Ilona Švihlíková, ekonomka

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní docentko, kde vy tedy vidíte hlavní příčiny té rostoucí nezaměstnanosti?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ty hlavní příčiny spočívají v tom, jak se vyvíjí hospodářská politika této vlády. Často se argumentuje, že to prostředí, ve kterém se pohybujeme, není zrovna optimální. To je samozřejmě pravda. Ta dluhová krize v Evropě, která má mnoho dimenzí, tomu jaksi neprospívá a bezesporu se dá pak příští rok očekávat zpomalení našeho exportu, který byl vlastně jakoby jediným pozitivním prvkem v té celé škále negativně se vyvíjejících indikátorů. Ale prostě ten čistý export nás samostatně nevytrhne. To se koneckonců ukazuje už v tomto roce a ten mix té přehnané fiskální konsolidace spolu teda s těmi různými dalšími daňovými opatřeními vytvářejí prostředí, které je velmi pesimistické, které samozřejmě nevede k tomu, že by firmy nějak toužily po tom více investovat a rozšiřovat výrobní kapacity a to se samozřejmě musí nutně odrazit i na trhu práce a na vývoji mezd.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, ale vy sama připouštíte, že růžové to není ani za hranicemi České republiky, že v recesi je podstatná část Evropy. Není toto opravdu ten hlavní důvod, protože jaksi politika vlády třeba nemusí stíhat všechny ty nepříznivé vnější okolnosti, i kdyby se o to snažila.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tak, často se to takhle říká, ale není to pravda hned z několika důvodů. První důvod je, že Česká republika na konci roku 2011 se ještě nedostala na HDP těch okolních zemí. To znamená, tam už vidíte, že tam je nějaký rozdíl. Všechny země okolo nás, Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo se dostaly nad úroveň krizového roku 2008. My ne, takže to už je něco jiného. To znamená tam ten vývoj jakoby diverguje. A druhá věc je, prostě se podívat na statistické rozbory Českého statistického úřadu, který jasně uvádí, že tahle krize je Home Made, neboli způsobená domácími vlivy, je to drtivý propad domácí poptávky, který byl silnější už v tom posledním kvartálu minulého roku ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No a není to ale tím, paní docentko, že lidé šetří, protože vidí i to, co se děje za hranicemi a proto jaksi, vy říkáte, klesá ta poptávka, že mají obavy, aby se nedostali do těch dluhů, ve kterých jsou třeba Španělé, nebo Řecko.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Obavu bezesporu mají, ale pozor. Vy říkáte, že šetří ve smyslu, že vytváří nadměrné úspory, že. Ano, to je takové to oblíbené ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ne, nenakupují. Vy jste řekla, že je jaksi nižší poptávka, proto říkám, šetří, proto neutrácejí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Pozor, ale my si musíme vysvětlit, proč ale neutrácejí. To je docela zásadní ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, o tom právě teď mluvím.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
... zásadní. Teďkon je otázka, jestli teda, jak se domnívají někteří, že jak máme konzervativní obyvatelstvo, které prostě syslí úspory a tím pádem teda vytváří nějaký propad domácí ekonomiky. To ale není pravda. Když se podíváte na vývoj vkladů, tak zjistíte, že nedochází k žádným nadměrným přírůstkům. Naopak dochází k tomu, že z těch termínovaných vkladů se peníze přesouvají na běžné tak, aby byly k dispozici. To znamená, nemůžeme v žádném případě hovořit o tom, že by obyvatelstvo začalo tvořit nadměrné úspory. Ten důvod je jednoduchý a prostý.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Prostě neutrácí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Oni nemají z čeho utrácet. To je ten základní důvod. Samozřejmě, že v tom hrají velkou roli obavy o budoucnost, ale ty se mohou projevovat třeba v tom, že je velká poptávka po práci, to znamená, že jakoby stoupá ta intenzita té pracovní činnosti, ale ta se samozřejmě jakoby nestřetává s tou nabídkou. Což vám potom dále vytváří tlak na pokles mezd. Že všechny tyhle ty vlivy, když zkombinujete dohromady, no tak vám z toho nemůže samozřejmě nic optimistického vyjít.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pak je tady ale třeba nástroj, který vláda zavedla, takzvaný Kurzarbeit, to je 400 milionů korun pro firmy, které, protože se ocitnou v přechodných potížích, nechtějí propouštět lidi a na to právě vláda vyčlenila tyto peníze. Já jsem zjistila, že zatím se přihlásilo po třech měsících pouze dvanáct společností. Stát jim vyplatí zhruba osm milionů korun, takže to vypadá, že firmy ani jaksi nereflektují na nabídky vlády, když už tady nějaké jsou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Já považuji Kurzarbeit za poměrně dobrý nápad, ale zase, musíme ho prostě vnímat v kontextu těch ostatních opatření, jo. To je jakoby, když jeden hot a druhý čehý. To znamená vy děláte politiku, která může mít, dejme tomu nějaký přínos, nevím do jaké firmy, do jaké míry je to známá věc, aby ty firmy prostě věděly, že vůbec tahle ta možnost tady je, protože ta intenzita těch změn a to, že se dozvídáte každý den tři věci ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ty firmy by si to měly zjistit. Minimálně my na Radiožurnálu jsme o tom vysílali několikrát. Psalo se o tom v novinách.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ale říkám, že by si to neměly zjistit, ale přece jenom jakoby ta intenzita těch změn je docela velká. Jenom sledovat to, co se děje kolem DPH není vždycky úplně jednoduchá věc.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak, když mi něco přinese peníze, tak se o to logicky zajímám. Tak, to je můj případ, proto říkám, že ty firmy možná by mohly mít ten zájem.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Není tomu tak vždy, ale potom, prostě vytváříte nějaké celkové ekonomické prostředí a pokud to prostě nepůsobí pozitivně, tak jako těžko na to budete reflektovat třeba tím Kurzarbeitem, prostě řešíte to, tím klasickým propouštěním, které koneckonců už jste tady avizovala pro ten příští rok.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy si myslíte, že to tedy bude horší. Jste z těch ekonomů, kteří to vidí spíš pesimisticky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tohle není otázka pesimistického vidění. Já neznám jediný faktor, který by mohl přinést změnu. Já, když se podívám třeba na tu základní prostě, složení hrubého domácího produktu, tak skutečně nevidím žádnou z těch složek, která by mohla přinést nějaký pozitivní obrat. Takže jakoby to není, že bych jako chtěla být za každou cenu pesimistická, ale nedokážu si představit, jak za toho současného kurzu tam může dojít k nějakému pozitivnímu obratu. Nevím, kde by se vzal.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co vy byste, paní docentko, jako ekonomka doporučovala, jaká opatření? Aby podpořily zaměstnanost, vznik nových pracovních míst v době, která není lehká v celé Evropě?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Víte, tady jsou dvě základní otázky, nebo dokonce tři, je jich několik. Jedna z nich je celkově hospodářská vize. To znamená to, co mě tady chybí, tady v České republice a dlouhodobě, to není otázka jenom jedné třeba z politických stran, nebo jednoho typu vlády, je vize, to znamená, z čeho jako Česká republika, budeme žít. To je něco, co jsem téměř nikdy u nikoho nezaslechla.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dlouhodobá věc. Teď, co byste doporučovala, aby třeba příští rok to nebylo tak hrozné s růstem nezaměstnanosti? Opatření, která by zabrala.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Jo, jasně. Musíte mít ale jako tu vizi, jo, pardon, jako nemůžete prostě dělat jakoby ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, já se jí nevzdávám, ale ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
