Ozvěny dne 19. května 2010

19. květen 2010
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

Přehled zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:

Povodně na severní Moravě odeznívají, jih ale na povodňovou vlnu teprve čeká.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:

Prezident Václav Klaus se do postižených oblastí nechystá, nechal se ale hejtmany informovat.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Také jsem vyjádřil velké poděkování všem těm, kteří pomáhají zachraňovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:

Evropská unie přichází s pomocí zemím postiženým povodněmi, zatím ji využilo Polsko.

osoba:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:

Vítkovické žháře pomohl odhalit dobrovolný hasič z Otic na Opavsku, bude vypovídat zítra odděleně od obžalovaných.

osoba:
Na tom budou pracovat technici.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:

Zítra bude oblačno s přeháňkami a teplotami do 18 stupňů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:

Dobrý večer přejí Veronika Sedláčková a Štěpánka Čechová.

Voda v rozvodněných řekách Moravskoslezského kraje pomalu opadává

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Voda v rozvodněných řekách Moravskoslezského kraje pomalu opadává a ustávají i vydatné deště. Další lidé ale museli opustit své domovy kvůli sesuvům půdy. Promáčená hlína se dala do pohybu hned na několika místech regionu. V terénu byl dnes i reportér Michal Schoffer. Dobrý podvečer, Michale, kde je teď situace nejhorší?

Michal SCHOFFER:
Dobrý podvečer. Domovy dnes museli opustit obyvatelé hned šesti rodinných domů, tři z nich v Dolních Domaslavicích nad přehradou Žermanice jsou dokonce natolik popraskané, že jim hrozí demolice. Podobné problémy byly také v Havířově. Já jsem dnes natáčel v Beskydech. V obci Bukovec se od rána sesouvá svah kopce Gyrová, záchranáři evakuovali čtyři lidi z tamní osady, kterým hrozilo bezprostřední nebezpečí. Promáčený svah se začal masivně sesouvat brzy ráno, zhruba 20 metrů pod jedním z evakuovaných domů. Policie oblast uzavřela a čeká se na vyjádření odborníků.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak je to přímo v povodni zasažených oblastech, už se odstraňují škody?

Michal SCHOFFER:
Hladiny řek v Moravskoslezském kraji po centimetrech klesají, než se voda vrátí do normálu, potrvá to podle odhadů ještě několik dnů. Obyvatel z mnoha evakuovaných oblastí stále nesmějí domů a přestože to tak nevypadá, na řadu z nich největší starosti teprve čekají, až se vrátí do svých domovů, začnou zjišťovat, co všechno jim chybí, uplatňovat své nároky u pojišťovny, shánět vysoušeče a další nezbytné věci. Přesně tak se to totiž ukázalo i po povodni v roce 1997. Pro Radiožurnál Michal Schoffer, Moravskoslezský kraj.

Na povodňovou vlnu zatím stále čekají města a obce na dolním toku Moravy

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Na povodňovou vlnu zatím stále čekají města a obce na dolním toku Moravy. Třetí stupeň povodňové aktivity i nadále zůstává ve Strážnici a v Lanžhotě. Jaký je výhled na další hodiny, to už se ptám reportér Michala Záboje. Dobrý podvečer, Michale.

Michal ZÁBOJ:
Dobrý podvečer. Povodí Moravy vidí další hodiny a dny docela optimisticky. Dnes zasedala krajská povodňová komise, která opět oddálila kulminaci řeky. Podle těch nejnovějších prognóz by na dolním toku měla Morava dosáhnout vrcholu během dnešní noci, možná až zítra. A odborníci předpovídají velmi pozvolný nástup a stejně pomalu a pozvolna by pak měla Morava ustupovat možná až několik dní. Voda, kterou přinese, by se přitom podle vodohospodářů měla vylít především do volné krajiny a do lužních lesů. Větší zastavěné plochy by Morava údajně ohrozit neměla. Pro Radiožurnál Michal Záboj, jižní Morava.

Povodňová situace přináší i šťastné konce

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A povodňová situace přináší i šťastné konce. Jeden takový zažila rodina z Životic na Novojičínsku. Jejich dům stojí těsně u řeky Jičínky, loňská povodeň jim zničila celé přízemí, a tak v noci z neděle na pondělí dům narychlo opouštěli. Jak to dopadlo, ví redaktor Českého rozhlasu Ostrava Petr Havránek.

Petr HAVRÁNEK:
Syn pomáhá s taškami matce do otevřeného kufru auta, otec kontroluje, zda je všechno přeneseno do horního patra a zamyká dům. Loni měli vyplavenou celou jeho spodní část.

osoba:
Všecko jsme stěhovali, protože máme všecko nové, že, a jedeme radši pryč, loni to bylo, že přišla vlna a my jsme se vůbec nedostali.

Petr HAVRÁNEK:
Střih, středa 9 hodin ráno, rodina je zpátky v domě a na tváři majitele je vidět i úsměv.

osoba:
Dobře to nakonec dopadlo, voda opadla.

Petr HAVRÁNEK:
Nedosáhla nikam tady u vás.

osoba:
Ne, ve sklepě bylo akorát asi tak metr vody, takže musím teďko vysoušeče do sklepa akorát sehnat.

Petr HAVRÁNEK:
Nábytek jste dávali už zpátky?

osoba:
Nábytek, ještě ne, to budeme teprve dávat.

Petr HAVRÁNEK:
A také v okolí už lidé začali čerpat vodu ze sklepů a uklízet. Pro Radiožurnál Petr Havránek, Novojičínsko.

Václav Klaus poděkoval lidem, kteří se podílejí na záchranných pracech v povodněmi postižených oblastech

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Prezident Václav Klaus poděkoval lidem, kteří se podílejí na záchranných pracech v povodněmi postižených oblastech. Systém ochrany lidí při povodňových se podle něj od ničivých záplav v roce 97 zlepšil. Státní podpora by ale podle prezidenta neměla směřovat na domy v nejrizikovějších místech.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Jakákoliv státní podpora na dostavbu, přestavbu, opravu, a tak dále, domů, by se měla dávat také ve vazbě na to, jestli ten dům prostě stojí na místě, kde hrozí, že bude povodeň každý třetí rok nebo ne. Já bych se velmi, velmi za to přimlouval, aby ty peníze byly použity na určité poposunutí se o pět, deset metrů ve vesnici výše.

Ve střední Evropě trvá kalamitní stav způsobený prudkými dešti

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Také ve střední Evropě trvá kalamitní stav způsobený prudkými dešti. Vážná je situace v Polsku, kde už zahynulo 6 lidí. Další 2 se pohřešují. Hladiny Visly v Krakově přesáhla v noci čtyřicetileté maximum. Na 7 tisíc Poláků čeká na evakuaci. Obdobná je situace i na severovýchodě Maďarska, kde stále prší. Komplikace se očekávají na řece Hornát a okolí. Řada obcí je stále nepřístupná. Povodeň trápí také řidiče na dálnici M 1, voda tam strhla most na hlavní spojnici mezi Budapeští a Rakouskem. Na východě Slovenska sice stále prší, ale hladiny většiny řek už tam klesají.

Evropská unie pomůže zemím postiženým povodněmi

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Evropská unie spustila kvůli povodním ve střední Evropě společný mechanismus civilní ochrany. O jeho aktivaci požádalo Polsko. Obává se, že v následujících hodinách samo nezvládne čelit vodním přívalům na jihu země. Žádá tedy ostatní členské státy o velkokapacitní čerpací zařízení. Povodněmi postižené země by také mohly dostat finanční pomoc z unijního Fondu solidarity.

Pavel NOVÁK:
Volání Varšavy o pomoc zatím vyslyšely Francie a Německo. Na jih Polska posílají pumpy a týmy pro jejich obsluhu. Francouzi vyrazili do postižených oblastí s 8 čerpadly. Na cestě je i dalších 5 německých pump. Země postižené povodněmi mají také možnost požádat o pomoc z Evropského Fondu solidarity, který Unie vytvořila po záplavách ve střední Evropě v roce 2002. Tehdy z něj čerpalo i Česko jako kandidátská země. V roce 2005 dostalo z fondu 5,5 milionu eur také Slovensko na odstranění škod po větrné smršti v Tatrách. Tentokrát ale o pomoc z tohoto fondu, ve kterém je miliarda eur ročně, zatím žádný z povodněmi postižených států nepožádal. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

V kauze vraždy bývalého libanonského premiéra figuruje držitel českého pasu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Klíčový svědek v případu největší politické vraždy na Blízkém východě posledních let se vykazoval pasem České republiky. Upozorňuje na to přední libanonský deník asSafír. Jde o pět let starý atentát na bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího. Před tribunálem OSN už svědčil bývalý důstojník syrské špionáže, který tvrdil, že atentát nařídil Damašek. Tento přeběhlík byl v kontaktu s francouzskými tajnými službami a po světě se pohyboval právě s českým dokladem.

Břetislav TUREČEK:
Snímek českého pasu vydaného v Lovosicích na jméno Sámí asSaíd je na titulní straně libanonských novin. Zprávy o české stopě se objevují i v dalších arabských zemích. Syrský přeběhlík Muhammad Siddík měl před tribunálem OSN usvědčit svou vlastní zemi. Pak se ukázalo, že vypovídal křivě. Podle médií spolupracoval s francouzskou špionáží. Sám řekl, že český pas mu dal úřad Nicolase Sarkozyho, ještě když tento politik nebyl prezidentem, ale ministrem vnitra. Paříž popírá, že by Syřana českým pasem vybavila. České ministerstvo zahraničí na dotaz Českého rozhlasu uvedlo, že nekomentuje "neověřené informace" z médií. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

Thajská vláda vyhlásila zákaz vycházení

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Bangkoku platí zákaz vycházení. Thajská vláda ho vyhlásila, když se vůdci opozice po zásahu armády vzdali. Část demonstrantů ale výzvy neuposlechla a zapálila několik budov, včetně burzy, televizní stanice a jednoho z největších obchodních center v Asii. Při dnešních střetech zahynulo 6 lidí. Mezi nimi i italský novinář. Dalších 60 utrpělo zranění.

Robert MIKOLÁŠ:
7 opozičních vůdců skončilo za mřížemi, nyní jim hrozí obžaloba z terorismu. Někteří demonstranti se však odmítli rozejít a naopak zaútočili na tři desítky budov v Bangkoku, zapálili i osmipatrové obchodní středisko Central World a stanici Channel 3, odkud muselo být za pomoci helikoptéry evakuováno na 100 zaměstnanců televize. Policie má proto povolení střílet na všechny rabující bez výstrahy. Armáda přitom po zásahu proti hlavnímu táboru demonstrantů oznámila, že má situaci pod kontrolou. Zákaz vycházení, který platí od osmi hodin večer do šesti ráno, byl kromě Bangkoku vyhlášen i v dalších 23 provinciích. Mimořádná opatření postihla také mezinárodní dopravu, let do Bangkoku zrušila například hongkongská společnost Cathay Pacific. Robert Mikoláš, Český rozhlas, jihovýchodní Asie.

V Moravskoslezském kraji by volby vyhrála ČSSD

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vítězství ČSSD se 30 procenty hlasů. Tak vypadá volební model bleskového průzkumu SCaC a STEM pro Český rozhlas v Moravskoslezském kraji. Druhá pozice by s 16 procenty patřila ODS. Třetí příčku na severu Moravy a ve Slezsku podle průzkumů opanují komunisté s 13,5 procenty hlasů.

Václava VAŘEKOVÁ:
Obyvatelé Moravskoslezského kraje by přes pětiprocentní hranice poslali 6 stran. Po ČSSD, ODS a komunistech by to byly Věci veřejné s 11,5 procenty. TOP 09 s 11. A zisk 5 procent přisuzuje volební model lidovcům.

Jana HAMANNOVÁ, vedoucí výzkumu SCaC:
Jasné vítězství ČSSD je průkazné, protože dosahuje až 30 procent. A čekali jsme to v Moravskoslezském kraji, protože v roce 2006 v podstatě v součtu ČSSD a KSČM měla nadpoloviční většinu, dosáhla až 54 procent.

Václava VAŘEKOVÁ:
Dodává vedoucí výzkumu SCaC Jana Hamannová. K urnám chtějí v regionu přijít necelé tři čtvrtiny občanů. V uplynulých sněmovních volbách byla na Ostravsku účast 3 procenta pod celostátním průměrem. Do sněmovny tak region vyslal 23 zástupců. 11 za ČSSD, 7 za ODS, 3 komunisty a po jednom za lidovce a Stranu zelených. Průzkum prováděly agentury SCaC a STEM 17. a 18. května, a to formou rozhovorů na reprezentativním vzorku 1243 obyvatel Moravskoslezského kraje. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Vítkovské žháře pomohl odhalit dobrovolný hasič z Otic na Opavsku

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vítkovské žháře pomohl odhalit dobrovolný hasič z Otic na Opavsku. Dnes byl předvolán k soudu, nakonec ho ale předseda senátu nevyslýchal. Povolil, aby mladý muž vypovídal až zítra odděleně od obžalovaných. Svědek po žhářském útoku zaslechl, jak se dvě dívky baví o jednom z obžalovaných, ten údajně řekl, že večer jedou na Romy.

Andrea ČÁNOVÁ:
Starosta Otic na Opavsku Jan Lihotzký se o tom, že má v obci hrdinu, dozvěděl až od nás.

Jan LIHOTZKÝ, starosta Otic na Opavsku:
Určitě jsem pyšný na to, že je občanem Otic.

Andrea ČÁNOVÁ:
Soudce Miloslav Studnička předvolal tohoto klíčového svědka na dnešek do jednací síně. Hasič ho požádal, aby ho vyslýchal odděleně od obžalovaných, to ale tak rychle zařídit nešlo.

Miloslav STUDNIČKA, soudce:
Organizační opatření musí nastavit, vyladit technika, zatím se to ne zcela podařilo, čili na tom budou pracovat technici.

Andrea ČÁNOVÁ:
Zítra budou kromě hasiče vypovídat i všichni členové romské rodiny, které žhářský útok postihl. Obžalovaný David Vaculík požádal, aby se jednalo bez něj, protože má zánět na palci u nohy a moc ho to prý bolí. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Ředitelem České filharmonie je ode dneška Václav Kasík

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ředitelem České filharmonie je ode dneška bývalý ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík. Nahradil Vladimíra Darjanina, kterého ministr kultury Václav Riedlbauch před pár dny odvolal kvůli údajným nedostatkům hospodaření. Ministr Riedlbauch Radiožurnálu řekl, že Václav Kasík převzal jmenovací dekret dopoledne a ihned se ujal funkce.

