50 let od smrti Jana Palacha
16. ledna 1969 se v horní části Václavského náměstí polil benzínem a zapálil student historie Jan Palach. Jeho snahou bylo vyburcovat společnost z její pasivity. Co se skutečně odehrávalo v tehdejší době? Jak na jeho čin reagovali běžní občané a politici? A ovlivnil naše dějiny? Právě tomu se věnují reportáže Jaroslava Skalického. Archivní zvuky, rozhovory s odborníky a dobový kontext.
Všechny epizody
-
1
Co předcházelo Palachově činu? Leden 1969: společnost přišla o ideály, politici se přizpůsobili
-
2
Poslechněte si vzpomínky spolužáků Jana Palacha, kterému na škole přezdívali Vědec
-
3
Palachův čin vyvolal podobnou vlnu solidarity jako srpen 68 a tím vyděsil vládu
-
4
Komunisté se snažili Palachovo poselství bagatelizovat. Vznikaly i konspirační teorie
-
5
Policejní brutalita během Palachova týdne vyvolala ve společnosti odezvu, kterou režim nečekal
-
6
Pohřeb Jana Palacha byl tichou manifestací statisíců lidí. Politickou akci ale nevyvolal
-
7
Památník Jana Palacha podle MCA ateliér: hranol zla jako symbol totalitního marasmu
Náš reportér Jaroslav Skalický zemřel v červenci roku 2019. V rozhlase pracoval 38 let. Poslechněte si jeho další výborné reportáže.
„Bezprostředně po srpnu převládal pocit, že alespoň něco ze změn pražského jara přetrvá,“ připomíná historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny. „Čím dál víc se ale ukazovalo, že představitelé státu provádějí politiku kompromisů.“
Čtěte takéDalší články a rozhovory o Janu Palachovi
Dokazoval to už novoroční projev prezidenta Ludvíka Svobody. Slovům „vpád vojsk“, „invaze“ nebo „okupace“ se v něm pochopitelně vyhnul. „Málo jsme přihlíželi k světovému vývoji a mezinárodním souvislostem našeho vnitřního dění. Prožili jsme přetěžké zkoušky, prošli jsme však jimi statečně,“ prohlásil například. Pražské jaro bylo plné nadějí, ty se najednou vyčerpaly. Možná proto se Janu Palachovi zdálo, že je potřeba něco udělat. Nějaký velký a viditelný čin…
Byl to na místě? A pomohl jeho čin společnosti? Poslouchejte pokračování seriálu v dalších dnech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.