Ozvěny dne 1. dubna 2007

Pacienti si ode dneška připlatí za léky na recept

Aleš KOUBA, moderátor:
V lékárnách musíme ode dneška sáhnout hlouběji do kapsy. Důvodem je nová léková vyhláška, která zvyšuje doplatky za řadu častěji používaných a předepisovaných léků. Ušetřené peníze zdravotní pojišťovny použijí na drahé moderní medikamenty pro těžce nemocné, například u pacientů s rakovinou. Zvýšení doplatků by podle ministerstva zdravotnictví nemělo dělat u každého pacienta víc, než sto padesát korun ročně. Zástupci pacientů o tom ale pochybují, dodává náš reportér Vít Dvořák.

Vít DVOŘÁK:
Víc to určitě nebude, přesvědčoval šéf odboru farmacie ministerstva Pavel Šroub, když jsem s ním o tom mluvil.

Pavel ŠROUB, šéf odboru farmacie ministerstva zdravotnictví:
Stopadesátikorunovou hranice, dát za ní krk? Já si myslím, že můžu.

Vít DVOŘÁK:
Bude to u řady lidí víc než ročně ta sto padesáti koruna, myslí si ale o nových doplatcích za léky Sdružení pacientů viceprezident Josef Mrázek.

Josef MRÁZEK, viceprezident, Sdružení pacientů:
Zvlášť, když se používá dlouhodobě ten preparát.

Vít DVOŘÁK:
Lidem se to většinou moc nelíbí, platit za lékařem předepsané běžnější léky víc než dosud.

osoba:
Myslím, že by to mělo být prostě levnější.

osoba:
Asi by bylo řešením platit za každý recept.

Vít DVOŘÁK:
Jen pár příkladů. Často užívaný lék na cévy, enelbin, ode dneška doplatek skoro o šedesát korun vyšší než dřív, anebo hodně lékaři předepisovaný lék na prostatu fokusin, doteď se nedoplácelo nic, nově pacienti za měsíční léčbu doplatí tři sta sedmdesát dvě koruny. Lékárníci přitom upozorňují, že v prvních dubnových týdnech se doplatky mohou v jednotlivých lékárnách lišit, a to až o stokoruny. Novou vyhlášku totiž dostali pozdě. Podle ministerstva to ale kvůli průtahům při jejím schvalování dřív prý rozhodně nešlo.

Ceny zemního plynu neurčuje Energetický regulační úřad

Aleš KOUBA, moderátor:
Ceny zemního plynu ode dneška neurčuje Energetický regulační úřad. Na cenách největšího dodavatele u nás, společnosti RWE Transgas, se to ale nějak výrazně neprojeví. V průměru pro všechny typy odběratelů zdraží plyn ve druhém čtvrtletí o třiačtyřicet setin procenta. Jak doplňuje redaktorka Jitka Hanžlová, zatímco velkoodběratelům zlevní, domácnosti zaplatí v průměru o jedné celé sedmnáct setin procenta navíc.

Jitka HANŽLOVÁ:
Ceny se liší podle krajů a spotřeby. Nejvíce plyn zdraží domácnostem v západních Čechách, nejméně ve východních a středních Čechách. Příklad u zákazníků Jihomoravské plynárenské uvedl člen představenstva RWE Transgas Milan Kajtman.

Milan KAJTMAN, člen představenstva RWE Transgas:
Pro kategorii domácností, která používá plyn na vaření, dochází k ročnímu nárůstu o sto osmdesát devět korun.

Jitka HANŽLOVÁ:
Když si u stejného dodavatele vezmeme rodinný dům, jehož obyvatelé plynem topí, ohřívají vodu a vaří na něm, takže mají roční spotřebu jednatřicet megawatthodin plynu, tak ti zaplatí o dvě stě osmdesát korun ročně více.

Jiří Čunek se omluvil za svá nedávná vyjádření o Romech

Aleš KOUBA, moderátor:
Vicepremiér a šéf KDUČSL Jiří Čunek se omluvil za svá nedávná vyjádření o Romech. Výroky Jiřího Čunka pobouřily romské aktivisty, i zástupce výboru pro odškodnění romského holocaustu. Za xenofobní včera označila Čunkovy výroky výkonná rada ODS. Dnes Jiří Čunek v televizi Prima zopakoval, že jeho slova v pátečním Blesku byla vytržena z kontextu.

