Izrael na Írán nemůže nezareagovat. Víkendový útok ale mohl vyprovokovat, míní expert Tureček

Je možné, aby toto všechno nemělo další pokračování? Aby už Izrael nereagoval?

Nějaká forma izraelské odvety asi přijde. Nutně to neznamená, že bude pokračovat eskalace. Izrael je teď ve stejné situaci, jako byl Írán po bombardování ambasády v Sýrii.

Ze samotného Izraele slyšíme, že i když nechce zásadní eskalaci, tak si nemůže dovolit nereagovat. Nejde jenom o to vytrestat nepřítele, ale jde o ukázku odstrašujících sil. To znamená: „Nezahrávejte si s námi, nebo přijde ještě něco horšího“.

Čtěte také

Akt války je už jen to, že Írán na Izrael zaútočil ze svého území. Co bude dál, zatím neví nikdo, myslí si vojenský analytik Foltýn

Na druhé straně německý kancléř Olaf Scholz řekl, že by Izrael měl spatřovat své vítězství už v úspěšné obraně proti víkendovým íránským vzdušným úderům a neměl by tu svoji reakci dál stupňovat. Může za nějakých okolností toto být pro izraelské politiky přijatelné?

Tento argument je velmi silný a zazníval i v Izraeli. Už včera se ozývalo, že od okamžité odvety odrazují dva silné prvky: íránský útok nezpůsobil žádné větší škody a tlak mezinárodního společenství – apel ze strany Spojených států, protože Američané jsou asi ti poslední, kteří by teď chtěli nějakou válku na Blízkém východě.

V Americe máme volební rok a zas by to byli Američané, kteří by nějakým způsobem chtě nechtě mohli být do toho konfliktu vtaženi.

Má v tuto chvíli vůbec někdo zájem na eskalaci mezi Izraelem a Íránem? Může to někomu pomoci?

V Izraeli máme politiky, kteří volají po velmi razantní odpovědi, stejně jako volají po razantním postupu proti Palestincům v Gaze. Zrovna tak máme extrémní hlasy i v Íránu samotném.

Všimněme si, že třeba zapojení libanonského Hizballáhu, který disponuje velkými vojenskými kapacitami, tak bylo spíše symbolické a vedlo na Golanské výšiny okupované Izraelem, než na Izrael samotný. Předpokládám, že i uvnitř íránského establishmentu se vedla debata, jak ta včerejší akce měla vypadat a že mohla také být daleko razantnější.

Břetislav Tureček|foto:Elena Horálková

Provokace?

V dnešním pořadu Českého rozhlasu Dvojka Jak to vidí jste mluvil o spekulaci, že první útok ze začátku dubna mohl mít za hlavní cíl vyprovokování Íránu k nějaké podobné reakci, aby se otupila kritika izraelských spojenců. Máte pro to nějaké indicie?

Indicií může být provedení útoku na íránskou diplomatickou misi. Izraelci mnohokrát v uplynulých letech zasáhly zbrojní konvoje a další místa, ale teď zasáhli generála, kterého bylo možné zlikvidovat dříve nebo později i někde jinde. To určitě nebyla náhoda.

Nemyslím, že by Izraelci nezvažovali geopolitické souvislosti provedení útoku. Pokud je zvažovali, tak museli čekat, že přijde íránská odplata.

Nevěřím, že Izraelci nekalkulovali, že něco přijde, co jim nakonec dobře může zahrát do karet. Po celou dobu od Damašku postupně budovali vojenskou alianci a konzultovali to. Chystaly se sítě, které byly velmi efektivní a útok zcela zneškodnily. To nebyla náhoda. To potřebovalo několikadenní přípravu.

Na kolik si víkendovým útokem obě strany odkryly karty? Co jsme se dozvěděli o íránských možnostech a o izraelské a spojenecké obraně?

Odkrylo se, že Írán má poměrně velké množství dronů. U teď se objevují informace, že na Izrael toho doletěla asi jenom polovina. Velká část měla technické problémy.

Zároveň se ukázalo, že Íránci jsou schopni takový útok docela dobře zkoordinovat, protože měli tři různé druhy munice a byl zkoordinován jejich simultánní dolet na izraelské území.

Na druhé straně se ukázala perfektní připravenost Izraele své území ochránit, byť velká část letících střel a dronů byla zlikvidována Američany, Brity i Francouzi. A zasáhlo do toho i Jordánsko. Objevují se i informace, že k obraně izraelského území přispěla i Saúdská Arábie.

Čtěte také

Hrozí nový konflikt Írán vs. Izrael? Teď nejde o vyhlášení války, Írán má svých starostí dost, míní politický geograf Jelen

Odkryla se připravenost proamerických režimů v regionu postavit se na stranu Izraele, pokud je nepřítelem Írán. To ale neznamená, že podporují Izrael v jeho tažení proti Palestincům. Neznamená to, že by se zapojily do izraelské odvety proti íránskému území.

Rozhodně neplatí hranice na Blízkém východě pro izraelský a protiizraelský svět. Podle momentální situace se tyto koalice vytvářejí.

Podle aktuálních zpráv, které přinesl The Wall Street Journal na svém webu, tak by mohla reakce Izraele začít ještě dneska. Očekáváte, že to bude tak rychle?

Nevylučoval bych to, ale myslím si, že v Izraeli převládne snaha, aby to přineslo co největší užitek. Nevylučoval bych, že jádro odvety nebude vedeno proti íránskému území, ale třeba proti libanonskému hnutí Hizballáh.

V uplynulých měsících se už v Izraeli spekulovalo, že otevření severní fronty z pohledu Izraele je jenom otázkou času. Teď si možná poskytl dobrou záminku, aby se pokusil s Hizballáhem zúčtovat. To není věc, která by se dala zorganizovat během krátké chvíle. Tím spíš, že velká část íránských ozbrojených složek je pořád vázaná na Gazu.

Podaří se napětí v blízkovýchodním regionu zklidnit? A jaké dopady to všechno může mít na další postup Izraele v Pásmu Gazy? Poslechněte si celý rozhovor.