Občanský zákoník asi čekají změny. Není jasné, kdo zodpovídá za protipovodňové hráze
Kvůli nejasnostem ohledně zodpovědnosti za protipovodňové hráze se asi bude měnit občanský zákoník. Svaz měst a obcí (SMO) tvrdí, že podle zákoníku vlastní náspy majitelé pozemků, na kterých stojí. Problém pak je s tím, kdo se má o valy nebo náspy starat. Podle jednoho z tvůrců kodexu je za ně ale dál zodpovědný jejich vlastník bez ohledu na to, komu patří pozemky pod nimi.
Svaz města a obcí chce, aby protipovodňové hráze měly jen jednoho majitele. Teď je to podle něj tak, že za hráze zodpovídají majitelé pozemků pod nimi. Mohl by tak být problém třeba při opravách valů.
Svaz tvrdí, že za problém může nový občanský zákoník a chce ho proto změnit. Podle šéfa SMO Dana Jiránka z ODS pracuje svaz s ministerstvem zemědělství na novele, která současný stav změní.
„Měl by být jeden vlastník toho opatření. Nemůže se nám stát, že opatření bude mít 50 vlastníků, protože je 50 vlastníků pozemků pod nimi. A když se pak něco stane, budou se dohadovat, jestli je to o metr dál nebo o metr blíž, kdo by to měl opravit a podobně. Navíc ti lidé často nemají prostředky na opravy,“ zdůrazňuje.
„To, co potřebujeme, je, aby takováto díla, která chrání před povodněmi, měla z hlediska zákona jednoho jednoznačného vlastníka nebo správce,“ říká Jiránek.
Za hráze stále odpovídá jejich majtel
Podle jednoho z tvůrců občanského zákoníku Františka Korbela je ale tvrzení Svazu města obcí omyl. Za hráze podle něj stále odpovídá jejich vlastník bez ohledu na to, kdo vlastní pozemek pod nimi.
„Nový občanský zákoník nemohl říci, že u staveb, které v minulosti někdo postavil a je jejich vlastníkem, tak najednou od 1. ledna přestává být jejich vlastníkem a tyto stavby se stávají vlastnictvím majitele pozemku,“ připomíná.
„To by bylo vyvlastnění a to samozřejmě není v právním státě možné. Pokud povodí má nějaké stavby hrází, protrhne se hráz, pak odpovídá samozřejmě majitel té hráze a to je povodí,“ vysvětluje.
Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala zdůrazňuje, že nejasnosti je třeba vyřešit. „Máme řadu právních názorů, které jsou velmi protichůdné. Abychom došli k nějakému jednotnému názoru, připravuje se i určitá novela občanského zákoníku tak, aby byl výklad zcela jednoznačný. Aby nedocházelo k nějakým obavám, že někde existují stavby na ochranu před povodněmi a nebude jasno, kdo je má provozovat, kdo se má o ně starat,“ říká.