Leoš Šimánek: Vízum jsem dostal na základě vlastnoručně vyrobeného razítka

„Jednou mě navštívil kamarád a ukazoval mi fotky z Kanady,“ zmiňuje Leoš Šimánek první podnět, který ho dovedl k cestování. Tehdy zavzpomínal na knihy Jacka Londona, které jako kluk čítával. Z první cesty do Kanady se vrátil po dvou měsících. „Nemohl jsem se soustředit na zaměstnání, a tak jsem zavřel firmu a další rok jel opět do Kanady,“ vypravuje.

Po řece se spolu s kamarády dostal až na Aljašku a odtud na Havaj. „Chtěl jsem sice do San Franciska, ale spolu s letem na Honolulu stále letenka jen o 100 dolarů víc,“ vysvětluje. Cesta z Havaje do Evropy mu trvala déle, než původně plánoval. „Vyrazil jsem napříč Pacifikem na Nový Zéland a do Austrálie,“ přitakává. „Cestovatelský život se mi líbil a neměl jsem žádné závazky,“ nastiňuje.

Leoš Šimánek však zavzpomínal také na mládí, které strávil v Československu. Odtud však po roce 1968 emigroval. „Měl jsem v pase výjezdní doložku. A protože jsem stavitel, dokázal jsem razítko okopírovat,“ přiznává s tím, že právě pomocí vlastnoručně vyrobeného razítka nakonec dostal i německé vízum.

Jaké byly jeho začátky v Německu? Prožil během cestování také krušné chvíle? A kam vedly jeho první kroky po návratu do Československa? I to si můžete kdykoliv poslechnout díky audio záznamu v tomto článku.

Záznam celého rozhovoru s Leošem Šimánkem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout také v iRadiu.