Nejen kanadské, ale i kamčatské a indiánské borůvky můžeme pěstovat na zahradě
Brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum), známá též jako kanadská borůvka, pochází ze Severní Ameriky a v Evropě zdomácněla. Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica), kterému se říká kamčatská borůvka, je dřevina z čeledi zimolezovité. Pochází ze severních oblastí Dálného východu, Kamčatky a Kurilských ostrovů. Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých stromů původem z teplých oblastí severní polokoule. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„I když jsou často propagované, je ještě stále dost lidí, kteří neznají zimolezy (lonicery) neboli kamčatské borůvky. Za tímto pojmenováním se skrývá nejspíš nejranější ovoce, které se dá bez rychlení u nás sklízet. Modré ojíněné plůdky různých tvarů: kulaté, oválné, válečkovité, tvaru palcátu, dozrávají od konce května. Kvetou už v březnu, v dubnu.
Chuť kamčatských borůvek je podle odrůd mírně nakyslá, sladká, různě aromatická, u některých blízká lesní borůvce. Někdy dozrálé plody padají. Když je oklepeme na plachtu, máme jistotu, že nejíme nezralé. Hlídáme, aby se do nich nepustili kosáci.
Další borůvky, ty kanadské, potřebují vlhko, kyselou půdu. První sklizně bývají koncem června, některé odrůdy plodí v srpnu, září, v říjnu, jak mrazíky dovolí. Sklízíme je postupně.
Chuťová podobnost s borůvkami z lesa je výrazná. Jazyk a prsty vám ale na fialovo neobarví.
Indiánské borůvky, tak se říká plodům muchovníků, keřů z rodu Amelanchier. Příbuzné jsou s jabloněmi, hrušněmi, jeřabinami. Keře dorůstají do tří metrů, uskupení plodů připomíná hrozen rybízu. Plody bývají větší, modré až černé, zrají od konce června. Nepotřebují zvláštní péči. Podobně jako zimolezům jim stačí běžná zahradní půda.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
