Izrael se přihlásil k raketám, které zachytily ruské radary nad Středomořím. Šlo prý o cvičení s USA
Ruské ministerstvo obrany v úterý ráno oznámilo, že jeho radary zaznamenaly start dvou balistických objektů ve Středozemním moři. Izraelská armáda o něco později informovala, že šlo o její vojenské cvičení pořádané společně s Američany.
„Byla to zkouška cvičné rakety, která se používá ke kontrole systémů protiraketové obrany,“ uvedl agentuře RIA-Novosti představitel izraelského ministerstva obrany. Izrael přitom ze začátku tvrdil, že žádné vypálené rakety nezaznamenal.
Obvykle se vojenské zkoušky hlásí dlouho dopředu právě proto, aby nevyvolaly falešný poplach, jak připomíná vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Izraelská armáda ovšem tuto praxi nedodržuje a zpravidla o svých testech nikoho s předstihem neinformuje.
„Takové opatření se dá interpretovat jednak jako zkouška vlastních systémů, a potom také jako zpráva vyslaná vůči Sýrii: ‚Dávejte si pozor, jsme připraveni‘,“ říká Visingr.
Podle Moskvy byly objekty vypáleny v 10.16 moskevského času, tedy v 8.16 SELČ. Šéf resortu obrany, generál Sergej Šojgu o tom informoval ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Start podle oficiálních informací zachytila posádka radiotechnického uzlu Systému varování před raketovým útokem v Armaviru (Krasnodarský kraj)," oznámil tiskový odbor ruského ministerstva.
Trajektorie letu obou balistických cílů vedla podle Šojgu z „centrální části Středozemního moře směrem k východní části středozemního pobřeží.“ Právě v tomto regionu leží mimo jiné Sýrie. Rakety měly spadnout do moře.
Samotní Syřané tvrdí, že jejich radary nezaznamenaly pád raket na syrské území.
Ve Středozemním moři kotví několik válečných plavidel Spojených států, které se připravují na útok proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Vyslání křižníku a protiponorkové lodě do stejného regionu avizovalo před několika dny Rusko jakožto spojenec Sýrie.
Zpráva o startu balistických cílů přišla v době, kdy administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy intenzivně lobbuje v obou komorách Kongresu, aby zákonodárci příští týden podpořili omezený vojenský zásah.
Tím chce Washington "potrestat" Asadův režim za to, že 21. srpna u Damašku údajně použil proti civilistům chemické zbraně, byť Asad nasazení chemických zbraní odmítá. Proti intervenci jsou Rusko, Čína i Írán.
Americkou Sněmovnu reprezentantů kontrolují republikáni, v Senátu mají zase většinu demokraté. Osud rezoluce je tak podle analytiků nejistý. Výsledek hlasování sice není pro Bílý dům závazný, ale pro prezidenta by tom mohla být možná největší politická prohra od znovuzvolení.
Podle Kryštofa Kozáka, vedoucího katedry amerických studií na FSV UK, by si Obama nejspíš nedovolil zaútočit na Sýrii bez souhlasu Kongresu. „Jiná věc by byla, kdyby Asadův režim nějakým způsobem vyhrotil svůj postoj a třeba znovu použil chemické zbraně. Pak je možné, že jako odvetná reakce by něco přijít mohlo,“ vysvětluje Kozák.