Jiří Havel, poslanec EP

Elektřina bude dražší až o 30 %, to nás podle premiéra Nečase čeká, až Německo v roce 2022 vypne všech svých 17 jaderných elektráren. Je to reálný odhad, nebo mají pravdu zelení, když tvrdí, že premiér účelově vytváří půdu pro růst zisků ČEZu. A jak zasáhne německý plán další evropské země? Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Pozvání přijal bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku, nyní europoslanec za ČSSD a také mluvčí stínové vlády pro hospodářskou politiku Jiří Havel. Vítejte.

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Dobrý den.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vašem dotazům, vážení posluchači, je jako vždy k dispozici email dvacetminut@rozhlas.cz a také facebookové stránky pořadu. Já tady, pane docente, odcituji přesně slova premiéra Nečase: "Naše předběžné propočty ukazují, že německé rozhodnutí povede v Česku k nárůstu cen elektrické energie o 30 % se všemi dopady, především pak na konkurenceschopnost v sektoru průmyslu." Co si myslíte o tomto prohlášení premiéra?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Já se obávám, že v zásadě to prohlášení premiéra odpovídá pravdě. Je zcela evidentní, jestliže ve střední Evropě ubyde značné množství zdrojů elektrické energie, vznikne deficit té energie a ceny energie musí jít nahoru, je otázka, jestli to bude přesně těch 30 %, jestli to bude o trošku méně nebo třeba o trochu více, ale ten směr a bohužel ta hladina je naznačena poměrně velmi přesně, čili premiér zasáhl do černého tentokrát.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Předseda Strany zelených Ondřej Liška řekl, cituji: "Pokud kvůli německému kroku k nějakému zdražení elektřiny v České republice dojde, pak jedině z důvodů zvýšení zisků ČEZu. Úkolem premiéra nemá být strašení občanů zdražováním, ale prosazování jejich zájmů při řízení polostátního energetického gigantu." Je tady podle vás možný důvod takového prohlášení premiéra, zvládá podle vás stát svou úlohu vůči ČEZu?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Já se obávám, že pan kolega Liška si vůbec neuvědomuje, v jakém prostředí ta energetika pracuje. Energetika pracuje v prostředí jednotného evropského trhu a vy nemůžete stavět do tohoto trhu jakékoliv další překážky. To znamená, že kdokoliv si svobodně z Evropy v České republice může koupit elektřinu. Ta elektřina tedy bude probíhat k nějakému objektivizujícímu procesu, třeba burzou energie nebo podobně, a z tohoto hlediska vy nemáte žádnou šanci vstupovat do tohoto procesu a zakazovat, aby ta cena energie šla nahoru nebo dolů, čili prohlášení pana kolegy Lišky je velice krásné. Já chápu, že mu spousta lidí zatleská, ale bohužel je to prohlášení, které plyne z neznalosti toho, jak elementárně je nastaven vnitřní trh Evropské unie.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ke 30% zdražení by podle premiéra došlo, pokud by Česko nereagovalo například zvýšením své energetické kapacity. Je to skutečně cesta, jak zmírnit zdražení? Jde tady o argument pro dostavbu Temelína?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Tak určitě je to argument proto, aby Česká republika se vyzbrojila do budoucnosti přebytkem energetických zdrojů. Už i v minulosti se ukázalo, jakým štěstím pro Českou republiku bylo to, že jsme tu první etapu Temelína dokončili, protože v okamžiku, kdy Rakušané donutili Slováky zavřít Jaslovské Bohunice, opět vznikl silný deficit ve střední Evropě, který se nás nedotkl, neohrozil náš průmysl, na straně jedné, a na straně druhé tedy jsme na tom alespoň vydělali v těch ziscích ČEZu, ale na druhé straně pozor neznamená to, že jsme to nezaplatili. To, že se vypnuly Jaslovské Bohunice dřív, než se vypnout mohly, to jsme samozřejmě platili i my ze svých peněženek, protože hladina cen energie byla vyšší, než by jinak mohla být.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Šéf ČEZu Martin Roman v rozhovoru pro list Handelsblatt řekl, že firma chce s plánovaným odklonem Německa od jaderné energie samozřejmě prodávat Němcům víc proudu. Pokud tedy ale polostátní firma vydělá na tomto rozhodnutí, nelze po ní teoreticky žádat, aby o to výrazněji kompenzovala růst cen na domácím trhu?