Chotíkov má pěkné peníze, ale také horu odpadků

Nedaleko Plzně by zhruba do pěti let mohla vyrůst moderní spalovna komunálního odpadu. A zřejmě by to vyřešilo problém společnosti Plzeňská teplárenská, která už několik let provozuje skládku komunálního odpadu v Chotíkově. Musí najít řešení, jak s odpadem z Plzeňska naloží po roce 2010. Na začátku druhé dekády 21. století bude totiž druhá kazeta chotíkovské skládky plná.

"Areál je dnes maličký, hned za tím zlomem začíná pískovna," ukazuje prostory druhé kazety největší skládky v Plzeňském kraji její vedoucí Roman Klimeš. Přitom můžeme pozorovat, jak obrovský nakladač na ocelových kolech s hroty drtí starý gauč a křeslo.

Se zakládajícími členy Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov v čele s Kateřinou Staškovou stojíme na rekultivované první kazetě, která se rozprostírá zhruba na osmi hektarech z celkových 16. "Cizí člověk, kterého sem postavíte, asi nepozná, že stojí na skládce, ale protože vím, co je pod tím, protože to tady vidíme kolem sebe, tak je mi z toho trochu špatně. Bohužel to k dnešnímu životu patří," uvedla Kateřina Stašková.

Když se podíváme po skládce, je tu vidět neskutečné množství nepořádku všeho možného od papíru, přes PVC, jsou tu vidět i plastové lahve, pneumatiky, molitany do matrací nebo plastový nárazník z automobilu. "Ani jednu z těchto věcí bych do odpadu nedala. Ani je tam nedávám a motivuji všechny kolem sebe," řekla Kateřina Stašková.

Díky této skládce ovšem do obecní pokladny ročně tečou miliony. Za to se může obec slušně rozvíjet. "V tuto chvíli nevidíme důvod, proč by obec potřebovala takové peníze. Ano, máme čističku, máme kanalizaci, máme plynofikaci, ale teď už nám stačí peníze, které máme. Bez těch peněz se už obejdeme, takže argument, co bude Chotíkov dělat bez peněz ze skládky, nevidím jako udržitelný," doplnila Kateřina Stašková.

S obecním rozpočtem, který je 18 milionů korun, z toho zhruba deset milionů dělají příjmy ze skládky, hospodaří zastupitelstvo obce v čele se starostou Janem Landou. Zajímá nás tedy jeho pohled na problematiku kolem chotíkovské skládky. Dokáže si ještě představit život obce bez těch deseti milionů korun? "Samozřejmě dokážu. Ale ten život by se odvíjel úplně jiným směrem než dnes," uvedl starosta, který by si přál, aby už jednou skládkou zatížené území obec finančně zajišťovalo i do budoucna. "O konkrétním využití se dá hovořit pouze v okamžiku, kdy máme konkrétní záměry na stole," doplnil.

Pokud tedy starosta nebude mít na stole konkrétní záměr, například často diskutovanou spalovnu, nechtěl by se k věci příliš vyjadřovat. "Jakékoliv takové vyjádření je velmi předčasné, protože je třeba oslovit i ostatní občany Chrtíkova," dodal.

Odpadky v Chrtíkově by mohla vyřešit spalovna, lidem se to nelíbí

V Chotíkově na severu Plzeňska žije asi devět stovek lidí. V těsné blízkosti je největší skládka komunálního odpadu v celém Plzeňském kraji. Ta se ale zaplní už zhruba za dva roky. Její provozovatel Plzeňská teplárenská proto hledá možnosti, jak v tomto místě nakládat s komunálním odpadem dál. A je jich několik. Jednou z nich stavba spalovny. Jenomže tato varianta se některým lidem v Chotíkově nelíbí. A tak vzniklo Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov. Jeho členkou je i Kateřina Stašková. Ta se přímo na chotíkovské skládce setkala s projektovým manažerem pro oblast komunálního odpadu v Plzeňské teplárenské Petrem Balounem.

