Ozvěny dne 16. srpna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Některé velké dopravní stavby v Moravskoslezském kraji se zastaví, regionální politici ministra dopravy nepřesvědčili.

Vít BÁRTA, ministr dopravy:
Stojím si za tím, že to řešení, které jsme učinili, je opravdu nejméně špatné řešení.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Autodrom v Brně má problémy. Možná to bude znamenat konec závodů mistrovství světa.

osoba:
My si klademe otázku, proč všichni kolem nás, od hotelů, restaurací, státu, benzinek mají vydělávat. A my, kteří to pořádáme, máme prodělávat.

Jan BUMBA, moderátor:
Výrobce švédských stíhaček Jas39 Gripen čelí dalšímu podezření z korupce, tentokrát při prodeji do Jihoafrické republiky.

redaktor:
SAAB dnes prostřednictvím své tiskové mluvčí nové informace popřel. Policejní materiály ovšem podle švédského rozhlasu tajné bankovní převody prokazují.

Jan BUMBA, moderátor:
Zítra čekejte oblačno, přeháňky a teploty do 22 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Starostové Bártu nepřesvědčili. Silnice se stavět nebudou

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ministr dopravy Vít Bárta neustoupil prosbám zástupců Moravskoslezského kraje a trvá na zastavení některých významných dopravních staveb. Kvůli škrtům v rozpočtu resortu se mají ještě letos zastavit práce na čtyřech rozpracovaných silnicích. Dalších 11 projekt zůstane u ledu.

Jan HERGET:
Hlavním argumentem ministra Bárty je nedostatek finančních prostředků.

Vít BÁRTA, ministr dopravy:
Stojím si za tím, že to řešení, které jsme učinili, je opravdu nejméně špatné řešení ze špatných řešení, který jsme měli k dispozici.

Jan HERGET:
Regionální politici ale viní úředníky z povrchního přístupu a rozhodnutí označují za nekompetentní.

Vojtěch MINÁŘ, náměstek primátora Ostravy:
To rozhodovali lidi, kteří neznají tu situaci, bylo to od stolu rozhodnutí a my s tím zásadně nesouhlasíme.

Jan HERGET:
Řekl po jednání náměstek primátora Ostravy Vojtěch Minář. Zástupci Moravskoslezského kraje neuspěli ani s argumentem zhoršení kvality ovzduší. Téma přerušených staveb teď chtějí řešit prostřednictvím poslanců v parlamentu. Jan Herget, Radiožurnál.

Ve Skřečoni uvažují o protestní petici

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jednou ze staveb, na kterou dopadl ministrův stopstav je i most v části BohumínaSkřečoni. Lidé tam uvažují i o protestní petici.

Andrea ČÁNOVÁ:
Tady ve Skřečoni jsou lidé z rozhodnutí ministra Bárty zoufalí. Nevědí, jak dlouho budou muset chodit po provizorní lávce, i jak zvládnout neúměrné dopravní přetížení.

osoba:
Jeden den tu je ministr a nic, a za tři dny už jsme jako odpojeni.

osoba:
Já nevím, kde budeme chodit v zimě ještě, jo, až tady poprší sníh, led, tam je hladko, tam ani na sáňkách.

osoba:
Petici, oni nám zastavili stavbu, jo, a vidíte to sama, ten provoz tady.

Andrea ČÁNOVÁ:
S Vítem Bártou chce ještě jednat ministr životního prostředí. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Zemědělce čekají úspory

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
I zemědělce čekají úspory. Na dotacích letos získají ve srovnání s loňskem o 740 milionů korun méně. To je dopad plánovaných vládních škrtů. Šetřit bude na svém provozu i samotné ministerstvo.

Václava VAŘEKOVÁ:
Jedna miliarda a téměř 300 milionů korun, tolik peněz musí do konce roku uspořit ministerstvo zemědělství. Šetřit bude na mzdách, správních a provozních výdajích. A o 2,5 procenta meziročně klesnou dotace.

Ivan FUKSA, ministr zemědělství:
Ty úspory budou velmi složité a budou velmi těžké, dotknou se všech, jestli se skutečně mají dotknout každé české rodiny, tak se musí dotknout i zemědělců.

Václava VAŘEKOVÁ:
Zdůvodnil své kroky ministr zemědělství Ivan Fuksa. Podle ředitele Okresní Agrární komory v Olomouci Miloše Porče ale nižší dotace zhorší konkurenceschopnost našich zemědělců.

Miloš PORČ, ředitel Okresní Agrární komory v Olomouci:
Ty 2,5 procenta, i když to objemově nezní jako nějaká velká částka, tak objektivně to znamená mnoho.

Václava VAŘEKOVÁ:
Václava Vařeková, Radiožurnál.

V noci na dnešek zasáhla Prahu nebývale silná bouřka

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V noci na dnešek zasáhla Prahu nebývale silná bouřka. Kroupy někde dosahovaly téměř velikosti tenisového míčku. Škody tak hlásí především majitelé aut. Pojišťovny už mají oznámení za stovky milionů korun.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Rozbitá čelní skla a střechy aut. To jsou nejčastější škody, které po nedělní bouřce hlásí klienti pojišťoven. Jen Kooperativa jich během dne zaznamenala přes dva tisíce, další se pak týkaly rozbitých oken a střech domů. Celková výše škod už přesáhla 80 milionů korun. Kooperativa ale očekává, že škody budou během týdne ještě přibývat. Přes dva tisíce nahlášených škod evidovala také Česká pojišťovna. Generali naopak tvrdí, že k dnešnímu dni jich má zatím desítky. Martina Spěváčková, Radiožurnál.

Nebezpečné bouřky by se teď měly přesunovat na východ republiky

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Nebezpečné bouřky by se teď měly přesunovat na východ republiky, proto jsme v živém spojení s Janem Havelkou z Českého hydrometeorologického ústavu. Dobrý podvečer.

Jan HAVELKA, Český hydrometeorologický ústav:
Dobrý odpoledne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řekněte, jak moc je pravděpodobné, že i Moravu zasáhne takové množství deště a krup jako v noci Prahu?

Jan HAVELKA, Český hydrometeorologický ústav:
No, takové síly bych určitě to neočekával, ale nějaké přeháňky, bouřky budou, ve východních Čechách, Českomoravského vrchovině a zejména v oblasti Moravskoslezského kraje. Očekáváme, že tam ojediněle může napršet 10 až 20 milimetrů srážek za 24 hodin. Mohou se zde objevit i nějaké kroupy či nárazy větru kolem 30 metrů za sekundu. No, a co vod týče, neočekáváme žádné větší zvedání hladin toků.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tolik tedy meteorolog Jan Havelka. Děkujeme.

Jan HAVELKA, Český hydrometeorologický ústav:
Pěkný den.

Novým náměstkem ministra financí se stal bývalý ministr obrany Martin Barták

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Novým náměstkem ministra financí se ode dneška stal bývalý ministr obrany Martin Barták. Ten ve funkci vystřídal Jana Mládka z KDUČSL, kterého ministr Kalousek odvolal minulý týden v pátek. Podle Kalouska je Barták pro práci náměstka vhodným kandidátem.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
Já jsem docela rád, že jsem získal do týmu člověka, který je nepochybně kompetentní v otázkách rozpočtu organizačních složek státu, ale také vzhledem k tomu, na jaké bude pracovat pozici, tak je potřeba, aby ten člověk byl prověřen na stupeň tajné. A pan náměstek Barták má z letošního jara českou prověrku Národního bezpečnostního úřadu na stupeň tajné, takže se mi do týmu velmi hodil.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Barták bude ve funkci zodpovídat za veřejnou správní kontrolu, audit prostředků z fondu Evropské unie a finanční analytický útvar ministerstva financí.