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Ona nemůže kompenzovat růst cen na domácím trhu, je to dáno opět tím, že byste zasáhli do toho, jak ten trh funguje, zasáhli byste nedovoleně a došlo by k nedovolené podpoře toho či onoho subjektu, ať už podnikatelského nebo spotřebitelského. Ale na druhé straně ten vydělaný peníz vláda může použít k tomu, aby nějakým způsobem tu energetickou spotřebu nebo spíše nespotřebu stimulovala. To znamená, že peníze, které vydělá v ČEZu, by bylo možné nabídnout občanům, dejme tomu, aby prováděli lepší zateplení, aby používali i jiné úspornější technologie, a tak dál, to už by možné bylo. Ale nemůže to provést přímo tak, že řekněte ČEZe, musíš o třetinu zlevnit proud. To by bylo špatně, neodpovídalo by to ani zákonům českým a neodpovídalo by to samozřejmě ani těm evropským normám. ČEZ bohužel v minulosti byl navíc částečně privatizován, ČEZ má zhruba třetinu vlastníků, kteří jsou soukromí, a v okamžiku, kdybyste provedla takovýhle jakýkoliv cenový zásah zvenčí, tak samozřejmě ten vlastník by okamžitě zažaloval stát a u toho soudu, u českého soudu by vyhrál, to znamená, že stát by byl odsouzen, aby ČEZu nahradil tuto záležitost.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Není třeba na ČEZ místo do stavby jaderných elektráren napřít úsilí na přechod podobně jako Německo k alternativním a obnovitelným zdrojům energie?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Samozřejmě alternativní a obnovitelné zdroje energie jsou naším cílem, ale problém je, že dejme tomu fotovoltaika je zhruba 12krát až 18krát dražší, než je právě ta energie z těch jaderných elektráren, které jsou v našich podmínkách nejen nejlevnější, ale také nejspolehlivější, protože Temelín nebo Dukovany jednou 85 % doby v roce, oproti tomu větrník má šanci v České republice se točit zhruba nějakých 22 % toho celkového časového fondu, to znamená, potřebujete 4krát více větrníků z hlediska kapacity, než máte instalované kapacity v těch jaderných elektrárnách. A ten další problém, který tady máte vyplývá z toho, že elektřina není skladovatelná, to znamená, že vy si ji nemůžete vyrobit do zásoby v okamžiku, když vítr fouká nebo když slunce svítí, čili alternativní zdroje ano, ale aby nás to nezruinovalo na straně jedné a aby to také technicky nezničilo tu naši síť, protože vedle zdrojů, které vám mohou přidávat či ubírat v tom, v tom, v té síti, jakou máte, tak musíte mít pořád nějakou stabilitu, která slouží k tomu, aby se ta síť nezhroutila. Čili proto potřebujete ty velké kapacity a proto i dneska ČEZ ještě k těm jaderným kapacitám bude stavět velkou kapacitu plynovou, prostě proto, že potřebuje stabilizovat síť. Stabilizovat síť, která je mimochodem čas od času rozhozena právě existencí obrovského kvanta těch alternativních zdrojů, které nacházíte dneska právě v Německu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Mluvčí ČEZu také upozornil, že odstavení německého jádra přinese více škodlivých emisí z uhelných elektráren a také se tím zvýší cena emisních povolenek. Ty budou společnosti muset znovu nakoupit v roce 2013, je tedy toto datum tím, kdy lze čekat první cenový náraz kvůli německému rozhodnutí?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Já se přiznám, že jsem nepropočítával podrobně tyhle ty záležitosti. Myslím si, že to tak je, ale v tuto chvíli je to určitým způsobem intuice, ale samozřejmě počítejme s tím, že ty ceny se budou té budoucí hladině přizpůsobovat, přizpůsobovat už od počátku, to znamená, postupně. Také ti, kdo budou plánovat, že budou stavět nějaké nové výrobní kapacity, si budou říkat aha, tak tady elektřina bude drahá, postavme to někde jinde. Pro řadu průmyslových kapacit to není tak legrační, jestli elektrická energie stojí o nějakých 20 nebo 30 % méně nebo více, je to ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pardon, rozumím vám správně, že kvůli německému rozhodnutí by Česká republika v budoucnu mohla přijít třeba o významné investory, o významné podniky prostě proto, že u nás elektřina bude dražší než směrem třeba na východ?