Jiří ČUNEK, místopředseda vlády /KDUČSL/:
To chci říct, že se omlouvám všem těm, kteří jsou tím pobouřeni, protože patří do nějakých minoritních skupin, ale zároveň jim chci říct, že to nepochopili, protože já jsem o nich nemluvil, ani jsem k nim nemluvil. Já jsem mluvil k nám politikům.

Aleš KOUBA, moderátor:
Lidoveckého předsedu Čunka kvůli jeho výrokům o Romech kritizují už i někteří jeho spolustraníci. Dnes se od jeho vystoupení distancoval například poslanec Pavel Severa.

Poslední den k podání daňového přiznání

Aleš KOUBA, moderátor:
Zítra je poslední den, kdy je možné podat daňové přiznání daně z příjmů za loňský rok v řádném termínu. Česká pošta i finanční úřady čekají obrovské návaly lidí a snaží se na ně připravit. Jak, to zjišťoval reportér Ondřej Kubala.

Ondřej KUBALA:
Každý rok nechává řada lidí daňové přiznání zcela na poslední den. Finanční úřady s tím počítají a budou mít speciálně prodlouženou otevírací dobu, potvrzuje mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Ondřej JAKOB, mluvčí ministerstva financí:
Budou provozní hodiny finančních úřadů výjimečně až do osmnácti hodin.

Ondřej KUBALA:
Pokud to nestihnete do osmnácti hodin na finanční úřad, můžete na poštu, ta je ve velkých městech připravena na nápor lidí i zítra těsně před půlnocí. Podle mluvčí Dity Václavíkové už mají své zkušenosti.

Dita VÁCLAVÍKOVÁ, mluvčí České pošty:
Zákazníci přicházeli vcelku masově vždy na poslední chvíli, dokonce zajímavou perličkou je i fakt, že značná část zákazníků vypisuje daňové přiznání přímo na poště, a to včetně výpočtu daně.

Ondřej KUBALA:
Pošta tak slibuje, že zítra maximálně posílí personál na přepážkách.

Američtí experti míří do Brd

Aleš KOUBA, moderátor:
Američtí experti u nás zítra začnou zkoumat terén pro chystanou radarovou základnu. Podívají se i do vojenského újezdu Brdy na Příbramsku, kde by Spojené státy chtěly část protiraketové základny vybudovat.

Volba do osmadvaceti místních zastupitelstev

Aleš KOUBA, moderátor:
O složení osmadvaceti místních zastupitelstev přišly včera znovu rozhodnout téměř tři čtvrtiny oprávněných voličů. Nové komunální volby se konaly především v obcích, kde se loni v říjnu zvolená zastupitelstva rozpadla kvůli neshodám jejich členů. Tradičně nejlépe uspěli nezávislí kandidáti.

V čele policie je Jan Brázda

Aleš KOUBA, moderátor:
V čele policie je od dnešního dne Jan Brázda. Ve funkci dočasně vystřídal odstupujícího Vladislava Husáka, který minulý týden rezignoval. Husák ale od policie neodchází, bude působit v cizinecké a pohraniční policii.

Napětí mezi Velkou Británií a Íránem roste

Aleš KOUBA, moderátor:
Napětí mezi Velkou Británií a Íránem roste. Před areálem britského velvyslanectví v Teheránu demonstrovalo několik stovek lidí kvůli nedávnému zadržení patnácti britských námořníků. Demonstranti házeli kameny a údajně i zápalné lahve. V areálu velvyslanectví se ozvalo několik malých výbuchů, nikomu se ovšem nic nestalo. Írán si zase stěžoval, že britští vojáci stříleli poblíž jeho konzulátu v irácké Basře. Podle Britů se vojáci bránili útoku povstalců. Střelba těžce zranila jednoho britského vojáka. Detaily má náš spolupracovníků ve Spojeném království Milan Kocourek.

