Metropole USA celý týden žila oslavami půlstoletí od dobytí Měsíce. Jak na 20. červenec 1969 vzpomínají američtí pamětníci?
Okamžik, kdy lidská noha poprvé stanula na Měsíci, přikoval před 50 lety k televizním obrazovkám a rozhlasovým přijímačům doslova celou planetu. Takové chvíle se nezapomínají a jen málokdo si dnes nepamatuje, kde v tu chvíli byl a co dělal. Zpravodaj Jan Kaliba se vydal zjistit, jak si kosmický úspěch své země pamatují někteří Američané.
„Užívám si hlavně historické kousky - mají tu raketu Saturn V i jinou techniku z časů přistání na Měsíci. A ukazují, jak se ty věci potom zdokonalily nebo pomocí moderních materiálů přetvořily v něco nového,“ ukazuje Michael, jeden z návštěvníků festivalu Apollo 50, která se od 18. do 20. července konala jen kousek od Bílého domu.
Fotky, které vznikly na Měsíci? Je to zázrak, neskrývá astrofotograf Zdeněk Bardon
Že před 50 lety Američané poprvé přistáli na Měsíci, dnes ví každý. Málokdo ale tuší, že se na tomto úspěchu významně podílel i Čech – Zdeněk Kopal, který Měsíc pro potřeby americké expedice mapoval. „Nabídl americké NASA tvorbu map na klíč,“ vysvětluje v rozhovoru s Vojtěchem Bidrmanem astrofotograf Zdeněk Bardon.
„Skvělý příklad jsou třeba kola od lunárního průzkumného vozidla. Tady se můžete seznámit s tím, jak se od těch původních, které použili tenkrát na Měsíci, vyvinula v novější, která se uplatní v budoucnosti,“ vysvětluje
Časový posun
Co dělal 20. července 1969 si dobře pamatuje i další z návštěvníků, který se mi představuje jako Chess. Jeho otec byl americký voják a Chess proto slavný den své země prožil v Německu.
„Sledoval jsem to doma v televizi, kvůli časovému posunu bylo později než v Americe. Udělalo to na mě dojem. Novinky se k nám dostávaly každou hodinu díky americkému vojenskému rozhlasu, který tehdy poslouchala i spousta Čechů,“ vzpomíná.
Lidstvo jako jedna rodina
To Michael tehdy bydlel v Oklahomě a už chodil do zaměstnání. A přestože byla neděle, strávil den v práci a večer se vydal ven za zábavou. Přistání na Měsíci si ale ujít nenechal, stihl se vrátit domů a sledoval ho v televizi.
„Byla to velká událost, každý to sledoval, bez ohledu na politické nebo náboženské založení, bylo to takové národní dobrodružství,“ zdůrazňuje sounáležitost, kterou v tu chvíli prožívala nejen celá Amerika.
„Osobně jsem to nebral jako nějaký závod se Sověty, ale je fakt, že právě tohle soupeření bylo motorem pro vesmírný průzkum. Myslím si ale, že Apollu 11 drželi palce i lidi v Sovětském svazu, stejně jako zbytek světa.“
Neopakovatelná atmosféra
Mohlo by zase dojít k něčemu podobnému? Michael jen krčí rameny: „Záleží na tom, jestli přijde nějaká mise, která by se zase stala celosvětovým fenoménem.“
„Jako start Gagarina.“ Před 50 lety informoval o cestě na Měsíc i rozhlas, připomíná Stanislav Kužel
Před 50 lety stanul první člověk na Měsíci. Tehdy o tom informoval i Československý rozhlas. Reportáže do vysílání připravovali redaktoři Jan Petránek a Ivo Budil. Jak na jejich reportování vzpomíná jejich tehdejší kolega Stanislav Kužel? Poslechněte si rozhovor.
To Chessova vize budoucnosti je o poznání temnější. „Určitě by nás sjednotila nějaká další krize, jako kdyby bylo potřeba odklonit dráhu nějakého asteroidu,“ napadá ho, ale hned doplňuje i o něco pozitivnější důvod k všeobecnému sbratření:
„Kdybychom měli konkrétní cíl, na kterém by se shodly všechny strany politické skládačky v tamtom domě,“ ukazuje na sídlo amerického prezidenta. „Myslím, že tím by se atmosféra dobývání Měsíce vrátila.“
Související
-
Na úspěchu Apolla 11 se podílel i český astronom. Od NASA dostal jako poděkování měsíční prach
Zářivě bílý skafandr uprostřed pusté, šedé pouště a za ním nekonečná temnota vesmíru. Proslulé fotografie vznikly v noci z 20. na 21. července 1969 - přesně před 50 lety!