Autodrom v Brně má problémy

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jako ztrátový podnik hodnotí pořadatelé závod mistrovství světa silničních motocyklů, přestože o víkendu přilákal do Brna rekordních 238 tisíc diváků. Bez státní podpory bude podle nich jen velmi těžké pořádání prestižního podniku nadále udržet.

Eva KÉZROVÁ:
Podle jednoho ze spolumajitelů Masarykova okruhu Karla Abrháma staršího dělá velká cena obrovskou reklamu České republice. A proto by na ni, podobně jako v jiných zemích, stát měl přispět.

Karel ABRHÁM starší, spolumajitel Masarykova okruhu:
Ty poplatky se natolik zvedají, že my asi už to neufinancujeme, ty závody jsou prodělkový, velice prodělkový. A my si klademe otázku, proč všichni kolem nás od hotelů, restaurací, státu, benzinek mají vydělávat, a my, kteří to pořádáme, máme prodělávat.

Eva KÉZROVÁ:
Aby Velká cena silničních motocyklů zůstala v Brně, bude podle Abrháma nutné zřejmě omezit jiné závody mistrovství světa.

Karel ABRHÁM starší, spolumajitel Masarykova okruhu:
My se snažíme udržet Grand Prix, ale další mistrovství světa zřejmě vypustíme.

Eva KÉZROVÁ:
A tak by v Brně mohl chybět světový šampionát superbiků, cestovních vozů či Grand Turismo. Eva Kézrová, Radiožurnál.

Šest milionů dětí v Pákistánu ohrožuje podvýživa a nemoci, které se šíří vodou

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Šest milionů dětí v Pákistánu ohrožuje podvýživa a nemoci, které se šíří vodou. Dnes před tím varoval koordinátor humanitární pomoci OSN. Pákistán sužují ničivé záplavy už více než dva týdny a živel postihl přes 20 milionů lidí. Ti si stěžují, že vláda pomoc postiženým nezvládá.

Jaromír MAREK:
Velké nebezpečí představuje cholera a další nemoci, které se šíří vodou. I když pákistánské úřady zatím nezaznamenaly větší počet onemocnění, OSN už připravuje stanová města, kde by nemocní našli útočiště.

Tomáš KOCIAN, společnost Člověk v tísni:
Já jsem slyšel o prvních případech cholery na severu země, samozřejmě v takové situaci ta epidemická vlna samozřejmě hrozí.

Jaromír MAREK:
Říká Tomáš Kocian ze společnosti Člověk v tísni, který koordinuje českou pomoc přímo na místě. UNICEF také rozdává dětem sušenky se zvýšeným obsahem kalorií, aby předešel podvýživě. Jaromír Marek, Radiožurnál.

Výrobce stíhaček Gripen čelí dalšímu podezření z korupce

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ve Švédsku přibývají indicie zesilující podezření z korupce v případu prodeje švédských stíhaček Jas39 Gripen do jiných zemí. Podle čerstvých údajů veřejnoprávního švédského rozhlasu měl výrobce Gripenů, firma SAAB, vyplatit v přepočtu nejméně 125 milionů českých korun jednomu jihoafrickému prostředníkovi s kontakty na vysoké politiky, a to při vůbec prvním exportu Gripenů do Jihoafrické republiky.

Tomáš SNIEGOŇ:
Švédský rozhlas se opírá o tajnou zprávu britské policie, která pro podezření z korupce vyšetřuje zejména partnerskou společnost SAABu, britskou zbrojovku BAE Systems. Výplaty vysokých částek jihoafrickým směrem se přes společný podnik firem SAAB a BAE uskutečnily mezi lety 2003 a 2005, tedy až s několikaletým zpožděním po podepsání kontraktu o prodeji Gripenů na jih Afriky. Vyšetřování domnělých úplatků kolem prodeje Gripenů bylo vloni ve Švédsku zastaveno. Podle tehdy vedoucího státního zástupce to ovšem nebylo proto, že by obchod proběhl čistě, ale proto, že se složité toky peněz nepodařilo jednoznačně spojit s konkrétními adresáty. Ze Švédska pro Radiožurnál Tomáš Sniegoň.

Izraelské ambasády začaly bojkotovat pracovníky Mosadu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Na zahraničních zastoupeních Izraele se rozhořel bezprecedentní spor mezi jejich pracovníky. Zaměstnanci ministerstva zahraničí začali bojkotovat agenty tajné služby Mosad, kteří na diplomatických misích ve světě působí, informuje o tom izraelský deník Haarec. Spor rozpoutala cesta premiéra Netanjahua do Řecka, tu odstartoval právě dnes.

Břetislav TUREČEK:
Netanjahu odletěl vylepšovat vztahy s Aténami poté, co znatelně ochladly vazby mezi Izraelem a odvěkým rivalem Řeků, tedy Tureckem. Strategický tah ale spustil nebývalou válku mezi samotnými Izraelci. Pracovníci ministerstva zahraničí stávkují za vyšší platy, a proto se ambasáda v Aténách odmítla podílet na přípravě Netanjahuovy návštěvy. Úřad vlády tedy k zajištění cesty povolal agenty Mosadu. Diplomatičtí úředníci ale špióny vnímají jako stávkokaze a začaly je bojkotovat. Ambasády přestaly činitelům Mosadu platit školné pro jejich děti a další podobné výdaje. Dokonce prý zvažují, že nebudou lidem z rozvědky dávat ani výplatu. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Jeruzalém.

Policisté odkrývají v Dobroníně na Jihlavsku masový hrob

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Policisté odkrývají v Dobroníně na Jihlavsku masový hrob asi 15 zavražděných Němců. K tragédii, kdy skupina dobronínských obyvatel údajně brutálně pobila německé starousedlíky určené k odsunu, došlo v lokalitě zvané Budínka před 65 lety.

Hana MIKULINCOVÁ:
Případ vyšetřuje policie od srpna loňského roku na základě trestního oznámení českého novináře a německé spisovatelky Hermy Kennelové. Pokračuje hlavní vyšetřovatel případu Michal Laška.

Michal LAŠKA, hlavní vyšetřovatel případu:
Veškeré kosterní pozůstatky, ale i zbytky oděvů budou převezeny na Archeologický ústav do Brna, kde budou odebrány vzorky pro stanovení profilu DNA a naším cílem je samozřejmě identifikace těchto obětí, budeme muset najít i jejich potomky a odebrat i jim vlastně vzorky DNA.

Hana MIKULINCOVÁ:
Vyslýchání svědků na české straně je podle vyšetřovatele velmi obtížné.

Michal LAŠKA, hlavní vyšetřovatel případu:
Z přímých svědků z května roku 45 je podle mého názoru pouze jeden jediný člověk. Jestli padne nějaké obvinění, je otázka velmi předčasná.

Hana MIKULINCOVÁ:
Pro Radiožurnál Hana Mikulincová, Dobronín na Jihlavsku.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A jaká jsou témata následujících minut? Jsou kostry nalezené na Jihlavsku důkazem vražd Němců, ke kterým údajně došlo po 2. světové válce? Smíří se zemědělci s krácením dotací? A věří Pákistánci, které postihly ničivé povodně, že vláda dělá opravdu všechno, co může, aby jim pomohla?

Jsou kostry nalezené na Jihlavsku důkazem vražd Němců?

Jan BUMBA, moderátor:
Jde o nález, který by mohl znovu rozvířit diskusi o tom, co se dělo v Československu těsně po 2. světové válce. Totiž o krutostech, jimž byly na řadě míst vystaveni obyvatelé německé národnosti. Dnes policie oznámila, že u Dobronína na Jihlavsku našla kosterní pozůstatky a zbytky ošacení na místě, kde byla údajně v květnu 45 zavražděna skupina německých civilistů před tím, než měli být odsunuti z republiky na základě takzvaně Benešových dekretů. Podnět k vyšetřování dávného incidentu dal státnímu zastupitelství už více než před rokem jihlavský publicista a badatel Miroslav Mareš. Dobrý den.

Miroslav MAREŠ, jihlavský publicista, badatel:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Mareši, nejprve co tedy policisté na louce Budínka u Dobronína nalezli nebo odkryli?

Miroslav MAREŠ, jihlavský publicista, badatel:
Já jsem měl možnost sledovat dneska policejní vyšetřování a viděl jsem, viděl jsem nález dvou lidských kostí.

Jan BUMBA, moderátor:
Na základě čeho policisté hledali ten možný masový hrob právě na tomto místě?

Miroslav MAREŠ, jihlavský publicista, badatel:
Zhruba před 15 měsíci na jaře loňského roku jsem seděl u Internetu a na německé Wikipedii jsem po zadání názvu, německého názvu obce Dobronín, čili Dobrenc, na mě vyběhl odkaz dokumentace masové vraždy nebo hromadné vraždy u Dobronína 19. května 1954, z čehož jsem samozřejmě byl překvapený, protože podobná informace, nic o tom nikdo nevěděl v České republice, nebyla o tom jakákoliv zpráva, nebyla o tom žádná zmínka, nebylo o tom zkrátka nic, ale ta zpráva na německém Internetu v německém jazyce byla velice přesvědčivá, byly tam, byly tam odkazy, jména, jména údajných obětí a bylo to, bylo to velmi důvěryhodné.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená tedy, že policisté pátrali na tomto místě na základě vašeho typu?

Miroslav MAREŠ, jihlavský publicista, badatel:
Já jsem, já jsem se tu zprávu snažil samozřejmě ověřit, ověřil ..., byl jsem v kontaktu s paním Hermou Kennel, která o tom zpracovala, zpracovala knihu, zase pouze v německém jazyce, potom mě kulturní spolky zkontaktovaly s rodinnými příslušníky, my těch obětí, kteří mi k tomu zaslali svoje stanovisko nebo prohlášení notářsky ověřené a s tímto prohlášením jsem se vydal někdy na konci, na konci srpna loňského roku na jihlavské státní zastupitelství, které ten případ otevřelo.

Jan BUMBA, moderátor:
Co se tam tedy, pane Mareši, podle dostupných informací v květnu 45 odehrálo?

Miroslav MAREŠ, jihlavský publicista, badatel:
S největší pravděpodobností tam došlo k blíže neurčenému, neurčenému násilí vůči skupině, skupině obyvatel německé národností z okolních vesnic.

Jan BUMBA, moderátor:
Co mohlo být důvodem k takové akci, k vraždění místních Němců a právě na tomto místě.

Miroslav MAREŠ, jihlavský publicista, badatel:
To v tuhle chvíli nevíme a je to, je to dost velká, dost velká záhada, leč nicméně povedla se mi jedna, jedna věc, kdy vlastně publicista David Vondráček se s televizní kamerou rozjel do Německa za synem jednoho z těch údajně, údajně zabitých a podařilo se mu natočit svědectví syna jednoho z těch zabitých, kteří by měli být na Budínce.

Jan BUMBA, moderátor:
A všechno se to tedy opírá o svědectví příbuzných těch obětí?

Miroslav MAREŠ, jihlavský publicista, badatel:
Všechno se to opírá o svědectví příbuzných, příbuzných těch obětí, které bylo zpracováno v té dokumentační zprávě, která je v německém jazyce na německém Internetu nebo na německé Wikipedii a která je potom knižně zpracována v románu Bergersdorf Hermy Kennelové.

Jan BUMBA, moderátor:
Víte, jak to má teď pokračovat dál, teď myslím tedy policejní vyšetřování, policie má také vyslechnout potomky obětí, kteří žijí v Německu?

Miroslav MAREŠ, jihlavský publicista, badatel:
Já se domnívám, že tenhle ten, tenhle ten krok bude následovat, stejně tak jako by mělo následovat odběr, odběr vzorků DNA, aby bylo možné ty lidi alespoň identifikovat a potvrdit informace, informace německých příbuzných, že ti lidé tam opravdu jsou.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že za tyhle činy by mohl být ještě někdo potrestán.

Miroslav MAREŠ, jihlavský publicista, badatel:
To je otázka pro státního zástupce, prostě otázka na státní zastupitelství, já jsem tenhle ten případ neotvíral s tím, že by někdo měl být potrestán, ale spíš s tím, aby se potvrdila nebo vyvrátila historická pravda, to znamená, zdali je pravda to, co němečtí občané říkají, že se mělo stát v okolí Dobronína, kde měly být německé vesnice.

Jan BUMBA, moderátor:
Jihlavský novinář a badatel Miroslav Mareš, děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Miroslav MAREŠ, jihlavský publicista, badatel:
Na shledanou.

Smíří se zemědělci s krácením dotací?

Jan BUMBA, moderátor:
V souvislosti se šetřením, ke kterému se přihlásila vláda Petra Nečase, už slyšeli špatné zprávy policisté, zdravotníci nebo stavaři a dnes také zemědělci. Ve srovnání s loňskem klesnou dotace o 740 milionů korun. Celkem potřebuje ministr Ivan Fuksa ušetřit více než miliardu 200 milionů, zemědělci podle očekávání protestují. Ministr Fuksa ale říká, že i přes krácení dotací by se neměli farmáři propadnout do ztráty, a to díky vyšším výkupním cenám. Ve studiu vítám Miroslava Jirovského, předseda Zemědělského svazu České republiky. Dobrý den.

Miroslav JIROVSKÝ, předseda Zemědělského svazu České republiky:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Jirovský, asi jste tušili, že na krácení dotací v rámci celkového šetření dojde, nebo bylo to překvapení pro vás?

Miroslav JIROVSKÝ, předseda Zemědělského svazu České republiky:
A tak to krácení bylo především překvapivé v tom, že se přišlo s dalším krácením proti tomu, co bylo předjednáno, když pan ministr Kalousek a vláda rozhodli zmrazit platby topup o 90 milionů. Nyní se přišlo s dalším krácením, ale je to o to víc závažnější, že ta částka by měla klesat znovu u topupu a podle rozhodnutí, jak bylo řečeno na tiskové konferenci, o dalších 420 milionů korun.

Jan BUMBA, moderátor:
Ne všichni se v tom vyznají, topupy, to jsou ty platby, které dává český stát jako dorovnání evropských dotací?

Miroslav JIROVSKÝ, předseda Zemědělského svazu České republiky:
Které slíbil český stát dát zemědělcům na dorovnání v rámci udržení konkurenceschopnosti s evropskou patnáctkou.

Jan BUMBA, moderátor:
Tyhle ty peníze, o kterých dnes je řeč, těch 740 milionů korun, to už jsou peníze, se kterými zemědělci napevno počítali?

Miroslav JIROVSKÝ, předseda Zemědělského svazu České republiky:
Já můžu říct, určitě že ano, protože nám jde o každou korunu, ono totiž co říkal pan ministr, jak vzrostly ceny obilovin, ono to není tak úplně pravda, my máme před sebou statistiku, která uvádí, že za uplynulých 6, 7 měsíců ceny potravinářské pšenice klesly o 120 korun, ječmen krmný klesl o 120 korun, a sladovnický ječmen o 600 korun na jedné tuně.

Jan BUMBA, moderátor:
A jak je možné, že slyšíme tak rozdílné údaje, protože pan ministr Fuksa mluvil o tom, že právě potravinářská pšenice prý je o více než 40 procent dražší než loni řepka o skoro 30 procent.

