Čínský dům z porcelánu připomíná Gaudího
Čína dala světu porcelán a tuto skutečnost připomíná i jeho muzeum v Tchien-ťinu. Není však jen tak ledajaké. Je totiž postavené z tisíců váz a talířů a jeho podoba navíc připomíná stavby Gaudího nebo Hundertwassera. Autor originální budovy připouští, že muzeum působí trošku bláznivě. Na druhé straně však prý přiláká turisty, a tím obohatí jejich znalosti o kultuře Říše středu, kde se porcelán, jak ho známe dnes, vyráběl už od 7. století.
Uprostřed staré zástavby tvořené vilami v evropském stylu postává hlouček čínských turistů. Nikdo z nich však neobdivuje architekturu konce 19. a začátku 20. století, která starému Tchien-ťinu dominuje. Jejich zájem je zcela upřen na podivný dům, který jakoby sem přiletěl z jiné planety. Jeho pestrobarevné zdi se totiž všelijak kroutí a stěny, římsy, okna i střechu tvoří a současně zdobí výlučně porcelánové střepy, ale také celé nádoby, talíři počínaje a čajovými šálky konče.
„Vázy pocházejí z období vlády dynastií Šang a Chan, jsou tedy staré 2 až 3 tisíce let. Majitel je označuje za svědky historie a každý návštěvník je může zkoumat, nejenom odborníci. Celý dům nyní zdobí 700 miliónů kousků porcelánu, do budoucna jich ovšem chceme mít 1,3 miliardy, tedy přesně tolik, kolik v Číně žije lidí. Všichni tak symbolicky budou mít jeden střípek,“ vysvětluje průvodkyně Muzea porcelánu.
Ostatně nikoho nenechává na pochybách ani obří nápis „CHINA“ na střeše budovy. Právě tento výraz se stal v Evropě obecným označením pro ceněný a exotický produkt, který v době baroka nesměl chybět na žádném zámku. Takzvaný protoporcelán se přitom v Říši středu vyráběl už v 7. století př. n. l. a porcelán, jak ho známe dnes, pak od 7. století n. l.
Úplně slyším povzdechy našich kastelánů, kdyby se na chvíli ocitli v Tchien-ťinu. Z porcelánových váz je totiž postavena i zídka před muzeem. Zakončená je vlnící se stříškou zdobenou mozaikou a za vstupní brankou, kterou tradičně střeží dva kamenní lvi, se nachází řada nik vyplněných bezhlavými sochami Buddhů – pozůstatek po řádění Rudých gard Mao Ce-tunga.
Všechno jsou vpravdě historické kousky a ke všem exponátům, které se zároveň staly stavebními prvky, stačí jen přistoupit a dotknout se jich. Vázy pocházejí z různých období Říše středu – modrobílé reprezentují dynastii Ming, barevné zase Čching. A stejné je to i s ostatními částmi domu, i když mnohdy dokumentují spíše současnost.
„Tahle okna vyjadřují podporu Letním olympijským hrám v Pekingu. Jak vidíte, jsou krásně zdobená. Tohle je zase ve tvaru srdce. Pan Čang totiž hrozně miloval svou matku a chtěl svou lásku vyjádřit i tímto způsobem,“ pokračuje průvodkyně ve výkladu, zatímco vcházíme do vily pocházející z roku 1937.
Do nynější podoby ji přetvořil pan Čang Lien-č’, v minulosti úspěšný obchodník, který investoval do starožitností. Byl však příliš velkým lidumilem a to ho málem přivedlo na mizinu.
„Čang svým přátelům dával různé male dárky, často také obrazy. Když však zjistil, že už mu téměř žádné nezbyly, tak s tím přestal. I kamarádství má své meze. Jen proto dnes také můžeme obdivovat nejen samotné Muzeum porcelánu, ale také jeho vybavení,“ líčí rozhodující okamžiky průvodkyně, podle které se panu Čangovi podařilo během několika let nashromáždit početnou sbírku tradičního nábytku.
Díky pokračujícím slušným výdělkům mohl realizovat i svůj největší sen a postavit dům, který připomíná stavby španělského architekta Gaudího nebo Rakušana Hundertwassera. Dílo druhého jmenovaného je mimochodem možné spatřit relativně nedaleko, konkrétně v japonské Osace, kde vytvořil velmi netradiční spalovnu. Ale zpátky do Tchien-ťinu.
„Nábytek z doby dynastie Čching má mnohem jemnější rysy než z doby vlády dynastie Ming. Pro čínské umění ovšem všeobecně platí, že jednotlivé kousky jsou zdobené texty nebo různými motivy vyjadřujícími štěstí. To představují například netopýři. Tady je zase šest lvů, kteří symbolizují jednotu rodiny,“ ukazuje průvodkyně na vystavené exponáty, které zaplňují tři poschodí muzea.
Pocházejí z celé Číny stejně jako všudypřítomný porcelán a keramika. Zábradlí na schodišti, strop, římsy, podstavec pro dělo na terase a dokonce i toalety, to vše je „Made from China“, tedy vyrobeno z porcelánu, který je navíc bohatě doplněn celkem 4 tisíci kusy starodávné keramiky, bílým mramorem, křišťály a dvaceti tunami achátů.
Není divu, že se turisté ptají i na cenu veškerého tohoto bohatství. Pan Čang Lien-č’ konkrétní částku odmítá zveřejnit a já se mu ani nedivím. Jak však říká jeden z nejznámějších herců a režisérů v Číně, Ceng Č’-wej, pokud přijedete do Tchien-ťinu a Muzeum porcelánu nenavštívíte, je to, jako byste v tomto městě nikdy nebyli.