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
On je ředitelem České filharmonie, žádné slovo dočasnost jsme nikde nepoužili. On je jmenován ředitelem, normálním klasickým, jestli bude vývoj situace jiný, to prostě budou, buď řešit já nebo můj nástupce v ministerském křesle, ale je to ředitel s plnými pravomocemi tak, jak to má být.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Podle názoru námi oslovených odborníků je ale Kasíkovo působení v České filharmonii jen dočasné, protože po volbách může nový ministr vypsat výběrové řízení.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co vás čeká v čase do půl sedmé? Sever Moravy se bojí sesuvů půdy, jih s napětím sleduje hladiny řek, které někde budou teprve kulminovat. Thajská vláda rozmetala odpor demonstrantů. Vůdci opozice se vzdali. V centru Bangkoku ale stále hoří některé budovy. A komentátor Milan Slezák si všímá, že Pákistánci jsou ode dneška odříznutí od sociální sítě Facebook.

Povodňová situace

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Situace na mnoha místech kolem moravských řek, jimiž se prohnala v posledních dnech velká voda, se postupně uklidňuje. Lidé zasažení jarními povodněmi sčítají a likvidují bezprostřední škody. V jistém napětí ale zůstávají obyvatelé obcí na dolním toku řeky Moravy, která v těchto oblastech stále stoupá. Třetí stupeň povodňové aktivity platí třeba v Lanžhotě na Břeclavsku nebo ve Strážnici na Hodonínsku. A právě u tohoto města se voda rozlévá nejvíc. Mnohé obce chrání protipovodňová opatření, která se podařilo vybudovat po posledních velkých záplavách. Jak je na tom Strážnice. To ví její starosta Risto Ljasovský. Dobrý večer.

Risto LJASOVSKÝ, starosta Strážnice:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto, vy jste, jestli se nemýlím, čekali, že voda na Moravě bude kulminovat ve vašem městě v odpoledních hodinách, stalo se?

Risto LJASOVSKÝ, starosta Strážnice:
Tak ten stav je setrvalý vlastně od včerejška od večera, ta hladina se už nezvedá, zůstala nějak na těch hodnotách kolem sedmi metrů, na průtoku asi sedm set kubíků za vteřinu, tak my doufáme, že už to tak zůstane, že se bude hladina snižovat o průtok, že půjde taky dolů a že to nejhorší snad už máme za sebou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podnikáte nějaké zvláštní preventivní kroky na ochranu obydlí, která jsou nejblíž vodě?

Risto LJASOVSKÝ, starosta Strážnice:
Tak preventivní kroky podnikáme, hlavně v soustavné kontrole hrází a všech těch uzávěrů, které s tím povodňovým systémem souvisí, podařilo se nám včasným odhalením netěsnosti jedné klapky zabránit poměrně asi rozsáhlým škodám, které mohly vzniknout na majetku Autocentra Strážnice a přilehlých objektech kempů a autobazarů, zatím ty škody vlastně žádné nejsou a doufám, že to tak zůstane.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je město víc chráněno než, řekněme, před 10 lety?

Risto LJASOVSKÝ, starosta Strážnice:
No, v tom systému těch protipovodňových zábran se vlastně od toho roku 97 nic moc nezměnilo, došlo tam k určitým úpravám, zvýšení hráze Veličky, k čištění toků jednotlivých řečišť od nánosů bahna po těch povodních, ale nic zásadního, nic zásadního se vlastně nevybudovalo nového.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Budete se, pane starosto, po letošních jarních povodních snažit vybudovat větší nebo spolehlivější protipovodňová opatření?

Risto LJASOVSKÝ, starosta Strážnice:
Tak ten rozsah toho toku Moravy je tak veliký kolem města Strážnice, že si nedovedu představit, že by tam mohlo dojít k vybudování nějakého ochranného valu, ten systém tak, jak je nastavený, funguje docela spolehlivě, vidíme to i při těch letošních záplavách, je jen potřeba kolo velmi teda často čistit a kontrolovat a na to se samozřejmě po opadnutí vody zaměříme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí starosta Strážnice Risto Ljasovský. Děkuji, na shledanou.

Risto LJASOVSKÝ, starosta Strážnice:
Na shledanou, pěkný večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V některých lokalitách, kudy se prohnaly rozvodněné řeky, teď obyvatelé musí počítat s dalším rizikem sesuvy půdy, na které stojí jejich domy. Takové případy byly hlášeny například z Karvinska nebo Frýdeckomístecka. Na další lince mám Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny. Dobrý večer.

František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, v tom ohledu, který jsem zmínila, tedy co se týká půdního podloží kolem řek, krajina, o které mluvíme, je specifická?

František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny:
Tak samozřejmě každá krajina má své ekologické vlastnosti poněkud odlišné a záleží na tom, jak je využívaná a na přírodních podmínkách. Je nezpochybnitelným faktem to, že míru a intenzitu povodňových škod ovlivňují prostě faktory jako je způsob využívání krajiny zemědělské, zemědělský, lesnický nebo urbanizace, a to jsou velmi faktory. V případě oblasti severovýchodní Moravy je ještě jeden velmi důležitý faktor, kterým je takzvané flyšové pásmo, které tedy nepokrývá většinu Beskyd a to je jaksi reprezentované určitým střídáním vrstev jílových a kde jsou prostě velmi významné jílové částice a vrstev méně jílových, kde převažují sedimenty s větším obsahem písčitých částic a právě na kontaktu těchto vrstev dochází často k sesuvům půd, kde prostě vzniká kluzná plocha právě na těch jílových horizontech, které nasáknou vodu a potom ty vrchní vrstvy sklouznou. A samozřejmě ten jev je v České republice vidět i na jiných místech, ale právě v oblasti severovýchodní Moravy je vyvinut velmi mocně a ty sesuvy v některých případech dosahují délky stovek, někdy i mnoha stovek metrů, někdy i kilometrů a samozřejmě velká rizika přinášejí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy stavět domy v této oblasti na tomto podloží je větším rizikem.

František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny:
Samozřejmě, že to je větším rizikem. A musí se dobře v územích plánech zohledňovat tato, tato rizika geologických specifik, která ovlivňují prostě ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A počítá se s tím v těch plánech.

František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny:
Já si myslím, že v některých plánech se s tím počítá, potíž je v tom, že ta zástavba vzniká, vznikla historicky a mnoho objektů prostě už v těchto místech existují, ale ptáteli se mě na to, jak se v územních plánech dbá teď moderně těchto aspektů, nejenom z hlediska geologických vrstev, tak musím říci, že ty územní plány bohužel v některých případech selhávají a dobře víme, že velká část objektů právě na severní Moravě vznikla v záplavových územích nebo v kontaktu s řekami, prostě celkem nedávno a jsou jich desítky. A myslím si, že to je velmi výrazná výzva pro nás, abychom pro další období, až teď předpokládáme, že ta vlna povodní bude v útlumu a všechno se zdaří, protože ten Integrovaný záchranný systém a další organizačně technické práce jsou velmi kvalitní, takže se zamyslíme i nad takovým tím celkovým konceptem využívání krajiny, který je nesmírně důležitý a budeme pracovat i s tím faktem, že řeky a potoky budeme vnímat coby tepny naší krajiny a nikoliv coby kanály, které mají neškodně odvádět vodu z krajiny, to je velký problém a je to výzva pro každé ekology, územní plánovače, lesníky i zemědělce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak se, pane řediteli, díváte na dnešní výrok prezidenta Václava Klause, který řekl, že by státní podpora neměla směřovat k těm domům, které byly už víckrát vyplaveny, tedy je podle něj zřejmé, že stojí v záplavové oblasti, která nese větší rizika.

