Hydrogelová tableta by mohla pomoct s dopady klimatické změny. Čeští vědci věří, že díky ní udrží české lesy

„Teď je tam navážená směs pěti gramů pilin a gramu hydrogelu,“ s Tomášem Holečkem z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU stojíme v laboratoři u lisu, ve kterém se vyrábějí hydrogelové tablety. Ty vypadají jako třícentimetrový korkový puk. Hydrogel je přitom bílý prášek, který připomíná hrubší sůl.

„Hydrogel je komplexní chemická látka, která má tu vlastnost, že velmi výrazně váže vodu. Dejme tomu 200- až 250násobně, než co sám váží. A tu vodu pak intenzivně drží v sobě,“ popisuje jeho kolega Jan Macků.

Nasát vodu a proměnit se v gel

To si ukazujeme i na pokusu, kdy je ve dvou sklenicích vždy jedna tableta. První je čistě z pilin, ve druhé je i hydrogel.

Hydrogel pomalu nasává vodu, stává se z něj gel, takový průhledný sliz, a postupně zaplňuje sklenici.

„Teď nasál ty molekuly vody a může je rostlině postupně uvolňovat. Takže ta rostlina je v takovém vodním lůžku, ze kterého si tu vodu může svým kořenovým systémem brát,“ vysvětluje Ivana Tomášková z České zemědělské univerzity.

Hydrogelová tableta se třeba před zasazením stromu jednoduše vloží do půdy, kde už se propojí s kořeny. Využití by ale podle Jana Macků mohlo být širší.

Čtěte také

Pozor, „chytré lesy“ přicházejí. Šetří čas, peníze a pomáhají bojovat se změnou klimatu

„Mám-li to přehnat, tak jestli vám schnou muškáty někdy za okny, hydrogel jim může pomoct. Ale pozor, když se to opravdu nezalévá, tak ten hydrogel se začne chovat obráceně. Jak přestoupíme určitou mez, tak tu vodu začne naopak vytahovat. Naštěstí v přírodě ty podmínky nenastanou,“ varuje Jan Macků.

Každá rostlina to má jinak

Hydrogelová tableta ale nefunguje u všech rostlin a dřevin stejně. Nejvíc se díky ní daří třeba dubu nebo javoru. Vědci ve výzkumu zjišťovali, jak se v suchu daří javoru bez hydrogelu a jak s hydrogelovou tabletou.

„U javoru jsme například zaznamenali lepší přežívání o 40 procent. U některých těch sazenic nám do toho vstupovaly jiné faktory, jako třeba povlak na dubu zvaný padlí a podobně. Ale jsou to jednotky a v těch extrémních případech až desítky procent úspěšnosti,“ pokračuje Ivana Tomášková.

Hydrogel vydrží v závislosti na typu půdy tři až pět let, následně se beze zbytku rozloží. Využitelné budou tablety právě v suchém období, kterých bude kvůli klimatické změně přibývat.

Čtěte také

PERUN napoví, jaké klima Čechy čeká. Vědecký projekt s jeho jménem předpovídá úbytek sněhu. Ale nejen ten

Záchranu už není někde možná

„Najednou se rozšiřují území, kde není vůbec možná obnova, nebo kde je velmi složitá z hlediska extrémního sucha a tepla. Věříme, že budeme schopni pomoct udržení lesů u nás. Za stávající rychlosti změny a při stávajících dřevinách to za chvíli nebude na polovině území možné vůbec,“ popisuje Jan Macků.

Hydrogelová tableta, kterou vědci z České zemědělské univerzity v Praze vytvořili, by mohla být na trhu ke konci letošního roku. Přestože se hydrogel v zemědělství používá téměř třicet let, tableta by mohla být mnohem praktičtější, a kvůli dopadům klimatické změny i potřebnější.