... sem tam, protože potom nás to vůbec jakoby nikam nesměřuje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Spíš jestli existuje vůbec nějaký nástroj, který vláda může použít, a který by zabral, podle vás.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Já si myslím, že těch nástrojů je celá řada. První věc, kterou potřebuju, je otázka stability v oblasti hospodářské politiky. To znamená jasný kurz, kam se směřuje. A to souvisí ale s tou vizí. Ono je to propletené. Nelze to prostě úplně oddělit. To znamená, jasná otázka v případě daní, v případě právní vymahatelnosti, jo, to jsou věci, které ten stát může ovlivnit, respektive už je měl ovlivňovat dávno. Mnohem pozitivnějším směrem. Potom je to otázka investic, na kterých by se ta vláda měla shodnout. To znamená zase, ale to je otázka dlouhodobé vize.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podpora nějakého ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ano, jakých projektů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
... zaměstnávání větších projektů, menších a tak dále.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Smysluplných, přesně tak, jo. To je otázka, já nevím, podpory třeba zelené ekonomiky. V diskusi ano, ne, proč ne. Je to perspektivní věc, není to perspektivní věc, reaguje to na Německo, jo, ale tohle tady jakoby úplně chybí. Ta hospodářská politika je prostě zúžená na velmi stupidní a kontraproduktivní fiskální konsolidaci, to není hospodářská politika, jo. To tady prostě není, prostě říci si chceme podporovat třeba domácí zemědělství. Je to sektor, který je důležitý, rostoucí ceny potravin, to ukazují.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A tam by mohla vzniknout nová pracovní místa.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Přesně tak. A tam je velký prostor ve spojení prostě s energetikou, ve spojení zpracování odpadu jsou velice moderní odvětví a základní odvětví to je ta báze té ekonomiky. Tomu třeba se u nás nevěnuje vůbec pozornost.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já jsem se dočetla v jednom z rozhovorů s vámi, že navrhujete zařadit do ekonomického systému práce jiného typu. Já tomu moc nerozumím. Jaké práce myslíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
To byl rozhovor, který myslíte, /nesrozumitelné/, byly to Hospodářský noviny možná, je to tenhle?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pravděpodobně, ano.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ano, ano. Tak, tam jsem, on byl zkrácený, aby se vešel do počtu znaků, takže potom z toho vzniklo takové trošku torzo, ale já jsem hovořila o konceptu, který se rozvíjí v rámci Evropské unie, říká se mu Ekonomika péče. A ten vlastně reflektuje to, jak se vyvíjí demografický tedy vývoj v rámci celé té vlastně západní civilizace a tedy poukazuje na to, že ze strany obyvatelstva se objevují nové potřeby. Především v té oblasti sociální a zdravotní. A že právě tohle je oblast, která je zaprvé velmi silně podfinancovaná a zadruhé, ve které je možno vytvořit velké množství velmi potřebných pracovních míst.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To by ale musel stát dotovat, jestli tomu dobře rozumím.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
No, proč dotovat? Prostě by to zaplatil veřejný sektor, abych neřekla přímo stát, to může být obec, nebo to může být kraj, jo. To jsou prostě decentralizované ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když tvrdí všechny tyto složky, že peníze nemají.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Dobře, ale potom je otázka, kdo to bude poskytovat, jo. Ale samozřejmě byl by to veřejný sektor, z veřejných zdrojů, to bezesporu a teď, já bych zase, nesouhlasím s tím, že, ona to je taková hrozná fráze, že jak se říká, že zdroje nejsou. Ale zdroje jsou a je jich obrovské množství. Jenom prostě tady je globální infrastruktura, která umožňuje, aby ty zdroje, ať už to jsou daně, nebo různé korupční, prostě odtékaly do míst, kam se na ně ten národní stát má problém dostat, a nebo dokonce nemá ani ochotu se k ním dostat, jo. A tady prostě globálně hovoříme o bilionech dolarů, to jsou obrovský částky, které ten stát potom samozřejmě nemá k dispozici, takže jako ta fráze, že jakoby zdroje nejsou, a že prostě na nic nejsou peníze. Peněz je obrovské množství.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale jdou jiným směrem, podle vás.