Nagy a Kádár: Zatímco jednoho soud rehabilitoval, druhý v roce 1989 zemřel
Jedním ze symbolů pádu komunismu v Maďarsku se stal pohřeb a rehabilitace Imre Nagyho, reformního politika a vůdce maďarského povstání v roce 1956. Soud ho rehabilitoval v roce 1989. Ve stejný den zemřel János Kádár, jeho promoskevský nástupce v čele státu.
Maďaři vnímali Imre Nagyho jako Alexandera Dubčeka, který se stal v Československu symbolem Pražského jara. Podobný osud měli i jejich promoskevští nástupci – Gustáv Husák a János Kádár, poslední představitelé totalitních režimů v roce 1989. Umírněnější Kádár zemřel 6. července 1989.
O úmrtí Jánose Kádára informoval Československý rozhlas v hlavních zprávách: „Za říjnových událostí roku 1956, kterých využila kontrarevoluce k otevřenému útoku proti socialistickému zřízení, stanul v čele revoluční vlády.“
Kádárův režim se s revolucionáři tvrdě vypořádal
Říjnovými událostmi rozhlas opatrně pojmenoval maďarskou revoluci v roce 1956, kterou krvavě potlačily sovětské tanky. Smetly i reformního politika Imre Nagyho, který se postavil na stranu protikomunistických povstalců.
V posledním rozhlasovém projevu označil Imre Nagy sovětský zásah v Maďarsku za nejbrutálnější formu intervence. Své spolupracovníky vyzval, aby opustili zemi, požádali všechny národy světa o pomoc a vysvětlili, že to, co se děje v Maďarsku, se může stát i v řadě jiných zemí, protože imperialismus Moskvy nezná hranic.
Se stoupenci revoluce se Kádárův režim tvrdě vypořádal. Její vůdce je nechal popravit a v srpnu 1968 neváhal poslat do Československa maďarské vojáky. Zároveň však ve své zemi postupoval umírněně. Jeho režim nakonec dostal označení gulášový socialismus.
Rehabilitace přišla v den, kdy Kádár zemřel
„Celá 60. až 80. léta se snažil zavádět reformy politické i ekonomické,“ připouští historik Oldřich Tůma, ředitel Ústavu soudobých dějin. „Nakonec bylo Maďarsko zemí s nejliberálnější vnitřní kulturní politikou ve východní Evropě a se snahou o hospodářské reformy,“ dodává.
Liberální podmínky v Maďarsku umožnily na konci 80. let relativně hladký přechod k demokracii. Jedním z jeho symbolů pádu komunismu v Maďarsku se stal veřejný pohřeb Imre Nagyho 16. června 1989. Bylo to 31 let od jeho popravy.
Pohřeb trval 11 hodin a zúčastnilo se ho přes čtvrt miliónu lidí. A paradoxně 6. července, kdy zemřel János Kádár, soud oficiálně Nagyho rehabilitoval. Traduje se, že když soudce verdikt oznamoval, vstoupil do místnosti neznámý muž a oznámil, že je Kádár mrtvý.
