Lidé mokřady vnímali jako líhniště komárů, přitom jde o obrovskou zásobárnu vody, zdůrazňuje ekoložka

Ráda se touláte mokřady. Tam je ale dost často vlhko a zima, čím vás učarovaly?

Mokřady jsou kouzelné v tom, že jsou živé v každém roční období. Přítomnost vody dává energii, která mokřad dělá živým i v době vegetačního klidu. Líbí se mi i z toho důvodu, že hostí vzácné druhy rostlin, živočichů.

Víme vůbec, co je ten správný mokřad?

Čtěte také

Břízy, kapradí, jeleni i žáby se vracejí. Rok po požáru v Českém Švýcarsku národní park ožívá

Mokřady z definice jsou území slatin, bažin, rašenilišť, ale počítáme mezi ně i mokřady člověkem uměle vytvořené, rybníky a jakékoliv lokality s vysokou hladinou podzemní vody.

O mokřadech se mluví jako o jednom z nejvíce ohrožených biotopů na naší planetě. Tak jaká je teď situace?

Důvodem ohrožení je antropogenní tlak, protože mokřady byly vždycky lidstvem brány jako neúrodná, podmáčená půda, kde se nedalo nic dělat, nehostinné bažiny, ještě ke všemu líhniště komárů. Tak se člověk snaží je nějakým způsobem využívat jako zemědělskou půdu po vysušení, ohrožené jsou velmi často zástavbou, volná půda, která doposud není využitá.

Kateřina Berchová Bímová|foto:Patricie Strouhalová, Český rozhlas

O mokřadech se říká, že na jejich existenci závisí celé lidstvo, nejenom druhy ptáků, kteří tam hnízdí. Tak v čem jsou mokřady důležité?

Jsou obrovskou zásobárnou vody a ovlivňují celý hydrologický cyklus, tvorbu srážek nad pevninou. Často to jsou přechodové ekosystémy, ekotony, které tvoří bariéru mezi vodním s suchozemských prostředím.

Kolik vody dokáží mokřady celosvětově udržet?

Podle Světového fondu pro přírodu se uvádí, že to je deset až dvacet procent zásob sladké vody na pevninách, takže to je poměrně hodně. A z hlediska akumulace se uvádí, že 10 metrů čtverečních mokřadů zadrží až devět tisíc litrů vody, takže to je obrovitánské množství, které se v lokalitě udrží. A potom mokřad s ním pracuje, dochází k výparu, pomalému vysychání. Mokřad by ale neměl vyschnout, vždycky by tam měla být zvýšená hladina podzemní vody.

Zabýváte se také invazním druhům rostlin. Jsou to silní hybatelé změn?

Bohužel ano, protože to jsou většinou druhy, které mají velkou konkurenční schopnost, vytlačují ostatní druhy rostlin a živočichů. V případě rostlin jsou tyto druhy schopné změnit celý ekosystém včetně živinových a hydrologických poměrů v půdě, společenstva hub a rostlin. Takže změní celý ekosystém od základů.

A jsou invazivní druhy rostlin i v mokřadech?

Ano, a velmi často. Prostředí mokřadů je díky přítomnosti vody stabilní, je tam pořád dostatečně vlhko, klima je tam stálejší, ostatně říká se, že mokřady stabilizují klima, tlumí extrémy jak do horka, tak směrem k velkým mrazům. A tak díky tomu se v nich často udržují i nepůvodní druhy. A když se tam jednou rozšíří, tak je to poměrně velký problém.

A může kvůli invazivním druhům rostlin mokřad zaniknout?

Pajasan žláznatý|foto:Anna Vavríková, Profimedia

Nezanikne, ale změní se ve složení společenstev, která jsou tam přítomná. Často se může stát, že mokřad začne trochu víc vysychat. V kombinaci se snižující se hladinou podzemní vody může invaze způsobit až zánik mořkadu, ale to není nejčastější problém. Spíš je problém, že změní společenstva, takže vymizí druhy vázané na mokřadní prostředí. A ty jsou poměrně vzácné.

Co je třeba udělat proto, abychom udrželi mokřady? Nebo aby vznikaly nové?

Dnes osvěta je na docela vysoké úrovni a všichni jsou si hodnoty mokřadů vědomí, ale pořád zásadní je neodvodňovat, nepovolovat výstavbu na takových lokalitách, a udržovat vodu v krajině.

Co všechno víme o invazních rostlinách? Poslechněte si celý rozhovor.