František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny:
Je to zajímavý názor a většinou názory pana prezidenta v oblasti ochrany životního prostředí a s tím souvisejících nesouhlasím, myslím si, že je blízký pravdě, myslím si ovšem na druhou stranu, že ta intenzita frekvence těch nahodilých dešťů a těch povodní se zvyšuje a že ne ve všech případech za to mohou ti vlastníci, kteří tam bydlí, takže se jim musí pomoci, nicméně bych se přimlouval za to, abychom vytvořili určitý finanční fond, stát ve spolupráci se samosprávami, který by podporoval prostě lidem, kteří jsou opakovaně například v některých částech Troubek a dalších opakovaně vystavovaný tomu riziku povodní, aby si mohli dobrovolně zvážit to, jestli se nepřestěhují skutečně, ne jak říkal pan prezident deset metrů, ale několik stovek nebo kilometr dál od vody do bezpečnějších míst, to si myslím, že by bylo velmi na místě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Navrhuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny. Děkuji za vaše názory, na shledanou.

František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny:
Hezký večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A k otázce, jestli se dalo v minulých letech udělat něco víc na ochranu obcí zasažených letošními povodněmi, se vrátíme v diskusi po půl sedmé.

Thajská vláda rozmetala odpor demonstrantů

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Po dlouhých dvou měsících dnes thajská vláda potlačila protesty opozičních sil, které okupovaly části hlavního města, žádali demisi premiéra a vypsání nových voleb. Na jejich barikády z bambusu a pneumatik najely armádní obrněné transportéry a vůdci protestních shromáždění se vzdali, aby předešli tragičtějším střetům. I tak dnes přišlo o život nejmíň 6 lidí. Při nejkrvavějších protestech za dlouhá léta zahynuli celkem desítky lidí a odpor demonstrantů se zřejmě ještě zcela zlomit nepodařilo. V uplynulých hodinách někteří z nich zapálili v metropoli řadu budov, včetně burzy nebo bank. Z Thajska se před několika dny vrátil publicista Pavel Zvolánek, který se dlouhodobě věnuje právě dění v jihovýchodní Asii. Dobrý večer.

Pavel ZVOLÁNEK, publicista:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Zvolánku, v Bangkoku i jinde teď platí zákaz nočního vycházení, televizní stanice můžou vysílat jen programy, které jsou schválené vládními úředníky. Dá se říct, že má vláda situaci až na několik ohnisek odporu pod kontrolou?

Pavel ZVOLÁNEK, publicista:
Pro obyvatele Bangkoku asi tato noc nebo určitě tato noc nebude, nebude krátká, protože v tuto chvíli se sice podařilo zlomit odpor červených, podařilo se rozmetat ten jejich tábor, jejich vůdci se vzdali, ale ne všechny skupinky protestujících tuto kapitulaci přijmuli, minimálně jedna řekla, že bude pokračovat dál. V Bangkoku v tuto chvíli hoří asi 27 budov, mezi dalšími, který se jmenovali, jako například velké obchodní centrum Central World, které patří mezi největší vůbec v Asii. Cílem lidí, kteří v tuto chvíli vandalizují Bangkok, jsou zde banky, zejména /nesrozumitelné/ spojována s provládním hnutím, a již během těchto protestů docházelo k takovým situacím, které v obyvatelích v Bangkoku nevzbuzovali rozhodně klid, například policie byla ozbrojována červenými demonstranty a lidé se ptali, jestliže ani policie není schopna uchránit sama sebe nebo vojáci, kdo bude chránit nás, teď v tuto chvíli na různých místech propukají požáry, propukají potyčky a to znamená, že armáda celou tu situaci ještě pod kontrolou nemá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak dlouho podle vás potrvá, než budeme skutečně moci říct, že Thajsko je pod kontrolou vládních sil.

Pavel ZVOLÁNEK, publicista:
Otázka je, jestli se to vůbec povede, pod kontrolou vládních sil se možná v brzké době podaří dostat Bangkok, ale ty demonstrace nebo ty násilnosti se přesouvají na venkov, zejména thajský sever a na thajský severovýchod, takže k demonstracím již docházelo ve městech /nesrozumitelné/, kde má hnutí červených velice silné pozice, odkud sem vlastně většina těch červených rekrutuje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kdo vlastně jsou ti červení, ti demonstranti, kteří se usadili mimo jiné ve velkém táboře v centru Bangkoku, který dnes rozmetala armáda?

Pavel ZVOLÁNEK, publicista:
Největší část jsou lidé, kteří pocházejí ze severního a zejména severovýchodního Thajska, což je nejchudší oblast Thajska, kde ale žije třetina obyvatel, to znamená, početná voličská základna, jsou to většinou chudí lidé, venkované, farmáři a příznivci bývalého thajského premiéra Šinavatry, který byl svržen vojenským převratem v roce 2006, k nim se přidali někteří lidé, kteří považují současně režim za nedemokratický, zejména kvůli tomu, že se zradil ... nezrodil se v parlamentních volbách, ale zrodil se na základě koaličních dohod v parlamentu a na základě toho, že několik příznivců bývalého premiéra přešlo na jejich stranu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co byste čekal, že čeká Thajsko v několika nejbližších týdnech, co myslíte, jaký bude vývoj v této zemi?

Pavel ZVOLÁNEK, publicista:
Podle příkladu, ke kterým docházelo v minulosti, protože Thajsko je samozřejmě tou zemí, kterou všichni znají, znají z katalogů cestovních kanceláří jako země nádherného moře, skvělého jídla, lidí, země úsměvů, země, která je pravidelně volena jako jedno z nejlepších míst vůbec pro dovolenou, nebo i proto, aby se zde usazovali senioři, tak má i svoji odvrácenou tvář, kterou turisté většinou nevidí, protože se jich netýká a to je ta dlouhá historie /nesrozumitelné/ převratů, obrovských sociálních /nesrozumitelné/, rozdílného přístupu k moci, a to znamená, že v současné době vláda se bude potýkat s tím, jak tadyhle, tadyhle tu minulost a tady tu přítomnost napravit, v minulosti se to většinou řešilo tak, že lidé, kteří se postavili nějakým způsobem na odpor, tak jim byli nabídnuty různé výhody a bylo nabídnuto usmíření výměnou za to, že v podstatě složí zbraně a budou loajální vládě, takhle se například Thajsko vyrovnalo s komunistickým odbojem, který v roce 89 skončil v jižních oblastech Thajska, ač bývalí komunisté dostali vlastní půdu a možnost se tam usadit. Takže zřejmě něco podobného bude nabídnuto i těm červeným a zřejmě bude ... Thajsko se bude snažit investovat a posílit nějaké sociální programy právě v oblastech, kde působí i červení nebo odkud se rekrutují.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odhaduje publicista Pavel Zvolánek, který se nedávno vrátil z Bangkoku, děkuji, na shledanou.

Pavel ZVOLÁNEK, publicista:
Na shledanou.

Konec Facebooku v Pákistánu?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je to fenomén, kterému více či méně podléhají sta miliony lidí sociální síť Facebook. Miliony z nich v Pákistánu ale dnes o přístup do tohoto systému přišly. Tamní soud nařídil zablokovat celou síť poté, co se na jedné z jejich stránek objevila výzva k zasílání karikatur proroka Mohameda. Stránka měla název Den, kdy si každý může namalovat Mohameda. A karikatury se na ní měly objevit zítra. Soudní zásah zaujal autora dnešní poznámky večerních Ozvěn, komentátora Radiožurnálu Milana Slezáka.

