Miroslav Fiala ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Dobré odpoledne, je Velký pátek, je to den, kdy si připomínáme ukřižování Ježíše Krista. V mnoha zemích je Velký pátek státním svátkem. U nás tomu tak není, byť se znovu ozývají hlasy, které volají po tom, aby se tento den nemuselo do práce. Jak vůbec přistupuje ateistické Česko k Velikonocům?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaHostem Dvaceti minut Radiožurnálu je katolický kněz a také nestor katolické církve Miloslav Fiala. Vítám vás, dobrý den.

Miloslav FIALA, katolický knězDobrý den.

Čtěte také

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJak prožíváte vy, kněží, tento den? Je to především pro vás hodně práce?

Miloslav FIALA, katolický knězSamozřejmě ta činnost, aktivita jaksi vrcholí, protože my tedy jaksi dbáme na to, aby člověk se nějakým způsobem připravil na oslavu těch velkých tajemství, které jsou spojena s ukřižováním Ježíše Krista, čili s tím soubojem života a smrti jo, pravdy a lži, dejme tomu. A k tomu člověk musí jaksi dozrát tím, že těch po 40 dní, těch od té Popeleční středy až fakticky do dneška, nebo do zítřka jaksi spoluprožívá s liturgií církve a vůbec, dejme tomu, s Biblí ty události, k nímž tenkrát docházelo. A které se ostatně připravovali už po věky, nejenom za časů starozákonních, ale už i v těch, řekl bych, po Velkém třesku, kdy se tady před 1 200 tisíci lety zhruba objevil člověk, nebo lidé. Takže vyžaduje to určitou vnitřní přípravu, určité soustředění. A samozřejmě, stejně jako si dáváme někteří z nás předsevzetí koncem roku, abychom byli lepší po Novém roce, tak teď je právě takové to místo na to zamýšlení, jak, jakou pozici vlastně, tu vnitřní, takovou tu směrem k pravdě a směrem k odpuštění druhým a ke spolupráci s nimi, jakou člověk zaujímá. No, a k tomu slouží právě těch 40 dní toho postu předvelikonočního. A vrcholí teď. Takže samozřejmě, že potřebujeme jaksi zúčtovat s milým Hospodinem to, co jsme prováděli, jak jsme žili, odtud svátost smíření, u nás u katolíků. U bratří evangelíků, tam je zase podobný proces, také zamyšlení. A vrcholí to právě v těchto dnech. Včerejším Zeleným čtvrtkem, dneska Velký pátek, zítra slavnost večer až po západu Slunce, pozor na to, až slavností "všední".

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaBílá sobota, ano.

Miloslav FIALA, katolický knězTakže, no a s tím je spojena řada aktivit, musíme se těm věřícím věnovat, musíme se jim dát k dispozici. Řekl bych po celých 24 hodin, teoreticky vyjádřeno. Ve skutečnosti ty naše zpovědnice v těch kostelích a zpovědní místnosti jsou v těchto dnech a v tomto týdnu zvlášť frekventované.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaHodně velké fronty. Je to povinné? Vlastně ta zpověď pro katolíky před Velikonocemi? Měl by ji opravdu každý.

Miloslav FIALA, katolický knězJe to taková, je to, je to doporučeníhodná záležitost. Takové to skládání účtů, má dáti dal. A doporučuje se to hlavně teď v čase velikonočním, protože to tajemství, jak jsem naznačil, život, smrt, a Kristus a ta jeho láska ke každému člověku a k lidstvu je tak něco obrovského, že aby to člověk jaksi strávil, aby to, aby z toho udělal svůj životní program, že bude žít dobře, a že bude konat to dobro, a že bude prosazovat prostě to, aby lidi spolupracovali, aby, abychom se jaksi vylepšovali, pokud můžeme, abychom překonali to nedobré a to zlé, kterého je kolem nás všude plno. No tak to samozřejmě vyžaduje určité úsilí. No, a k tomu jsou jednak obřady a také tyto dny.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaDnešní den je také dnem přísného půstu. Vy sám jste držel půst?

