Ozvěny dne 8. 10. 2001

USA plánují údery na další země podporující terorismus

Spojené státy plánují údery na další země, které podporují terorismus. Washington o tom dnes informoval Radu bezpečnosti OSN. Podle amerického prezidenta George Bushe proběhl první útok na cíle v Afghánistánu podle plánu. Podrobnosti má washingtonská zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

"Spojené státy včera otevřely novou frontu ve válce proti terorismu, půjde o dlouhou válku, která vyžaduje od americké veřejnosti trpělivost a pochopení," uvedl dnes v Bílém domě prezident George Bush, který uvedl do úřadu šéfa domácí bezpečnosti Toma Ridge. Podle ministra obrany Donalda Rumsfelda zasáhli spojenci asi dva až tři tucty vojenských cílů uvnitř Afghánistánu. Pentagon během dneška vyhodnotí úspěšnost prvního úderu. Podle Rumsfelda ale problém terorismu nevyřeší řízené střely. Kromě finančních a diplomatických mechanismů hodlají Spojené státy provést i tajné operace na území Afghánistánu. Mezitím Spojené státy předaly Radě bezpečnosti OSN v New Yorku dopis, ve kterém varují, že Amerika možná udeří na další země podporující terorismus. Rada bezpečnosti OSN dnes jedná za zavřenými dveřmi.

Spojenci postupovali při úderech proti základnám teroristů velice opatrně

Spojenci postupovali při úderech proti základnám teroristů v Afghánistánu velice opatrně, aby zabránili obětem mezi afghánským lidem. Uvedl to britský ministr obrany Geoff Hoon.

Geoff Hoon: Mezi cíli byly výcvikové tábory teroristů, vojenská letiště a místa jejich obrany. Všech třicet míst, která byla zasažena, byla vojenská zařízení, tři byla v Kábulu a čtyři blízko jiných velkých měst, 23 však bylo v odlehlých oblastech země. Vím, že se ve sdělovacích prostředcích objevily zprávy, že bomby a rakety dopadaly blízko civilních oblastí. Detonace na blízké cíle a protiletadlová palba mohly snadno vyvolávat dojem, zejména v noci, že jsou útoky vedeny proti civilním oblastem, mohu vás však ujistit, že tomu tak nebylo.

Afghánská opozice dnes vyhodnotila výsledky americko-britského úderu

Afghánská opozice Severní aliance dnes vyhodnotila výsledky prvního americko-britského úderu proti teroristům v Afghánistánu. Považuje ho za počáteční strategický krok k úplnému zničení talibanských ozbrojených sil. V oblasti je spolupracovník Radiožurnálu Jaromír Štětina.

Aliance oceňuje především fakt, že se úderem podařilo rozštěpit vojenské síly Talibanu na dvě zásadní části, sever a jih. Úderem byla zničena infrastruktura talibanského letectva, především hlavní letiště a jednotky Talibanu na sever od pohoří !!NEROZUMÍM!! tak zůstaly odříznuty od svého týlu v Kábulu a Kandaháru. Doktor Abdulo, ministr zahraničí Severní aliance dnes oznámil, že další údery americko-britských spojenců již budou zaměřeny na živou sílu Talibanu, to jest na kasárna a soustředění vojsk. Pokračuje ofenzíva aliance na severu země. Strategickým záměrem aliance je dobýt hlavní město severního Afghánistánu Mazali Šaríf jak od jihu z hor, tak od východu. Prvním postupným cílem na východním přístupu má být město Kalikam, které aliance ztratila před dvěma lety.

Velvyslanec Talibanu v Pákistánu označil americký útok za teroristický čin

Za teroristický čin a urážku islámského světa označil velvyslanec afghánského hnutí Taliban v Pákistánu Abdas Salám Zaíf americký vzdušný útok na Afghánistán. Řekl, že tato země se nikdy v historii nedopustila žádné teroristické akce.

Abdas Salám Zaíf: Pokud se Američané domnívají, že proléváním krve chudých Afghánců se pro ně život stane snazším a že z toho budou mít výhodu, myslím si, že v tomto ohledu se mýlí. Podle mých nejlepších vědomostí budou následky velmi tvrdé.

Pákistán dnes čelil protiamerickým demonstracím

Pákistán dnes čelil protiamerickým demonstracím, které následovaly po útoku Spojených států na teroristické cíle v Afghánistánu. Největší protesty se odehrály ve městech Kvéta a Péšavár, odkud se hlásí zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Petr Vavrouška.

Předtím, než se do ulic Péšaváru nahrnuly stovky demonstrantů, zejména protalibansky orientovaných, promluvil k národu prezident Mušaraf. Řekl, že útok Spojených států a dalších zemí proti teroristům v Afghánistánu musí být krátký, přesný a cílený, nesmí ohrozit civilní obyvatelstvo, a dodal, že Pákistán poskytl spojencům vzdušný prostor a zpravodajské služby. Prezident Mušaraf věří, že většina Pákistánců stojí na straně vlády a demonstrace vyvolává radikální muslimská menšina. Tady v Péšaváru rozehnali v poledne protestující dav policisté pomocí slzného plynu, obušků a výstražné střelby do vzduchu. Večer už byl v centru města, v takzvaném Old City relativní klid. Další demonstrace se očekávají zítra.

Američtí vojáci zahájili novou vlnu útoků na jih Afghánistánu

Američtí vojáci zahájili novou vlnu útoků na jih Afghánistánu. Před malou chvílí to oznámila americká televizní stanice CNN.

Severoatlantická aliance poskytla USA pět radarových letounů Awacs

Severoatlantická aliance poskytla Spojeným státům pět radarových letounů Awacs. Dohodla se na tom ve zrychleném schvalovacím procesu Rada NATO. Z Bruselu telefonuje stálý zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

NATO podpořilo vojenský útok Spojených států a Velké Británie na základny terorismu v Afghánistánu. Generální tajemník aliance Robertson označil operaci za legitimní odpověď na americké atentáty z 11. září a dodal:

George Robertson, generální tajemník NATO: Spojenci rozhodli, že pět radarových letounů Awacs spolu s posádkou odletí do Spojených států na pomoc americké armádě. Spojené státy tak budou mít možnost použít své radarové letouny v boji proti terorismu.

Řekl Robertson. Afghánistánem se dnes zabývala také Evropská unie. Její ministři zahraničí se dohodli na humanitární pomoci afghánskému lidu ve výši 316 milionů eur. Unie se také vyslovila pro vytvoření nové vlády v Afghánistánu, která by zastupovala zájmy všech tamních obyvatel a byla důvěryhodným partnerem pro mezinárodní společenství.

Německo poskytlo své území i vojáky v rámci boje s mezinárodním terorismem

Německo, které plně podporuje útoky na Afghánistán, už poskytlo své území i vojáky v rámci boje s mezinárodním terorismem. Podrobnosti od našeho berlínského zpravodaje Davida Šťáhlavského.

Účast Německa je prozatím nepřímá, nicméně z letecké základny v Rammsteinu odstartovala už včera dvě nákladní letadla nad Afghánistán. Největší americké letiště v zahraničí bude sloužit zejména k humanitárním cílům. Němečtí vojáci budou také nasazeni v posádkách výzvědných letadel Awacs, jež na žádost Washingtonu vyslalo NATO střežit vzdušný prostor Severní Ameriky. Ministr obrany Scharping k tomu říká:

Rudolf Scharping, ministr obrany SRN: Po dnešním rozhodnutí Rady NATO o Awacsech je jasné, že spojenecké závazky vůči Spojeným státům byly splněny, a nemohu vyloučit další kroky. Jaké, to možná oznámí už v úterý kancléř Schröder v mimořádném vládním prohlášení v Bundestagu.

USA požádaly ČR o zapůjčení letounu TU-154 s posádkou

Spojené státy požádaly Českou republiku o zapůjčení letounu TU-154 s posádkou. Letadlo by se pohybovalo mimo krizovou zónu. Radiožurnálu to potvrdil mluvčí náčelníka generálního štábu Vladimír Palán.

Vladimír Palán, mluvčí Generálního štábu AČR: Letadlem je možné přepravovat 84 osob nebo šest tun materiálu. Letadlo by pravděpodobně nelétalo v krizové oblasti, ale přepravovalo by osoby a materiál mezi Evropou a Spojenými státy. Naše nabídka byla adresována veliteli vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě.

Podle premiéra Miloše Zemana mohou Američané letadlo použít už tento týden.

Dvě třetiny Čechů souhlasí s vojenskou odvetou proti teroristům

Dvě třetiny Čechů souhlasí s vojenskou odvetou proti teroristickým základnám v Afghánistánu. Zároveň ale přiznáváme obavy z dalšího vývoje. Vyplývá to z exkluzivního šetření Střediska empirických výzkumů pro Český rozhlas a Českou televizi. Více od Dušana Valenty.

Nejrozhodnější podporu vyslovují muži, vysokoškoláci, naopak proti jsou starší lidé a stoupenci komunistů.

Jan Hartl: Názor na zapojení České republiky do vojenských akcí je daleko rozpačitější.

Upozorňuje ředitel Střediska empirických výzkumů Jan Hartl.

Jan Hartl: Zde odpovědělo kladně 37 % lidí, záporně 43 % lidí a 20 % lidí řeklo, že neví nebo si není jisto.

Právě k tomuto rozporu se v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál vyjádřil prezident Václav Havel.

Václav Havel, prezident ČR: Jakoby bezděky u nás stále přežíval takový pocit, že my sice máme právo se těšit z darů svobody, ale nejsme povinni ji chránit nebo dokonce jí něco obětovat, protože od toho jsou tu jiní, mocní.

Obecně ale v české populaci převládá názor, že jsme se zachovali jako plnohodnotný člen Severoatlantické aliance. Myslí si to i 46 % z těch, kteří s probíhající odvetou nesouhlasí. Podle Jana Hartla na to mají vliv existující obavy.

Jan Hartl: Velmi výrazné jsou obavy ve skupině důchodců a také mezi ženami.

Obavy však přiznávají také další. Celkově má strach 62 % Čechů.

V uprchlických táborech na území ČR jsou zpřísněná bezpečnostní opatření

Zpřísněná bezpečnostní opatření jsou v uprchlických táborech na celém našem území. Je to jedna z preventivních reakcí České republiky na odvetný útok spojenců proti teroristům v Afghánistánu. Na jižní Moravě je pozornost bezpečnostních složek věnována zejména azylovému domu v Zastávce u Brna, kde žije celkem 50 uprchlíků z muslimských zemí. Michalu Filovi z Českého rozhlasu Brno to potvrdil Samuel Truschka z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Samuel Truschka: Ostraha objektu má své instrukce. Pomáhá samozřejmě také policie, která posílila hlídkovou činnost, a kriminální služba monitoruje situaci a vyhodnocuje případná rizika.

Zatím nebylo potřeba podle Samuela Truschky zasahovat v žádném z azylových domů na našem území při nepokojích, které by odvetný útok Spojených států amerických mohl vyvolat mezi afghánskými uprchlíky.

Samuel Truschka: V současné době je naprostý klid a nezaznamenali jsme vůbec žádné signály o tom, že by docházelo k nějaké nervozitě.

Srážka dvou letadel na milánském letišti si vyžádala 118 životů

Na milánském letišti se srazila dvě letadla. Počet obětí už vystoupil na 118. Příčinou nehody byla pravděpodobně lidská chyba. Z Říma telefonuje tamní spolupracovnice Vědunka Lunardi.

Dle posledních zpráv počet obětí leteckého neštěstí v Miláně vystoupil na 118. Letadlo švédské společnosti SAC se 104 pasažéry a 6 členy posádky na palubě se při startu srazilo s německým soukromým letounem Cessna, kterým cestovaly čtyři osoby. Nárazem, ke kterému došlo za vysoké rychlosti, bylo švédské letadlo vrženo na jeden z letištních hangárů a zřítilo se. Všechny osoby na palubě obou letadel přišly o život. Zemřeli také čtyři zaměstnanci pracující v hangáru a další dva byli vážně zraněni. Příčiny neštěstí se vyšetřují. Zvláštní nóta ministerstva vnitra hovoří o lidské chybě, ale odbory upozorňují rovněž na špatnou funkci radaru, který kontroluje pozici letadel na letišti v situaci mlhy a který mohl zabránit neštěstí v situaci nízké viditelnosti. Není prozatím známo, kdy bude obnoven provoz na letišti v Linate.

Palestinské bezpečnostní orgány byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti

Každý Palestinec, který poruší příměří z Izraelem, bude zatčen. Varoval před tím dnes prezident palestinské autonomie Jásir Arafat. Podrobnosti má blízkovýchodní zpravodaj Radiožurnálu Jaromír Janev.

