o jakési uklidnění voličů, že pokud by tuhle tu stranu, byť menší, chtěli volit, tak mají šanci, že ten jejich hlas se promítne do parlamentního zastoupení, ale jde samozřejmě taky o to, že pokud v průzkumech veřejného mínění nějaká strana získá tu pěti, čtyř, šestiprocentní bonifikaci, tak se oni začnou zajímat média, začne se diskutovat o tom, jestli strana má skutečně šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, její kandidáti začnou být přece jenom trošičku bráni vážněji a dostane se prostě do širšího občanského politického podvědomí a může tím pádem s tím nějak pracovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, nechci po vás, abyste věštili, ale na základě vaší analýzy, u které z těch čtyř stran, které jsem jmenoval, předpokládáte, že překročí pětiprocentní hranici. Pane Kubáčku?

Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha:
Tak já mám takové dva typy, když pominu TOP 09, která se drží něco kolem těch deseti procent, tak si myslím, že velmi dobré šance mají Věci veřejné a KDUČSL. Věci veřejné ...

Jan BUMBA, moderátor:
Proč právě tyto strany?

Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha:
Ale KDUČSL tím, že má relativně věrné, pevné voličské jádro, které ještě stále setrvává.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hloušku, stejný odhad, Věci veřejné a lidovci?

Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Trošičku, trošičku jiný, lidovce bych podpořil, pro ně hraje svou roli pozitivní skutečnost, že jejich voličské jádro je samozřejmě pevné. A hlavně koncentrované v poměrně dobrých krajích, jako třeba jižní Morava, kde se bude rozdělovat relativně dost mandátů, já bych trošičku zpochybnil tu jistotu Věci veřejných, přece jenom se mi trochu zdá, že tady tahle ta strana je, a teď to nemyslím vůbec nějak zle, ale jenom jako konstatování faktu, spíše Strana pražská, což se možná pozitivně projevuje v těch průzkumech veřejného mínění, ale je samozřejmě velká otázka a velká neznámá, jakým způsobem si bude vést v některých jiných regionech a co z toho nakonec vyjde. Já bych úplně nepohřbíval ani Stranu zelených, byť ona samozřejmě za tady těmito dvěma formacemi trošku pokulhává, ale teoreticky si dovedu představit i situaci, že by to byla Strana zelených, která lízne těsně těch pět procent.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kubáčku, nejsou opravdu Věci veřejné příliš pražskou stranou, ostatně i někteří její představitelé mluví o tom, že se chtějí soustředit hlavně na Prahu?

Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha:
Tak asi bezesporu, když jsme se dívali na ty sociologické průzkumy a ty dlouhodobé trendy, ano, Praha a další velká města jsou spíše takovou jako věrnější baštou nebo příznivější oblastí a prostorem pro Věci veřejné, ale dneska se ukazuje, že právě tím, že hodně zosobňují protest se stávající politickou scénou, se stávající stranickou nabídkou, tím, že kombinují zajímavý návrh programu, netradiční řešení, věcný přístup a vedle toho poměrně zase nezaškatulkované osobnosti takto oslovuje kuriózně jak voliče levého středu, tak voliče pravého středu, což je velmi zajímavý mix. A ukazuje se, že dneska jsou konkurencí tak trochu všech, což mimochodem ukazuje i třeba kampaň sociální demokracie, protože před pár měsíci bychom nepočítali, že Jiří Paroubek vytáhne vůči Radku Johnovi a Věcí veřejným, teď se to děje a počítám, že se tak dít bude ještě dlouho.

Jan BUMBA, moderátor:
Tři z těchto čtyř stran, o kterých je řeč, jsou nové nebo relativně nové, KDUČSL ale na druhé straně strana tradiční a zavedená, čím to je, že se dostala až, v nadsázce řečeno, na hranici přežití, pane Kubáčku?

Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha:
Dle mého soudu a dlouhodobých trendů se ukazuje, že ji chybí hlavní étos, že jí chybí jakoby aktuální myšlenka pro současnou Českou republiku, že voliči chtějí další nové tváře, chtějí hodně praktiky, chtějí taky mimochodem témata pro českou část republiky, to znamená, každodennost, bezpečnost, sociální služby, vymahatelnost práva a chtějí od ní taky, aby byla jistým vyzyvatelem velkých politických stran, ne pouze tím, který se dohodne, ne pouze tím, který je jakoby připravený do pragmatické spolupráce. Takže trochu ji svazuje to, že se definuje pouze jako společenství kostela, jako společenství morálky a víry, a rezignuje na pravdě konzervativní hodnoty, jako je tradice, bezpečí, srozumitelnost státu, fungování, vymahatelnost práva, bezpečí, sociálních služeb například.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hloušku, pokud jste říkal, že Věcem veřejným může uškodit, že to je do nějaké míry Pražská strana, tak může lidovcům uškodit, že mohou být vnímáni jako jihomoravská strana?

Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Oni nejsou úplně striktní jako jihomoravská strana, ale samozřejmě, že jim to uškodit může. Já bych jenom trošičku kolegu Kubáčka se snažil zkorigovat nebo opravit v jedné věci, KDUČSL dlouhodobě má ty problémy, o kterých mluvil, ale ty samo o sobě neposílají tu stranu po hranici volitelnosti. Ten problém, kterému KDUČSL dneska čelí a co je její vlastně největší slabina je určité vnitřní napětí, které v té straně existovalo vždycky mezi, řekněme, centristickým a křesťanskosociálně orientovaným křídlem, a mezi těmi, kteří jednoznačně vnímali prostor pro politiku KDUČSL na české politické pravici. To se koneckonců ukazuje i na skutečnosti, že zastánci právě toho druhého křídla teď vytvářejí projekt TOP 09, který jednoznačně, nejenom z důvodu, že by vycházel z určitých křesťanských politických zásad, ale právě spíše proto, že se jednoznačně vlastně situuje na politickou pravici, má docela dobrou šanci zaujmout místo čtvrté nejsilnější, eventuálně třetí nejsilnější české politické strany.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, co je vůbec pro voliče důvodem, aby dali hlas nějaké malé politické straně, zároveň tím můžou riskovat, že jejich hlas propadne, když by ta strana se nedostala přes pět procent, proč se lidé rozhodnou volit takovouhle stranu, u které je riziko, že její hlas ve výsledku vůbec se nebude počítat, pane Hloušku?

Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Na tuhle tu otázku by se mi úplně krásně odpovědělo před těmi minulými parlamentními volbami, kdy se dostali do sněmovny zelení. Velice zhruba řečeno, její voličská základna té Strany zelených byla složena ze tří proudů, jednak tam byli lidé, kteří skutečně prostě ideologicky podporují ekologickou postmateriální politiku. Za druhé tam byli lidé, kteří u zelených spatřovali jakousi stranu středu, který v České republice je sice takový velmi fluidní a velice jaksi nestálý a nevděčný z hlediska voličských preferencí, ale který nicméně pořád jaksi trochu neúspěšně hledá své stranické zastoupení. A za třetí tam byli lidé, kteří prostě nemají rádi ty dvě velké strany a ...

Jan BUMBA, moderátor:
A to myslíte, že je klíčové, že lidé nemají rádi ty velké, a proto na protest dají hlas menší?

Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno:
Tohle to je klíčové pro řadu voličů právě potenciální Strany zelených, ale letos teda primárně Věcí veřejných, částečně se to může týkat i některých levicově orientovaných voličů, kteří by za jistých okolností volili sociální demokraty a teď se jim třeba nechce a tak vyjadřují sympatie Zemanově straně. Problém je ale, že tady ten jakoby středový prodemokratický /nesrozumitelné/ potenciál je sice neustále přítomen v České republice, ale troufám si tvrdit a nemá to teda podloženo nějakými sociologickými průzkumy, že většina takto orientovaných lidí spíš na ty volby rezignuje, než kdyby si vybrala některou z těch menších nabízejících se alternativ.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kubáčku, co myslíte, do jaké míry jsou hlasy pro tyto malé strany hlasy protestními?

Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha:
Dost velké, já bych to zkombinoval, z mého pohledu jsou to dvě vlastnosti, je to naštvanost a únava ze stávající nabídky, přitom jsou to stále voliči, kteří nerezignovali na svoji účast ve volbách, stále ji berou jako manifestační nebo jistou občanskou svoji roli a takový signál vůči veřejnosti, že prostě nechtějí zanedbat okolní, společenské, ale přitom je spojuje právě ta únava a ta nespokojenost se stávajícím nabídkou a s chováním těch zejména dvou nejsilnějších politických táborů, takže do značné míry je to vystavení jim varující karty, stopky jistého distance.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud by se do sněmovny dostalo třeba šest stran, jak předpovídal průzkum Factom Invenio ze začátku února, co by to znamenalo pro politickou scénu, kdyby tam byly dvě nebo možná tři malé strany s minimálním počtem poslanců, pane Kubáčku?

Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha:
Tak samozřejmě musela by se naprosto změnit logika vyjednávání v Poslanecké sněmovně. Velké dvě strany by musely mnohem více aktivně vyjednávat, ty kompromisy, já vám nedokážu říct, jestli by se hledaly složitěji, protože česká politika i přesto, že tady je vlastně několik stabilních stranických táborů, tak přesto vyniká velmi často roztříštěností frakčními spory a neschopní nalézt kompromis, takže kuriózně by to možná ta pestrost nabídky vedla k tomu, že by se ten kompromis hledal snáze, protože by byl na něj větší tlak, a možná by reprezentativněji byly zachyceny i ty jakoby voličské, společenské a zájmové nálady. Takže rozhodně by se musela proměnit ta úvaha, a to chování poslanců v Poslanecké sněmovně a začalo by se to blížit trochu té logice třeba jižních zemí, Evropy nebo Nizozemí, kde prostě zkrátka se vyjednává po stranách, vyjednává se flexibilně, vyjednává se nad tématy.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hloušku, prosím už jen velmi krátce, jak riskantní by bylo pro vítěze voleb "slepit" vládní koalici se dvěma nebo se třemi menšími stranami?

Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno:
No, vzhledem k tomu, že nejsme v Nizozemí, bylo by to velmi riskantní, protože tady pořád existují určitý specifický rys české politické kultury a tím je stále relativně malá disciplinovanost poslanců, zejména těch malých nových neokoukaných stran. Já prostě nevěřím, že by v případě, že se tady tyhle ty všechny malé strany dostanou do Poslanecké sněmovny, že by jednoduše řečeno po roce působení té sněmovny vypadaly všechny jejich kluby stejně jako na začátku a trochu se obávám toho, že by se tady reprodukovalo to, co vlastně známe už z Topolánkovy vládní koalice.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, děkujeme za rozhovorem, děkujeme za účast v debatě. Vít Hloušek z brněnské Masarykovy univerzity a Jan Kubáček, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zemětřesení v Chile poškodilo i továrnu na hruškovici

Jan BUMBA, moderátor:
Víkendové zemětřesení v Chile by mohlo způsobit poměrně velké škody i v České republice, konkrétně ve Vizovicích, právě tam sídlí známá likérka Rudolf Jelínek, která mimo jiné vyrábí hruškovou pálenku a to právě v Chile, ve městě Quillón ležícím nedaleko epicentra otřesů. Ty dosáhly osmi celých desetin stupně Richterovy škály, jsou jedni z nejsilnějších, jak kdy vědci vůbec zaznamenali. Ve vysílání teď vítám generálního ředitele likérky Rudolf Jelínek Pavla Dvořáčka, dobrý večer.

Pavel DVOŘÁČEK, ředitel likérky Rudolf Jelínek:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane řediteli, jaké máte nejnovější zprávy o situaci týkající se vaší továrny v Chile?

