Nechceme zůstat jen montovnou. Je třeba sázet na kompetence a žádané know-how, vyzývá v otázce transformace průmyslu šéf obchodní komory

Tuzemské prostředí ztrácí pro zahraniční investory přitažlivost. Proč se daný jev již dlouhodobě objevuje mezi investory z Německa? Jak zvýšit konkurenceschopnost naší ekonomiky? A co udělat pro to, abychom si udrželi zahraniční kapitál? Vladimír Kroc se ptal Milana Šlachty, prezidenta Česko-německé obchodní a průmyslové komory, která atraktivitu České republiky posuzovala vlastním průzkumem.

Atraktivita Česka je pro německé investory nejnižší od roku 2011. Z vašeho konjunkturálního průzkumu vyplývá, že pokud by se znovu rozhodovali o umístění své investice, sedmnáct procent z nich by si Česko nevybralo. Proč?

Dané procento je samozřejmě horší výsledek než ty z minulých let, stále zde ale máme 83 procent těch, kteří by investici zopakovali. Podle zmíněného průzkumu je naší silnou stránkou v rámci investování členství v Evropské unii. Celkem kladně hodnocena je i infrastruktura, především v oblasti telekomunikací, dále zásobování energií i podmínky pro logistiku. Lákavá je také kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů, což všude na takové úrovni jako u nás není. Za pozitivní stránky je považována i právní jistota či platební morálka. A na tom se dá stavět.

Z průzkumu samozřejmě vychází i indikace, na čem všem bychom měli zapracovat a co zlepšit. Letos jde s velkým odstupem, víceméně průřezově ze všech segmentů, o dostupnost kvalifikovaných pracovních sil. Doba se mění, průmysl prochází transformací a s tím přichází i nároky na úpravu či nové kompetence zaměstnanců. Pokud chceme průmysl transformovat a digitalizovat služby, potřebujeme více odborníků schopných daná témata řešit. A to v rámci ankety vyplynulo jako největší téma, objevilo se zcela na vrcholu nedostatků.

Čtěte také

Jak velké existuje riziko, že by investoři opravdu ve velkém začínali odcházet jinam?

V dotazníku se zhruba devět procent vyjádřilo v tom smyslu, že je ochotno uvažovat či uvažuje o relokaci svých aktivit mimo Českou republiku. Neptali jsme se kam, navíc to také nemusí být do jedné ze sousedních zemí, ale i mimo Evropskou unii. Jestli je dané procento vysoké nebo malé, záleží na interpretaci a tom, jak moc je člověk optimistický či pesimistický. V každém případě je to o něco více a devět procent mi připadá jako vysoký podíl.

Na čem může podle vás Česko stavět svou atraktivitu pro zahraniční investory?

Čtěte také

Na kompetencích. Nemáme přírodní zdroje materiálu, máme především lidi a jejich kvalifikace je to klíčové, z čeho bychom měli vycházet. Proto je pro nás důležité se podílet i na technologiích souvisejících s transformací, abychom udrželi krok se světem a měli kompetence, které jsou žádané a vydrží delší časové období. K tomu je třeba posílit vzdělávání, na čemž je podle ankety rovněž nutné zapracovat.

Je důležité se bavit i o studijních programech nebo zlepšení či úpravě studijních plánů, na druhou stranu je ale otázkou, jestli můžeme čekat osm deset let, než první středoškoláci projdou celým vzdělávacím systém a objeví se na pracovním trhu. Možná bychom se měli více soustředit i na doplňování vzdělání stávajících zaměstnanců, na upskilling a reskilling programy, které dnes chybí.

Musíme sázet právě na kompetence, nabídnout na trhu žádané know-how a tím v podstatě umožnit další nárůst mezd.

A nemůže to být například i tím, že si u nás firmy zvykly na nízkou cenu pracovní síly a nejsou ochotny adekvátně zaplatit opravdu kvalifikované zaměstnance, kteří následně odchází za vyšším výdělkem do zahraničí?

Nemyslím si, že odliv je tak silný. Spíše bych řekl, že i díky tomu, jak v posledních letech narostly mzdové náklady, nemůžeme a ani nechceme sázet na to, že nadále budeme montovnou. Musíme sázet právě na kompetence, nabídnout na trhu žádané know-how a tím v podstatě umožnit další nárůst mezd.

Je podle vás boom zahraničního kapitálu v Česku definitivně za námi?

Nyní jsme v období, kdy je potřeba zvažovat každou investici. Hospodářská situace je složitá a jak vyplývá z průzkumu, celkem významná část své investice v letošním a dalším roce spíše sníží. Jestli je za námi, je zároveň také možné, že někdy v budoucnu bude opět před námi. Nyní jsme ale určitě v momentu, kdy investice nebudou vyšší než v předcházejícím období.

Jak zmíněný průzkum vznikal? Kde u nás německé firmy vidí největší rizika a co investoři naopak oceňují? A jak moc je pro Česko výhodné na svém území realizovat projekty jako gigafactory na výrobu baterií pro elektromobily? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

autoři: Vladimír Kroc , ula
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.