Hrady a zámky online. Kam se můžete vydat i v čase koronavirových omezení?
Hutník a výhybkář. Symboly Plzně a umění, které mapuje historik v online galerii
Co má člověk dělat na nádraží, když vlak jede až za hodinu? V Plzni si může znuděný cestující prohlédnout hutníka a výhybkáře, a pak si na facebookovém profilu Plzeň - umění pod širým nebem nalistovat detaily o těchto proslulých sochách. Takových uměleckých kusů jsou ale po městě stovky a v době pandemie je to solidní a dostupná výstava.
„On to vlastně není hutník a výhybkář, i když tomu tak lidi říkají. Hutník na levé straně se ve skutečnosti jmenuje Kovodělník a výhybkář má oficiální jméno Železničář,“ říká autor profilu Plzeň - umění pod širým nebem plzeňský historik David Růžička o dvou plastikách, které stojí po stranách hlavního schodiště v nádražní hale. Kolem soch stoupají cestující do vestibulu v patře.
„Jako si lidé dávají v Praze rande pod ocasem koně svatého Václava, tak v Plzni se běžně říká, sejdeme se u hutníka. Je to typické pro výletníky a školní výpravy. Sochy tu postavili v roce 1956, nádraží se předtím přejmenovalo na Gottwaldovo a legenda říká, že to byla pomsta komunistů za povstání škodováků proti měnové reformě.“
Poválečná výzdoba
David Růžička pracoval dlouhá léta v Národním památkovém ústavu jako průvodce, asistent kastelána nebo v oddělení marketingu a propagace. Profil na facebooku vytváří ve volném času pro zábavu. „Když přišel první lockdown a byl jsem zalezlý doma, tak jsem si uvědomil, jak mi chybí výstavy a otevřené galerie. Proto jsem na různých pochůzkách začal hledat skulptury a kousky umění ve městě.“
Hlavní nádraží skrývá mnohem víc zajímavostí, než se může na první pohled zdát. Třeba i hutník s výhybkářem mají jedno tajemství. „Zatímco hutník je bronzový, tak výhybkář je ze sádry a patinovaný. Asi došly peníze,“ směje se padesátník Růžička, který připomíná, že sochy mají i rozdílné autory.
„Socrealistická výzdoba souvisí s tím, že za války dostalo nádraží při bombardování zásah, bylo silně poškozeno včetně secesní kopule, která se pohnula asi o patnáct centimetrů. Takže tu byl prostor pro poválečnou výzdobu.“
Faceboovský profil má úspěch
Svoje znalosti o rodné Plzni přetavil David Růžička do facebookového profilu Plzeň - umění pod širým nebem teprve v polovině letošního března. Uveřejňuje na něm fotografie a texty k různým uměleckým výtvorům po celém městě, což se v době pandemie setkalo s velkým úspěchem.
„Docela mně to překvapilo, jako to má odezvu. Třeba příspěvek o keramické zdi na autobusovém nádraží si prohlédlo jedenáct tisíc lidí. Takže sledované to je.“ Lehce zaskočený historik nastupuje do vozu a odjíždíme před areál bývalých škodových závodů, kde stojí omšelá, nehezká a nevlídná budova Centrálního autobusového nádraží. Napravo od vchodu zakrývá celou zeď keramická výzdoba z roku 1983. „To je stěna od autorů Klementa Štíchy a Zdeňka Jílka a motivy zobrazují tehdejší Západočeský kraj.“
Každý den jeden příspěvek
Zvídavý cestující si opravdu může krátit dlouhou chvíli hledáním jednotlivých motivů, které ze stěny vystupují. Dominuje jim Škodovka s vysokými komíny, turbíny, nezbytná holubice míru, obilné klasy a další typické artefakty socialistického umění. „Všimněte si třeba těch zřídel a pramenů. Karlovarský kraj byl kdysi součástí Západočeského, to se projevilo i tady.“
Růžička se snaží publikovat na facebookovém profilu Plzeň - umění pod širým nebem každý den jeden příspěvek a hodlá v tom pokračovat i v době, když bude lockdown minulostí a otevřou se jeho oblíbené galerie a výstavní prostory.
„Možná o tom napíšu i nějakou knížku,“ přemýšlí nahlas s pohledem na plastiku nazvanou Škoda mezi továrnou a autobusovým nádražím plzeňský historik David Růžička.
Související
-
Spouštíme podcasty, ale cestou online prohlídek jít nechceme, říká šéfka památkového ústavu
Kdy se otevřou státem spravované památky veřejnosti? A jak bude vypadat letošní sezona na hradech a zámcích?
-
Hrady a zámky zatím zůstávají zavřené. Jak se jejich majitelé připravují na novou sezonu?
„Můžeme ze dne na den zavřít i otevřít, ale příprava na sezónu musí být dlouhodobá. Plánovat velké kulturní akce je riskantní,“ říká šéfka Asociace majitelů hradů a zámků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka