Objektivní žurnalistika? Nesmysl! říká novinář Luboš Dobrovský

29. únor 2016

Za svůj život vystřídal řadu profesí, ale nejraději se hlásí k žurnalistice. Té se věnuje už od raných 60. let, a ačkoliv toto období s dnešní novinařinou nesrovnává, tak s kritikou nezůstává pozadu. „Celá naše žurnalistika, ale i ta evropská, je postižena existencí sociálních sítí,“ vysvětluje novinář a držitel Ceny Ferdinanda Peroutky Luboš Dobrovský.

Politici novinářům vnucují, aby byli neutrální, a přitom některé politické subjekty dělají vše proto, aby demokracii oslabily.

  • Rozhovor s novinářem, bývalým disidentem, politikem a držitelem Ceny Ferdinanda Peroutky Lubošem Dobrovským o úrovni české žurnalistiky a také o politické situaci v Rusku. Moderuje Lucie Výborná.
    " style="">
    Rozhovor s novinářem, bývalým disidentem, politikem a držitelem Ceny Ferdinanda Peroutky Lubošem Dobrovským o úrovni české žurnalistiky a také o politické situaci v Rusku. Moderuje Lucie Výborná.
    " style="">
    Rozhovor s novinářem, bývalým disidentem, politikem a držitelem Ceny Ferdinanda Peroutky Lubošem Dobrovským o úrovni české žurnalistiky a také o politické situaci v Rusku. Moderuje Lucie Výborná.
0:00
/
30:33

„Pokusy nahradit politiku manažerským přístupem je jako čelný útok tanků na základní principy demokracie,“ vysvětluje.

Velkým nedostatkem je podle něj volání po takzvaném vyvažování, a stejně tak představa některých lidí, že existuje objektivní žurnalistika, je nesmyslná. „Všichni jsme vzděláním určení, abychom něco zdůrazňovali a něco potlačovali,“ podotýká.

Čtěte také

Upozorňuje také na to, že v tištěných a elektronických médiích neexistují redakce, kde se shromažďují lidé přibližně stejného názoru, který nějak řadí a interpretují. „V mnoha případech dochází ke ztrátě samostatnosti žurnalistů,“ dodává.

Rusko se snaží ohromit mohutností armády

V letech 1996 až 2000 působil jako velvyslanec v Rusku, a vždy říká, že současný režim nereprezentuje celou zemi. K jeho dobrým známým patřil zastřelený politik Boris Němcov, na jehož pohřeb přišlo 70 tisíc lidí. Ti podle něj dávali najevo svou nespokojenost nejenom nad tím, co se stalo, ale i s celým Putinovským režimem.

Frustrace lidí v Rusku má celou řadů důvodů, ale tím hlavním je to, že lidé obtížně nalézají smysl existence jako součásti státního celku. „Státní idea je pokus obnovit hrdost občanů nad velikostí a silou Ruska, která je charakterizována mohutností armády a velikostí země jako geopolitické síly, která nemůže chybět při žádném mezinárodně politickém rozhodování,“ říká.


Svoboda slova bez odpovědnosti za to, co jsem řekl, není svoboda, ale cochcárna

A chrastění zbraněmi má podle něj určité úrovně – ty konvenční byly použity ve válce v Gruzii, nebo ruští vojáci, kteří si na dovolenou vzali těžké zbraně, aby se zúčastnili války na východě Ukrajiny.

„Ruská armáda je používána ke geopolitickým cílům, tím je obnova politického vlivu Moskvy v prostoru, ve kterém byl vliv až do pádu Berlínské zdi uplatňován,“ dodává.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.