Miroslav JIROVSKÝ, předseda Zemědělského svazu České republiky:
To je v současné době, já mluvím o uplynulých sedmi měsících, a v současné době takto vyskočila, ovšem to není ještě prodáno, ty prodeje jsou před námi, uvidíme, jaký bude vývoj a s těma nemůžeme počítat. Když to vezmeme statisticky, tak jestliže uvážíme, že 6, 7 měsíců je víc jak polovina roku, tak i kdyby v tomhle následujícím období ty ceny vzrostly, byť třeba na úroveň 4 tisíce za tunu, tak ten průměr za celý rok se bude pohybovat někde těžko na úrovni nad 10 procent, nad loňskou úrovní, ale loni byly ceny mimořádně nízké, došlo k poklesu o 24 procent, a to tu ekonomiku minulého roku nelze spojovat prostě s porovnáním na letošní rok.

Jan BUMBA, moderátor:
Jinými slovy, tedy nemyslíte si, že by ten propad na straně dotací mohly kompenzovat vyšší příjmy z prodeje?

Miroslav JIROVSKÝ, předseda Zemědělského svazu České republiky:
Částečně by mohly, ale my si musíme uvědomit, že sklizeň obiloviny bude podstatně nižší, než byla loni, my dneska odhadujeme v rámci toho, že o 6 procent klesla plocha obilovin a výnosy vlivem výkyvu počasí, které jsou před námi, klesnou tak o 10, o 11 procent, takže celkový pokles produkce bude o nějakých 15, 17 procent, to je velmi silné číslo na to, aby to ekonomiku udrželo, ale navíc ...

Jan BUMBA, moderátor:
To nepochybně je zásadní položka, ale zase ministr Fuksa řekl, že část úspor v těch dotacích bude vázána na vývoj sklizně, takže to možná je možné brát jako příslib, že když bude opravdu zle v souvislosti s počasím, takže se možná nějaké peníze najdou, nebo ne?

Miroslav JIROVSKÝ, předseda Zemědělského svazu České republiky:
Pro nás by bylo zajímavá jak významná část, tak kde na ní budou zdroje, ale já jsem nedokončil to obilí, to obilí ... daleko větší ztráty máme v propadu kvality, protože sklizeň, která byla do 7. srpna, ve své podstatě byla v dobré kvalitě, ale po těch deštích ve své podstatě došlo k porůstání již obilí a sklizeno bylo teprve 50 procent množství potravinářské pšenice a 50 procent sladovnického ječmene. Ta další sklizeň bude podstatně horší.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Jirovský, ale jsou ty hle škrty, které dnes oznámil ministr Fuksa, je to opravdu tak zásadní položka, samozřejmě jsou to stovky milionů, je to velká částka, ale celkově se vyplácí zemědělcům skoro 29 miliard, není to skutečně, nechci říct zanedbatelná, ale malá část v tom celkovém rozpočtu?

Miroslav JIROVSKÝ, předseda Zemědělského svazu České republiky:
Ale my jsme přijali podmínky společné zemědělské politiky, kde právě stát dorovnává významnou část příjmu zemědělcům vzhledem k tomu, aby nezvyšoval tak silně ceny potravin, a to jsme přijali a tím prostě musíme to také respektovat. A k tomu, abychom se srovnali se zeměmi okolními, Německem, Rakouskem, tak proto ten stát, aby tu naší konkurenceschopnost udržel na tyto podklady, slíbil a také dával. A jinak bych ještě dodal, vždyť je to i součástí vládního prohlášení této vlády, že bude tyto částky dorovnávat.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň není ale jaksi principiálně chyba spoléhat se na dotace?

Miroslav JIROVSKÝ, předseda Zemědělského svazu České republiky:
Principiálně jsme vstoupili do Evropské unie. A v Evropské unii všichni stávající, nebo respektive evropská patnáctka jsou na tom závislé a podnikají s podstatně většíma dotacema, než podnikáme my a my se jim musíme přiblížit, ale vzhledem k tomu, že ty zdroje tak velké nemáme, tak se nám to zatím projevuje tím, že nám klesá produkce.

Jan BUMBA, moderátor:
A bez dotací prostě český zemědělec existovat nemůže?

Miroslav JIROVSKÝ, předseda Zemědělského svazu České republiky:
Bez dotace evropský zemědělec, občan Evropské unie nemůže existovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Předseda Zemědělského svazu České republiky Miroslav Jirovský. Já vám děkuji, že jste přišel, děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Miroslav JIROVSKÝ, předseda Zemědělského svazu České republiky:
Na shledanou.

Poznámka Petra Fischera

Jan BUMBA, moderátor:
Poznámku Ozvěn dne napsal dnes Petr Fischer, vedoucí kulturní redakce České televize, zamýšlí se nad tím, co by pro další působení Ústavu pro studium totalitních režimů mohl znamenat dnešní nástup nového ředitele, bývalého mluvčího biskupské konference Daniela Hermana.

Petr FISCHER, vedoucí kulturní redakce České televize:
Je třeba více než teoretické bádání, svěřil se nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman. Naznačil tak, že zkoumání minulosti bez veřejného probírání výsledků, tedy jakési studium pro studium nemá smysl. Studium soustředěná pozornost na fungování a provoz českých totalitních režimů má smysl jedině, když ovlivní dění ve společnosti, tedy když společnost bude i tu nejméně příjemnou minulost brát jako živou věc. Daniel Herman tím píchnul do sršního hnízda. Od vzniku ústavu je právě v interpretaci slova studium největší politický spor. Sociální demokraté a komunisté vidí v Ústavu pro studium kladivo na levicové čarodějnice a nejraději by ho zrušili, případně uzavřeli za neprůchodné stěny předstírané odbornosti, jejímž skutečným cílem je snaha zapomenout. Pravicoví politici chápou ústav jako prostředek k oživení antikomunismu, jenž má pomoci ke zkratovité dehonestaci každého socialisticky laděného názoru komunistickou nálepkou. Nový ředitel se musí vyhnout oběma extrémům a zbavit tak Ústav pro studium totalitních režimů pověsti nástroje stranické politiky. Ústav ale musí zůstat v silném smyslu politický, musí vyrůstat spotřeby sebereflexe společenství, které se bez přiznání starých vin nehne z místa a jeho minulost se bude dál vracet jako noční můra. Je to vidět i na veřejných diskusích o životě v totalitě. Umíme se ideologicky přesvědčit, co bylo špatné, ale už se nedostaneme k tomu, proč a jak toto zlo žije dál uvnitř společnosti, jak a v co se přetvořilo v její kolektivní /nesrozumitelné/, v jejím myšlení, v nových ideologiích. Daniel Herman má jako bývalý kněz blízko k empatickému přístupu k minulosti. Umí otevřeně hovořit o starých křivdách a vinách a přitom používat pojmy jako odpuštění nebo pochopení. Předvedl to i sám na sobě, když se nedávno přiznal, že v roli katolického kněze dlouhodobě porušoval celibát, což ho postupně vedlo k žádosti o laicizaci, čili o jakési propuštění ze služeb církve. Otevřenost a citlivost jsou přesně ty vlastně, které nový ředitel ústavu v roli komunikátora výsledku studia bude nejvíce potřebovat. Odbornou kvalitu bádání by měla zajistit pevná vnitřní pravidla, s nimiž pomůžou historici a úředníci. Hlavním úkolem ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů přece není provoz a administrativa, nýbrž přesvědčování ostatních o smyslu studia, které umí z minulosti udělat přítomnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává Petr Fischer z České televize.

Záplavy v Pákistánu

Jan BUMBA, moderátor:
Umíráme hlady a nikdo se ani neukázal, aby nám pomohl, řekl reportérům jeden ze stovek pákistánských vesničanů, kteří v noci na dnešek v provincii Pandžáb pálili pneumatiky a skandovali pryč s vládou. Úřady je prý nechaly na holičkách, když jejich domy a pole zničily nejhorší záplavy za skoro 100 let. Povodně zasáhly oblast, kde žije asi 20 milionů lidí, vyžádaly si asi 1600 obětí na životech a protesty zažil dnes i jih země, kde stovky rozzlobených Pákistánců zablokovaly hlavní silnici v provincii Sint. V jedním hlavním městě Karáčí je reportér České televize Pavel Vondra. Dobrý večer.

Pavel VONDRA:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste, Pavle, dnes natáčeli v Sintu, zachytili jste také tu frustraci obyvatel, zlost na vládu?

Pavel VONDRA:
Já musím říct, že /nesrozumitelné/, vlastně jsem byl až překvapen, to jsem samozřejmě očekával, protože se proslýchalo, že vláda prezidenta Zardárího čelí ostré kritice, ale vlastně kdekoliv se natáčelo, třeba v uprchlických táborech nebo v těch postižených místech, byla tam řada míst, tak tam vlastně lidé si výslovně nestěžovali, naopak říkali, že jsou vděční za to, že dostávají potraviny, mají léky, takže mi přijde, že možná ta kritika směřuje ze strany zapřísáhlých /nesrozumitelné/ prezidenta Zardárího a že se možná /nesrozumitelné/, protože v Pákistánu prostě se média dělí na stoupence a odpůrce a samozřejmě Zardárí má spoustu zarytých kritiků a když třeba ta spokojenost s tím jako prezidentem je malá, tak si myslím, že lidé chápou, že vláda dělá, v podstatě armáda vlastně bere většinu peněz ze státního rozpočtu, takže by se armáda snažila, civilní vláda /nesrozumitelné/ rozděleno.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale vypadá to tedy tak, že vláda skutečně dělá co může a že pohroma je prostě příliš rozsáhlá?

Pavel VONDRA:
Já se obávám, že přesně tak to je, vlastně to trochu vyplývá z toho /nesrozumitelné/. Nezaznamenal jsem tam vůbec žádnou laxnost, koneckonců prezident Zardárí si /nesrozumitelné/, který mu byl vyčítán, svého /nesrozumitelné/, jde o to, že to je prostě katastrofa takového rozsahu, že i Pákistán za dobu své samostatné existence nezažil. A myslím si, že by měl problém zajistit blahobyt 20 milionů lidí, kteří přišli o všechno, /nesrozumitelné/ samozřejmě čelí obrovským ekonomickým problémům, vůbec jí není co závidět, takže ...

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik z pákistánského Karáčí reportér České televize Pavel Vondra. Děkujeme za rozhovor. Velice se omlouváme posluchačům za horší kvalitu telefonického spojení.

Rozhodnutí ministra dopravy zastavit některé velké silniční stavby platí

Štěpánka ČECHOVÁ:
Rozhodnutí ministra dopravy Víta Bárty zastavit některé velké silniční stavby v Moravskoslezském kraji platí. Nepřemluvili ho ani zástupci obyvatel severní Moravy a Slezska, kteří za ním dnes přišli. Vadí jim, že ze čtyř zcela zastavených projektů jsou tři právě v jejich kraji. Označili to za nekoncepční postup a vyzvali ministra, aby se lépe seznámil s problematikou regionu a s dopadem rozhodnutí na životní prostředí. Ministr Bárta po jednání znovu zopakoval, že je to jediné řešení, jak může resort ušetřit.

Vít BÁRTA, ministr dopravy:
Ty jednání, které jsem vedl minulý týden, byly pod značným časovým tlakem a že nebylo možno s jednotlivými kraji se setkávat a vysvětlovat, proč zastavujeme stavby v tom konkrétním rozsahu, nicméně stojím si za tím, že to řešení, které jsme učinili a opravdu nejméně špatné řešení /nesrozumitelné/ špatných řešení, který jsme měli k dispozici.

Plošné testování znalostí dětí

Štěpánka ČECHOVÁ:
Plošné testování znalostí dětí v pátých a devátých třídách odstartuje už příští rok na podzim. Testy by měly přinést informace o kvalitě dané školy.

Klára BÍLÁ:
Z jakých předmětů budou děti zkoušky skládat, ještě není jasné. Nejdříve se určí standard, co musí dítě umět do páté a deváté třídy. Výsledek by měl podle ministra Dobeše vzejít z diskuse s učiteli.

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Nastaví se ty oblasti a v nich ty klíčové kompetence, co by měl žák, aby dosáhl standardních vědomostí, umět. Tohle bude široká diskuse. Já chci, aby se o tom bavili učitelé. Já to vyslechnu, pak já k tomu řeknu nějaký svůj názor a pak to může být nějaký konsensus.

Klára BÍLÁ:
Po diskusi pak bude ministerstvo intenzivně připravovat testy, bude na to mít půl roku. Klára Bíla, Radiožurnál.

Američtí a jihokorejští vojáci zahájili válečné hry

Štěpánka ČECHOVÁ:
Spojené státy a Jižní Korea zahájily jedno z největších vojenských virtuálních cvičení na světě. Počítačově řízených manévrů se účastní na 90 tisíc příslušníků armád z obou zemí. Podle Soulu jde o další z reakcí na pokračující severokorejské provokace a potopení korvety Čchonan v březnu letošního roku. Pchjongjang i tentokrát varuje před možnou odvetou.

Robert MIKOLÁŠ:
Cílem takzvaných válečných her, které potrvají deset dní, je zlepšení obranné strategie. Manévrů, které se konají pravidelně už od roku 1975, se letos účastní nejvíce vojáků v historii, celkem 86 tisíc, z toho 56 tisíc jihokorejských a 30 tisíc amerických. Podle Severní Koreje jde o nácvik invaze, režim Kim Čongila zároveň pohrozil Spojeným státům a Jižní Koreji nemilosrdným protiútokem. Soul i Washington obviňují armádu KLDR z odpovědnosti za březnové potopení jihokorejské korvety Čchonan, kdy po zásahu torpédem zahynulo 46 námořníků. Pchjongjang ale toto tvrzení označuje za vykonstruovanou lež. Robert Mikoláš, Český rozhlas, východní Asie.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte v následujících minutách? Přispěly by reflexní vesty výrazně ke zvýšení bezpečnosti motocyklistů? Jak je koordinována pomoc lidem v severních Čechách po povodních. A připravenu máme také reportáž z mistrovství záchranářských psů.

Povinné reflexní vesty pro motocyklisty

Jan BUMBA, moderátor:
27 mrtvých, na tomto hrozivém číslo se zastavila statistika obětí dopravních nehod z řad motocyklistů, kteří přišli o život v červenci v letošního roku. Je to nejvíc za poslední 3 roky. Podle odborníků se na fatálních nehodách často podílí i ta skutečnost, že ostatní řidiči motorkáře prostě přehlédnou, takže pomohlo by, kdyby motocyklisté třeba i povinně nosili reflexní vesty? Můžete se také zapojit na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz, můžete nám napsat i SMS ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Ve studiu ředitel dopravní policie Leoš Tržil. Dobrý den.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Pěkné odpoledne.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonu je Jan Spousta z motorkářského sdružení Mototour. Dobrý den přeji i vám.

Jan SPOUSTA, motorkářské sdružení Mototour:
Dobrý večer, zdravím posluchače rádia Český rozhlas 1 Radiožurnál.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tržile, vy jste mluvil o nutnosti zviditelnit motocyklisty, a pak se někde v novinách objevilo, že byste je proto chtěl obléct do reflexních vest a jinde zase, že takto razantně úplně to řešit nechcete. Tak, jak to je s těmi vestami, budete usilovat o povinné reflexní vesty pro motorkáře?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já si myslím, že to je ještě přehnaný závěr. My jsme měli tiskovou konferenci vyhodnocení července a pravdou je v tom, že těch 27 usmrcených motorkářů není a nebylo způsobeno jenom chybou motorkáře, ale v řadě případů to byly dopravní nehody, kdy motorkáři nebyla dána přednost v jízdě. A při tiskové konferenci jsme řešili i vlastně, co za tím je, jakým způsobem zviditelnit motorkáře. A ze strany některých novinářů padl dotaz, jestli by pomohly reflexní vesty. A vím o takové aktivitě na Brněnsku, kdy se vyhlašuje kampaň, motorkáři mají reflexní týden a týden jezdí ve vestách. Takže jsem říkal, zrovna tento příklad, já říkám, a třeba možná by reflexní vesty mohly jakýmsi způsobem napomoct, nicméně neříkám, že to je to, to správné ...

Jan BUMBA, moderátor:
Že byste to chtěl přímo nějak ukotvit v zákoně, to ne?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Čili to si myslím, že asi není. Já si myslím, že v této oblasti z hlediska toho zviditelnění motorkářů je to opravdu na odbornou diskusi, včetně diskuse s motorkáři, jakým způsobem je opravdu zviditelnit, jestli je to používání reflexních prvků třeba i na motocyklu, nebo používání reflexních prvků, většího množství reflexních prvků na kombinézách a na těch oděvech, který motorkáři mají a tak dále, a tak dále. Pravdou je v tom, že se potkáte dneska, nebo potkáte v silničním provozu na dálnicích třeba motorkáře, kteří jezdí v reflexních vestách a jsou to cizinci, to znamená, přece jenom ta reflexe, ta viditelnost těch motorkářů je, je ...

Jan BUMBA, moderátor:
Je to prostě užitečná věc, ať už v zákoně nebo ...

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Rozhodně neuškodí, ale neříkám, že by musela být přímo povinná.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Spousto, dokážete si představit, že by se motorkáři, třeba členové vašeho klubu, dobrovolně navlékli do reflexních vest?

Jan SPOUSTA, motorkářské sdružení Mototour:
No, tak já si to teda asi tak nějak úplně nedokážu představit, ale neříkám, že to je špatně, ale třeba věřil bych tomu třeba v noci, jo, nebo při nějaký špatný viditelnosti, protože například ve dne to tak toho člověka nezvýrazní, jo, než třeba v noci, jo, když to vezmu z pohledu zepředu, tak motorkář, který jede za plexištítem a je skloněný nad, nad nádrží, tak stejně zepředu není vidět, jestli má reflexní vestu nebo ne.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte tedy, že by to nepřispělo nějak výrazně ke zvýšení bezpečnosti?

Jan SPOUSTA, motorkářské sdružení Mototour:
Já si myslím, že tady by to spíš měl být ten důvod, o kterým už se tady mluvilo, tlačit třeba na výrobce motooblečení, aby zařazovali na bundy a kalhoty reflexní prvky, protože dneska se ty reflexní prvky vyrábějí v mnoha barvách, od bílé až po černou, takže i na ty kombinézy černé až jakékoliv barvy se můžou zařadit a ladili by s oblečením a v případě nasvícení samozřejmě by byly viditelné, no, já si myslím, že první problém byl ten, že vlastně motorkáři byli znevýhodněni tím, že se začalo svítit na silnicích všema, to znamená, i autama i motorkama, no.

Jan BUMBA, moderátor:
Zvláštní, pane Spousto, že právě tohle připomínáte, protože téměř shodný názor nám poslal pan Petr Holan, píše, že vidí lepší řešení, než vestu, v odlišné barvě žárovky, hlavního světlometu, nabízí se žlutá, jakou měla dříve starší francouzská auta, je to dražší, ale určitě efektivnější řešení. Pane Tržile, stálo by to za to, za úvahu třeba skutečně zvolit jinou barvu hlavního světlometu u motorek?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Říkám, je to ... určitě za úvahu to stojí, je to otázka té odborné diskuse, která by k tomu měla být, včetně výrobců motocyklů, co by to obnášelo a tak dále, a tak dále, možná se najde třeba ještě nějaké další jiné, jiné řešení. Já jsem viděl takový návrh, a teď je to opravdu fantazie budoucnosti, kdy na helmě jsou prostě barevná světla, z boku bílá, zepředu bílá, zezadu červená, z boku oranžová, což je opravdu už někde, někde vrchol výmyslu. Ale o té žárovce, o tom světle jsem slyšel, už jsem slyšel i návrh to, že by bylo ještě jedno světlo, které by třeba blikalo, nevím, to si nedovedu, nedovedu představit. Pravdou je v tom, že se taky hodně diskutovala otázka zrušení povinného svícení u jiných vozidel tak, aby se motorkáři zviditelnili, jenomže tady zase statisticky už to bylo několikrát v zahraničí, třeba zrušili povinné denní svícení a zpátky se k tomu vrátili. Ale myslím si, že tady jsou jedna věc, jsou ty reflexní prvky, druhá věc je možná i větší pozornost ze strany těch řidičů, když vyjíždí na hlavní silnici přehlédnou motorkáře, na druhou stranu někdy taky je to o té rychlosti toho motorkáře, který jede rychleji, než předpokládá ten řidič, který vyjíždí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Spousto, vy jste zmiňoval třeba ty možné změny na kombinézách, reflexní prvky, na výbavě, napadá vás ještě něco, nějaký způsob, jak motorkáře na silnicích zviditelnit?

Jan SPOUSTA, motorkářské sdružení Mototour:
Tak, takhle, k tomuhle tomu já bych spíš opravdu říkal na ty reflexní prvky na vestách, když bude ten člověk zepředu, tak i když pojede třeba ta motorka tou vyšší rychlostí po hlavní silnici, tak i když by měl vestu, tak ten řidič automobilu z tý vedlejší stejně tam vjede, protože neodhadne tu rychlost.

Jan BUMBA, moderátor:
A co si myslíte o té jiné barvě světla, pane Spousto?

Jan SPOUSTA, motorkářské sdružení Mototour:
Jiná barva světla, to mě napadlo taky jako, ale záleží samozřejmě na tom, já bych byl klidně pro to, kdyby se u toho udělala nějaká veřejná anketa, ale myslím si, že ta jiná barva světla není špatný nápad. jako jo, pro mě by to bylo rozhodně lepší, než vozit vestu, protože já třeba osobně ve žlutý vestě na tý motorce budu vypadat jak vosa na bonbóně, jo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tržile, podle vašich policejních údajů nejvíce motocyklisté bourají a umírají za pěkného počasí, čím to je?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tak tam hraje roli otázka, proč bourají, jedna věc, to je to, co jsem říkal, řada dopravních nehod, kdy motorkáři nebyla dána přednost na křižovatkách, druhá věc, druhá věc je řada dopravních nehod, kdy nedojde ke střet vozidla, ale je to spíš o tom, že řidič motocyklista nezvládne svůj stroj, průjezd zatáčkama, buďto přejede do protisměru, dostane se mimo komunikaci, nebo dojde k i čelnímu střetu nebo zase na druhou stranu narazí do pevné překážky, protože nezvládne svůj stroj, my jsme o tom dneska měli tiskovou konferenci na ministerstvu dopravy a prostě problém je v tom, že dneska naše autoškoly nejsou schopné, nebo respektive to autoškolství nenaučí řidiče ovládat ten motocykl, protože možná ten rozsah /nesrozumitelné/ takový není, a ty osnovy, které kdysi byly zpracovány na motocykl typu Java 350, už asi dneska těm dnešním motocyklům nevyhovují a bylo by potřeba asi prohloubit to vzdělávání, zejména u těch silnějších kubatur, a tady pomáhají různé motoškoly, které jsou pořádány v rámci různých automotodromů.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Spousto, souhlasíte s tím, že lidé často vyrážejí na silných strojích a přitom ty motorky vlastně nezvládají, že nejsou dostatečně připravení z autoškol?

Jan SPOUSTA, motorkářské sdružení Mototour:
S tím bych i docela souhlasil, já bych u těch autoškol zavedl třeba víc povinných jízd a ještě k tomu původně, jak jste se ptal pana Tržila, tak za pěkného počasí víc nehod, tak to je jasný, protože za pěkného počasí jezdí víc motorkářů, že jo, málo motorkář jede v dešti, že jo.

