Nebýt dvou Brňáků, tuhle alej by znal jen málokdo. Dnes patří k nejkrásnějším v Česku a sbírá za to ceny

6. červen 2020

Do Moravského krasu jezdí turisté obdivovat Macochu a Punkevní jeskyně, přitom ale vynechají jen necelé dva kilometry vzdálenou a výjimečnou Novodvorskou lipovou alej. Vysadil ji zhruba před 200 lety majitel panství hrabě Hugo František Salm a stala se i Alejí roku.

Česko lemují stovky alejí, málokdo si je však vybírá jako cíl výletu. Je to škoda, protože stromořadí jsou dokonalou ukázkou spojení životodárné síly přírody a lidské tvořivosti. Zakladatelé alejí se tak musí obrnit trpělivostí a smířit s tím, že výsledek nejspíš ocení až příští generace. 

Objímání stromů

Rovná jako pravítko je kamenitá cesta z vesničky Vavřinec Nové Dvory ke zřícenině hradu Blansek. Její konec není vidět přes rozložité lípy, pod kterými se člověk ztrácí. Přemlouvám starostu Petra Nečase a pokoušíme se ve dvou obejmout jeden ze stromů. Abychom se dotkli prsty, chybí nám pár desítek centimetrů. Stromy tu mají běžně obvod přes tři metry a u nejsilnější lípy se uvádí 415 centimetrů.

„Ani nevím, kdy jsem naposledy objímal lípu v aleji,“ směje se nápadu starosta a vzpomíná, že to možná bylo s otcem. „To jsem byl ještě malý kluk, chodili jsme tu na procházky.“  

Starosta Petr Nečas na obhlídce

Na procházky lipovou alejí chodí místní po staletí. Před pár lety už ale alej začala notně zarůstat a nebýt dvou přespolních nadšenců, možná, že by to bylo dneska nevzhledné stromořadí. „To se tu objevili Brňáci, tohle místo si zamilovali a zblbli spoustu lidí, od hasičů až po skauty. Prostě nás nakopli,“ vzpomíná bývalý starosta Miloš Novotný, jak se tehdy obec pustila do záchrany a zkrášlení stromořadí. Dokonce tak úspěšně, že v roce 2011 vyhráli v anketě občanského sdružení Arnika soutěž Alej roku.

Nové i staré stromy

Asfaltová cesta v obci Vavřinec Nové Dvory končí u aleje, dál vozidla nesmí. Tím se stromořadí odlišuje, a i proto si ponechala svůj venkovský půvab. „Zákaz tu bude platit dál,“ říká Petr Nečas. 

Ve Vavřinci ale neskončili, místo odumřelých lip vysazují mladé a alej průběžně obnovují. K výsadbě byly použité klony památných lip. Kupříkladu z 600 let staré lípy v Hrádku ve Slezsku s obvodem kmene 680 centimetrů nebo z lípy u Ztraceného potoka Šumperka, která má obvod 890 centimetrů. „My tu máme rádi stromy, vysazujeme i ovocné, všude tady kolem obce,“ říká hrdě starosta.

Seriál Utajené krásy Česka poslouchejte každý den od pondělí do neděle vždy od 8.50 ve vysílání Ranního Radiožurnálu.

Jeskyně jsou nedaleko

Jaké byly důvody vzniku aleje na začátku 19. století, není jisté. Šlo o vojenské důvody, rozmar hraběte, nebo mu myšlenku vnukli sedláci, kteří chtěli v letních vedrech vozit obilí rozpálenou krajinou ve stínu stromořadí? Možná že za tím stála vážná záliba Huga Salma v prozkoumání jeskyní v Moravském krasu, které finančně podporoval.  

Z panství ve Vavřinci vede cesta přímo k rokli Punkevní žleb, za kterou se jeskyně ukrývají, a proto by založení dlouhé aleje dávalo smysl. To všechno jsou jen dohady a žádnou teorií se není jistý ani Miloš Novotný, badatel a bývalý starosta Vavřince. „Ve starých mapách je vidět, že alej byla mnohem delší, táhla se přes obec. Vojenské důvody mohly hrát roli, ale kdo ví.“

Miloš Novotný hledí do koruny stromů

Památnou alejí vyhlásila Novodvorskou lipovou alej Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras už v roce 1982. U stromořadí stojí od roku 1999 zvláštní malá stavba, která připomíná boží muka. Vybudoval z vápencových kamenů brněnský historik Zeno Čižmář.

Jedna z lip Novodvorské aleje se stala i vítězem ankety Strom roku 2012. Při cestě z vesnice stojí na levé straně. Není označená, a tak to může být pro turisty docela dobrá hádanka.

Další výprava zavedla Ľubomíra Smatanu k romantickým zatopeným lomům na Vysočině. Nalaďte si Ranní Radiožurnál v neděli krátce před devátou.

autoři: Ľubomír Smatana , als
Spustit audio

Související