Palestinské bezpečnostní orgány byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti, aby dokázaly čelit případným střetům s radikálními Palestinci. Palestinská policie už dnes zasahovala proti demonstraci tisíců Palestinců na podporu teroristy saúdskoarabského původu Usámy bin Ládina, který včera ve svém prohlášení k zahájení války proti teroru spojil svou výzvu ke svaté válce muslimů proti nevěřícím s bojem za práva Palestinců. Demonstrace začala na islámské univerzitě v Gaze a rozrostla se do velkých rozměrů. Palestinská policie použila při zásahu střelných zbraní, slzného plynu a obušků. Při policejním zákroku zemřeli dva studenti a několik dalších bylo zraněno.

Nizozemské konsorcium dokončilo vyzvedávání ponorky Kursk ze dna moře

Nizozemské konsorcium dokončilo vyzvedávání havarované ruské jaderné ponorky Kursk ze dna Barentsova moře. Činitele konsorcia citovala agentura AP. Ponorka bude následně připevněna k takzvanému podvodnímu sedlu pod prámem Gigant 4 a za pomoci dvou tažných lodí bude odvlečena do suchého doku v Rosljakovu u Murmansku. Tam se podrobí pečlivé prohlídce. Odborníci předpokládají, že vyjdou najevo příčiny katastrofy ze srpna loňského roku, při které zahynulo všech 118 námořníků na palubě.

Letošní Nobelovu cenu za lékařství získávají L. Hartwell, T. Hunt a P. Nurse

Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získávají Američan Leland Hartwell a Britové Timothy Hunt a Paul Nurse. Nobelova nadace tak ocenila jejich přínos k pochopení rakoviny a objevy v oblasti kontroly buněčného řetězce při dělení buněk. Zasloužili se zejména o poznání změn v buňkách, které se mění z normálních na nádorové. Jak při nedávné návštěvě České republiky zdůraznil jeden z oceněných Paul Ners, rakovina je patrně nejkomplikovanější nemoc, jakou lidstvo zná.

Paul Nurse: Základní mechanismy, které se u rakoviny pokazí, jsme opravdu nechápali až do doby asi před dvaceti lety. Teď víme, že je způsobuje poškození genů, které kontrolují růst a dělení buňky. Víme také, že tady hraje roli mnoho genů, kdežto před třiceti lety jsme neznali ani jediný. A tyto poznatky nám dovolují vypracovávat daleko cílenější léčebné postupy, protože víme přesně, co hledat, kam se dívat.

Ozvěny z burzy

Akcie dnes na burze v závěrečných minutách aukce zvrátily mírný pokles v solidní zisk, když rozhodující skok udělal Český Telecom růstem o 3 % na 255 korun. Celkový objem zobchodovaných cenných papírů poklesl na 5,3 miliardy korun. Další podrobnosti má Ivo Prokop z Raiffeisen Bank.

Ivo Prokop: Dopolední nudné obchodování v úzkých cenových pásmech s minimem reakcí na povinné !!NEROZUMÍM!! se v odpoledních hodinách proměnilo v poměrně překvapivý nárůst. Nákupní příkazy inspirované pravděpodobně pouze nepatrnou ztrátou amerických trhů v první hodině jejich obchodování podpořily nárůst cen dvou nejlikvidnějších emisí pražské burzy, a to Českého Telecomu a Komerční banky. Český Telecom dosáhl na neuvěřitelných 257,5 koruny a Komerční banka na 930 korun. Ani po tomto nákupním příkazu, který pomohl indexu PX D vzhůru o jedna celá jedna a čtvrt procenta, objem burzy nijak nepřekvapil, zobchodovalo se slabých 209 milionů korun na centrálním trhu.

Obchodování na devizových trzích dnes bylo klidné a zahájení americké vojenské akce proti cílům v Afghánistánu tak na trh nemělo prakticky žádný dopad. Koruna zakončila obchodní den při kursu 33,73 za euro, což je 17,25 za marku. Dolar se prodával za 36 korun 74 haléře.

K věci

O odvetných úderech Spojených států na teroristy v Afghánistánu bude v dnešním pořadu K věci hovořit s Janem Šmídem komentátorka Lidových novin Petruška Šustrová.

Paní Šustrová, přeji hezký podvečer.

Petruška Šustrová: Dobré odpoledne.

