Imigrační politika USA je zoufale zastaralá. Protesty v Kalifornii jsou uměle vytvořené, říká hispanistka

Nasazení gardistů a mariňáků není potřeba. Spíše než o migranty jde o snahu zdiskreditovat guvernéra Kalifornie, je přesvědčena vedoucí Iberoamerického centra pražské Metropolitní univerzity Kateřina Březinová
Americká armáda nasadí v Los Angeles po víkendových nepokojích 700 příslušníků námořní pěchoty, kteří podpoří oddíly Národní gardy. Proč se dějištěm protestů stalo zrovna druhé největší americké velkoměsto? A s jakými pocity se na něj dívají příbuzní a přátelé protestujících ze sousedního Mexika? Vladimír Kroc se zeptal vedoucí Iberoamerického centra pražské Metropolitní univerzity Kateřiny Březinové.
Aktuálně jste v Mexiku. Jak podrobné informace máte o tom, co se děje v Los Angeles?
Dění sleduji přes nejrůznější zpravodajství a samozřejmě i přes mexická média, která se tématu věnují velice podrobně. Velká část přistěhovalecké populace v Los Angeles je totiž původně z Mexika.
Čtěte také
Co je podle vás příčinou nepokojů v Kalifornii?
Domnívám se, že jde o dlouhodobější střet toho, co chce federální stát a jaké pravomoci a kompetence nechává jednotlivým státům, respektive městům. Druhá rovina je občanská týkající se zátahů na lidi, kteří jsou v USA nelegálně. Stále více Američanů se ptá, na základě čeho tyto zátahy probíhají, a nesouhlasí s tím, aby jejich města byla takovým způsobem militarizovaná a byla do nich zasévána panika a chaos.
Nakolik jsou podle vás protesty násilné?
Mohu usuzovat pouze zprostředkovaně, protože nejsem v Los Angeles, že protesty mají spíše disentní náladu, nikterak násilnou nebo naštvanou. Koneckonců i starostka města Los Angeles řekla, že lidé mají podle ústavy právo vyjádřit svůj nesouhlas.
V sobotu se nicméně situace přiostřila. Novináři reportovali o slzném plynu a pryžových projektilech. V této souvislosti ale starostka Karen Bassová z Los Angeles vyzývá lidi k tomu, aby se nenechali vlákat do léčky toho, aby protesty přerostly v násilí, protože to je podle ní přesně to, na co federální stát čeká. Říká, že město je schopno udržet pořádek vlastními silami. Příslušníci Národní gardy, respektive teď nově i příslušníci námořní pěchoty, jsou tam nadbyteční a vytvářejí zbytečný chaos.
Čtěte také
Prezident Trump považuje povolání Národní gardy za skvělé rozhodnutí. Jak to vidíte vy?
V jedné rovině to dává smysl, protože prezident Trump má tyto kompetence. Veškeré rozhodování stran migrace a ochrany státních hranic jsou v pravomoci federální, nikoli jednotlivých států. Vzniká tady zajímavý konflikt, protože z Washingtonu a zejména Kongresu nepřichází žádná legislativa, která by odpovídala Americe 21. století. Imigrační legislativa USA je zoufale zastaralá. Všichni prezidenti po roce 2000 volali po reformě, ale nikomu se to nepodařilo a stalo se z toho extrémně sporné politické téma.
Na druhé straně by mu to mohlo svým způsobem pomoci v podpoře balíčku, který teď čeká v Senátu na projednávání a kde je ostraha hranic jeho velmi důležitou součástí. To, co v Kalifornii nazývají uměle vytvořeným chaosem, by tedy z pohledu federálního státu mohlo vypadat, jako že to tam vůbec nezvládají. A proto bylo nutné poslat tam zásahové jednotky a proto jsou potřeba peníze pro ochranu hranic, protože – jak se nechal včera prezident Trump slyšet –, migranti zahlcují americké nemocnice, školy a jsou to kriminální živly.
Není to tak, že povolání federálních rezervistů anebo mariňáků napětí ještě vystupňovalo?
Rozhodně platí, že napětí stoupá s počtem ozbrojených příslušníků. Podle některých médií dokonce počet ozbrojených strážců veřejného pořádku převyšuje ty, kteří se snaží vyjádřit svůj nesouhlas s postupem imigračního a celního úřadu.
Čtěte také
Donald Trump na své sociální síti vulgárně odsuzuje guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma. Tvrdí, že guvernér ani starostka LA demokratka Karen Bassová situaci nezvládli.
Já ten pocit nemám. Naopak oba vystupují smířlivě. Spolupracují s Národní gardou, ale snaží se říct, že pomoc skutečně nepotřebují. Mezi řádky bych tam tedy četla spíše to, že Gavin Newsom je jeden z politických protivníků, kterého je potřeba zlikvidovat.
Dělo se to už tehdy, když v Kalifornii zuřily ničivé požáry. Kalifornie dlouhodobě představuje velmi demokratický liberální stát, který má na imigrační záležitosti jiný pohled než federální stát. Gavin Newsom navíc mohl být jedním z demokratických kandidátů na příští prezidentské volby, tudíž je třeba ho jaksi dostat pod kontrolu a zdiskreditovat ho...
Co může přinést bilaterální setkání mexické prezidentky Sheinbaumové s Trumpem na G7 v Kanadě? A nakolik je dnes ekonomika Spojených států závislá na pracovní síle z jihu? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Analytik Šlerka: Umělá inteligence a propaganda? Na sociálních sítích vidíte válku, která se nestala
-
Nepoctiví dodavatelé energií klientům zakazují odstoupení od smlouvy. ‚Je to nezákonné,‘ říká úřad
-
Desetitisíce Srbů v Bělehradu požadovaly předčasné volby. Podle Vučiče za protesty stojí cizí mocnosti
-
Romancov: Věčný mír v Evropě skončil, vracíme se do násilného prostoru. Ignorovat válku je zhoubné