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ale koncentrují se v rukou několika málo skupin, které se tomu dokáží, tomu státu národnímu vyhnout. Často i se souhlasem těch ajet, které tam vládnou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu s Ilonou Švihlíkovou, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha. Tak, paní docentko, vy říkáte, že zdroje jsou, že peněz je ohromné množství, ale že neodtékají tam, kam by měly, tedy na potřeby občanů státu. Vláda ale říká, že jaksi se snaží nastavit teď tu politiku tak, aby bylo možné šetřit ve státní správě, aby daně jaksi byly nastavené nějak solidárněji a také, aby se jich vybralo víc, protože je to nutné. Ty daňové změny se projednávají už řadu měsíců. Vy si myslíte, že opravdu není potřeba jít cestou úspor?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Víte, oni jsou úspory a úspory. A hlavně zase ta politika má několik dimenzí, ta hospodářská. Je absurdní hledat úspory tam, kde nejsou a hledat je tam, kde jsou a to je přesně to, co se děje. Mě připadá, že první logický krok, když říkám politika úspor, tak se prostě podívám na to, kde mi zdroje odtékaj, prostě udělám normální výdajový audit. A ten se neprovedl, jo. Prostě ten, ty úspory té vlády probíhají tak, že prostě vidím položku, která je velká, ha, penze. Skoro 400 miliard, začnu škrtat tam. Ale takhle prostě neprobíhá výdajový audit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy si myslíte, že Ministerstvo financí nemá jaksi představu o tom, jaké budou příjmy, výdaje a jak nastavuje návrh státního rozpočtu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
To tedy opravdu nemá. Zkuste se podívat ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Teď už je to třetí jaksi návrh, který poputuje do sněmovny, nebo je ve sněmovně a ve kterém ministr financí tvrdí, že se odráží právě i neradostné vyhlídky ekonomiky.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ano, to je hezké, ale tak to se říkalo už před rokem a ty rozpočty jsou klasicky zpracovávány naprosto chybně. Pro tenhle rok Ministerstvo financí učinilo druhý pokus zapsat se do Guinnessovy knihy rekordů omylů, kde původně předpokládalo nominální růst 5,2 což už tenkrát, když to navrhovalo bylo naprosto zcestné. Tak, jako já jsem na to upozorňovala, že nevím, odkud by jako přiletěl tenhle ten typ toho ekonomického růstu a potom teda provádí neustálé škrtání. Tam ten problém prostě je, že vláda si neuvědomuje, nebo uvědomovat nechce, že hospodářská politika, kterou provádí, respektive ta fiskální konsolidace, kterou provádí, má dopad na ekonomiku země. Oni jakoby nechápou tu vazbu, nebo jí nechtějí chápat. Já jako jim tady nevidím přesně do hlavy, ale prostě neuvědomují si, že ve chvíli, kdy provedu něco s daněmi, se sociálním systémem, tak se mi to nutně odrazí na tom, jak ta ekonomika bude fungovat jo. A tahle ta vazba uniká, takže on se strašně diví, že když neustále prostě pokračují ve škrtech a v daňových změnách, se to odráží na chování lidí, na investicích a tím pádem i na vývoji celkového ekonomického prostředí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A vy myslíte, že to tak není.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
No samozřejmě, že to tak je. Ale oni to nevidí jakoby, jo. Oni to nereflektují. Právě proto to ministerstvo ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Že budou lidé jaksi méně utrácet, když říkáte, že nemají z čeho. Prostě méně nakupovat, a proto se ekonomika přiškrtí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ano, v těch základních prognózách Ministerstva financí tyhle věci vůbec nebyly zohledněny, jo. A pak se prostě provádí revize a to často na základě a navrhují se změny, a to často prostě na základě toho, že ani nemáte k tomu ten odpovídající zákon, což tedy i porušujete samozřejmě ta základní rozpočtová pravidla, jo, protože to je naprostý chaos a zase prostě je to nedostatek, jednak té dlouhodobé vize, ta vůbec není, ale prostě nedostatek schopnosti vůbec rozumně odhadnout i v nějakých scénářích vývoj na příští rok, jo. A to už je prostě druhá zásadní chyba během velmi krátkého období. To není normální.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy také navrhujete, aby se na sestavování rozpočtu podíleli samotní občané. Jak myslíte, že by se na tom měli lidé podílet?