Nebojte se obrátit na soud, doporučuje právník obětem kyberšikany. Většinou to útočníka odradí

9. říjen 2018

Partneři, kteří se nerozešli v dobrém. Podnikatelé, které chce poškodit někdo z jejich obchodní konkurence. Anebo děti, které trápí někdo z vrstevníků, ale někdy také dospělých. To jsou nejčastější oběti kyberšikany. A podle právníka Štěpána Ciprýna, který se na kyberšikanu specializuje, je jich stále více. Jak se mohou bránit?

Kyberšikana je šikanování jiné osoby prostřednictvím informačních technologií, nejčastěji přes internet, email nebo sms.

„Hranice, kdy se jedná o kyberšikanu, je velmi těžko rozpoznatelná. Každý člověk její dopady snáší jinak. Měly by se posuzovat dva aspekty – jaký dopad má jednání útočníka na vaše psychické zdraví a jakým způsobem vás omezuje v běžném životě,“ říká právník Štěpán Ciprýn.

Nestavte virtuální zeď, braňte se aktivně

„Nikdy není na co čekat. Jakýkoli náznak kyberšikany bychom se měli snažit potlačit už v začátku. Jakmile necháte kyberšikanu vstoupit do svého života, těžko se jí budete zbavovat,“ varuje odborník na kyberšikanu.

Jak se bránit kyberšikaně?

Obraťte se na civilní soudy a podejte trestní oznámení. Soud je povinen vydat rozhodnutí o předběžném opatření do 7 dnů od jeho podání.

Pokud útočník v kyberšikaně pokračuje, pak se dopouští maření soudního rozhodnutí a soud mu může udělit pokutu i v řádu několika desítek tisíc korun.

Kyberšikana? Sexting? Kybergrooming? Děti se nesvěřují, je nutná osvěta a prevence, radí odborník

03311870.jpeg

Hacker v pravém slova smyslu není, ale musí disponovat podobnými dovednostmi. Jde totiž o odborníka na rizikovou virtuální komunikaci Kamila Kopeckého, který se snaží sledovat pachatele a odhalovat falešné profily. „Stáváme se oběťmi útoků zaměřených na celou populaci – začínají od útlého věku a konči u seniorů,“ nastiňuje. Co je to sexting a kybergrooming? A jak se proti internetovým útokům bránit?

Pokud případ začne vyšetřovat policie v trestním řízení, většinou zabaví útočníkovi počítač a mobil, ze kterého k útokům docházelo, aby zajistila důkazy. K tomuto zásahu ovšem dochází většinou až v řádu měsíců po podání trestního oznámení. Průměrná délka trvání civilního soudního řízení je kolem dvou let.

Podle zkušeností Štěpána Ciprýna se i přes dlouhé čekací termíny na vydání soudního rozhodnutí ukazuje trestní oznámení jako účinná obrana. „Jakmile je útočník vyzván, aby se dostavil na policii podat vysvětlení, nebo pokud ho vyhledá exekutor, většinou si další útoky rozmyslí,“ říká právník, který se specializuje na kyberšikanu.

autoři: Petr Král , and

Související