Pavel DVOŘÁČEK, ředitel likérky Rudolf Jelínek:
Tak já bych teda především chtěl říct, že jsem hrozně rád, že se našim lidem, Čechům, které tam máme, to je inženýr /nesrozumitelné/ s manželkou a s jejich dvěma dětmi, kteří bydlí v /nesrozumitelné/ zhruba 140 kilometrů právě od epicentra zemětřesení, že se jim nic nestalo, taktéž ani žádným dalším zaměstnancům chilským, všichni to přežili, tak co se týká firmy, tak v tento okamžik je to tak, že fakticky sčítáme škody, ale mohu říci teda, že, když to srovnáme s jinýma firmama, tak všechny naše budovy stojí, jsou samozřejmě poničené, některé pláště, jsou přetrhaná potrubí plynu, vody, chlazení destilace, ale všechno, všechno stojí.

Jan BUMBA, moderátor:
To vypadá jako malý zázrak, vzhledem k rozsahu zemětřesení?

Pavel DVOŘÁČEK, ředitel likérky Rudolf Jelínek:
Je to tak, ale víte, co mě opravdu, je třeba říct, že chilská společnost je velice důsledná v tom, jak vyžaduje při stavbě nových domů nebo nových budov dodržovat veškeré zákony a zákonitosti pro právě zemětřesení, protože přece jenom z našeho pohledu ve střední Evropě je zemětřesení u nás naprosto něco nestandardního, ale v Chile jakési otřesy, byť teda samozřejmě s mnohem nižší intenzitou, jsou standardem, to znamená, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
Tu továrnu jste tam budovali nově nebo jste kupovali hotovou budovu?

Pavel DVOŘÁČEK, ředitel likérky Rudolf Jelínek:
My jsme, my jsme samozřejmě částečně to budovali a částečně něco jsme kupovali, ale to, co jsme kupovali, tak bylo postaveno zhruba před 6 lety, takže z tohohle pohledu, jak jsem říkal, musely být dodržené veškeré bezpečnostní parametry. A dům, vlastně ve které žije rodina našich zaměstnanců, tak ten je kompletně nově postavený, takže z tohohle pohledu mohu říci, že skutečně škody v tenhle ten okamžik sčítáme, ale nejsou tak tragické, jak jsme si, jak jsme si úplně, když jsem to poprvé viděl v sobotu dopoledne v televizi, co jsme si představovali, na druhou stranu problém je ten, že v současném okamžiku vlastně jsme v plné sezóně, už máme vykoupený zhruba milion kilogramů hrušek, které nám kvasí v našich kvasných stáncích a bohužel dnes jsme chtěli zahájit destilaci, což samozřejmě nebude možné, dokud nebudou obnoveny dodávky elektrické energie a plyn.

Jan BUMBA, moderátor:
Nicméně, pokud budou obnoveny ty dodávky, tak to stihnete vypálit, protože objevovaly se i takové zprávy, že je možná ohrožena celá úroda a vůbec letošní pálení?

Pavel DVOŘÁČEK, ředitel likérky Rudolf Jelínek:
Tak určitě, pokud třeba do deseti dnů budeme schopni zahájit destilaci, tak jako ty škody budou, ale určitě věřím tomu, že se nám podaří, podaří to plánované množství, které je zhruba nějakých sedm milionů kilogramů hrušek, koupit a vydestilovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč jste se vůbec rozhodli otevřít si pobočku v Chile?

Pavel DVOŘÁČEK, ředitel likérky Rudolf Jelínek:
Tak je to především z toho důvodu dostupností ovoce a jeho kvality, kdy bohužel tady v Evropě není takové množství kvalitního ovoce, takže z toho důvodu jsme skutečně šli, hledali jsme, jestli Jihoafrická republika, Argentina nebo Chile, nakonec se nám nejvíc poznávalo Chile i díky právě své důslednosti, právnímu systému, který tam funguje, vymahatelnosti práva, a taktéž z důvodu toho, že v Chile má Evropská unie smlouvu o vlastně bezbariérovou bezcelním jako obchodu.

Jan BUMBA, moderátor:
Generální ředitel společnosti Rudole Jelínek Pavel Dvořáček. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou.

Pavel DVOŘÁČEK, ředitel likérky Rudolf Jelínek:
Děkuji, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Omlouváme se posluchačům za horší kvalitu telefonní linky. Takové byly Ozvěny dne.