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Pozor. To, o čem hovoříte, to je participativní rozpočet jako nástroj. Ten se používá především, ne, že by to nešlo, ale používá se především pro ty nižší celky. Pro obce, města a kraje. On má jednu obrovskou výhodu, proč možná se tomu u nás tak prozatím brání, že tenhle participativní rozpočet, neboli prostě rozpočet, kdy občané mohou sami určit, kam půjde část výdajů, vyžaduje naprostou transparenci, jo. To je opět systém open data, který velmi silně u nás tlačí také Evropská unie právě proto, že si uvědomuje, jak tady je u nás se velmi netransparentní hospodaří a tohle je vynikající ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jde o to, že lidé by mohli dohlížet líp na to, co dělají lidé zodpovědní za jejich peníze.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ano, ano, ano, přesně tak. Vynikající transparentní nástroj, kde prostě vidíte nejenom uzavřené smlouvy a zakázky, ale vy tam hlavně musíte zveřejňovat ty procesy, to znamená jak přesně se rozhoduje, kdo byl přijat, proč nebyl přijat, a to je samozřejmě něco, čemu se ta státní správa u nás poměrně brání.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pozvání do dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu přijala ekonomka Ilona Švihlíková. Paní docentko, vy jste sedmnáctého listopadu tohoto, letošního sedmnáctého listopadu na demonstraci na Václavském náměstí vzkázala na adresu ministrů, že s gaunery se nejedná. Gauneři se trestají. Nejsou to příliš tvrdá slova? Opravdu považujete členy kabinetu za gaunery?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ne, mě to vůbec nepřijde jako tvrdá slova. Když se podíváte na to, co se v téhle zemi děje. Mě docela pobavilo, jakou reakci mediální vyvolal ten sedmnáctý listopad, kdy ta účast, pravda, nebyla asi deset až dvacet lidí, jsou většina těch odhadů, já to moc nedokážu posoudit a jaké to prostě tady vyvolalo pobouření, když se podíváte, jak probíhají prostě protesty razantní v Řecku, ve Španělsku a o Francii samozřejmě nemluvě, tak je zvláštní, že když prostě u nás proběhne normální, velmi pokojný protest, kdy samozřejmě zaznívají projevy, to je úplně normální, tak to vyvolá prostě takové, takovouhle zvláštní odezvu. Ono je to možná tím, že my nejsme prostě zvyklí na ty řádné projevy, které se prostě při demonstracích vedou. To znamená to, co je ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale co je na tom pravdy, že jsou členové vlády gaunery?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
No, tak se podívejte, zaprvé ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Z čeho vycházíte. Já tedy nehodnotím váš projev. Ptám se přímo tedy na ten konkrétní výraz.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Jo, jo. Konkrétní výrok. Tak, podívejte se, co se děje s ekonomikou, podívejte se, jak vypadá v naší zemi korupce a hlavně se podívejte, jakým způsobem se propojuje politická a ekonomická sféra. Já myslím, že slovo gauner je v tomto případě poměrně výstižné, protože tady probíhá a velmi systematizovaně, to je na tom to největší, to není korupce, to je prostě jednoznačné propojení ve smyslu vydlabávání veřejného sektoru a předávání speciálním kamarádíčkům v tom soukromém sektoru, jo. A tady se nastavují pevné přátelské vazby a teď nemyslím jako jenom určité pražské politiky a jejich kmotry, nebo možná spíš obráceně, kmotry a jejich politiky, protože ta síla je na té straně kmotrů, ale tohle to vám prostě prostupuje všechny úrovně, až přesně na tu špičku. Vám připadá normální, když bývalý ministr obrany Vondra vám řekne, že jako lupou zkoumal smlouvu s Omnipolem a neviděl tam, jestli tam je tři a půl miliardy, nebo čtyři miliardy? Tohle jako není normální situace. Tohle jako můžeme srovnat, já nevím, tak Sicílie hadr, bych řekla jako, jo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale teď jsme svědky toho, že justice funguje líp, než dřív, že se právě na povrch dostávají korupční kauzy, které se dostávají i k soudu, které jsou vyšetřované, státní zástupci uzavírají, nedává toto všechno spíš zapravdu jaksi lidem, kteří říkají, že situace jde k lepšímu a že prostě jenom vidíme politikům v uvozovkách líp pod prsty?