Lidstvo musí zdvojnásobit produkci potravin, pomoci mohou nové metody šlechtění, říká experimentální botanik

19. únor 2020

Uživí geneticky modifikované rostliny lidstvo? Klasické metody šlechtění zemědělských plodin už nestačí uspokojit poptávku, a tak na řadu přichází genetika. „V některých částech planety reálně hrozí hladomor už za 30 let. Aby lidstvo tuto hrozbu odvrátilo, musí zvýšit produkci potravin,“ varuje vedoucí Ústavu Experimentální botaniky AV Jaroslav Doležel.

Pokud bude růst světové populace pokračovat i nadále stejným tempem jako dosud, bude lidstvo muset zvýšit produkci potravin dvojnásobně. Jak ale Jaroslav Doležel zdůrazňuje, nejde jen o produkci potravin, ale i o jejich dodávku. „Kromě vyšší zemědělské produkce můžeme přispět i tím, že budeme šetřit potravinami. Pořád je ale klíčem zvýšení zemědělské produkce.“

Strop možností

V budoucnu by podle něj měly lidstvo uživit hlavně pšenice, rýže, kukuřice a sója. „Tyto plodiny dnes máme vyšlechtěné na takové úrovni, že je u nich řešení nejjednodušší. Problém ale je, že pomalu začínáme narážet na strop možností klasického šlechtění, a musíme uvážit použití dalších metod.“

Čtěte také

Tyto plodiny totiž k růstu potřebují nejen dusíkatá hnojiva, ale například i dostatek vláhy. „Budeme-li se snažit o udržitelné zemědělství, budeme muset změnit jejich vlastnosti tak, aby lépe využívaly živiny, lépe snášely teplotní šok a podobně.“

Rychlejší změny

Právě nové metody šlechtění jsou hlavním tématem setkání experimentálních botaniků v Olomouci, které se koná tento týden.

„Metody, které rozvíjíme, mohou pomoci rychleji dosahovat změn a požadovaných vlastností, což velmi zefektivní šlechtění. Všichni předpokládáme, že jednou EU povolí využití editace genomu, což bude klíč, jak dodat rostlinám vlastnosti, které klasickým šlechtěním nejdou,“ uzavírá Jaroslav Doležel.

autoři: Jiří Chum , als
Spustit audio

Související