Milan SLEZÁK, komentátor Radiožurnálu:
Dlouhých dvanáct dní zůstane v Pákistánu nedostupný Facebook. A kdo ví, možná i potom, protože 31. května bude další postup zvažovat stejný soudce, který kvůli jedné jediné internetové stránce, která jistě může leckomu v Pákistánu vadit a může tam být považována za rouhavou, nařídil šmahem zablokovat celou síť. Jak nevzpomenout /nesrozumitelné/, také doporučoval brát to všechno popořadě. Jistě, i v Evropě vedeme debatu o tom, kde začíná a kde končí svoboda na Internetu. Ale pokud se však internetovou svobodu rozhodneme omezit my, uděláme to s mnohem většími rozpaky, než jaké nyní předvedl Pákistán. A přesto bychom pro něj měli mít pochopení. Na západě vykazujeme z Internetu pedofilii, /nesrozumitelné/ projevy, prostě věci, k nimž většina společnosti cítí silný odpor a nemíní je tolerovat. Pákistánci mají podobně silný odpor k tomu, co oni považují za rouhání. Můžeme to ironizovat, můžeme si gratulovat k naší odluce náboženství od státu, můžeme to ironizovat, můžeme si gratulovat k naší odluce náboženství od státu, můžeme si říkat, že i Pákistánci se možná jednou dostanou tam, kde jsme dnes my, že se také budou schopni podívat na náboženství s nadhledem, ba humorem. Aniž by nutně museli přijít o víru. Ale to je daleká budoucnost. Pákistánská přítomnost je jiná. Vypovídá o ní nejen kauza s Facebookem, ale i čtyři roky staré bouřlivé pákistánské demonstrace proti západním karikaturám proroka, demonstrace, které si vyžádaly pět mrtvých. Na současném Pákistánu se nám leccos nemusí líbit, přesto ho potřebujeme. Navzdory Pákistánu, bez jeho pomoci nevyhrajeme válku, kterou nám vnutila Al Kajda a potřebujeme, aby byl silný, protože potřebujeme, aby byl v bezpečí jeho jaderný arzenál.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upozorňuje náš komentátor Milan Slezák. Na řadě jsou zprávy.

Moravskoslezský kraj požádá o prvních 20 milionů korun na odstraňování následků povodní

Štěpánka ČECHOVÁ:
Moravskoslezský kraj požádá ministerstvo financí o prvních 20 milionů korun na odstraňování následků povodní. Navýšit chce i peníze pro dobrovolné hasiče. Dosud přidělené dotace už stačit nebudou. Peníze, které kraj od státu dostane, bude dál přeposílat obcím. Kraj počítá s tím, že lidem bude hradit například nové přípojky elektrické energie. Podle odhadů je bude potřebovat asi 2 tisíce domácností. S plynovými přípojkami v regionu problémy nejsou. Kraj se dnes také dohodl se starosty, že upřesní počty vojáků, kteří by měli pomáhat s likvidací škod, například Ostrava odhaduje, že jich bude potřebovat kolem 70.

Prezident Václav Klaus se do oblastí postižených povodněmi nechystá

Štěpánka ČECHOVÁ:
Prezident Václav Klaus se do oblastí postižených povodněmi nechystá. Dnes se o situaci nechal informovat hejtmany a společně dospěli k tomu, že není nutné, aby Václav Klaus do zaplavených oblastí cestoval.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Také jsem vyjádřil velké poděkování nejen jim, ale všem těm, kteří pomáhají zachraňovat. Vidím, že tyto naše systémy se za těch 13 let, co byla ta první povodeň v roce 97, zdokonalily. Mají lepší techniku, jsou více připraveny, takže já bych jim chtěl všem moc poděkovat a věřím, že ty povodně budou mít daleko, daleko méně tragické následky, než měly ty předcházející.

Štěpánka ČECHOVÁ:
Stát by ale podle Václava Klause měl dbát na to, aby domy nestály na nejrizikovějších záplavových místech.

Malebnou krajinu na českorakouském pomezí si ještě dlouho budeme vychutnávat při pomalé jízdě

Štěpánka ČECHOVÁ:
Malebnou krajinu na českorakouském pomezí si ještě dlouho budeme vychutnávat při pomalé jízdě. Plánovaná dálnice z Vídně na Moravu bude hotová později a možná to ani nebude dálnice. Napsal to rakouský deník Die Presse.

Vojtěch BERGER:
Ve hře jsou některé levnější varianty a ohrožený je i původní harmonogram dostavby s termínem dokončení v roce 2014. Z původně plánovaného rakouského úseku funguje zatím jen menší část hned za Vídní. Klasická čtyřproudová dálnice by ale nemusela vést až na hranice, místo ní by stačila obyčejná dvouproudovka, na které by se ovšem platilo mýtné. Jak nakonec nové spojení s českou hranicí bude vypadat, bude jasné do podzimu. Stavba dálnice vázne i na české straně, jednak kvůli nedostatku financí, jednak proto, že vytipovanou trasu loni zrušil i s územním plánem Břeclavska Nejvyšší správní soud. Vojtěch Berger, Radiožurnál.

Za potopení jihokorejské válečné lodi Čionan může severokorejské torpédo

Štěpánka ČECHOVÁ:
Za potopení jihokorejské válečné lodi Čionan může severokorejské torpédo. Prohlásil to dnes jihokorejský ministr zahraničí. Potvrdil také spekulace, že Soul oficiálně obviní severního souseda z odpovědnosti za útok. To může výrazně zhoršit vztahy na Korejském poloostrově. Na palubě Čionan v březnu zemřelo 46 jihokorejských námořníků. Pchjongjang od počátku spojitost s potopením lodi popírá. Podle šéfa diplomacie už tak existuje dostatek důkazů, aby se Soul mohl kvůli incidentu ve Žlutém moři obrátit na Radu bezpečnosti OSN. Oficiální výsledky vyšetřování Jihokorejci slibují zveřejnit zítra.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co vám ještě nabídneme? Dopravní policie se chystá testovat placení pokut přes bankovní karty. Za okamžik vám řekneme víc. A zeptáme se taky, proč velká voda znovu poničila už jednou zasažené Troubky na Přerovsku. Jak těžké je získat pozemky pro stavbu protipovodňových nádrží?