Miloslav FIALA, katolický knězSamozřejmě, každý to musíme řešit tak, jak můžeme jo, tyhle ty záležitosti. A takže každý se máme snažit a my jsme, máme být na to speciálně školení, ale jsme taky jenom lidi. Čili i my máme chvíle takového nejenom odpočinku, ale prostě kdy jsme pokoušení to pověsit na hřebík, aspoň to soustředění, a věnovat se svým koníčkům. A to je právě to, co bychom neměli, a to, z čeho se vyznáváme. A doufáme, že s pomocí toho vrchního režiséra překonáme sami sebe. A zlepšíme se taky, jak se už opakuji.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA odepřel jste si třeba něco? To znamená, že jste si nedal oběd, nebo?

Miloslav FIALA, katolický knězSamozřejmě, zrovna dneska jsem se podělil s těmi zedníky, kteří opravují u nás ten domek, ve kterém bydlí. Takže jsem jim dal polovinu té kaše, nebo té, té husté polévky. Docela jsme si pochutnali, kousek chleba, úsporný oběd, úsporný oběd jako u trempů, nebo jako kdybychom byli někde na poušti no, takže to bylo dneska. A už předtím se člověk připravuje, že nezatěžuje svůj organismus, protože ono se potom špatně myslí. Ono to člověka zpohodlní, trávicí proces je příliš náročný, takže ty myšlenky jsou takový unavený, takový, takový laxní, takový fádní. No, a to je důsledek toho nešťastného přejídání, kterým trpí tedy, tou obezitou trpí bohužel značná část naší populace. Ale my máme být jiní. Křesťanství nám nabízí jiné hodnoty, které mají přece jenom přednost.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJak se díváte na to, jakým způsobem si připomínají například na Filipínách vlastně Velký pátek, na ty krvavé rituály, které provázejí připomínku Velikonoc, kdy se někteří lidé nechávají třeba přibíjet na kříže, jak se na tohle díváte?

Miloslav FIALA, katolický knězFilipíny, ty jsou většinou tedy křesťanská země po více jako katolická. A mají takové specifické, řekl bych hispánské zvyky, které odpovídají tomu koloritu tehdejší, tamější země. Samozřejmě těm povahám. Teď když si vezmete tu třeba obrovskou úctu k pražskému Jezulátku, který je tam v Manile a tak všude, na všech, řekl bych, návrší, tedy aspoň chrámových. A taková ta, ta lidová družnost, která je typická nejenom pro jižní Evropu a Itálii a Španělsko a Portugalsko, ale také pro tyhle ty národy. Takže a pro nakonec svým způsobem pro jižní Asii. Tak speciálně ty Filipíny jsou, jsou, mají takový zvláštní půvab, který se těžko jaksi popíše, ale zřejmě to vyplývá z podnebí, z osudů, ze společenského uspořádání. Z té relativní chudoby, z toho ze všeho. No a samozřejmě z toho takového iberské, nebo španělského dědictví. Takže když vezmete, dejme tomu, některé slavnosti v Portugalsku, které jsem tam mohl prožívat, anebo ve Španělsku a, když se podívám na reportáže třeba z Českého rozhlasu, který často poslouchám, ze třeba, z té Manily, tak ono je to jako obdobné, takové podobné zpěvy, podobný tedy, podobné kroje. A takové to, to radostné veselí, které se týká dokonce i pohřebních slavnostní, obřadů. Čili, čili to je, to je.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaAle není nebezpečné, když se, když se tam lidé nechávají vlastně přibíjet na kříž, tady ty krvavé rituály, které tam stále probíhají, není to něco, proti čemu by se měla třeba církev postavit?

Miloslav FIALA, katolický knězNo to je, to je, to je jaksi během staletí se to takhle vyvinulo. A když se na to člověk dívá jako Evropan, tak je to něco zvláštního, ale ta spontaneita těch, těch účastníků, těch nejrůznějších průvodů, slavnostní, mší samozřejmě a shromáždění, ta je tedy originelní, zajímavá a ti lidé to berou jako něco přirozeného. Čili na jedné straně dřou třeba na těch políčkách, nebo v těch fabrikách, a na druhé straně zase mají takový, všechno odloží, všechno překonají a z toho křesťanství si vzali právě tu radostnou záležitost a to se snaží prožívat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaKatolický kněz Miloslav Fiala je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Je podle vás škoda, že Velký pátek není v Česku státním svátkem? Zasloužil by si tento den, aby bylo volno?

Miloslav FIALA, katolický knězAle to přece nevadí. Ten Velký pátek se může i bez toho postátnění jaksi slavit. Protože jak jsem řekl už úvodem, je to den takového hlubšího zamyšlení, krámy jsou ztichlé, nikde žádné světlo, uctívání kříže, čili symbolů bolesti a utrpení, ale také obětí a obrovské lásky Ježíše Krista ke všem lidem bez rozdílu. Takže to je den, který se vymyká tomu běžnému prožívání našich liturgií, našich mší, našich obřadů. Ale je to den, řekl bych, po této stránce velice vzácné, vzácný. Čili když ho prožívám, prožívám duchovně jako takový byť i hříšný člověka křesťan, tak se musím skutečně zamýšlet a jako, bych řekl, zpokornět a ztišit, pochopitelně. A v dnešním uchvátaném světě a rozmařilém světě a hlučném světě je to velice čas vzácný a požehnaný. Doporučuju každému. Ať Parlament ohlásí, vyhlásí to nebo ono, to je úplně jedno. Z hlediska křesťana, nebo normálního občana, za kterého se s dovolením ještě považuju, tak na tom vůbec nezáleží, jestli je to červený v kalendáři, nebo normální. Ale je to velký den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaZ nedávného šetření Střediska analýz a empirických průzkumů vyplynulo, že duchovním činnostem se o Velikonocích věnuje pouze sedm procent lidí v Česku. Překvapuje vás to malé procento?

Miloslav FIALA, katolický knězNa to jsem připraven a to pozoruju už léta. Samozřejmě, ale řeknu vám, že vůbec na tom nezáleží, kolik procent. Sedm procent je ještě hodně. Apoštolů bylo dvanáct.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaHodně?

Miloslav FIALA, katolický knězA co dokázali. A jeden ještě zdrhnul. A k veleradě a nakonec skončil jako oběšenec na stromě. Takže tam záleží na kvalitě těch sedmi procent, kteří prožívají tato tajemství a takhle ta fakta, nebo tyhle ty skutečnosti. To je právě to, že tady u vás v rozhlase jste zvyklí na poslechovost.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaAno.

Miloslav FIALA, katolický knězAby ty programy měly velkou poslechovost.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaSledujeme čísla.

Miloslav FIALA, katolický knězTak je bereme. Ale jakmile to klesá, tak jsme nervózní.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaMy nejsme nervózní zase, to abychom.

Miloslav FIALA, katolický knězVezměte si třeba.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaMáte různé programy, které mají různou sledovanost samozřejmě, to teď do toho ale nepleťme, zpátky k těm sedmi procentům. To je asi dáno samozřejmě také tím, že Česko je považováno za velmi ateistickou zemi. 30 procent populace se označuje za vyslovené ateisty tedy. Co se s tím dá dělat? Dá se to vůbec změnit?