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Ano, samozřejmě, celá střední Evropa, nejen Česká republika, protože ta cena bude v zásadě jednotná, takže tohle to není věc, která by byla úplně jednoduchá. Na straně druhé, když si vzpomenu třeba na tu diskusi, která byla v Evropském parlamentu, ono je kolem celé té věci zatím hodně, hodně emocí a ta havárie fukušimská nás posunula v té diskusi někam úplně jinam, když se podíváte na německou realitu a podíváte se na ty nevídané a v minulosti nikdy tedy nezachycené preference, které mají zelení, takže svým způsobem od Angely Merkelové je to také politické stanovisko.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Je to politická sebeobrana trochu?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Ano, a ona v tuto chvíli asi těžko může dělat něco jiného, takže je tady i určitá úvaha, že možná za pět let se tohle to rozhodnutí bude hodnotit znovu a že se třeba částečně přehodnotí. V tom bych viděl určitou naději.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Čili je podle vás reálná šance, že Německo si to ještě může definitivně rozmyslet, že kromě těch 7 už odstavených starých elektráren a jednoho reaktoru, který už byl odstaven dříve, těch zbylých několik zůstane v provozu?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Já myslím, že určitě ano, protože ono to tak bylo i v minulosti. I v minulosti Německo se tvářilo, že u nich to jádro skončí, pak vlastně před minulými volbami připustila Angela Merkel a ti ostatní, že vlastně by ta životnost jaderných elektráren se mohla určitým způsobem prodloužit a případně by se mohly stavět i nové reaktory, v tomhle tom smyslu sama Angela Merkelová je velmi racionální, ona je přece fyzikální chemik, a já jsem s ní byl koneckonců i diskusi o energetice, takže myslím si, že ona nepodléhá čistě tedy emocím, ale z hlediska politické kalkulace se obávám, že v Německu to byl pro ni nutný krok, možná trošku zoufalý krok, to si vyhodnoťme, jak chceme, ale je to reakce na politickou situaci. Není to v tuto chvíli konstatování, že něco se technicky změnilo v německých elektrárnách.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Někteří odborníci už teď varují, že současný stav po vypnutí těch 7 až 8 reaktorů hrozí v zimě v Německu rozsáhlými výpadky proudu. To zastavení elektráren už posunulo ceny elektřiny v Německu o 10 %. Je ta situace podle vás udržitelná v samotném Německu přes zimu?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
To v tuto chvíli lze z mého hlediska těžko posoudit. Já nejsem energetik, já jsem ekonom.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Říkám si, jestli se na půdě Evropského parlamentu o tom nevedou diskuse.

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Ta situace je vážná a rozděleni jsou koneckonců i němečtí socialističtí poslanci, jaksi tam také ten názor není zcela jednoznačný, jsou tam kolegové, kteří by byli proti, jsou kolegové, kteří jádro, jádro hájí, ale to, že to německé ekonomice přinese problémy, to je zřejmé, přinese to problémy i německému spotřebiteli a samozřejmě ta situace může vést i ke kritickým situacím v německé síti, to znamená, že může dojít k blackoutu, čili tomu totálnímu výpadku, který přináší škodu, přináší samozřejmě i množství nebezpečných situací a tak dále. Blackout je prostě něco, čemu se všichni chceme vyhnout.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak německé rozhodnutí dopadne na další evropské země? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídá europoslanec a mluvčí stínové vlády pro hospodářskou politiku Jiří Havel. My už jsme o dopadech na Česko hovořili, co zbytek členských států Unie, nebo alespoň přímí sousedé Německa? Zaznamenal jste tam nějaké reakce, nějaké obavy?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Tak ty obavy tady slyšet určitým způsobem jsou, ovšem na druhé straně si uvědomme, že vedle Němců jsou tu především Rakušané. Rakušané jsou několik desítek let ostře protijaderní, takže ti volají my jsme to říkali a tak dál. Čili toho ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Máme tady ale také Belgii z 60 % závislou na jaderné energetice, Francouzi dokonce 75 %.

