Jaký bude osud brněnského nádraží? „Po 100 letech je nutné se rozhodnout,“ říká jihomoravský hejtman

„Varianta u řeky vychází na 42 až 45 miliard korun, varianta pod Petrovem vychází na 42 až 56 miliard korun,“ vysvětluje Roman Hanák s tím, že první z variant je zakotvená v územním plánu města Brna. U varianty Petrov by se muselo absolvovat martýrium změny územního plánu.

Zmiňuje také argument možnosti výstavby a omezení dopravy v Brně – u řeky by se stavělo na zelené louce, v centru pod Petrovem by se lidé potýkali šest let s výlukami a omezeními. Přiznává také, že obě varianty nejsou bez chyby a mají svá úskalí.

„Po sto letech je potřeba říci natvrdo, jaká varianta je preferovaná, a co nejdříve zahájit výstavbu,“ říká s tím, že už dnes je v Brně přetížený železniční uzel, a pokud se má rozvíjet integrovaný dopravní systém a rychlostní tratě v rámci Brna, tak se musí vystavět nový.

Svá stanoviska budou také muset odhlasovat brněnští zastupitelé, kde se očekává bouřlivější diskuze. „Předpokládám, že stanovisko bude stejné, jako přijal Jihomoravský kraj,“ míní Hanák a dodává, že optimistická varianta začátku výstavby mluví o roce 2020.

S ohledem na financování nejenom ze státního rozpočtu, ale i z evropských peněz, je potřeba práce zahájit co nejdříve. „Tak, aby to bylo realizováno do roku 2030,“ uzavírá.