Miloslav FIALA, katolický knězVíte, teď jste řekla, to jsou ateista, ale i to je diskutabilní, protože každý člověk něčemu věří. Někdo věří své chatě, někdo svému mercedesu, někdo manželce, dětem. Nebo svému postavení, svému podnikání. Někdo věří v ty principy, které stvořily svět, a které jsou zakódovány v každé květince i v téhle té vodě, kterou tady popíjíme, a všude v člověku samozřejmě. Čili musí tady být nějaký řád, který je samozřejmě skrytý. A který se snaží to křesťanství, ale i jiná náboženství, každé svým způsobem jako přiblížit k člověk. A doporučuji, aby podle něho žil. Takže no, a teď se vraťme zase k těm, dejme tomu, k těm procentům, ta samozřejmě jeden člověk, který žije doopravdy, třeba jeden podnikatel, který je člověkem na svém místě, nevykořisťuje své zaměstnance, dovede vyrábět kvalitní výrobky, nebo služby a podobně. Tak ten dokáže daleko víc, než sto takových, takových nimralů, kteří prostě se obohacují, a kteří se s těmi pár penězi, které nakradli, tak utečou třeba na Kanárské ostrovy. Jo, čili záleží na kvalitě každého člověka. Takže zaplať pánbůh za těch sedm procent. A ti ateisté, když by se to vzalo z toho, z toho odborně hlubinného sociologického průzkumu, tak jich jsou, čistí ateisté, dvě procenta. Dvě procenta těch, kteří vyznávají ten takový, řekl bych opravdový hluboký ateismus, po vzoru, dejme tomu, toho britského současného "biologa", který nechal na autobusy psát, že Bůh neexistuje a podobně. Takže dvě procenta podle sociologů. Samozřejmě, že je spoustu lidí lhostejných, kteří skutečně dávají přednost těm pozemským takovým požitkům, to jim přejme, mají na to právo. A nejdou nikam dál. Nejdou do hloubky. Ale prostě je tady pestrá skladba nejrůznějších nápadů a povah a zaměření, ale vždycky záleží na kvalitě. Já si velice vážím takového dobrého agnostika třeba, člověka, který mi řekne: no jo, tak ty tomu, musíš něčemu věřit samozřejmě. Mně to je lhostejný. Tak on to řekne podle pravdy. Tak zaplať pánbůh za to, že je pravdivej. Takže na tom vůbec nezáleží. Záleží na tom, do jaké míry třeba moje církev katolická bude pravdivá, a ve zmatcích doby si poradí s tím, že nebude lpět na hmotě, na majetku, ale že bude mít tu, ten základní požadavek, ten princip, kvůli čemu vlastně existuje. Šíření radosti tohoto posmutnělého světa.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaNarážíte v tomto směru i na církevní restituce, když říkáte, že se nemá lpět na majetku, myslíte si, že církev třeba v tomto směru dělá nějakou chybu tedy? Protože víme, že samozřejmě je tedy schválen zákon o navrácení majetku církvím. Ale že se neustále vedou debaty a neustále se snaží vytvářet politici z ČSSD a z hnutí ANO jakési, jakou si skupinu, aby se ještě zvrátilo to rozhodnutí, aby třeba se církev vzdala alespoň části těch náhrad. Měla by to církev udělat?

Miloslav FIALA, katolický knězPodívejte se, když, chyby dělají všichni. Chyby dělá moje církev, já je dělám samozřejmě. Vás se nechci dotknout, takže vy jste mimo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJá taky dělám chyby, to se nebojte, spoustu chyb.

Miloslav FIALA, katolický knězDokonce. No, samozřejmě je dělají taky politici. Takže zákon se odhlasoval, něco dostaneme zpátky, něco tedy v hmotných majetcích. Nemovitostech dokonce a lesích a polích. A něco v penězích. A naší, naší politické reprezentaci trvalo 24 roků, nebo dokonce už 25, 25. rok běží, než se s tímhle tím vypořádala. To je důkaz, řekl bych, malé schopnosti těch, které jsme si zvolili. Ale budiž, církev je teď zahlcena tady s těmi starostmi a přibírají se lidi na "ordinariátech", aby bylo dostatek ekonomů a dostatek lesníků a odborníků. A tak dále. Ale ta církev už dneska, jak to pozoruju jako taky součást té církve, byť ta nejposlednější, tak se příliš, je příliš zahlcena tady touhle tou starostí, a my zapomínáme na základní věc. Teď jsem, sedím, díky bohu, ve veřejnoprávním médiu, a to mi připomíná, že my jsme mediálně zaostaly.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaCírkev myslíte?

