Dobrých fotografií je na světě málo, říká Josef Koudelka, jeden z nejvýznamnějších fotografů 20. století
Na dobrou fotografii se můžete dívat i po 50 letech. A takových je na světě velmi málo, říkal v rozhovoru s Lucií Výbornou v srpnu 2018 Josef Koudelka, jeden z nejuznávanějších světových fotografů. „Já sám o svých fotografiích nemluvím, nikdy je nevysvětluju,“ upozorňuje.
Fotografie je prý snadná věc. Alespoň to Josef Koudelka tvrdí. Namíříte objektiv, zmáčknete spoušť – a je hotovo.
Invazi propašoval za hranice, pak neztrácel čas ani nezávislost. Josef Koudelka slaví osmdesátku
Tanky v pražských ulicích, hodinky s pěti minutami po dvanácté a lidé s prapory. Tak zachytil jeden z historických okamžiků 20. století fotograf Josef Koudelka. Jeho fotografie z cyklu Invaze zachycující okupaci Československa v roce 1968 obletěly celý svět. A díky tomu se pak ve světě fotografie prosadil i jejich autor. Ve středu slaví osmdesáté narozeniny.
„Důležité je ale potom fotografii správně vybrat. Já sám se snažím dívat na své fotografie jako na potištěný papír. Snažím se nemít k nim emoce,“ upozorňuje, jak složité je pro autora posoudit, která z jeho fotografií je opravdu dobrá.
Fotograf dělá námět. A naopak
Žijeme dnes v divné době. Fotografuje snad skoro každý, a přitom je na světě jen pár lidí, kteří o sobě mohou říct, že jsou fotografové, uvažuje Josef Koudelka.
„Když jsem začínal, potkal mě starý pán, který se jmenoval Jiří Jeníček, tehdejší fotograf a kritik. Řekl mi, že fotograf dělá námět. A námět zase dělá fotografa,“ vzpomíná.
Jeho samotného tak od ostatních fotografů odlišuje to, že chodí po světě, a hledá místo, na kterém na něj čeká fotografie. „Když ho najdu, snažím se tam vracet. A když mám štěstí, podaří se mi fotografii udělat,“ popisuje muž, který fotil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, život Romů v Británii nebo třeba zdevastovanou krajinu v Podkrušnohoří.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.