Od Belgie po Švédsko. Jaká témata hýbou volbami do europarlamentu v jednotlivých zemích?

Žádné fronty na úřadech, stačí pár kliků. Estonsko je první zcela digitální společnost v Evropské unii

V roce 2007 se Estonsko stalo obětí masivního kybernetického útoku, který měl za cíl vyřadit z provozu většinu webů statních služeb, bank nebo mediálních společností. O 17 let později je Estonsko nejen evropským, ale celosvětovým lídrem v kyberbezpečnosti a digitalizaci státních služeb. Letos se Estonsko stane 20 let po vstupu do Evropské unie první zcela digitální společností v rámci společenství. Poslechněte si reportáž!

„Včera jsem přemýšlela, kdy jsem kvůli nějaké službě musela fyzicky někam jít a něco vyplnit. Nic mě nenapadlo. Jestli takové služby v Estonsku máme, já je nepotřebuji,“ směje se Merritt, učitelka z estonského městečka Viljandi. Sešly jsme se kousek od tamní dominanty, zříceniny hradu. 

„V prosinci se nám narodilo druhé dítě, holčička. Všechny registrace jsme zvládli z domova, nikam jsme nemuseli chodit. On-line jsme vyřídili její jméno, rodný list, registraci občana. Stejně tak o veškerou podporu, na kterou od úřadů máme nárok, jsme žádali on-line,“ popisuje Merritt.

Lékařské záznamy i volby

Přihlašování na školy, komunikace s místními úřady, lékařské záznamy pacienta, volby, to vše je v Estonsku on-line. Podle Merritt je to spojené s nastavením Estonců a to samé říká i Erika Piirmetsová, poradkyně pro digitální transformaci ze společnosti E-Estonia:

Čtěte také

„Pro nás se to stalo naprosto přirozeným způsobem, jak vyřizovat každodenní záležitosti. Digitální správa státu je usnadněním toho všeho.

Počátky digitalizace podle Piirmetsové sahají do 90. let, kdy Estonsko znovu získalo svou nezávislost a ovlivněno skandinávským způsobem života začalo vytvářet vlastní regulace. Hledalo si vlastní cestu řízení státu. 

Nebylo to lehké, rychlé ani populární

Ale digitální infrastrukturu jsme začali budovat počátkem nového tisíciletí s povinnou elektronickou státní identitou, která začala platit v roce 2002. Následně jsme spouštěli různé digitální služby občana a s nimi i výcvikové kurzy pro jejich obsluhu,“ popisuje.

Digitalizace nebyl lehký, rychlý, ani levný proces, a nebyl ani politicky populární. Podle Piirmetsové z E-Estonia mu ale pomohlo zapojení akademické obce a soukromého sektoru. A proces ovlivnilo i členství v Evropské unii.

Čtěte také

„Tou dlouholetou zkušeností vidíme, že se umíme v digitalizaci a technologiích posouvat velmi rychle. Je pravda, že kvůli regulacím jsme museli zvolnit, ale na druhou stranu vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance pro nás znamenal obrovský krok dopředu. Dřív pro nás digitalizace byla otázkou pragmatismu a zpočátku to taky mělo ušetřit peníze. Ekonomicky jsme nebyli příliš rozvinutým státem a shánět peníze z mezinárodních fondů bylo náročné. Vstup do unie nám pomohl strukturovat programy a využívat různé evropské fondy,“ přibližuje Erika Piirmetsová.

Estonsko letos pravděpodobně zdigitalizuje poslední službu, která dosud funguje tradičně – rozvod manželství. Tím se stane zcela digitální společností. E-svatby zavedlo už v roce 2022.

Hele, ti lidé se chtějí vzít. Pojďme spojit těch několik úkonů do jednoho okna.

„Než dojde na svatební ceremoniál, pár musí projít ohromnou byrokracií. Není to nic romantického ani hezkého, ale můžeme si na tom ukázat estonský přístup, který je asi takový: ,Hele, ti lidé se chtějí vzít. Pojďme spojit těch několik úkonů do jednoho okna‘. Pár to může vyplnit společně, anebo to udělá jeden za oba. Týká se to třeba změny příjmení, ta povede ke změně osobních dokumentů. Společné vlastnictví, matrika, poplatky za svatbu. To všechno a mnohem víc se dnes v Estonsku dá vyřešit v jednom jediném okně digitální služby,“ uzavírá Erika Piirmetsová s tím, že svatbu jako ceremoniál už Estonci samozřejmě slaví fyzicky.

Estonsko směřuje do post-digitální éry, která například bude znamenat zjednodušování celého systému služeb. Zároveň země musí dál rozvíjet bezpečnost a obranu celého systému. Jednou z největších výzev současnosti jsou totiž stále sofistikovanější hybridní útoky zvenčí. I proto estonská armáda zřídila vlastní jednotku kyberbezpečnosti. 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.