Chcete dát dítěti netradiční jméno? Zajděte včas na matriku
Stig, Siciana, Zazie, Teyla nebo Mauí. To jsou netradiční jména, která vybrali v nedávné době pro své děti rodiče v Česku. Chcete nějaké podobné i pro své dítě? Přečtěte si, jak na to.
„Jmenuji se Adalbert, je mi 11 let. Chodím na základní školu. To jméno mám rád, lidé mi nejčastěji říkají Ádo. Jeden kluk z vedlejší třídy se jmenuje Bert, ale s Adalbertem jsem se ještě nikdy nesetkal. Takže děkuji mámě, že mi to takhle vybrala, takže jsem za to rád,“ popisuje 11letý školák z Prahy zkušenosti se svým netradičním jménem Adalbert, které je germánského původu.
Pokud si rodiče přejí, aby jejich dítěti bylo zapsáno do knihy narození „netradiční“ jméno, měli by se ještě před narozením dítěte obrátit na matriční úřad, v jehož správním obvodu se dítě narodí, s žádostí o sdělení dalšího postupu v této věci. Na zpracování posudku pak mají znalci měsíc.
Bylo v seznamu zaregistrovaných jmen, takže ho na matrice zapsali bez problémů. Matriční úřady, kterých je po Česku skoro 1300, spadají pod ministerstvo vnitra. A co zákon v souvislosti s pojmenováváním dětí zakazuje? Je toho docela dost.
„Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to ve správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče,“ říká mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.
O jménech rozhoduje i Ústav pro jazyk český
V Česku je v současnosti 17 tisíc registrovaných jmen. Pokud si rodiče vyberou jméno mimo seznam, matrikáři po nich chtějí znalecký posudek. Ten zpracovává třeba Ústav pro jazyk český. Podle jazykovědkyně Martiny Ptáčníkové jich zpracují asi 150 ročně.
V Česku se ročně narodí přes 100 tisíc dětí. Nejoblíbenější jsou v současnosti jména Jan a Eliška. Loni v lednu se narodil také Severín, David Ovidius, Arsen nebo Aida Sakura a Arwen.
„V posledních letech roste množství neobvyklých, exoticky znějících jmen. Vystavujeme posudky na africká jména, jména z Indonésie, japonská, mongolská…“ vypočítává.
V poslední době Ústav pro jazyk český schválil pro Českou republiku třeba jméno havajského původu Mauí, germánské Vilfred nebo ženská jménaTeyla a Zazie. Podmínkou vždy je, aby jméno už existovalo v zahraničí.
„Čerpáme z odborné onomastické literatury. Občas se stává, že žadatelé žádají o něco, co je vymyšlené. Člověk si třeba složí jméno z prvních slabik jmen svých rodičů a ještě přidá první slabiku jména svého bydliště a doufá, že to doporučíme. Taková slova doporučit nemůžeme, musíme vycházet ze zákona.“