Milan KOCOUREK:
Z areálu britského velvyslanectví v Teheránu se ozvalo několik malých výbuchů během protestní demonstrace asi sto padesáti studentů. Podle zpravodaje BBC to byli islámští radikálové protestující proti tomu, co označovali za ilegální vstup patnácti britských námořníků do íránských vod. Podle informace britského ministerstva zahraničí nikdo nebyl zraněn a nenastaly škody. Demonstranti směřovali k bariéře v ulici nedaleko velvyslanectví, ale byli zatlačeni zpět policií. Mezitím agentura /nesrozumitelné/ hlásí, že v centru Basry na jihu Iráku byl zraněn střelbou hlídkující britský voják. K těmto incidentům dochází v době, kdy americký prezident George Bush odsoudil postoj Íránu jako neomluvitelný a řekl, že důrazně podporuje britskou vládu v této krizi.

Varšava má nového metropolitu

Aleš KOUBA, moderátor:
Varšava má nového metropolitu. Papež Benedikt XVI. do této funkce jmenoval arcibiskupa Kazimierze Nycze, metropolitou se měl původně stát arcibiskup Stanislaw Wielgus. Ukázalo se ale, že byl spolupracovníkem komunistické tajné služby. Z Varšavy pokračuje náš tamní zpravodaj Martin Dorazín.

Martin DORAZÍN:
Arcibiskup Kazimierz Nycz slavnostně převzal v katedrále sv. Jana Křtitele varšavský pastorál symbol duchovního pastýře varšavské arcidiecéze. Novému metropolitovi požehnal primas polský kardinál Józef Glemp, který funkci varšavského biskupa zastával pětadvacet let.

Józef GLEMP, polský kardinál:
Přichází nový člověk do nové doby. Je to období míru, jaké Polsko ve svých dějinách ještě nezažilo. Je to ale také doba korupce, nepoctivosti a kultu silnějšího. Mnoha lidem se zdá, že jediným zdrojem satisfakce je prokuratura.

Martin DORAZÍN:
Znalci církevního prostředí se shodují v tom, že v osobě arcibiskupa Nycze přichází kněz, který je schopen překonat rozpory v současné polské katolické církvi.

Papež Benedikt XVI. vyzval v předvelikonoční modlitbě

Aleš KOUBA, moderátor:
Papež Benedikt XVI. vyzval v předvelikonoční modlitbě, aby lidé nepodléhali konzumnímu životu a raději hledali Boha. V projevu k tisícům poutníků na Svatopetrském náměstí uvedl, že každý stojí před zásadní volbou, nepovažovat zisk a kariéru za nejvyšší mety života a přijmout za jediné skutečné hodnoty pravdu a lásku. Papež poté pokropil svěcenou vodou palmové ratolesti u antického obelisku na náměstí. Je to tradiční připomenutí palmových listů a květin, které kdysi kladly davy Ježíšovi k nohám při jeho vstupu do Jeruzaléma. Květná neděle zahajuje Svatý týden, ve kterém si církev připomíná ukřižování a vzkříšení Krista.

Nová vyhláška zavádí písemný souhlas pacienta s rizikovým zákrokem

Aleš KOUBA, moderátor:
Takzvaný informovaný souhlas pacienta ode dneška lékaři potřebují ke všem závažnějším zákrokům. Začala platit vyhláška, která pacientům zajišťuje právo na informace přímo od ošetřujícího lékaře. Jak naše práva ve zdravotnických zařízeních posílí, shrnuje reportérka Václava Vařeková.

Václava VAŘEKOVÁ:
Podrobné informace o zdravotním stavu, i nabídku alternativních možností léčby by měla přinést vyhláška o zdravotnické dokumentaci. Ta mimo jiné zavádí informovaný souhlas. Pacienta by měl lékař vždy před závažným zákrokem seznámit s tím, co ho čeká. Souhlas pacient potvrdí podpisem. Třicetiletý Jaroslav Janečka ze Zlína podstoupil několik operací. Podobná vyhláška podle něj velký smysl nemá.

Jaroslav JANEČKA:
Nevidím důvod, proč bych měl do dost odborné činnosti, na kterou je potřeba velmi kvalifikované vzdělání, mnoho let praxe a zároveň velká zodpovědnost, proč bych já měl nějakým způsobem lékařům říkat, jak mě mají léčit, proč mě mají léčit a jakým způsobem.

Václava VAŘEKOVÁ:
Podobnou úpravu vítají právníci. Písemný souhlas je v případě sporu vždy průkaznější než informace, kterou dá lékař pacientovi ústně. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt říká, že vyhláška má chránit obě strany.

