Češi, národ chatařů

„Člověk se naučí všechno, když to potřebuje.“ Práce na chatě udělala z milovníka kaváren zdatného kutila

V Beskydech žije šedesátiletý Vratislav Hofmann. S manželkou zdědili malou chatičku, kde se dalo žít jen v létě. Byl tam suchý záchod a muselo se hodně šetřit vodou. Z milovníka kaváren a městského života se tak stal najednou kutil, který zjistil, že musí opravit nebo postavit znovu úplně všechno.

Kamennou dlažbu vyhřívají paprsky slunce. „Tady byla taková plechová garáž a v rohu byla udělána taková sprcha,“ ukazuje pan Hofmann. „Sprcha fungovala tak, že se vzalo čtyři pět litrů vody, nalilo se to do gumového sáčku a nechalo nahřát na slunku. A večer se člověk mohl pěkně osprchovat ve třech čtyřech pěti litrech teplé vody.“

Studnu si Vratislav sám obložil kameny

„Když sluníčko nesvítilo, tak se člověk myl jen tak v lavorku. Pionýrský tábor,“ popisuje se smíchem spartánské začátky.

Pro rozvoj chalupy bylo klíčové zavedení vody. V Beskydech je kvůli suchu s vodou velký problém, Hofmannovi si proto nechali v lese navrtat hlubokou studnu.

„Když z toho poprvé tekla voda, vypadalo to, jako někde v Texaxu, když se narazí na ropu. Pocit to byl výborný,“ neskrývá Vratislav spokojenost a hned při zalévání zahrádky ochotně předvádí, jak vše funguje. „Natáhnu si hadici a teče!“ konstatuje uprostřed gejzíru.

Všechno se muselo udělat znovu

Vratislav a jeho žena si bydlení v Beskydech zařídili tak, aby na chalupě mohli žít celoročně. Dřevěnou chatku zdědili po rodičích manželky. „Byla to typická stará chata, která byla používaná od dubna do října, podle počasí. Na co se sáhlo, bylo špatně – všechno se muselo udělat znovu nebo opravit,“ vzpomíná pan Hofmann a ukazuje stěnu, kterou bylo potřeba celou znovu postavit.

„Nosné trámy se musely udělat nové. Myslel jsem si, že budou dobré, ale nebyly. Když jsem odkryl prkna, zjistil jsem, že skutečnost neodpovídá plánu, že nosné trámy byly jenom takové trámečky. Kdyby v zimě napadlo hodně sněhu, tak máme celou chatu na hlavě, popisuje Vratislav Hofmann uvnitř chalupy, kde jak říká je pořád co dělat.

Aktuálně se bude řešit vývoz septiku. Na to se těším,“ směje se ironicky.

Z terasy je krásný výhled na Beskydy

Tady jsem šťastný

Vratislav Hofmann musel kvůli chalupě prakticky změnit celý svůj životní styl. „Člověk časem mění priority. Dříve pro mě byl smysl života sedět po kavárnách, zkrátka takový veselejší život,“ usmívá se mnohovýznamně. „Dneska jsem radši v klidu a něco si sám udělám. Člověk se naučí všechno, když to potřebuje.“

I když Vratislav s manželkou postavili nádhernou terasu, kolem chaty vytvořili spoustu příjemných zákoutí s kamennou dlažbou, přesto tento málomluvný muž nejraději pobývá v takzvané technické místnosti, kde je sám a v klidu. „To je moje trucovna, tady jsem šťastný,“ usmívá se. 

autoři: Andrea Brtníková , vma
Spustit audio

Související