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Přesně, přesně to jsem chtěl říct. Čili ten, kdo chladí ty evropské hlavy, jsou v tuto chvíli především Francouzi, kteří říkají, že od jádra neustoupí, že je to základ jejich ekonomiky a velmi konzervativně prohlašují vždycky v těchto diskusích stejně, jako to už říkal Tony Blair, že národní energetický mix je v kompetenci jednotlivých států, to se zdůrazňuje i dnes, čili to je i záruka pro nás, že tyto 2 státy, kdyby se chtělo na půdě Evropské unie přijímat nějaké rozhodnutí, takže ho společně s námi zablokují.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jaké rozhodnutí máte konkrétně na mysli? Hrozí nějaké rozhodnutí typu příkazu míry procent využití obnovitelných zdrojů, které by se nám nehodilo do krámu?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Víte, vždycky se říká Brusel něco přikazuje. Brusel nic nepřikazuje. Z Bruselu jde vždycky to, na čem se dohodly jednotlivé členské státy.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vzniká tam nějaká taková dohoda, chýlí se k ní?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Ta dohoda, jaké množství dejme tomu obnovitelných zdrojů se bude používat, ta se vyvíjí léta. Já jsem třeba byl na summitu za Českou republiku místopředsedy vlády v roce 2006, kdy vlastně za Českou republiku jsem zablokoval přísnější požadavky na obnovitelné zdroje prostě proto, že fyzicky jsme to nebyli schopni zabezpečit. Čili určitá představa, co by ty státy měly dodržet, tady existuje, ale to, o čem se diskutuje, to je možná trošku zajímavější pro nás, diskutuje se o tom, že by sama Evropská unie měla zavést svou vlastní regulaci v rámci jaderného sektoru. No, a to je moment, kdy my nezůstáváme klidní, nebo alespoň já, protože odtud je hrozba, že budou tady najednou mnohem přísnější pravidla, než má zatím ta světová jaderná agentura, a že to jsou pravidla, která by mohla ohrozit i ty naše elektrárny.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Proč? Ony by neprošly technicky?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Ony samozřejmě technicky projdou. Uvědomme si, že Dukovany patří mezi 2 až 3 % nejméně poruchových jaderných zařízení na světě vůbec, čili to je elektrárna, která je dávána za příklad. Ale jestliže do těch testů někdo namaluje, že jaderná elektrárna musí vydrže teroristický útok 2 civilních letadel velkých, které by na ni spadly, no, tak kolik elektráren v Evropě by nějakým takovýmhle testem mohlo projít? Čili ono do té beránčí kůže té regulace se samozřejmě navlékají ty staré požadavky našich zelených kolegů, kteří prostě od počátku až do konce říkají nechceme žádné jádro a uděláme cokoliv, abychom ho mohli zakázat. Pokud to nebudou moci udělat tou přímou cestou, budou hledat ty nepřímé cesty. Opět to konstatování je takové, že Britové, Francouzi tuto představu o takhle náročných testech a o tom, že by se z nich mělo něco přímo tedy vyvozovat, to samozřejmě bylo odmítnuto.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže české elektrárny z tohoto ohledu teď mohou být klidné, anebo přeci jen hrozí, že nevyhoví nějakým přísnějším požadavkům Bruselu, které budou následkem té fukušimské tragédie?

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Opět Brusel nic přikazovat nebude, museli by se na tom dohodnout všechny evropské státy. Brusel nemá pravomoc evropským státům něco přikázat. Tam jde o to, že nakonec se musí dohodnout Evropská rada, a to je 27 evropských premiérů, čili ti by se museli dohodnout, že to takto bude. Pokud by někdo takovýto návrh ovšem předložil, konstatuji, že v Evropě je dost zemí a dost hlasů, aby takový návrh zablokovali. Tím nemluvím o tom, že samozřejmě kontroly, které provádíme a které samozřejmě provádí náš jaderný úřad, jsou v jaderných elektrárnách nutné, je nutné, aby se prováděly přísně a tak dále. V žádném případě to nebezpečí, které tam může být, bych si nedovolil zesměšnit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku, europoslanec za ČSSD Jiří Havel. Díky za váš čas. Na slyšenou.

Jiří HAVEL, europoslanec /ČSSD/, bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku:
Mějte se hezky. Na slyšenou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu Radiožurnálu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnostNEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: šče
Spustit audio