Tomáš CIKRT, mluvčí ministerstva zdravotnictví:
Na jedné straně je zdravotnické zařízení, jehož zájmem je mít ten podpis pacienta a být chráněn i před nějakými případnými spory, na druhou stranu, a to je hlavní smysl informovaného souhlasu, jde o to, aby lékaři komunikovali s pacienty.

Václava VAŘEKOVÁ:
Podpis se nebude týkat neodkladné péče a zákroků, které už právní předpisy upravují, například transplantace.

Nový zákon o domácím násilí je úspěšný

Aleš KOUBA, moderátor:
Nový zákon o domácím násilí je úspěšný. Potvrzují poslední výzkumy. Po dobu tří měsíců počet vykázaných agresorů klesá, a to může být signálem, že tato preventivní opatření začala fungovat. Zjistila reportérka Radiožurnálu Michaela Vetešková.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Policista může agresora vykázat z domova na deset dní, a tak ochránit oběť před dalším týráním. Zákon platí tři měsíce, policie za tu dobu z domova vykázala dvě stě čtyřicet čtyři agresory. V lednu muselo byt opustit osmdesát devět lidí, v únoru devadesát osm, v březnu padesát sedm, to znamená, že počet vykázaných klesá.

Ivana SVOZILOVÁ, koordinátorka Intervenčního centra, Olomouc:
Klesající trend lze odůvodnit tím, že medializace problémů domácího násilí působí na násilnou osobu preventivně.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Uvádí koordinátorka Intervenčního centra z Olomouce Ivana Svozilová. Násilnické osoby si výpady proti svým blízkým rozmyslí z obavy, že by mohli skončit na ulici a hlavně, že by se jejich chování mohlo dostat na veřejnost.

Výjimečné autobusové nádraží v Českých Budějovicích

Aleš KOUBA, moderátor:
Výjimečné autobusové nádraží funguje ode dneška v Českých Budějovicích. Architekti ho umístili na střechu obchodnědopravního komplexu Mercury Centrum deset metrů nad zem. Jak dodává redaktor Ivan Mls, stavba vznikala rok a půl a stála téměř miliardu korun.

Ivan MLS:
Generální ředitel společnost ČSAD Jihotrans Robert Krigar říká, že jde v tuzemsku o unikátní způsob řešení autobusového nádraží.

Robert KRIGAR, generální ředitel společnost ČSAD Jihotrans:
Specifický v rámci České republiky je v tom, že patro je vlastně deset metrů nad zemí, jinak v evropském měřítku si myslím, že dvě takový nádraží, o kterých vím, existují, ale v menší míře, než je tady toto velké nádraží v pražském městě.

Ivan MLS:
Autobusy i s cestujícími se na plochu nádraží dostávají tunelem, který kryje šikmou nájezdovou rampu.

Robert KRIGAR, generální ředitel společnost ČSAD Jihotrans:
V současné době na tomto nádraží je třicet dva stání, z toho je vlastně dvacet osm stání odjezdových, pět příjezdových, za den toto nádraží odbaví ve všední dny sedm set padesát osm spojů a zhruba předpoklad je kolem těch třiceti tisíc cestujících.

Ivan MLS:
V patře na dvěma obchodními podlažími vzniklo také nové zázemí pro cestující. Řidičům bude sloužit odpočinková místnost a noclehárna. Dispečeři budou mít ze svého pracoviště prostřednictvím kamer pod dohledem celý areál autobusového nádraží.

Jan Tříska přijel do Česka zkoušet novou hru

Aleš KOUBA, moderátor:
Divadelní a filmový herec Jan Tříska přijel do Česka zkoušet novou hru režiséra Jana Hřebejka. Tříska žije třicet let ve Spojených státech, ale nabídky českých tvůrců neodmítá. Tentokrát přijal výzvu principála pražského Divadla Na Jezerce Jana Hrušínského, aby v režii Jana Hřebejka nastudoval představení Kumšt. Režisér Hřebejk potvrzuje, že zkoušky už začaly.

Jan HŘEBEJK, režisér:
Já se musím přiznat, že v tomto případě to byla zásluha principála Jana Hrušínského, který tu hru přinesl nebo má jí velice rád, a společně jsme přesvědčili Jana Třísku a samozřejmě pak i pana Kačera, aby se k nám přidali do této nové inscenace, která by měla mít premiéru někdy začátkem května.