Nový občanský zákoník přináší do práva zdravý rozum, říká advokát František Korbel

Vydlužitel, vypuditel, výprosa a pacht. Tak takové archaismy se vyskytují v novém občanském zákoníku. Tušíte, odkud tyto pojmy pocházejí a kdo je v zákoníku zavedl? A věděli jste také, že u banálního označení věřitel a dlužník mnohdy nevíme, která strana se pod tímto označením skrývá? Na takové otázky odpovídal v rozhovoru s Janem Pokorným advokát František Korbel.

„Postavení dlužníka a věřitele se v průběhu smluvního vztahu může měnit, proto je přesnější používat pojmy jako úvěrující a úvěrovaný,“ vysvětluje advokát, podle kterého byla změna občanského zákoníku nevyhnutelná: „Žili jsme se starým soukromým právem od roku 1951 a málo si uvědomujeme, jak bylo nekvalitní.“

Nový zákoník nyní podle něj opouští právnický formalismus, kličkování a paragrafy, které mají často za následek neplatnost. Zároveň přináší celou řadu zásad. „Dobrá víra, poctivost, spravedlnost, hlavně to jsou zásady, které mají ovlivňovat výklad práva. Spravedlnost je důležitější než zákon a smysl zákona je důležitější než jeho formální text,“ vysvětluje Korbel.

Čtěte také

Spolu s uvolněním některých pravidel však roste zodpovědnost lidí, tedy účastníků obou smluvních stran. „Dnes máme desítky případů, kdy Ústavní soud dokonce i staré právo vyložil tak, jak nám říká nový občanský zákoník,“ říká advokát.

Původně nesprávné označení „občanské sdružení“ se nyní mění na „spolky“. Změnu pocítí i někteří zahrádkáři. Ti budou muset sázet stromy, které vyrostou více než tři metry, alespoň tři metry od hranice společného pozemku. O změnách, které přináší nový občanský zákoník, jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio