Jan Burian: Změny ve fungování Národního divadla byly nedostatečně vysvětlené

„Národní divadlo nemá být přímo řízeno ministerstvem kultury, jednotlivé soubory mají mít co největší produkční autonomii a spojení dvou operních souborů pod jednou střechou musí být vyřešeno tak, aby fungovalo,“ shrnuje Jan Burian, nový ředitel Národního divadla v Praze, s jakou vizí chce za pár měsíců usednout na onu pomyslnou ředitelskou židli.

Čtyři budovy, z toho tři historické, tři až čtyři soubory – a řada problémů plynoucích z nedávné fúze Národního divadla se Státní operou Prahou. Tak Jan Burian v rozhovoru s Václavem Žmolíkem popisuje onu „jámu lvovou“, do níž se rozhodl vstoupit.

A nebude to mít jednoduché. Do Národního divadla přichází dlouholetý ředitel plzeňského Divadla J. K. Tyla ve chvíli, kdy jsou členové jednotlivých souborů připraveni ke stávce. „Činohra drží stávkovou pohotovost v souvislosti s událostmi provázejícími odvolání Jiřího Černého. Kromě toho jde i o balet, Státní operu a přidali se i sólisté a sbor Národního divadla,“ vypočítává Jan Burian.

„Všechny další kroky budu s lidmi, jichž se týkají, projednávat. Budu se snažit s nimi dohodnout,“ slibuje. Jedním dechem dodává: „Právě to byla jedna z hlavních chyb, k nimž v minulých letech došlo: začaly se dělat takzvané změny, aniž by veřejnost a zaměstnanci věděli, k čemu mají sloužit.“

Jsou tyto změny vratné? A má Jan Burian vlastně zájem něco vracet? Také odpovědi na tyto otázky v rozhovoru, který vedl Václav Žmolík, zazněly. A kromě toho třeba i to, kam by vlastně Jan Burian chtěl toto bedlivě sledované divadlo dovést.

Záznam celého rozhovoru s Janem Burianem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.