Lektorka upozorňuje na nejčastější chyby v mluveném projevu. Děláte je taky?
Že mluvit přece umí každý? Je to složitější. A jedno je jisté: tváří v tvář hlasové lektorce a herečce Janě Postlerové vás sebevědomí zřejmě přejde. „Říct, kolik lidí mluví bezchybně, se nedá. Jednodušší je říct, kolik lidí dělá při mluvení chyby,“ zdůrazňuje hlasová lektorka v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Mluvit správně, to je kumšt. A málokdo ho ovládá. Problémy přitom začínají už ve školách, které výchovu ke správnému hlasovému projevu zcela zanedbávají.
Čtěte takéHlasová poradkyně Jana Postlerová dovede zkrotit slovo
Sama Jana Postlerová už v dětství prošla tou nejlepší hlasovou průpravou. V pěti letech totiž vstoupila do Dismanova dětského sboru. „Naučila jsem se správně dýchat a také říkanky, aby se vytvořila svalová paměť – aby mi poté technika pouze pomáhala k výrazu,“ vzpomíná.
Hlasový projev přitom přirovnává k matematice. „Kolik je čtyři krát pět, víme. A nemusíme o tom přemýšlet,“ upozorňuje s tím, že s mluveným slovem se to má podobně. „Technika je neskutečně důležitá. Je to 50 % úspěchu: od pauz, teček a důrazů na předložku. Velkým nešvarem je ‚jsem’ – a to už jsem v rozhlase taky slyšela!“ upozorňuje.
Mluvený projev ukazuje úctu k sobě i druhým
Mimochodem, správný hlasový projev rozhodně není radno podceňovat. „Vyjadřuje úctu k druhému člověku i úctu k mateřštině. Zároveň ukazuje úctu k sobě samému, člověk by se měl poslouchat,“ říká žena, která naučila správně mluvit už spoustu lidí – jejím žákem je mimo jiné i Andrej Babiš.
Pan premiér je velmi poslušný žák. A má rád, když na něj křičím.
Jana Postlerová
„Pokud člověk ví, že mluví špatně, sráží ho to. Jakmile se přestane bát a začne správně dýchat, řekne větu plynule. V češtině mluvíme rovně a končíme do tečky, důraz dáváme na první slabiku. To je úplný základ,“ vypočítává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.