Vidíte důvod, proč by se v Chrtíkově mělo sládkovat dál? "Důvod je minimálně jeden. Odpad do budoucna nezmizí a Plzeň, potažmo celý Plzeňský kraj bude muset problém nějakým uspokojivým a ekologicky co nejšetrnějším způsobem vyřešit. Je to v současné době jediná rozvojová plocha pro takové zařízení," uvedl Petr Baloun. Kateřina Stašková uvedla, že pohled na skládku není příjemný, ale uznala, že to patří k dnešku. "Neříkám, že spalování je jediné řešení, které je možné. Zatím nám bylo podsouváno pouze spalování, ale už tam není podpora," doplnila.

"Neznám zákon, který by zakazoval výstavbu spalovny, respektive zařízení na energetické využití odpadu, takže že není podporováno, je věcí nějaké politiky ministerstva životního prostředí a nevylučuje, že nějaký soukromý investor vezme peníze a bez podpory zařízení postaví," namítl Petr Baloun. "Hlavní problém vidím v tom, že v ostatních zemích je 50 procent třídění, u nás 12 procent. Proč se nezaměříme na to třídění?" vznesla otázku Kateřina Stašková.

Přesto je nutné s odpadem něco udělat. Buď ho uložit, nebo spálit. "To určitě, ale nemyslím si, že by to měla být otázka na nás. Na to jsou odborníci, kteří na to dokáží odpovědět lépe než já," řekla Kateřina Stašková. Podle Petra Balouna však spalování vychází jako nejlevnější a nejefektivnější způsob, jak se odpadu zbavit. "Je otázkou, co s tím udělají poplatky, které chce zavést ministerstvo životního prostředí, a to rozhodnutí nebude na nás jako na Plzeňské teplárenské. Ale pokud se kompetentní orgány rozhodnou, že je to pro ně nepřijatelné a zvolí jinou variantu, tak to budeme respektovat. Ale může se stát, že taková varianta bude ekonomicky neúnosná a náš akcionář, město Plzeň nebude ochotno ztráty dotovat, tak řekneme, že takové zařízení stavět nebudeme. Ale v tuto chvíli to nejsem schopen říct. Je to předjímání něčeho, na co odpovíme v připravované studii. Až budou konkrétní čísla na stole, tak se o tom pojďme bavit," dodal Petr Baloun.

Každé zařízení má své výhody i nevýhody

Společnost Plzeňská teplárenská hledá možnosti dalšího využití areálu největší skládky komunálního odpadu v kraji v Chotíkově na severu Plzeňska. Za dva roky bude plná. Takže, kam s ním? A protože skladování komunálního odpadu se skutečně týká všech, ptáme se: Z jakého důvodu máme v Česku problémy se skladováním komunálního odpadu?

Potíže s komunálním odpadem zatím definitivně nevyřešili nikde na světě, uvedl nezávislý konzultant pro ekologii a zdravotní rizika Miroslav Šuta. "Je to problém, který se s lidstvem táhne dlouho a s lidstvem se dlouho potáhne. Ale řada evropských zemí má míru využití a recyklace odpadů vyšší než 50 procent. Naučily se materiálově využívat nejen papír a sklo, ale také plasty, používají kompostování odpadů a podobně," uvedl Miroslav Šuta a doplnil, že řada regionů a států si už nedává za cíl dobře nakládat s odpadem, kterého stále přibývá, ale zastavit růst jeho množství nebo ho dokonce snižovat.

V Chrtíkově se skládka nachází v areálu bývalé pískovny. Jedna z takzvaných kazet, tedy jedna z etap skládky, bude zhruba za tři roky končit. Vynořuje se proto otázka, jak s ní dále naložit. "I kdyby se tam postavila spalovna nebo zařízení pro mechanickou a biologickou úpravu odpadů, tak z toho bude stále nějaký odpad vznikat. To znamená, že skládka bude pokračovat v každém případě," míní Miroslav Šuta.

Výhodou spalovny by bylo, že jedno velké zařízení by řešilo potíže s odpady nejenom pro Plzeň a Chotíkov, ale pro celý Plzeňský kraj. Odpad by se ovšem musel svážet z dálky, což Miroslav Šuta považuje za její nevýhodu. Mechanicko-biologické zařízení má zase výhodu v tom, že lze lépe nastavit jeho kapacitu a část materiálu by šlo využít fermentací a část pro derivované palivo. "Já bych nevolil ani jedno," dodal Miroslav Šuta.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na naší e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.