Dopravní policie se chystá testovat placení pokut přes bankovní karty

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zastaví vás policista a žádá pokutu třeba za rychlou jízdu? Pro příště už by nemuselo stačit konstatování, že u sebe nemáte hotovost. Policie bude totiž od června vybavena platebními terminály, zatím se jedná o takzvaný pilotní projekt na zkoušku. Dnes ho novinářům představil ředitel dopravní policie Leoš Tržil. Dobrý večer.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, kde tedy zatím od června bude policie vybírat pokuty i pomocí těch platebních terminálů, můžete ten zkušební provoz popsat?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
V současné ..., ten pilotní projekt se týká v prvé řadě sedmnácti dálničních oddělení a tří oddělení silničního dozoru tří krajských ředitelství s tím, že budeme ověřovat využití těch platebních terminálů, jejich uplatnění při řešení pokut a vybírání finanční hotovosti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste se k tomu rozhodli, protože od toho čekáte zlepšení ve výběru pokut?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
V současné době je to ... i svým způsobem reagujeme i na poptávku ze strany řidičů, kteří v řadě případů nemají finanční hotovost, protože u řady přestupků dneska nejsou pokuty ve stokorunách, nýbrž v tisících a ne každý volí takovouto finanční částku. A jak jsem říkal, je to otázka i poptávky, která byla ze strany řidičů a přece jenom jakási služba i pro motoristy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dělá problém policii vymáhat zpětně pokuty, které udělí řidičů a ti nemají tolik peněz u sebe, aby zaplatili přímo na místě?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Víceméně policie vymáhá pokuty pouze v malém omezeném množství, v současné době podle legislativy většinou vymáhá, vymáhají celní úřady a vím, že je s tím spojená řada, řada problémů, ale i taky dost značné finanční prostředky vynaložené na to samotné vymáhání. A tady si myslím, že jednak dojde k úspoře jednak finančních prostředků, ale v prvé řadě si myslím, že i k časové úspoře pro toho, pro toho řidiče toho, pro toho přestupce samotného, který bude moc využít platební kartu a nebude muset nikde běhat po poštách, aby, aby pokutu zaplatil složenkou, případně by to nemuselo dojít až do toho stádia, kdy zapomene zaplatit a řešit to potom, řešit to potom vymáháním.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když už jsme u těch peněz, pane řediteli, asi nebude úplně nejlevnější, kdyby policie přistoupila k úplně pevnému používání těch platebních terminálů, máte spočítané, kde všude by měly být, pokud ten pilotní projekt uspěje a kolik by to mohlo stát?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tady zatím, zatím, zatím bych nepředbíhal, pilotní projekt bude spuštěný teprve k 1., teprve k 1. 6. na těch vybraných útvarech, takže uvidíme, jak se nám to osvědčí. Nicméně, nicméně jsme přesvědčeni o tom, že už jenom to řešení těmi platebními terminály ušetří řadu finančních prostředků, které jsou spojené s vymáháním, byť nevymáhá přímo policie.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak dlouho poběžíte na zkušební pilotní provoz?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Ten pilotní provoz je nastaven na šest měsíců, s tím, že průběžně budeme analyzovat, analyzovat ty výstupy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě mi řekněte, kdy, říkáte průběžně bude ale hotovo, kdy budete vědět, jestli by se vám pořízení terminálů na platební karty vyplatilo, anebo ne?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Uvidíme, to říkám, bude záležet na tom, jak moc budou platební terminály využívány, počítám, že prakticky po prvních měsících budeme vědět, jakým způsobem se nám to osvědčí v praxi. Nicméně vycházíme i ze zkušeností od některých kolegů z městských policií, kde už platební terminály používají a vcelku jsou s tím, tímto způsobem hrazení pokut spokojeni.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy řidiči by se měli připravit na to, že možná ještě v letošním roce by terminály se mohly stát nedílnou součástí dopravních policistů?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Uvidíme, uvidíme, jak skončí, jak skončí ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, nebudeme předbíhat ...

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
... projekt.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vysvětluje ředitel dopravní služby, služby dopravní policie Leoš Tržil. Děkuji za vaše odpovědi, na shledanou.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Na shledanou.

Jak těžké je získat pozemky pro stavbu protipovodňových nádrží?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Velká voda letos zaskočila Moravu dřív, než se čekalo. Květnové povodně jsou, nebo alespoň zatím byly výjimečné. Klimatologové ovšem už několik let varovali, že silné povodně z roku 1997 se můžou kdykoliv zopakovat. Přesto některé obce zaskočily nepřipravené. Mezi nimi třeba Troubky na Přerovsku, které před 13 lety voda skoro úplně srovnala se zemí. Kromě finanční náročnosti za to může taky neochota místních sedláků vzdávat se svých polí, na kterých by bylo možné vybudovat suchou nádrž na horním toku Bečvy. Takový poldr by údajně ochránil několik obcí, včetně Troubek. Voda, která se přes ně převalila v posledních dnech, pomalu opadává. A já jsem se odpoledne starosty Radka Brázdy nejprve zeptala, jak rozsáhlé budou asi konečné škody.

Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku:
Tak to teďka nedokážu odhadnout, jak moc velké budou škody, my se snažíme samozřejmě minimalizovat, snažili jsme se to i v těch nejhorších okamžicích, teďka mluvím o obecním majetku, ale co se týká dalšího, nedokážu v žádném případě říct, že ty škody budou za 100 milionů, za 200 nebo za 20 milionů. To nevím teďka.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dá se to srovnat s rokem 1997, kdy záplavy postihly velmi krutě vaši obec?

Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku:
S rokem 97 se to dá srovnat v tom směru, jak moc velká to byla povodeň, protože opravdu ten sloupec vody i ten průtok byl opravdu značný, i když tam přece jenom k tomu roku 97 chybělo nějakých 50 až 80 čísel.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto, kdo podle vás může nejvíc za to, že Troubky se opět staly cílem velké vody, že se nedokázaly ubránit jejímu náporu?

Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku:
Tak záleží, jak to kdo hodnotí a posuzuje. Já nejsem od toho, abych někoho soudil a říkal, že tohle udělal špatně a že to mělo být takto. Já jenom říkám, že samozřejmě za 13 let se v protipovodňových opatřeních na řece Bečvě, která byla plánována, nebo která se připravovala, mělo být uděláno více, v každém případě, minimálně to největší protipovodňové opatření, kterým je stavba suchého poldru v Teplicích, která by pomohla zploštit tu povodňovou vlnu i pro celé Přerovsko.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ovšem zhruba polovina majitelů pozemků, které jsou potřebné k budování té suché nádrže, o které vy mluvíte, vůbec s úřady nekomunikuje, zhruba dvacítka řekla rovnou, že svá pole neprodá. Vy stále věříte tomu, že se podaří tyto poměry vyřešit?

Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku:
To je na odpovědných lidech, kteří tady tuto akci připravují, protože přece musí být ve veřejném zájmu, aby prostě tady ty pozemky byly nadřazeny zájmu obecnému, jde i o životy a majetek cirka 50 až 100 tisíc obyvatel Přerovska.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To znamená, vyvlastnění?

Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku:
Samozřejmě, posledním krokem k tomu, pokud nesouhlasí, je i podle mě vyvlastnění.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvažuje obec o nějakých jiných protipovodňových opatřeních, například o budování hrází kolem vesnice?

Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku:
V takové variantě, jaká byla navržena v roce 98, o tom moc uvažovat nemůžeme, poněvadž to byly takové náklady, že obec by musela mít ten rozpočet tak na sto let dopředu. My tady zvažujeme určitou možnost řešení nějakého krizového místa tím, že bychom se možná pokusili tam vybudovat nějakou hrázku, abychom rozšířili teďka ten stávající hrázový systém, ale bude to věc dalších jednání, posuzování, uvidíme, jak se to dál vyvine. Co se týká nějakých dalších opatření, tak to bude potom na koordinaci se správcem vodního toku, s Olomouckým krajem a samozřejmě dalšími odpovědnými orgány.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvažoval jste, pane starosto, že byste se zkusil domluvit s místními sedláky o tom, aby místo svých polí třeba vysázeli lužní lesy, které by dokázali tu velkou vodu zachytit?

Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku:
Samozřejmě i o tomhle uvažujeme, nebylo by to asi tak, že by byly celé pole zalesněny, nebo že by byly osázeny tak, jako máme v jednom místě třeba vysázen trnkový sad, jo, který je třeba v tom území, takže, ale zvažujeme samozřejmě i tuhle možnost, protože teď se to nabízí třeba z operačního programu životní prostředí a je to podporováno, to znamená, například jakési obnovení těch remízků, které mohou pomoci samozřejmě zmírnit taky tu povodňovou vlnu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává starosta Troubek na Přerovsku Radek Brázda. Na protipovodňová opatření vydal stát od posledních velkých povodní v roce 2002 do loňského roku víc než 10,5 miliardy korun. Údajně srovnatelnou částku má připravenou na příští tři roky. Zvládá podle vás budování zařízení, která mají chránit rizikové oblasti před velkou vodou? Pište nám buď emailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Pozvání do diskuse přijali náměstek ministra zemědělství Karel Tureček. Dobrý den.

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
Dobrý den vám i posluchačům.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Dobrý den.

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha:
Dobré pozdní odpoledne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, my jsme před chvílí slyšeli starostu Troubek na Přerovsku, který si stěžoval, že úředníci udělali málo, aby ochránili obec, kterou vede před povodní. Myslíte si to také, mohlo Povodí Moravy potažmo stát udělat víc?

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
Tak já musím říct v první řadě, že protipovodňová ochrana v tom daném regionu probíhala. Navazovala samozřejmě na samotné odstraňování povodňových škod po roce 97 a samozřejmě my musíme chápat jako protipovodňovou ochranu jako takovou, že nemůže zamezit, úplně vyloučit následky škod, může je pouze zmírňovat a v tomto směru je třeba říct, že co se týče konkrétně Troubek, tak samotné ohrázování řeky Bečvy bylo provedeno ze strany správce Povodí Moravy a nebylo dokončeno v jednom jediném úseku, kde ten úsek byl ve vlastnictví samotné obce Troubky. A to je právě problém, kudy se teď dostává voda. Nicméně mluvilli jsem o zmírnění následků, tak můžeme skutečně posuzovat následky v roce 97 v Troubkách a následky teď, byť já chápu, že to je samozřejmě i po těch 13 letech zaplavení 50 centimetry vody nepříjemné a bolestné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Bláho, myslíte si, že v případě Troubek, ale nejenom v případě této obce stát dělá dost, aby ochránil obce, které jsou v rizikových oblastech před velkou vodou?

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha:
Já se nedokážu vyjádřit úplně přesně k obci Troubky, tu konkrétní lokalitu neznám, čistě obecně už v těch protipovodňových opatřeních, které realizuje ministerstvo zemědělství, se nepočítá s celou škálou opatření, které je možné provést přímo v krajině, které jsou mnohem levnější a mnohem efektivnější, než opatření, která se dělají. Ta opatření, která se dělají, jsou převážně stavebního charakteru, určitě ohrázování v obcích a další opatření přímo v obcích mají svůj význam, ale budování nádrží, budování, jako jsou třeba Nové Heřminovy a dalších opatření, je podle našeho názoru mrhání peněz. Vůbec se neuvažuje, aspoň v těch, v těch, v té politice ministerstva zemědělství se neuvažuje například s přirozenými rozlivy řek, to znamená, umožnit rozlivy řek tam, kde škody nedělá, to by ovšem předpokládalo, když ne vykupování, na které třeba sedláci a majitelé ne vždycky reagují pozitivně, tak alespoň kompenzace náhrady za změnu, řeknu kultur tak, aby se změnila, změnila orná půda na mokřadní louky, aby se obnovily lužní lesy s tím, že ten rozdíl v zisku by byl majitelům kompenzován, taková opatření v programech ministerstva zemědělství nefungují a přitom právě třeba tato opatření, přirozené rozlivy řek mají mnohem větší kapacitu a efektivitu, než to opatření stavební, vemte si, že třeba při povodni v roce 1997 zadrželi tři malé zbytky lužních lesů povodí Moravy a Odry tolik vody, kolik všechny přehrady na Moravě a Odře dohromady, třeba jenom, jenom v případě Ostravy, tam se zmenšila povodňová vlna o nějakých 100 kubíků za sekundu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A taky děkuji za ty příklady. Já bych nechala reagovat zástupce ministerstva zemědělství. Je to pravda, že nepočítáte s tím, aby si pomohla sama příroda, abyste šli tou cestou, ne budování, jak říká tady pan Bláha, těch drahých staveb, ale třeba osazování ploch lužními lesy?

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
Víte, já stále říkám, že protipovodňová ochrana je o kombinaci technických opatřeních s opatřeními přírodě blízké, jak tady mluvil pan Bláha. A v tomto směru já vím, že vždycky resort ministerstva životního prostředí usiloval o to mít je v gesci přírodě blízká opatření ve své gesci, dal si je do operačního programu životního prostředí, já bych velmi rád třeba i využil tý příležitosti a rád bych si i část těch kompetencí, aby se tyhle ty opatření v krajině rozhýbaly, vzal pod svou gesci, nicméně tak to bylo dojednáno, že ministerstvo je gestorem zemědělství za technická opatření a životní prostředí realizuje přírodě blízká opatření. Já mohu za ty technický opatření říci, že ten projekt běží, finanční prostředky se čerpají, protipovodňové ochrany ve vazbě na ta technická opatření, proběhla první etapa 4 miliardy korun, bylo vyčerpáno, teď je nastartována druhá do roku 2003, která by měla vyčlenit těch 10,5 miliardy korun. Ty projekty jsou rozjetý, spousta akcií, zhruba se jedná o tisíc akciích, jsou ve stádiu už stavební, jo, stavební realizace, některé jsou ve stavu investiční přípravy, ale mají minimálně platné územní rozhodnutí. Takže on to není jednoduchý proces vůbec ty akce připravit a myslím si, že třeba ty přírodě blízká opatření, přírodě blízká opatření se potýkají trochu s problematikou investiční přípravy, ono taky je těžko, co můžete v krajině dělat bez účasti zemědělců. A to, že třeba jakoby stálo za to třeba do budoucna uvažovat i operační program životního prostředí zpřístupnit zemědělcům na výstavbu remízků, samozřejmě jsou to stavby ve veřejném zájmu, nikdo v dnešní hospodářské krizi je nebude dělat za 60 procent a 40 procent vlastních prostředků.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když už mluvíme o tom veřejném zájmu, pak je tady otázka, která je také aktuální, a to vyvlastnění v případech, kdy je to nutné, protože zrovna v případě obce Troubky to aktuální bylo, protože tam několik majitelů, zhruba dvacítka, řeklo, že své pozemky neprodá a z těch důvodů se zatím nemohl začít stavět poldr, který údajně mohl zabránit vodě, která napadla zmíněnou vesnici. Já zdravím po telefonu náměstka ministra životního prostředí a experta na správní právo Františka Korbela. Dobrý večer.

František KORBEL, náměstek ministra životního prostředí, expert na správní právo:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, řekněte prosím, za jakých okolností může stát vyvlastnit pozemky pro stavbu protipovodňových opatření?

František KORBEL, náměstek ministra životního prostředí, expert na správní právo:
Tak těch základních podmínek je několik a vyplývají přímo z Listiny základních práv a svobod. Tou podmínkou je, že vyvlastnění je možné pouze ve veřejném zájmu a pro účel, který je stanoven zákonem a pak samozřejmě za náhradu, to je třetí podmínka. A konkrétní účely vyvlastnění stanoví stavební zákon a vyvlastnění z důvodu ochrany území, například povodněmi, je právě jedním z těch důvodů veřejného zájmu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Právě Troubky, o kterých mluvíme, podle vás jsou tím veřejným zájmem, protože jejich starosta před několika minutami v našem vysílání volal po tomto opatření, aby byl vystavěn poldr, ta suchá nádrž na horním toku Bečvy?