Je podle vašeho soudu legitimní, aby Spojené státy podnikly takovýto typ akce bez hlasování v Radě bezpečnosti?

Petruška Šustrová: Já myslím, že není důvod, aby Spojené státy čekaly, nebo nebyl důvod, aby Spojené státy čekaly na nějaké hlasování Rady bezpečnosti, protože neumím si představit, jak by mezinárodní právo a mezinárodní právní zvyklosti zacházely s tak krutým teroristickým útokem, jakého byly Spojené státy obětí. Teroristu nelze přece nějak postavit na úroveň státu a jednat s ním.

Myslíte si, že americký útok ospravedlňuje také to, že se Usáma bin Ládin jaksi oficiálně přiznal k teroristickým útokům na cíle ve Spojených státech?

Petruška Šustrová: No, z mého hlediska Spojené státy už předtím měly dostatečný počet důkazů, alespoň to říkali lidé, kterým můžeme věřit a kterých si můžeme vážit a kterým ty důkazy byly předloženy, o tom, že Usáma bin Ládin byl ve spojení s těmito útoky, že se účastnil jejich plánování, že se podílel na jejich financování a že za ně tedy nese jakousi odpovědnost, a to já myslím, že za situace, kde prostě zahynuly tisíce lidí a desetitisíce, statisíce dalších byly zasaženy takovým šokem, myslím že vůbec není o čem diskutovat.

Americký útok je tedy jakýmsi precedentem. Nemáte pocit, že musí být upraveny některé právní normy? Vždyť ty přece nepočítají se střetem jedné nebo více zemí s teroristickými organizacemi.

Petruška Šustrová: No, to je právě ten problém, víte, protože ono se to jmenuje mezinárodní právo, ale vlastně je to mezistátní právo, a ten terorista nebo ta teroristická skupina nebo síť má prostě jiný statut. Jistě si nepředstavuje nikdo z nás, že by nějaký představitel té organizace Al-Kajdá nebo nějaké jiné zasedal ve Valném shromáždění OSN a hlasoval, jo, to je prostě situace, s kterou to vznikající, vytvářející se mezinárodní právo nepočítalo, nepočítala s tím diplomacie minulého století, nepočítala s tím Liga národů v první polovině dvacátého století, nepočítala s tím Organizace spojených národů po druhé světové válce, to je prostě jaksi situace bezprecedentní.

Myslíte si, že vojenské údery na základny teroristů v Afghánistánu byly ze strany Američanů podniknuty po konzultaci s nejbližšími spojenci, anebo jim to tam Washington dal prostě jen tak na vědomí?

Petruška Šustrová: Já jsem přesvědčena, že předcházela konzultace, ale že jednak to rozhodnutí Spojených států bylo pevné, a kromě toho si myslím, že jsme přece byli svědky toho, že prezident Bush řekl, že čtyřicet států mu nabídlo takovou či onakou pomoc, takže já si myslím, že ty konzultace byly takové spíše formální, že spíš se tentokrát ptali představitelé jiných států, jak mohou pomoci, protože solidarita, to jsme viděli všichni, byla opravdu veliká.

Jaká jsou podle vašeho soudu rizika amerického útoku nebo odvetné akce?

Petruška Šustrová: No, největší rizika toho útoku anebo odvetné akce, máte pravdu, jsou samozřejmě v tom, že může dopadnout i na nevinné lidi, a to je prostě tragédie a je to strašně smutné, ale já si nedovedu představit, jak by mohl, nejen taková velmoc, jako jsou Spojené státy, ale kterýkoliv suverénní stát, prostě přejít takový útok, jaký byl 11. září podniknut, přejít bez nějakého viditelného aspoň pokusu o odvetu, o potrestání, o zastrašení podobných útočníků, to já, opravdu to přesahuje mou představivost. Rizika jsou samozřejmě v pozemní operaci obrovská, protože s Ázerbajdžánem mají jiné velmoci, nebo jiné velmoci udělaly velmi špatnou zkušenost, ta válka v horách je komplikovaná, tamní obyvatelé nebo tamní vojáci jsou zvyklejší tomu prostředí, to je všechno pravda, nicméně si myslím, že tohle riziko musejí Spojené státy a jejich spojenci podstoupit.

Hostem pořadu K věci byla komentátorka Lidových novin Petruška Šustrová. Děkuji vám za váš čas, na slyšenou.

Petruška Šustrová: Na shledanou.