Kapadocie skrývá podzemní města starých Chetitů
Pohádková krajina plná podzemních labyrintů, čarovných komínů, písečné barvy vytvořená sopečnými erupcemi před milióny let - tak vypadá Kapadocie. Naprosto výjimečná oblast ležící v centrální Anatólii patří k místům, která určitě stojí za návštěvu. Vedle nejčastějších tras, na kterých se střídá jedna turistická skupina za druhou, najdete řadu míst, kde můžete nerušeně pozorovat lidský um, vynalézavost a naprosto unikátní hru světla a stínu. Vydejme se do Země dobře vychovaných koní, jak se Kapadocie překládá z chetitského jazyka.
Téměř v předklonu se vydávám do útrob podzemního města Derinkuyu, což znamená Hluboká studna. Naštěstí klaustrofobií netrpím. „Tady tím obřím kamenem se v případě nebezpečí zatarasil vchod,“ ukazuje průvodce bezpečnostní opatření. Lidé se pak před nepřátelskými nájezdníky mohli v podzemí schovávat celé měsíce.
V prvních dvou patrech byly stáje, chlívky pro hospodářská zvířata, lisy na víno. Ve třetím a čtvrtém poschodí se bydlelo, jedlo, studovalo, chodilo na toalety. Podle průvodce se v podzemních prostorách mohlo ukrývat až 30 tisíc lidí.
Jak vypadaly týdny a měsíce strávené v přítmí svíček bez šance spatřit sluneční svit, jaký odér se musel chodbami nést, si člověk představí jen stěží. Procházku do osmého podlaží do hloubky 55 metrů nevydrží ani řada turistů. Pokud vám úzké prostory nevadí, dýchat se tu dá dobře.
Hluboko pod nejnižší úrovní se táhlo 52 ventilačních šachet a studní, podle nichž město získalo přízvisko. Podle historiků podzemní města, kterých bylo zatím objeveno kolem 40, vznikala v dobách chetitského impéria. Později je využívaly i další civilizace, které obývaly centrální Anatólii.
Je zajímavé poslouchat, jak vypadal život pod povrchem, ale noc v hotelu sestaveném ze skalních slují nad zemí mi připadá o poznání přívětivější. „Tady v těch jeskyních žili lidé před 300 až 500 lety. Jako hotel tu fungujeme 10 let,“ říká mi spolumajitelka jednoho z jeskynních hotelů v Göreme a ukazuje mi, jak vypadalo místo původně.
Syn Kismet Cinerové je geolog, který přišel zkoumat unikátní sopečné formace, které vznikly před milióny let. „Bylo to náročné na čas, na peníze, vše se muselo dělat ručně,“ vzpomíná hoteliérka. Hotel nabízí úžasný luxus, kdy v jeskyni máte wi-fi připojení, koupelnu, funkční toalety. „ Právě odpady a elektřina byly nejtěžší, aby to nenarušilo jedinečnost tohoto místa,“ přibližuje. Výsledek si ovšem paní Cinerová pochvaluje, sama tu tráví většinu roku. Jen na pár zimních měsíců se vrací do rodného Istanbulu.
„Jeskyně funguje jako přírodní klimatizace. V horkém létě chladí a na podzim, kdy jde ručička teploměru dolů, si naopak skála udržuje svou teplotu,“ říká Kismet Cinerová. Podobných jeskynních hotelů vyrostlo v poslední době víc. Starobylá obydlí ustupují turistickému ruchu.„Museli jsme mít speciální povolení,“ tvrdí hoteliérka. Za tučný bakšiš se dá povolení i v Turecku získat snadno, to je však na jiné vyprávění.
Malebné městečko Göreme je výchozím bodem do největšího muzea pod širým nebem. Za ranního rozbřesku se návštěvníci vydávají na túry do krajiny erozí nádherně zbarvených vyvřelin, které chvílemi připomínají úly, chvílemi falické symboly, jinde pohádkové komíny.
Muzeum v přírodě je náboženským komplexem. Třicet kostelů vytesaných do skal a vyzdobených nádhernými barevnými freskami vzniklo mezi druhou polovinou 9. a koncem 11. století. Tehdy byla tato oblast centrem křesťanství. Podobně jako mozaiky v chrámu Ayasofya v Istanbulu jsou tváře modelovány za využití různé intenzity barev a vykreslení šera a stínu.
Průvodci snad ve všech světových jazycích popisují úchvatné byzantské fresky a stovky turistů stoupají po skalách, po schůdcích, aby postupně navštívili Tmavý kostel, Kostel sandálů, Kostel hada. Neměli to mniši jednoduché.
Dnes je v Kapadocii k vidění kolem tisícovky kostelíků. Stačí jich vidět ovšem jen pár a dát raději přednost toulkám úchvatnou snovou krajinou. Úplně se ztotožňuji se slovy francouzského vědce Paula Lucase, který v roce 1712 při cestě po Anatólii slunečnímu králi Ludvíku XIV. napsal: „Mnoho jsem toho nacestoval, ale něco podobného jsem ještě nikdy neviděl. Skalnatá krajina Kapadocie je naprosto ojedinělá.“
Zobrazit jeskynní města v turecké Kapadocii na větší mapě