Jan BUMBA, moderátor:
To vysvětlení mě napadlo, ale přece jen za pěkného počasí, neklouže to a tak dál.

Jan SPOUSTA, motorkářské sdružení Mototour:
To je ale jedno, ale je větší provoz prostě.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Spousto, ještě jedna věc, co se týká zlepšování dovedností řidičských, třeba v rámci vašeho klubu, co byste řekli tomu, kdyby na váš sraz přijeli policisté a prováděli tam nějaké školení bezpečné jízdy?

Jan SPOUSTA, motorkářské sdružení Mototour:
Já bych byl jenom pro. My už jsme dokonce i policisty několikrát takhle využili, ne třeba pro nějaký instruktáže, ale například při těch vyjížďkách, že vlastně policisté na motorkách nám pomáhali při společné hromadné vyjížďkách, jako já jsem jedině pro tady v tom.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tržile, jak vy se díváte na takovou spolupráci s motorkáři?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tak určitě, určitě to má svoje pozitiva, kromě tady této spolupráce řada dopravních inspektorátů organizuje i různá, různé preventivní akce, kdy se dělají velké stany, promítají se, řeší se problematika motorkářů, ukazují se konkrétní příklady dopravních nehod a následků a ty příčiny těch dopravních nehod a myslím si, že to působí hodně preventivně a mnohdy i hodně emočně na ty motorkáře.

Jan BUMBA, moderátor:
Je, pane řediteli, někde ve světě, v Evropě, je nějaká země, která by tento problém zvládla, je nějaká země, kterou byste bral jako vzor, že tak by se mělo postupovat v České republice, pokud jde o zvýšení bezpečnosti motorkářů?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já si myslím, že najdeme řadu států, ale ono to souvisí, souvisí s jednou věcí, a to, že během krátké doby došlo ke změně té motorizace motorkářské veřejnosti Za prvé, k rozšíření. A za druhé, tomu rapidní, k té rapidní obměně toho, těch motocyklů jako takových, podstatně jiné kubatury, podstatně vyšší kubatury, podstatně výkonově na motocykly. A my jsme na to asi nebyli dostatečně připraveni. Když se podíváte ..., druhá věc je otázka vzájemné tolerance, úcty jednoho k druhému, když pojedete, třeba v Itálii pojedete na motocyklu, před váma pojede auto, to auto vám uhne a umožní vám průjezd. Bohužel u nás pojedete na motocyklu a český řidič některý vám tam ještě udělá myšku, aby vám tu jízdu znepříjemnil, jo, takže to je celá, já si myslím, že v prvé řadě to bude o té toleranci těch řidičů.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma děkuji, děkuji za rozhovor. Ředitel dopravní policie Leoš Tržil a Jan Spousta z motorkářského sdružení Mototour.

Jak je koordinována pomoc lidem v severních Čechách po povodních

Jan BUMBA, moderátor:
Nové přívaly deště o víkendu znovu vystrašily obyvatele obcí na severu Čech. Před týdnem postižených prudkými záplavami, čerstvé bouřky, až na výjimky, nenapáchaly takové škody, jako při prvním úderu, jejich dosavadních rozsah dnes Asociace českých pojišťoven odhadla na více než jednu a půl miliardy korun a počítá předběžně s celkem 18 tisíci pojistnými událostmi. K nápravě škod by měly přispět mnohamilionové částky od státu a přidat se chtějí i kraje, jimž se velká voda tentokrát vyhnula. Jakou formou mají pomoci dnes předseda Asociace krajů Michal Hašek, informoval v Liberci. Já teď po telefonu zdravím tamějšího hejtmana Stanislava Eichlera. Dobrý večer.

Stanislav EICHLER, hejtman Libereckého kraje /ČSSD/:
Hezký podvečer z Liberce.

Jan BUMBA, moderátor:
A na druhé lince je také Michael Canov, starosta nedaleké Chrastavy. Dobrý den přeji vám.

Michael CANOV, starosta Chrastavy:
Dobrý večer z Chrastavy.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane hejtmane, prosím, nejprve, jaké podpory od jiných krajů byste se měli dočkat?

Stanislav EICHLER, hejtman Libereckého kraje /ČSSD/:
No, tak samozřejmě já si velmi vážím podpory jaK Asociace krajů, tak jednotlivých krajů, které mimo materiální pomoci, mimo pracovníků jednotlivých složek i dobrovolníků, které se nám posílají, také avizují, že pomohou Libereckému kraji i finančně.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak tu pomoc, pane hejtmane, budete rozdělovat?

Stanislav EICHLER, hejtman Libereckého kraje /ČSSD/:
Tak samozřejmě to je ještě asi předčasné o tom hovořit, my zatím potřebujeme to nejnutnější, tak aby byla zajištěna dopravní obslužnost, tak aby pokračovaly uklízečské práce, aby nedošlo k nějakým hygienickým problémům samozřejmě, protože ty zničené předměty jsou dnes v ulicích /nesrozumitelné/ odvážejí. A co se týče potom odstraňování jednotlivých škod, ve všech 79 postižených městech a obcích Libereckého kraje, tak to samozřejmě nemůžou zvládnout ani obce, ale nemůže to zvládnout ani kraj, tam musí pomoci vláda a musí to vícezdrojové financování.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane starosto Canove, jak myslíte, že byste mohli v Chrastavě využít tuto pomoc, teď myslím tedy pomoc z jiných krajů?

Michael CANOV, starosta Chrastavy:
No, takhle, my jsme dostali od, od kraje čtyři miliony na úhrady těch okamžitých škod a samozřejmě my už jsme ... samozřejmě bohužel už jsme do sedmi milionů, ne tedy proúčtovaných, ale těch, co už jsme vynaložili náklady a ještě se musí doúčtovat, očekávám, že ty náklady na odstranění těch škod půjdou k deseti milionům. Ale to ještě není nic proti tomu, co nás čeká poté, protože pak je vyčíslený ty dlouhodobý škody nebo ty dlouhodobé nápravy a tam to je ve stovkách milionů, ale ne ty okamžité škody, děkuji kraji za to, co nám přispěla, doufám, že se to ještě navýší.

Jan BUMBA, moderátor:
Co momentálně, pane starosto, potřebujete nejnaléhavěji?

Michael CANOV, starosta Chrastavy:
No, dále stroje, stroje, které pomáhají, které pomáhají odklízet to, co ruce nezvládnou, to znamená, ty různý stavební rypadla a tak dále, a tak dále, ty pomáhají teďka odstraňovat prostě ty /nesrozumitelné/ stavebního materiálu, který se všude nahromadil v obrovský spoustě.

Jan BUMBA, moderátor:
My jsme dnes mluvili se starostou Bílého Kostela na Liberecku Jiřím Formánkem, o víkendu tato obec byla znovu zaplavena a pan starosta si trochu stěžoval na to, jak je pomoc rozdělována, že prý se na ně trochu, pardon, že prý se na ně trochu zapomíná, tyto výtky vy nemáte, jste dostatečně viditelní?

Michael CANOV, starosta Chrastavy:
Tak to jako, já se nedivím kolegovi Jirkovi Formánkovi, bojuje za svojí obec o to, aby získala ten ... Bílý Kostel byl opravdu velice poškozen, velice poškozen, ale na druhou stranu nebylo v tom žádný úmysl Libereckého kraje, určitě jako jakkoliv Bílý Kostel poškodit, já jsem přesvědčen, že se ty různé proporce napraví, že tam šlo, buď o nedorozumění nebo prostě o to, že se musí doreagovat na ten vývoj situace.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane hejtmane Eichlere, už jste si to třeba i vyříkali se starostou Bílého Kostela, panem Formánkem, jistě jste zaznamenal tu kritiku, nezapomínáte na jeho obec?

