Genetik Pačes: Pokud se naočkuje celá dospělá populace, virus se bude šířit jen mezi dětmi

Proč je nutné pozorně sledovat jednotlivé mutace koronaviru? Bude potřeba u vakcíny firem Pfizer a BioNTech třetí dávka? Jak efektivní je plošné antigenní testování ve školách a firmách? A měly by se v budoucnu očkovat i děti? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Proč si myslíte, že by se měly proti koronaviru očkovat i děti? Z čeho vycházíte?

První věc je, že ten virus má tendenci se šířit tam, kde mu to dovolíme. Doposud jsme neviděli, co dokáže, protože se mohl šířit všude a celá naše populace byla naivní. Mohl infikovat kohokoliv. My jako lidstvo jsme se na ty děti v pandemii vykašlali, protože nejjednodušší je zavřít školy a očkování pro ně také nemáme.

Čtěte také

Nebylo to spíš proto, že se mezi dětmi ten virus tolik nešíří?

Pravděpodobně se mezi nimi šíří méně a rozhodně má lehčí průběh, takže určité racionále, proč děti neočkovat, tam je. Virologové se bojí, že v případě, kdy se celá dospělá populace naočkuje, tak se ten virus bude šířit jen mezi dětmi a to přece nechceme.

Už k očkování dětí někde v zahraničí přistoupili?

Zatím se k tomu přistupuje zřídka. Důvod je ten, že vakcíny pro mládež nejsou určeny. Podobná situace je třeba s těhotnými, kde ty firmy raději dělají testy na dospělé populaci, protože dělat je na těhotných nebo na dětech je komplikovanější. Pokud by tam navíc došlo k něčemu neblahému, tak to má mnohem horší důsledky. Firmy to proto dělají až v druhém kole.

Mělo by být očkování dětí proti covidu povinné?

Myslím si, že určitě ne. Není k tomu důvod. Samozřejmě situace se může změnit. Uvidíme, jak se bude pandemie vyvíjet. Když se za rok ukáže, že se nás musí naočkovat 99 procent, tak se to třeba stane povinným. Velice pravděpodobně ale ne.

autoři: Vladimír Kroc , vla

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.