František KORBEL, náměstek ministra životního prostředí, expert na správní právo:
Tak podle mého názoru ano, určitě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Takže myslíte, že stát by měl uplatňovat v tomto ohledu vyvlastňování a bude to dělat?

František KORBEL, náměstek ministra životního prostředí, expert na správní právo:
Takto, ono vyvlastnění je samozřejmě institutem, který je poslední možný, čili pokud lze dosáhnout nabytí pozemků jiným způsobem, zejména dohodou s jejich vlastníkem a vyplacením na základě dohody, tak je nutno přistoupit ke smírnému řešení, ale pokud to možné není, tak vyvlastnění v tomhle případě je možné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tolik náměstek ministra životního prostředí František Korbel. Děkuji, na shledanou.

František KORBEL, náměstek ministra životního prostředí, expert na správní právo:
Na slyšenou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To byla právní vsuvka do naší debaty. Pane Bláho, vy jste řekl, že stát málo dbá na to, aby jaksi preferoval opatření přírodě blízká, ale slyšeli jsme od pana náměstka Turečka, že to často není možné právě třeba s ohledem na majetková práva, není lepší třeba investovat přeci jenom peníze, pokud je stát už konečně vyčlení na stavby, které ochrání obce před povodněmi?

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha:
No, co se týče, určitě, určitě, já souhlasím s tím, že je potřeba kombinovat opatření stavební a opatření v krajině, ale to, co jsem říkal, je, je to, že ministerstvo zemědělství preferuje převážně ta opatření stavební, přestože ta opatření v krajině jsou mnohem efektivnější a nemohu souhlasit s panem náměstkem v tom, že je to pouze v kompetenci ministerstva životního prostředí. Ta možnost ministerstva životního prostředí skrze program revitalizace /nesrozumitelné/ systémů je velmi malá, ty rozpočty v tomto programu jsou velmi nízké, většina kompetencí zůstává skutečně na ministerstvu zemědělství. Ministerstvo zemědělství disponuje Programem rozvoje venkova, kde mohli vyčlenit obrovské částky právě na kompenzace a nemluvme, nemluvme pouze o vyvlastnění, stát může těm zemědělcům kompenzovat ušlý zisk a tím je motivovat k převodu kultury, oni mohou mít, oni mohou pěstovat místo, řekněme, polí kukuřice nebo brambor mohou skutečně pěstovat lužní les a mohou z toho mít i určité zisky potom z prodeje dřeva, biomasy, nemusí to být pro ně tak ekonomicky ztrátové a stát jim to může kompenzovat. Tohle vůbec, ten, takový program tady ministerstvo zemědělství vůbec nenavrhlo a nezavedlo, ačkoliv k tomu možnosti mělo. A ty prostředky z Evropské unie k tomu byly k dispozici, ale nešáhlo se po nich, věnovali se ty peníze na jiné, a to nemluvím, a to teď mluvíme třeba o možnosti zadržet srážky prostřednictvím přirozených rozlivů řek, které jsou skutečně obrovské a přesahují všechny možnosti ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
O tom jsme mluvili, kompenzace ušlého zisku, já bych ráda zůstala, abychom nejenom my, ale i posluchači udrželi pozornost u těch bodů, které jsou konkrétní, teď kompenzace ušlého zisku pro zemědělci, kteří by dali přednost například tomu, aby vysázeli třeba lužní lesy nebo plodiny, které zadržují vodu víc než to, co pěstují dosud, proč o tom ministerstvo zemědělství, jak říká pan Bláha, neuvažuje?

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
Tak to bylo skutečně zjednodušení představy o Programu rozvoje venkova. Program rozvoje venkova je svázán společnou zemědělskou politikou Evropské unie. A ty pravidla jsou jasný a samozřejmě tak, jak mluvil pan Bláha, to nastavení samozřejmě neumožňuje společná zemědělská politika. Samozřejmě Česká republika v tomto směru, a to je třeba říct, v rámci diskusích o dalším programovacím období patří k aktivním členům, k aktivním členům, prostě který prosazují namíření společný zemědělský politiky spíše i k retenci v krajině, spíše kompenzaci zemědělcům za výsadbu ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A budete to tedy dělat, i když, jak říkáte ano, děláte to už nebo to připravujete vůbec takový plán nějaký?

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
My to prosazujeme v rámci společné zemědělské politiky ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V rámci Evropské unie?

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
... protože, Evropské unie, protože ty finanční prostředky, o kterých mluvil pan Bláha, nejsou prostředky národního rozpočtu, ale jsou to prostředky Evropské unie.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Musí to nejdřív schválit Brusel?

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
Musí to schválit Evropská unie, byť samozřejmě nejenom Česká republika, Polsko, Slovensko se dostávají do těch problémů, Británie, Francie. A musím říct, že pro to další programovací období ta úvaha je, nicméně padla tady kukuřice, samozřejmě kukuřice je téma velké, nicméně já chci upozornit zase na konflikt s určitou ekologickou legislativou, podpora biopaliv, dneska tržní jaksi nejtržnější plodina zemědělská je řepka, a to je právě plodina, která má negativní dopady dlouhodobé ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na zadržování vody.

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
... na zadržování vody v krajině. Takže ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je třeba změnit celou politiku prostě?

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
Ano, je třeba změnit celou politiku, ale i v tomto směru politiku ekologickou ve vztahu biopaliv, když už jsme u toho ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Biopaliva, to je zase druhé velké téma. Pane Bláho, prosím, pokud možno už jen krátce, vy si myslíte, že Česko nedělá dost, protože slyšíme, že Evropská unie má určitou politiku, Česko prosazuje něco, co by se mohlo líbit i vám, nestojí za to nechat víc času vládě?

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha:
Tak Evropská unie ten program má, v rámci toho programu jsou i prostředky na opatření, kterým se říká /nesrozumitelné/, tedy těch, se kterými by bylo možné čerpat právě na toto opatření. A Česká republika to prostě nenavrhla, a to je vinou, a to je skutečně vina ministerstva zemědělství, nehledě na to, že ministerstvo zemědělství má i další nástroje, jak může zadržování srážek v krajině ovlivnit, je to třeba lesní zákon, lesy fungují jako houba v krajině, ale fungují tehdy, když jsou, když jsou zdravé. V momentě, kdy lesní zákon umožňuje takové hospodaření, které snižuje schopnost lesů zadržovat srážky, tak pochopitelně ty lesy nezadrží to, co by zadržet měly.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nám se krátí čas, prosím, už jen jednou větou reakce pana Turečka.

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
Ne, já tady musím jako ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Prosím už jen jednou větou, ukončíme ...

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
Lesy jsou zdravé, má je v kompetenci ministerstvo zemědělství, nicméně Šumavu v kompetenci ministerstvo zemědělství, pane kolego, nemá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Neshodnete se. Končí náměstek ministra zemědělství Karel Tureček. Loučím se i s Jaromírem Bláhou s Hnutí Duha, který mě ...

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha:
V tom problém určitě není, ten problém je v obrovských /nesrozumitelné/, které se dělají ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
... teď bohužel nenechá domluvit, ale oběma pánům děkuji za to, že přišli do studia. Na shledanou.

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha:
Hezký večer, na shledanou.

Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství:
Hezký večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne končí. Pěkný večer a další poslech pořadů Radiožurnálu vám přeje Veronika Sedláčková.


autoři: šče , ves
Spustit audio

Více z pořadu