Genetické informace a zvířata
Vědci už mají prakticky přečtenou dědičnou informaci člověka. To nám umožní studovat podstatu dědičných chorob - a genetické zákonitosti bude věda využívat čím dál víc v léčení a vývoji nových léků. Důležité je také porovnat náš genom s DNA jiných zvířat, ať už opic anebo třeba baktérií. U kterých zvířat už genetickou informaci známe, se můžete nyní dovědět.
DNA zvířat chtějí vědci znát, protože chtějí poznat trochu i sami sebe. Kdo byl v říši zvířat jako první? Ptali jsme se docenta Jaroslava Petra z Výzkumného ústavu živočišné výroby.
Petr: Nejdříve byl přečtený asi milimetrový červík, pak následovali další živočichové, třeba muška octomilka, která je už dlouho modelem genetiků, včely, komáři přenášející malárii a také vyšší obratlovci, kteří jsou nám ještě blíže. Jsou přečtené informace některých ryb.
Pak v laboratořích zkoumali savce, jako třeba člověka, myš, která je pro genetický výzkum hodně důležitá, na řadě byl i potkan, šimpanz a skot.
Petr: Čtou se vačice, ptakopysk, jako krajně exotický živočich, ale i další.
Jedním z prvních přečtených zvířat byl i pes.
Petr: Podíváte-li se na ulici na psi, bude vám to jasné, jsou velmi různorodí. Máte maličkou čivavu, pudlíka, vedle toho obrovského irského vlkodava, robustního buldoka, štíhlého chrta. Taková škála typů v rámci jednoho živočišného druhu nemá obdoby. Vědce zajímalo, co stojí za touto různorodostí.
Na druhé straně jsou také nemoci, kterými trpí jak psi, tak lidé. Třeba taková narkolepsie, kdy lidé upadají do chorobného spánku trápí i některé dobrmany. Vědci se při výběru dalších zvířat řídí i tím, zda se dozvědí něco i o člověku.
Petr: Měl by přijít na řadu i orangután, gibon, maličký lemur žijící na Madagaskaru, jihoamerické opice. Abychom se dozvěděli i něco o přírodě, o tom, jak se savci vůbec vyvíjeli, měl by se číst slon, netopýr, morče, pásovec, rejsek, ježek, kočka.
Do budoucích plánů se dostanou zase spíš zvířata hospodářsky významná.
Petr: Ze soukromých prostředků se čte prase, protože je významné hospodářské zvíře a může pomoci i medicíně v mnoha směrech jako model. Pak je to i otázka přírodovědná, snažíme se pokrýt celý strom života jeho typickými zástupci, abychom mohli srovnáním jedinečných informací zjistit, jak asi vypadala dědičná informace jejich předků, jak dospěli do nynějšího stavu, proč má slon zrovna tak velké uši, dlouhý chobot a je tak velký, proč maki trpasličí na Madagaskaru je tak maličký. To jsou otázky, které biology zajímají.
Diskuse o podobnosti lidského a zvířecích genomů se konala v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd. Pokud jste se jí nemohli zúčastnit, uvidíte ji časem i na internetu. Adresa je www.cas.cz.
