Na ČVUT roste další generace výrobců mikročipů. Vznikla tu moderní laboratoř za 40 milionů

Vybavení celého NANOLABu stálo 40 milionů korun. Studenti tady mají všechno, co potřebují pro výrobu mikročipů, na jednom místě. Uvnitř musí být zcela sterilní prostředí, upozorňuje vedoucí NANOLABu Jan Voves. „Každá malá částice prachu může poškodit funkce obvodu,“ vysvětluje.

Srdcem NANOLABu je stroj, který vytváří depozici atomárních vrstev. „Molekuly plynu ve vakuu cestují k povrchu, tam se usadí. To jsou vrstvy, které se poté vrství v mikročipech. Čím tenčí je vrstva, tím lepší vlastnosti součástka má.“

Nadějní studenti

„Mikročipy jsou základní stavební kámen jakékoliv chytřejší elektroniky. Nedostatek je dán ten, že proces výroby je velmi dlouhý. Technologické kroky k získání jednoho procesoru trvají minimálně měsíc,“ popisuje zdejší doktorand Vojtěch Povolný.

Jan Voves|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Vedoucí NANOLABu Jan Voves věří, že by právě odsud mohli vzejít nadějní technologové a designéři. „Máme tu velké množství studentů, kteří mají o tyto technologie zájem. Poté jsou v polovodičovém průmyslu velmi žádaní. Za pět, za deset let by tu v Česku mohla vyrůst třeba nová polovodičová firma.“

Některé součástky poputují do kosmu

Výzkum v NANOLABu se už teď zaměřuje na nové materiály – nejen na křemík, ale třeba i na materiály, jako jsou diamanty. Takové součástky mohou najít využití třeba v kosmických technologiích. „Kosmické technologie potřebují velmi odolné součástky,“ vysvětluje studijní proděkan fakulty Jiří Jakovenko.