Česko mezi řádky
Nesměň proslavili Zloději zelených koní. „Místní se kvůli hledačům vltavínů bojí v noci ven,“ stýská si starosta
Hledání vltavínů je vášeň, co mění životy. Kniha Jiřího Hájíčka Zloději zelených koní líčí příběhy lidí, kterým tyto minerály změnily osud. Děj románové novely a taky stejnojmenného filmu se částečně odehrává v Nesměni na Českobudějovicku. A jak to na místě vypadá?
Les nedaleko Nesměně na Českobudějovicku připomíná měsíční krajinu. Všude je samý kráter. Právě tady se odehrává děj Zlodějů zelených koní. „Autor sběratele znal. Vyprávěli mu své příběhy a on je přenesl do knihy,“ říká mineralog Milan Prchal.
Hlavní hrdina Zlodějů zelených koní Pavel postupně najde „slunce“, „ježky“ a také „kapky“. Jde o názvy různých druhů vltavínů, které v Nesměni můžete objevit. „Najdete tu všechny tvary. Tato lokalita je lokalitou jedněch z nejkrásnějších vltavínů, proto kopáči kopou právě tady.“
Čtěte také
Cizí lidé jsou nepřátelé
Problémy spjaté s nelegální těžbou vltavínů řeší takřka denně starosta Jaroslav Bína. „Bandy kopáčů se pohybují nejen po lesích, ale i po vesnici. Parkují tu v noci, odhazují odpadky, lidé mají strach jít večer ven. Neznámý člověk je pro místní nepřítel,“ upozorňuje.
Podobně to vidí i Jan Šindelíř, který v Nesměni žije 75 let. „Dnes už s sebou mají i hlídací psy, člověk má strach,“ upozorňuje. Hledači vltavínů zničili les nejen Janu Šindelířovi, ale také 85leté paní Jaroslavě. „Je to hrozné. Kolikrát jsem to zaházela a oni přišli kopat znovu. Nikoho nechytíte,“ stýská si.
Ztráta naděje
Knižní Pavel ze Zlodějů zelených koní nakonec zůstává kvůli své vášni pro vltavíny sám – přijde o manželku i práci. Lidé v Nesměni zase přišli o klid a také o naději, že se hledači kamenů navždy ztratí z jejich životů. O tom se už ale v románu nepíše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