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Kéž by tomu tak bylo. Ale připomeňme si, že, myslím, že na začátku listopadu, před tou demonstrací se konala významná konference, kde vystoupila i vrchní státní zástupkyně Bradáčová. Já jsem jí citovala totiž v tom projevu, protože já jsem považovala ten její výrok za naprosto zásadní, kdy ona prostě jednoduše přiznává, že jsme v zemi, a teďkon to budu parafrázovat, nevím přesně úplně ten citát už, jo. Že žijeme v zemi, kde prostě zákony a policie nemají žádný smysl vzhledem k tomu, jaké se tady prostě vytvořily vazby, jo. Teďkon, není to přesnej citát, podotýkám, jo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To pochybuju, že by jaksi paní státní zástupkyně úplně zpochybnila svou vlastní práci.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ale, když se podíváte na zápisy z té konference, na Internetu to je, tak najdete ten přesný její výrok, který já jsem tady zhruba parafrázovala v tom duchu a tohle úplně uniklo té pozornosti médií de facto. A zazněly tam podobné jiné silné výroky, které vlastně říkají, no to, tady žádný právní stát neexistuje, jo. A jak říkám, mediálně to úplně vyšumělo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co byste doporučovala? Vy říkáte lidem, aby byli občansky aktivní, zároveň říkáte, že neexistuje právní stát. Co by tedy měli lidé dělat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Pozor, to se vůbec nerozporuje. To se nerozporuje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co tedy dělat, když říkáte, že politici jsou gauneři, se kterými se v podstatě jednat nedá?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Já jsem hovořila o vládě, ne o všech, pozor, jako nepatřím k těm, kteří by jako zase všechny házeli do jednoho pytle, protože to taky není úplně ideální cesta. Jako, můžeme si to říct, ale ono to zase úplně realitě odpovídat nebude, ale hovořila jsem o tom, jakým systémem je vedena ta vládní politika. Já si právě myslím, že jeden z těch dobrých léků na takovouhle situaci, větší účast těch lidí, jo, protože ve chvíli, kdy zůstanou pouze pasivní a hlavně nezorganizovaní, no tak se stanou, nebo stanou, zůstávají prostě těmi diváky, kteří prostě přihlíží jenom té show a budou ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy říkáte, pojďte do politiky, pojďte, vstupte do politických stran.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Bych řekla do veřejné činnosti, to je možná trošku přesnější.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A politických stran ne?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Proč ne? To už je potom na každém z nich, co si zvolí. Já bych to jakoby rozšířila, protože politiku netvoří jenom politické strany. Jsou tady občanské iniciativy, občanská sdružení, prostě spolky, které se mohou starat o svou obec, to všechno strašně důležitý věci, který u nás nejsou příliš rozvinutý, na rozdíl od těch, třeba od Rakouska, nebo dalších zemích, o Francii samozřejmě nemluvě. A u nás se tak jakoby podceňujeme, říká se, no, to nemá žádný smysl a už musíte do té vysoké politiky a jinak nezměníte vůbec nic. Ono to není úplně pravda, jo. On ten občanský tlak má smysl už jenom v tom, že lidé se učí jak to funguje a jsou schopni na řadě úrovní potom odborně argumentovat, jo. A prostě se učíte být občan. Já vždycky říkám používám tu frázi, prostě být občan, ne ovčan, jo. A tohle to si myslím, že právě tahle ta nehezká doba, ve které žijeme, nabízí dobrou možnost, jak tenhle ten typ toho českého chování změnit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Do studia Dvaceti minut Radiožurnálu dnes přišla Ilona Švihlíková, která vede katedru politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. Já vám za to děkuji. Na shledanou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pěkný večer přeje Veronika Sedláčková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Tento rozhovor musel být z časových důvodů předtočen. Tentokrát tedy bohužel není možné odpovídat na dotazy zaslané během vysílání. Děkujeme za pochopení.