Omezte výjimky, podpořte home office a lépe komunikujte s mladými, radí vládě sociolog

Výzkumníci z PAQ Research od minulého pondělí sbírali data o tom, jak lidé vnímají vládní opatření. Jak velká část společnosti je bere na lehkou váhu? „Těch, kteří ani nenosí roušky, je asi o 10 % víc než na jaře. Sabotérů, kteří jsou proti opatřením, jsou jen jednotky procent. Potom jsou lidé, kteří mají hodně kontaktů a zároveň nedodržují ochranu, jako jsou odstupy a mytí rukou. Těch je kolem 20 procent,“ vypočítává sociolog Daniel Prokop v rozhovoru s Vladimírem Krocem.

Jakým způsobem by měla vláda komunikovat?

Bylo by dobré omezit množství výjimek, protože když uděláte opatření a potom čtvrt hodiny čtete výjimky, je to signál, že to není zase tak vážné. A lidé se v tom ztrácí.

Čtěte také

Bylo by také dobré vysvětlovat, proč to má efekt. Třeba v zahraničí se ukazuje, že zavření škol je velice nákladné opatření, ale má efekt na omezení epidemie. Další věc je podporovat home office, protože vidíme, že velká část nákaz je na pracovišti, takže omezovat obchody a nepodporovat home office zní rozumně myslícímu člověku zvláštně. Poslední věc je komunikovat to i té mladší generaci, která epidemii nejvíc podceňuje.

Jakým způsobem by měla vláda vyvážit to, aby na jedné straně nebylo to strašení a na druhé straně, aby to nevyznělo, že se nic neděje?

Je to dost o kanálech komunikace. Starší generace se bojí o hodně víc než mladší. Starší lidé koukají na hlavní vysílací média a vlastně už ty informace mají. Teď je nutné rizika dostat přes sociální sítě k mladším lidem.

Jste členem Národní ekonomické rady vlády. Naslouchají vám vládní činitelé?

Čtěte také

V něčem ano. Třeba minimum 400 korun ošetřovného, aby i nízkopříjmoví obyvatelé měli nějakou minimální podporu, byl náš návrh. Co vím, tak se jedná o přídavcích na děti. Ty jsou dobré v tom, že je dostanou rodiny hned a nepodléhají exekucím. V něčem mým radám nenaslouchají, a to je daňová reforma. Zrušení superhrubé mzdy je designované tak, že bude stát 80 miliard a polovinu z toho dostanou lidé z horní čtvrtiny zaměstnanců.

A vy máte návrh, jak pomoct těm chudším?

My bychom navrhovali zaměřit se na to, aby zůstaly sazby a zvýšila se sleva na poplatníka, takže každý dostane třeba 10 tisíc korun navíc – jako slevu. A ta by se těm chudým převáděla do daňových bonusů, takže by o ni nikdo nepřišel. To je reforma, která má poloviční cenu, ale výrazně větší část by šla za těmi chudšími lidmi a tím pádem i do chudších regionů.

Přibývá lidí, kteří začínají brát epidemii koronaviru vážně? Která opatření jsou pro obyvatele České republiky nejvíce zatěžující? A jaké dopady má krize na domácnosti? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , vla

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.