Do Prahy se vrací ledňáček. Je to dobré znamení, věří milovník Prahy David Černý
Dnes už si Pražané jen těžko dovedou představit, jak vypadalo Podskalí ještě před necelými sto lety. Tehdy tu přistávaly vory, které se po Vltavě plavily až ze Šumavy. Z té doby pochází i název Výtoň, který označoval místo, kde se „vytínaly“ klády z vorů, vysvětluje David Černý, zakladatel webu milujuprahu.cz. V zimě plavce střídali ledaři, kteří ze zamrzlé řeky těžili led. Ti měli až 120 výrazů pro stav vody v řece, poznamenává autor knihy Nová tajemství Prahy.
Související
-
Více přírody do měst velí trend i klimatická změna. Jak je na tom Česko se zelenými střechami?
Zelené střechy mají hned několik funkcí. Kromě dobrých izolačních vlastností má trávník, mech nebo jiné rostliny na střechách i schopnost ochlazovat a čistit vzduch.
-
Od pěší zóny k multimodálnímu prostoru. Ve městech chceme od každého trochu, říká architekt Okamura
Osamu Okamura působí jako děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Věnuje se také koncepci veřejného prostoru ve městech.
-
„K architektuře jsme se dostali přirozeně,“ říká Marek Chalupa, člen úspěšného architektonického dua
Hostem je architekt Marek Chalupa. Mluví třeba o pavilonu Česka na EXPO 2000 v Hannoveru, vestibulu stanice metra Kolbenova nebo hotelu Metropol v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