Stanislav EICHLER, hejtman Libereckého kraje /ČSSD/:
Ne, ne, ne, já myslím, že to řekl pan starosta Canov zcela přesně, vůbec to není o tom, že bychom na někoho zapomínali, já jenom zkusím uvést několik čísel, co se týká té okamžité pomoci, která přišla z vlády a vládě za to velmi děkuji, tak prostřednictvím obce s rozšířenou působností, pan starosta, nebo zástupci města obce Bílý Kostel, požadovali 200 tisíc korun, my jsme jim dali na tento rámec 234 tisíc korun, dále dostali 26 tisíc korun z krizového fondu Libereckého kraje, dále jsme přesměrovali některé hotovostní dotace, jak je 50 tisíc korun od vietnamské ambasády v Praze. 30 tisíc od obce Říčná, nasměrovali jsme jim i 400 tisíc korun jako dar obce Stomily, takže vůbec se nedá říct, že na někoho zapomínáme, je to skutečně o komunikaci, já jsem několikrát pana starostu ujišťoval o tom, že to není jenom o financích, že všechny práce, které tam provádí, takže na ně dostatek peněz zbude.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, a prosím ještě k jedné věci, zaznamenali jsme dnes také vyjádření libereckého úřadu práce, kvůli povodním přibylo několik desítek nezaměstnaných, dost z nich byli živnostníci, je nebo bude pomoc, o kterou se můžou opřít podnikatelé, dost účinná, aby nepřibývalo nezaměstnaných ve větších měřítku, pane hejtmane?

Stanislav EICHLER, hejtman Libereckého kraje /ČSSD/:
No, tak samozřejmě, tato situace na druhou stranu zase vytváří spoustu případných pracovních příležitostí, samozřejmě, protože bude spousta práce při obnově těch poškozených lokalit. Nicméně my jsme jednali na krizovém štábu s paní ředitelkou krajského úřadu práce, a domlouvali jsme se i o tom, že ti nezaměstnaní, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, tak po dobu vyhlášení stavu nebezpečí v Libereckém kraji mohou být povoláni a mohou být použiti právě pro ty úklidové práce.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Canove, prosím, ještě velmi krátce, jak to je u vás v obci, pokud jde jak o podnikání, tak hrozbu nezaměstnanosti?

Michael CANOV, starosta Chrastavy:
No, tak zasaženo je, zasažena je řada malých podnikatelů, tam to samozřejmě budou mít velmi těžké, my jsme se jim snažili pomoci, ale skutečně řada z nich byla zasažena velmi těžce a pak jsme teda vyvinuly mnoho úsilí, abychom zachránili provoz v několika průmyslových zónách, které jsou na území Chrastavy.

Jan BUMBA, moderátor:
Vysvětluje Michael Canov, starosta Chrastavy. Naším hostem byl také hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler. Pánové, oběma děkujeme za rozhovor.

Mistrovství záchranářských psů

Jan BUMBA, moderátor:
A nakonec lidem, kteří zůstanou po různých neštěstích zasypaní pod troskami, často zbývá jediná naděje pes. Čtyřnozí záchranáři vycítí člověka i pod několika metry sutin, u záchranářských psů nejde o rasu, ale o schopnosti. Záchranářem tak může být i malý voříšek, nejlepší psí záchranáři si dali o víkendu sraz na mistrovství v Rakousku. Kromě rakouských kynologů, kteří patří prý ke světové špičce, tam dorazili i Češi nebo Slováci. Tak jak se pozná nejlepší pes záchranář. Zjišťoval na šampionátu zpravodaj Vojtěch Berger.

Rudolf SMEJKAL:
Tady ta polorozpadlá budova, to je bývalý hospodářský dvůr, který už se 40 let nepoužívá, ideální místo pro trénink a soutěže záchranářských psů.

Vojtěch BERGER:
Vysvětluje Rudolf Smejkal, který má závodníky na povel. Jsme ve vesnici Ebreichsdorf, 40 kilometrů od Vídně.

Rudolf SMEJKAL:
Používáme samozřejmě živé osoby, které musí pes najít. Naši figuranti jsou zahrabaní místy až dva metry pod troskami. Někdo je schovaný naopak v úkrytu pod střechou, někdo ve starých pneumatikách, anebo támhle v těch popelnicích. Tak nevím, kdo to má těžší, jestli psi, kteří musí tyhle důmyslné úkryty objevit, anebo figuranti, kteří v nich musejí celé hodiny v horku vydržet.

Vojtěch BERGER:
To je takový malinký neškodný pejsek, to taky může být záchranářský pes, to taky může hledat lidi.

Šárka:
Tak vidíš, že hledá, že jo, a je ještě šikovnější než ten větší, jo, ona se tak neunaví, všude se dostane, je lehkonohá, takže jako /nesrozumitelné/ jako perfektní, jako fakt, jsem z ní nadšená.

Vojtěch BERGER:
Šárka se svým psem dorazila z Brna. Kynologii dělá amatérsky, pro zábavu. Šárčina fenka Chipy je malá šikovná, ale dráha, kterou připravili rakouští organizátoři, byla i na ní hodně těžká.

Šárka:
Tak já mám radši sutiny jako takový, a tohle jsou baráky, že jo, takže tady je to strašně těžký, aby ten člověk tím, že je daleko od toho pejska a musí vysílat prostě nějakých 20 metrů, tak samozřejmě je to těžký a pes musí být hodně samostatný, protože vlastně my na toho pejska vůbec neuvidíme, pejskem je sám v terénu, v budově a nevíme, co tam dělá, že si tam někde si lehne a čeká nebo hledá.

Vojtěch BERGER:
O kus dál zatím psi záchranáři soutěží v jiných disciplínách, na fotbalovém hřišti se prohání vláčka Falco. Běhá, sedá, lehá přesně tak, jak mu poroučí majitelka Jana Šikulová z Banské Bystrice. Tohle je soutěž povelů a pes záchranář musí umět poslouchat na slovo.

Jana ŠIKULOVÁ:
Vorzüglich znamená, že výborně nebo excelentně, takže já jsem s ním spokojená, no víte, mistrovství Rakouska je možná tak důležitá pro někoho jako mistrovství světa, protože jaksi si vezmete, Rakušané jsou takoví /nesrozumitelné/, berou tuto soutěž, tak doopravdy, že srdečně nebo tak, že by chtěli vyhrát, jak se vám podaří dostat mezi ty Rakušany, je to dost dobré si myslím, takže pro mě je důležité, abych tu uspěla.

Vojtěch BERGER:
Proč jsou ale zrovna rakouští kynologové a jejich psi záchranáři považovaní za světovou špičku? Organizátor celého mistrovství Kurt Schafar.

Kurt SCHAFAR, organizátor:
Víte, u nás v Rakousku jsme udělali oproti východní Evropě v kynologii takový myšlenkový posun, na východě se psi vychovají postaru, zkrátka, že pes něco musí udělat. My říkáme, ano, pes musí, ale ne musí udělat, ale musí chtít udělat, to jen ten rozdíl. Psy pak hledání lidí pod troskami prostě baví, dělají to rádi. To je to tajemství.

Vojtěch BERGER:
Sami majitelé psů ale přiznávají, že rozdíl mezi skutečnou záchrannou akcí a pouhým soutěžením je velký, zatímco na mistrovství musí pes plnit přísná bodová kritéria, být přesný a formálně dokonalý, při záchranné akci je tohle všechno úplně jedno. Nezáleží, kolik má který pes medailí z mezinárodních soutěží, protože nejde o body, ale o život. Vojtěch Berger, Český rozhlas, Ebreichsdorf.

Jan BUMBA, moderátor:
Teď je 18 hodin 57 minut a kousek. Takové byly Ozvěny dne. Celý pořad ve zvukové podobě v MP3 na Internetu www.radiozurnal.cz, a to v sekci Rádio na přání.