Miloslav FIALA, katolický knězJako církev. My nedokážeme jaksi říct popravdě, že my tady nejsme kvůli tomu, abychom měli statek tam a, a nějakou, nějaké sta tisíce hektarů jinde a lesa třeba. Ale že jsme tady kvůli tomu, abychom skutečně doprožívali sami a nahlédli, dovolili nahlédnout těm druhým, co ta radostná věc evangelia vlastně přináší. Protože to je obrovský dar, který dostáváme. Z toho můžeme žít. Jo, čili na to už nemáme tolik sil. Rozhlas by nás, nebo televize nás pouštějí, občas nás pozvou, ta dnešní naše debata je důkazem.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJá myslím, že by pravidelně. Jak v Českém rozhlase, tak v České televizi. Ale vy máte tedy pocit, že v tomto směru i církev udělala chybu při tom, když se schválil ten zákon, anebo i v těchto posledních vlastně týdnech, protože ty debaty o navrácení majetku sledujeme neustále, že nedokáže jaksi lidem důvěryhodně vysvětlit, proč se ten majetek má vrátit, nebo v čem konkrétně podle vás udělali chybu? A kdo konkrétně tu chybu udělal? Biskupská konference?

Miloslav FIALA, katolický knězTam na jedné straně jsou ideologické momenty ze strany našich protivníků, kteří nám to samozřejmě nepřejí. A na druhé straně my jsme tady v tomhle tom ohledu, řekl bych, příliš jednostranně orientovaní, jsme příliš orientováni, řekl bych lidsky. A ten nadhled, který dává křesťanská víra, se mi zdá, že leckdy u nás chybí. Čtu, mám to stále na stole a před očima, knížku, kterou napsal francouzský biskup Yves Congar Za církev sloužící a chudou. My máme sloužit bez ohledu na to, jestli nám dají, jestli nám zaplatěj, nebo jestli budeme dělat zadarmo. A na druhé straně máme být přece jenom trochu františkánsky orientovaní na tu jednoduchost života. Takže nejezdit v Chevroletech luxusních, ale pokud možno chodit pěšky, pohyb velice prospívá i biskupům i nám páterům. A žít takovým jednoduchým střízlivým životem. Abychom se nelišili od aspoň střední třídy naší populace. A to je právě to, co, co je potřeba, aby do naších hlav a srdcí vstoupilo. To děláme poměrně málo. Poměrně málo. Čili, čili oprostit se od těch zbytečností a být jaksi vyjednavačem za církev, tak, tak vůbec bych se ani moc nebavil s těmi různými pohlaváry.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJako s politiky byste nejednal? Už jednou schválili zákon, a už se má dodržovat, a teď prostě to vykomunikujme nějak rozumně?

Miloslav FIALA, katolický knězAle i ten zákon, je to jenom lidská norma. Je to lidská norma. A jestli nám tady těch 13 miliard chtějí snížit a nechtějí nám je dát, řekl bych: já bych za sebe řekl: nebo tedy za určitý směr v naší, našich vnitrocírkevních řadách, ať si těch 13 miliard tedy nechají. Je to, je to, myslím, jedna, nebo dvě tisíciny státního rozpočtu, celkové financování a ta náhrada pro církve, ať si to tedy nechají. Jestli to považují na to, že bychom byli bohatí, a že si to nezasloužíme, prosím. My jim dokážeme svou prací, svou službou, svým postojem, že oni se mýlejí, ne my. Ale my musíme jít na to skutečně, jak jsem znovu zas říkal, jaksi s takovou tou františkánskou opravdovostí a pokorou. A to si myslím, že k tomu musíme teprve dozrát.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaKatolický kněz Miloslav Fiala byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuju za to. Na shledanou.

Miloslav FIALA, katolický knězNa shledanou, děkuji za pozvání.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: heš
Spustit audio